Romové v České republice v roce 1998
05-04-2001
=[ Leden ]=
Leden
Nově jmenovaný premiér Josef Tošovský oznámil předposlední prosincový den
jména ministrů nové vlády. Ministrem bez portfeje a mluvčím vlády se stal
bývalý šéfredaktor týdeníku Respekt Vladimír Mlynář. Stanul tak i v čele
Rady pro národnosti a Meziresortní komise pro záležitosti romských občanů.
Tolik diskutovanou místopředsedkyní této komise, o jejímž vzniku rozhodla
Klausova vláda po odchodu Romů do Velké Británie, byla jmenována psycholožka
Monika Horáková. Počátkem ledna se na Úřadu vlády sešlo šest romských členů
komise a dohodli se na svém rozdělení do jednotlivých odborných skupin. Své
členství v komisi ukončil novinář Petr Uhl se zdůvodněním, že Bratinkův úřad
převzal právě Vladimír Mlynář. Své výhrady vůči Mlynářovi však neupřesnil.
Monika
Horáková. Ona sama se chce zasadit o likvidaci velkovýkrmny prasat v Letech
u Písku, která stále stojí na místě romského koncentračního tábora, což
Vladimír Mlynář zcela podporuje.
Setkání pedagogů romských dětí v Ostravě
16. ledna začalo v Ostravě dvoudenní setkání pedagogů romských dětí,
romistů a zástupců ministerstva školství, na kterém se diskutovalo o
možnostech zavedení takového systému základního školství, z nějž by nebyly
romské děti vylučovány. Spoluorganizárkou tohoto setkání byla i ředitelka
Základní a mateřské církevní školy Přemysla Pittra v Ostravě Helena
Balabánová, jejíž školu navštěvují většinou romské děti, které by jinak
"skončily" ve zvláštní škole.
Podle ředitelky Balabánové navštěvuje 50 až 60 procent romských dětí
právě zvláštní školy. "Školy v lokalitách, kde žije hodně Romů, potřebují
speciální koncepci, uzpůsobenou Romům a jejich mentalitě", řekla Helena
Balabánová, která na konferenci hovořila o praktických zkušenostech
s výchovou Romů. Na semináři, kde zaznělo asi dvacet příspěvků, hovořili
všichni účastníci o potřebě co nejrychlejší změny systému základního a
zvláštního školství tak, aby se co nejvíce přiblížilo romským žákům.
Účastníci setkání také zaslali dopis ministru školství Janu Sokolovi
s žádostí o přislíbené dva miliony korun na mzdy pedagogických asistentů,
kteří by měli ve vybraných školách pomáhat s výchovou romských dětí.
V době setkání jich v českých školách pracovalo 19 (v Ústí nad Labem,
Praze, Brně a Ostravě) díky finanční podpoře nadace Nová škola, Helsinského
občanského výboru a programu Phare. (ČTK, 16. a 17. 1. 1998)
Do Ostravy zavítal 16. ledna i ministr Vladimír Mlynář, aby se blíže
seznámil se situací ostravských Romů. Navštívil Základní a mateřskou
církevní školu Přemysla Pittra, setkal se s představiteli ostravského
magistrátu a jednal i se zástupci romských organizací. Uvedl, že při své
návštěvě hovořil pouze obecně o tom, co by měl udělat stát, ostravská
radnice a romská komunita pro Romy, kteří se vrátí z Kanady a Velké
Británie a budou bez finančních prostředků. Při návštěvě řekl i to, že
vláda připravuje novely zákonů, které by měly pomoci snížit vysokou
nezaměstnanost Romů. (ČTK, 16. 1. 1998)
Žhářský útok na rodinu krnovských Romů
Požár, který zničil jednopokojový byt romské rodiny Kováčových, vypukl
v Krnově 17. ledna časně ráno poté, co do bytu neznámí útočníci vhodili
zápalnou láhev. V místnosti, kam láhev dopadla, spalo pět Romů, z nichž
osmačtyřicetiletá Emilie Žigová utrpěla těžké popáleniny a oheň zničil
zařízení bytu přibližně za sto tisíc korun.
Hodinu po tomto žhářské útoku někdo podpálil na opačném konci Krnova
zahraniční automobil patřící dalšímu Romovi. Policisté začali po pachatelích
pátrat a navíc zesílili hlídkové službu u domů, v nichž žijí Romové. "Pokud
budou Romové souhlasit, nasadíme jim na okna kovové pletivo nebo pevné
žaluzie. Požádáme také ministerstvo vnitra o peníze na monitorovací systém a
policejní kamery umístíme na nejkritičtější místa," řekl starosta Krnova
Bedřich Marek.
"Je to dobré řešení. Všechno bude ale marné, pokud se nezmění chování lidí,"
řekl zástupce Ligy za lidská práva v Krnově Josef Baláž. "Bojíme se, protože
se to může kdykoli opakovat. Tentokrát jsme stačili utéct, ale máme strach,
že příště se z plamenů dostat nemusíme," řekl k útoku Milan Kováč, jehož
rodina přišla kvůli požáru o obydlí.
Milan Kováč prý už dříve kritizoval krnovské úřady, za to, že odmítají
rodině poskytnout větší byt. "Jsou k nám lhostejní, protože jsme Romové.
Kdybychom byli bílí, nikdo by nedopustil, abychom žili v takových
podmínkách. Po požáru už je to teprve nesnesitelné, protože musíme všichni
spát na dvou postelích," řekl syn Milana Kováče.
Místostarosta Krnova Vladimír Vocelka kritiku odmítl s tím, že rodina dosud
žije v tísnivých podmínkách, protože neplatí městu za bydlení nájemné.
Městský úřad však podle něj udělá maximum, aby postižené rodině pomohl.
Starosta Krnova Bedřich Marek slíbil, že během jednoho týdne zajistí pro
početnou rodinu městský byt, do něhož by se mohla přestěhovat. "Do té doby
jsme jí sehnali ubytování v internátě," uvedl Marek.
Josef Baláž z krnovské Ligy za lidská práva Romů dodal, že Kováčovým
komplikuje situaci i to, že mají stále slovenské občanství, a proto nemají
nárok na jakoukoli sociální dávku či jinou státní finanční podporu. (ČTK,
19. 1. 1998)
Kováčovi už dostali státní dávku, potraviny, oblečení i přikrývky. "Pomůžeme
jim vyřídit občanství a za pomoci Červeného kříže jsme schopni jim vybavit
byt," řekl vedoucí referátu sociálních věcí Okresního úřadu v Bruntále Jiří
Škrabal. Krnovští Romové byli útokem otřeseni a rozhodli rodině pomoci tím,
že mezi sebou uspořádali sbírku. Podobný nápad měli i ostravští novináři,
kteří zřídili v Ostravě účet pro finanční pomoc Kováčovým. (MFD, 22. 1.
1998)
Postižené rodině přijel 23. ledna předat finanční dar vlády i ministr
Vladimír Mlynář. Ten útok označil za "zbabělý a hnusný" a vyjádřil se
i k nápadu krnovské radnice chránit Romy před rasistickými útoky
namontováním pletiva do oken není řešení. "Řešením je aby se Romové
cítili v České republice stejně bezpečně jako jiní občané," řekl Mlynář.
Zdůraznil, že podobné rasistické útoky nelze dopustit, a přitom však
připustil, že problémy rasismu, xenofobie a neonacismu nelze vyřešit
ze dne na den.
(ČTK, 23. 1. 1998)
Policisté zatím neúspěšně pátrali po možném pachateli žhářské útoku. "Po
pachatelích intenzívně pátráme, dosud bylo vyslechnuto přes 60 lidí," řekl
bruntálský policejní ředitel Milan Navrátil. Policisté uvedli, že zatím
nemají důkaz, který by potvrdil podezření, že šlo o rasově motivované útoky.
Vladimír Mlynář krnovské Romy vyzval, aby zákon nebrali do vlastních rukou.
Za obecné ohrožení a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci hrozí
útočníkům až osmiletý trest odnění svobody. (ČTK, 20. 1. 1998)
Ministr Mlynář při své návštěvě Krnova navrhl, aby u krnovské policie
pracovali i Romové. "Mohlo by to pomoci, protože bílí policisté mají možná
trochu jiné vidění nebezpečnosti těchto věcí spojených s rasismem než
příslušníci etnik, kterých se to týká. Budu o tom jednat s ministrem vnitra
Cyrilem Svobodou," uvedl Vladimír Mlynář a požádal Romy, aby mu ze svých řad
navrhli nejlepší kandidáty na policisty s tím, že jejich seznam předá vedení
ministerstva vnitra. "Snažíme se (vláda) hledat nejrůznější způsoby, jak
pomoci Romům, nicméně zázračné řešení nemáme. Romové se ale musejí lépe
organizovat a mluvit jednotným hlasem vůči státu, který jim potom může
nějakým způsobem pomoci," dodal. (ČTK, 23. 1. 1998)
Krnovští Romové mezitím vybrali kandidáta na místo úředníka, který bude
pomáhat romské komunitě při jednání s úřady. Podle starosty Krnova Bedřicha
Marka by asistent mohl začít na krnovské radnici pracovat během tří měsíců.
"Asistent nebude zaměstnancem městského úřadu, ale bude placen jako státní
pracovník," uvedl starosta.
Petice Několik slov
Koncem ledna spatřila světlo světa petice Několik slov, podle které "česká
veřejnoprávní média nepředstavují všechny naše občany a cizince jako
přirozenou součást společnosti". Televize a rozhlas podle petice většinou
nepřímo vybízejí k představě, že jsou-li například Romové zastoupení jen v
ráci segregovaných pořadů nebo jako zpravodajský problém, potom nepatří ani
v normálním životě jinam, "než do ghetta či někam, kde působí potíže".
Signatáři petice, mezi nimiž byli předseda Senátu Petr Pithart, poslanec
Pavel Dostál, sociolog Ivan Gabal, politolog Fedor Gál,
novináři a další
občané, jsou přesvědčeni, že veřejnoprávní média by měla celým svým
zaměřením působit na utváření demokratické společnosti, která chová úctu k
menšinám a jejich svébytnosti. Text petice signatáři zaslali ministru
Vladimíru Mlynářovi, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Radám České
televize a Českého rozhlasu. (ČTK, 22. 1. 1998)
Romská menšina v médiích
Ve stejné době zveřejnila agentura Focus výsledky výzkumu veřejného mínění
zaměřeného na vztah české populace k romské menšině. Z tohoto výzkumu
vyplývá, že česká veřejnost je spokojena s prezentací romské problematiky v
médiích a nestojí o zvýšenou mediální pozornost zaměřenou na Romy. Dvě
třetiny populace jsou s prostorem věnovaným Romům v médiích spokojeni,
opačného názoru je pouze necelá pětina občanů. Celých 59 procent respondentů
se domnívalo, že média neinformují o Romech objektivně a že romské menšině
naopak straní.
S objektivitou informování o Romech je spokojeno 57 procent diváků České
televize a s objektivitou NOVY pouze 45 procent jejích diváků. Diváci
komerční televize kritizují především tendence "stereotypizovat" Romy a
vytvářet tak jejich negativní obraz či je používat jako objekty k pobavení.
(ČTK, 22. 1. 1998)
Programové prohlášení vlády
28. ledna získala po dvoudenní diskusi vláda Josefa Tošovského důvěru
Poslanecké sněmovny. Ta předstoupila před poslance s programovým
prohlášením, ve kterém (narozdíl od předchozích kabinetů) na romskou menšinu
ve svém prohlášení nezapomněla.
"Za jednu z klíčových priorit své politiky vláda považuje vztah státu k
národnostním menšinám. Bude usilovat zejména o změnu přístupu většinové
populace k romské minoritě, který je dosud ovládán řadou nepřátelských a
xenofobních stereotypů, přičemž se zasadí o rychlý a zákonný postih
některých diskriminačních a rasistických projevů. Vláda se rovněž ztotožňuje
se závazkem předešlého kabinetu vybudovat na místě bývalého internačního
tábora v Letech u Písku důstojný památník." (Programové prohlášení vlády
České republiky, 27. 1. 1998)
Své názory na tuto pasáž sdělili Českému rozhlasu někteří poslanci.
Michal Prokop z ODA považoval za důležité, že romská otázka dostala
v tomto dokumentu prostor srovnatelný s ostatními resorty. "Velmi těžko
lze za pět měsíců, které vládě zřejmě zbývají, realizovat konkrétní kroky
k tomu, abychom se stali multikulturní společností, takovou k jaké spěje
například společnost v USA už dvě stě let. Ale já to vnímám velmi pozitivně
a narozdíl od některých svých kolegů za nejslabší z toho všeho považuji
ten závazek k vybudování toho památníku v Letech. To je sice důležitý symbol,
ale za podstatně důležitější považuji budování určitých vztahů k romské
komunitě v oblasti vzdělání, v oblasti kultury. To jsou ty věci, které
pak mohou změnit myšlení společnosti a to nejde za pět měsíců."
Republikán Josef Krejsa byl naopak prohlášením vlády doslova pohoršen:
"Vláda se nestydí v současné době zdražovat, ale peníze na to, aby postavila
pomník cikánům si najde. To je prostě nehoráznost a výsměch všem bílým
občanům tohoto státu."
Poslech: RealAudio ~ Download
Situaci, odrážející se v rasově podbarveném Krejsově výroku, nezmění podle
sociálně-demokratického poslance Pavla Dostála několik vět vládního prohlášení:
"Pro každou vládu, která přijde, se romský problém stává jejím problémem,
neboť romský problém ve své podstatě není romský, ale náš problém.
Bez komplexního řešení a spolupráce všech resortů není možno tento problém
řešit. Ale to už pak záleží na každém resortu, jaké si v tomto smyslu vytyčí
priority."
Účastníci zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy schválili 27. ledna
ve Štrasburku zprávu, která upozorňuje na to, že příslušníci romských i
dalších menšin mají v Evropě špatné podmínky k získávání vysokoškolského
vzdelání. Všeobecně se menšinám nedostává "uzpůsobeného" základního a
středního vzdělání a přístup Romů k vysokoškolskému vzdělání je podle
poslanců Rady Evropy brzděn jejich ekonomickou a sociální situací.
Shromáždění vyzvalo členské země, aby se tuto situaci pokusily zlepšit.
(ČTK, 27. 1. 1998)
Odškodnění romských obětí nacismu
Zástupci romských obětí nacismu požádali 28. ledna při jednání ministrem
německé vlády a šéfem kancléřského úřadu Friedrichem Bohlem německou vládu
obdobné odškodnění, jaké na Bonnu vymohly pro své postižené druhou světovou
válkou mezinárodní židovské organizace. "Mezi skupinami lidí, které byly
likvidovány za holocaustu, nelze dělat rozdíly," řekl předseda ústřední rady
německých Romů Romani Rose. Podle něj je v Německu dosud asi 200 Romů, kteří
nikdy nedostali měsíční renty nábídnuté židovským obětem a dalším postiženým
z éry nacismu. Ministr Bohl však v tiskovém prohlášení nároky Romů odmítl, s
tím že stejně jako další lidé pronásledovaní nacismem nějakou formu
odškodnění dostali. (ČTK, 28. 1. 1998)
Zprávu o stavu lidských práv v České republice
Celkově příznivou zprávu o stavu lidských práv v České republice zveřejnilo
30. ledna ministerstvo zahraničí USA, která sleduje stav lidských práv
na celém světě pravidelně každý rok. Zpráva za rok 1997 opět konstatuje,
stejně jako v letech minulých, že česká vláda lidská práva obecně
respektuje, ale všeobecné předsudky vůči Romům a útoky skinheadů na
příslušníky romské menšinu zůstávají i nadále problémem. Přestože byl
zmírněn diskriminační dopad zákona o českém občanství na Romy novelou v roce
1996, stále zůstávají stovky Romů bez občanství a potýkají se při jeho
vyřizování s mnoha překážkami.
Dvě stě až tři sta tisíc Romů trpí podle dokumentu chudobou, násilím,
diskriminací, negramotností a nemocemi. Podle zprávy se narozdíl od let
minulých věnuje projevům rasismu a diskriminace větší pozornost a i česká
média informují o Romech lépe než dříve. Zpráva se také zmínila o exodu Romů
do Kanady a Velké Británie, ale nijak ho nekomentovala.
"Američané opakují mnoho let totéž, ale nevidí, že zde chybí rozumná
koncepční politika. Vláda totiž v otázkách Romů a rasismu celkem nic nedělá,
protože neví, jak to má dělat, nemá žádnou koncepci," uvedl k letošní zprávě
amerického ministerstva zahraničních věcí Martin Palouš, předseda Českého
helsinského výboru. (LN, 4. 2. 1998)
Sešli se členové Meziresortní komise pro záležitosti
romské komunity
Podruhé v roce 1998 se sešla 29. ledna Meziresortní komise pro záležitosti
romské komunity, aby se dohodla na prioritách, které předloží státní správě
a jednotlivým ministerstvům. Za nejdůležitější považuje komise školství a
vzdělávání Romů. Největším problémem jsou podle komise zvláštní školy, které
navštěvuje 70 procent romských dětí. Ty se do nich dostanou snadno, ale
těžko ji opustí, konstatovala komise. V praxi podle ní nelze najít příklad,
že by se podařil přestup romského žáka ze zvláštní školy do školy normální.
Současný systém školního vzdělávání neumožňuje dítěti kvalitně se vzdělávat,
a tam mu i uzavírá možnost vyšší kvalifikace. Komise proto ocenila velký
význam přípravných tříd, které by se mohly stát východiskem ze současného
neutěšeného stavu vzdělanosti romských dětí. (ZN, 30. 1. 1998)
=[ Únor ]=
Únor
Policisté 4. února zatkli tři mladíky, o nichž byli přesvědčeni, že v polovině
ledna vhodili do bytu krnovských Romů zápalnou lahev. "O případu rozhodne
vyšetřovatel. Je předčasné mluvit o tom, zda měl útok rasový motiv," řekl po
zatčení mladíků, kteří byli mladší osmnácti let, bruntálský policejní
ředitel Milan Navrátil. Ten také potvrdil, že všichni tři zatčení patří ke
skupině lidí, která je policistům známá svými extremistickými názory, ale
kriminalisté nevylučovali možnost, že motivem útoku nebyla rasová nenávist,
ale vyřizování osobních účtů. (MFD, 5. 3. 1998)
Členkou party skinheadů totiž byla dříve dívka, která byla v době útoku přítelkyní
syna Milana Kováče a bydlela s ním právě v onom bytě s jeho rodinou.
"Důvodem útoku mohly být i dluhy, a to nejen městu," připouštěli policisté,
neboť podle nich rodina patří mezi neplatiče - za nájemné dluží desetitisíce
a šest členů rodiny tvrdí, že žije z invalidního důchodu otce,
dospělé děti nepracují a nemají dosud české občanství. (MFD, 3. 2. 1998)
Dva dny trvalo policistům, než vypátrali, že mladíci, kteří jsou od 5. února
ve vazbě pro podezření z útoku na Romy, skutečně sympatizují s hnutím
skinheads. "Rasový motiv žhářského útoku je jasný. U všech tří zadržených
byla provedena domovní prohlídka a našly se materiály týkající se skinheadů
- různé letáky a dopisy s fašistickou tématikou. Jsou s tímto hnutím v
každém případě spojeni," řekl šéf vyšetřovatelů na Bruntálku Zdeněk Ščerba.
Jednoho z mladíků policie dokonce už několik měsíců vyšetřuje za rasově
motivovaný trestný čin.
Rodina Kováčových se mezitím odmítala z vyhořelého bytu odstěhovat do náhradního
jednopokojového, neboť stále žádala na městu byt třípokojový. "Jejich postoj
vytváří mezi lidmi protiromské nálady. Lidé mají pocit, že se Kováčovi snaží
z neštěstí co nejvíce vytěžit," řekl místostarosta Krnova Vladimír Vocelka.
-Lidé chodí úředníkům na radnici nadávat, že nabízejí byt neplatičům, zatímco
v pořadníku na byt je dvanáct set obyvatel Krnova. Zloba některých lidí se
obrátila místo žhářů na jejich oběti. "Slyšeli jsme názory, že to Romům patří.
Je tu špatná atmosféra," uvedla Ester Kotlárová z Ligy za mír a lidská práva
Romů, která se snaží Kováčovým pomáhat a připouští, že Ková diktováním
požadavků na byt hodně lidí naštval. (MFD, 7. 2. 1998)
Zákon o trvalém usídlení kočujících
osob
Poslanci jednali 4. února o zrušení zákona o trvalém usídlení kočujících
osob, jehož zrušení navrhli komunističní poslanci, kteří jej považují za
"zcela mrtvý". Komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová uvedla, že v době
vzniku byl zákon motivován především snahou donutit občany romské národnosti
ke změně životního stylu a přimět je k tomu, aby se přizpůsobili způsobu života
ostatních obyvatel.
Republikánský poslanec Zdeněk Krampera se zrušením
tohoto zákona souhlasil a současně však prosazoval přijetí všech zákonných
norem z první republiky, které podle jeho vysvětlení kočování "cikánů" a
dalších osob velmi přesně stanovily a vymezily. Krampera se tak vyslovil pro
přijetí zákona o evidenci, registraci a kontrole kočujících osob, za což jej
Miroslav Výborný (KDU-ČSL) nazval rasistou. Poslankyně Hana Orgoníková
(ČSSD) při rozpravě o zrušení zákona upozornila, že nové právo na kočovný
život bude třeba legislativně upravit například kvůli poskytování sociálních
dávek a zdravotní péče, které se váží na trvalý pobyt občanů. (ČTK, 4. 2.
1998)
Absolventi Romské sociálně právní akademie
Prvních devatenáct absolventů Romské sociálně právní akademie převzalo 6.
února osvědčení o ukončení rekvalifikačního kursu, ve kterém vystudovali
obor romský asistent a romský poradce. Absolventi akademie přišli do kursu
na doporučení úřadů práce, kde hledali zaměstnání a budou pracovat na
okresních úřadech. Díky vládnímu nařízení (LINK) totiž od podzimu 1997 vznikají na
radnicích místa pro romské asistenty, kteří by měli Romům pomáhat při
komunikaci s úředníky a zatím jsou tato místa obsazena ani ne z jedné
třetiny.
Obory romský asistent a romský poradce navštěvovali Romové s ukončeným
odborným učilištěm nebo střední školou a v kursu získali základní znalosti z
oblasti práva, sociální politiky, zdokonalili si český jazyk a naučili se
pracovat s počítači. Absolventi tohoto rekvalifikačního kursu patří podle
ministra Vladimíra Mlynáře, který se zúčastnil slavnostního předávání
diplomů, k Romům, kteří věci své komunity berou do vlastních rukou a možná
tím přispějí, aby česká společnost byla více tolerantní. Největší potíže
Romům v kursu působil český jazyk.
Přednostové okresních úřadů uznávají, že romští asistenti jsou na úřadech
velmi potřební a Romové doufají, že budou moci ze své pozice ostatním Romům
pomáhat. Romy však nečeká lehká práce. "Dostanou se tam mezi dva mlýnské
kameny - Romy a úředníky. Čeká je strašlivě těžká práce," upozornil Pavel
Pekárek, který se romskou problematikou zabývá. (ČTK 6. 2., MFD 7. 2. 1998)
Mlynář navštívil základní školu v Ústí nad Labem
Ministr Vladimír Mlynář zavítal 5. února do další základní školy, kterou
navštěvují většinou romské děti. Jako druhou školu ke své návštěvě si po
ostravské škole Přemysla Pittra vybral základní školu v Ústí nad Labem, v
části Předlice. S ředitelem této školy Oldřichem Bartákem se přivítal slovy:
"Být Romem v této zemi je těžké, ale být zde ministrem také není žádná
sranda!". Žáci této školy se zúčastňují řady kulturních akcí, zpívali
například s velkým ohlasem v Muzeu ghetta v Terezíně. Někteří pokračují i
ve studiu na středních školách (jedna absolvenka studuje střední
pedagogickou školu a jedna střední veterinární školu), což je u romských
dětí, vzhledem k překážkám, se kterými se během školní výuky setkávají,
velkým úspěchem. (ČTK, 5. 2. 1998)
"E luma romane
jakhenca - Svět očima Romů"
V Lobkovickém paláci na Pražském hradě byla 5. února slavnostně zahájena
výstava děl neprofesionálních romských výtvarníků nazvaná "E luma romane
jakhenca - Svět očima Romů". Na výstavě, kterou připravilo Muzeum romské
kultury v Brně ve spolupráci s pražským Národním muzeem, se objevily dřevěné
plastiky, kresby a malby třinácti autorů. Romští umělci ve své tvorbě
většinou zobrazují tradiční romské hodnoty jako je láska k dětem a k rodině,
ústa k předkům a ke stáří, a kromě toho se vracejí i k utrpení Romů za druhé
světové války. Všechna vystavená díla vytvořili muži, neboť ti mají podle autorky
výstavy historičky Jany Horváthové mnohem více času než romské ženy. (ČTK,
5. 2. 1998)
Sbírka na pomoc rodině Kováčových z Krnova
Do 9. února se na kontu severomoravských novinářů, určeného pro peněžní
sbírku na pomoc rodině Kováčových z Krnova, sešlo 22.000 korun. Tyto peníze
využije rodina k nákupu nábytku, pračku a další potřebné vybavení bytu.
Na konto přispěli lidé z celé republiky, i Židovské muzeum v Praze. (ČTK, 9. 2. 1998)
Další zápalná láhev vzňala v bytě obývaném Romy
Další zápalná láhev vzňala v bytě obývaném Romy 13. února v Orlové na
Karvinsku. Klasická zápalná lahev, která byla pravděpodobně naplněna
benzínem, dopadla na podlahu v kuchyni, kde se poté vnítil závěs, záclona a
koberec. Požár uhasili obyvatelé bytu vlastními silami a nikdo z nich nebyl
naštěstí zraněn. Policie zahájila vyšetřování trestného činu výtržnictví a
poškozování cizí věci. Po třídenním vyšetřování policisté vyloučili rasový
motiv. Jako pravděpodobný důvod žhářského útoku se policistům ukazovala
verze, že si s romskou rodinou chtěl někdo vyřídit osobní účty. (ČTK 13. 2.,
MFD 17. 2. 1998)
Vražda Heleny Bihariové
Šestadvacetiletou romskou ženu napadli a surově zbili, zkopali a hodili
v bezvědomí do
řeky Labe 15. února krátce před půlnocí ve Vrchlabí tři mladící, hlásící se
ke hnutí skinheads. Napadané žena nabyla pravděpodobně ve studené řece
vědomí a volala o pomoc. Volání zaslechla osmačtyřicetiletá kolemjdoucí
Eliška Pilařová. "Vracela jsem se od přítelkyně a zaslechla jsem volání o
pomoc. Běžela jsem k řece, odkud zrovna odcházeli dva muži. Ze zídky jsem
pak ve vodě spatřila ženu volající na mě, že neumí plavat," popsala noční
tragické události Eliška Pilařová. Vrhla se tonoucí na pomoc a ačkoli ji
silný proud ledové vody strhnul, stačila tonoucí uchopit. "Bylo vidět, že už
bojuje z posledních sil, ale stihla mi ještě říci 'oni mě tam hodili', řekla
Eliška Pilařová, která se považuje za zdatnou plavkyni. Nemohla však počítat
s tím, že proud Labe byl posílený o vodu odpouštěnou po tání v Krkonoších z
přehrady v Špindlerově Mlýně. Proud obě ženy unášel k propusti, do které je
strhl a rozdělil. "Pak už si nic napamatuji. Patrně jsem pudem sebezáchovy
doplavala doprostřed řeky k balvanům, který jsem se držela a volala o
pomoc." Odtud jí pomohl náhodný chodec, který přivolal záchranu. Lékaři
vrchlabské nemocnice, kam byla vzápětí převezena, pak kromě šoku z
podchlazení konstatovali četné pohmožděniny a nalomený obratel. (ZN,
20.2.1998)
Hasiči a policisté pátrali po té do čtyř hodin ráno v korytě řeky i po
jejích březích po mladé Romce. Tělo našli až v pondělí dopoledne, když
hrázný snížil průtok vody v Labi. Policie dopadla díky svědectví Elišky
Pilařové trojici mladíků, kteří Romku do řeky hodili, velmi rychle. "Viděla
jsem je postávat nad vodou a přihlížet. Pak teprve v phodě odešli a je
přitom dost možné, že se nad svým skutkem i dobře bavili," řekla Eliška
Pilařová a dodala: "Kdyby šlo o určitým způsobem nemocné lidi, pak by to
snad pochopila. Ale hrůza je v tom, že oni jsou přesvědčeni, že dělají
dobrou věc." (ZN, 20.2.98)
Policie obvinila tři útočníky z trestného činu ublížení na zdraví ve
spolupachtalství spáchaného s rasovým podtextem a byla na ně uvalena vazba.
Ministr Vladimír Mlynář útok ostře odsoudil a uvedl: "Doufám jen, že bude
překvalifikován jako pokus o vraždu." Překvalifikování na vraždu záleží
podle mluvčího východočeské policie Karla Matuly na zjištění subjektivní
stránky věci - zda měl pachatel úmysle člověka zabít a zda tomu nasvědčují
všechna fakta. (MFD 18. 2. 1998, ČTK, 17. 2. 1998)
V případě odsouzení za vraždu s rasovým podtextem by obviněným hrozily až
výjimečné tresty odnění svobody. Šéf východočeského krajského úřadu
vyšetřování Miloš Kříž uvedl, že snahou policie bude, aby se případ dostal
před soud "dříve než do půl roku". "Uděláme všechno proto, abychom případ
včas ukončili a pachatelé byli po zásluze potrestáni," dodal. (ČTK, 18. 2.
1998)
Zavražděná Helena Bihariová byla matkou čtyř dětí. Nejmladšímu z nich bylo
osm měsíců. Helena Bihariová pocházela z Opavy a do ve Vrchlabí žila osm let
se svým druhem Karlem Lakatošem. Její rodiče se o smrti své dcery dozvěděli
z televizního zpravodajství. Otec Jan Bihari řekl, že dcera měla v
Podkrkonoší "špatný život", neboť jak si rodičům postěžovala, ve Vrchlabí
byla několikrát verbálně i fyzicky napadena. Rodina Heleny Bihariové se
ihned postarala o převezení jejích ostatků do Opavy a podle vyjádření Jana
Bihariho chtějí v Opavě vychovávat i své vnuky. Svých dětí se však nechce
vzdát ani Karel Lakatoš.
Po vraždě Heleny Bihariové se začaly o své bezpečí obávat další Romové.
"Brutalita této jasné rasové vraždy, kdy se na bezbrannou ženu vrhlnou tři
dospělí skini, je úplně poslední kapkou. Romové to už nemohou vydržet a
určitě se rozhodnou pro nějaké razantní řešení," řekl Ondřej Giňa, mluvčí
regionálních představitelů romských komunit a dodal: "Jsme bezradní. Nevíme,
podle jakých pravidel se máme chovat, kdzž skinheadi žádná pravidla
nerespektují. Ať se nám nikdo nediví, že se bojíme a chceme odejít z rodné
země." Jeho slova potvrdil i předseda Romské občanské iniciativy Emil Ščuka:
"Včera se na mě obrátily desítky Romů. Všichni chtějí pryč."
Dne 23. června 1998 obžaloval státní zástupce oba obviněné z trestných činů vydírání s následkem smrti dle § 235/1,3 tr. zákona, výtržnictví dle § 202/2 tr. zákona a to jako spolupachatele.
Dne 29. září 1998 odsoudil Krajský soud v Hradci Králové prvního obžalovaného k 8,5 letům vězení a druhého k 6,5 rokům vězen.
=[ Duben ]=
Duben
V dubnu udělila Kanada status uprchlíka první skupině Romů, kteří
emigrovala v létě 97.
=[ Květen ]=
Květen
V polovině května rozhodli ústečtí radní o výstavbě zdi v Matiční
ulici oddělující několik rodinných domků od obecních bytů pro
neplatiče, v nichž žijí především Romové. Plánovanou zeď kritizovali
zahraničními novináři, kteří Matiční ulici houfně navštěvovali.
Poté, co Česká republika díky plánové zdi získala za hranicemi nálepku
rasistické země, zemřel 17. května v Orlové-Lutyni pod koly nákladního
auta po útoku skinheadů čtyřicetiletý Rom Milan Lacko. Koncem října
odsoudil okresní soud v Karviné čtyři útočníky pro trestný čin pokusu
o lehké ublížení na zdraví a výtržnictví k podmíněným trestům od 15
do 22 měsíců. Rodina Milana Lacka se proti rozsudku ihned odvolala.
=[ Červen ]=
Červen
V červnových parlamentních volbách zcela propadli Sládkovi
republikáni, kteří nezískali potřebných pět procent hlasů, což
znamenalo jejich odchod z Parlamentu. Do Parlamentu se probojovala
místopředsedkyně komise Monika Horáková, která kandidovala za Unii
svobody, a stala se vůbec nejmladší a jedinou romskou poslankyní.
=[ Červenec ]=
Červenec
Koncem července zasáhly východní Slovensko největší záplavy v celé
historii. Nejvíce
obětí si povodně vyžádaly u romské osady Jarovnice.
=[ Září ]=
Září
Prvního září byla v Kolíně otevřena první soukromá Romská střední
škola sociální, kterou navštěvuje 45 romských studentů z celé
republiky.
Počátkem září jmenovala vláda Petra Uhla zmocněncem pro lidská práva,
který se stal i předsedou Meziresortní komise pro záležitosti Romů.
Místopředsedkyní meziresortní komise se po Monice Horákové stala Iva
Pellarová, která pracovala na plzeňském magistrátu jako romská
poradkyně.
V polovině září byly vystaveny fotografie romských dětí na výstavě
nazvané Můj svět.
15. září změnili ústeční radní svůj záměr vystavět v Matiční ulici
čtyřmetrovou zeď a rozhodli, že obecní domy pro neplatiče ohradí téměř
dva metry vysokou zídkou z keramických tvárnic, kterou nazvali plotem.
Koncem září vyšla v Brně dvojjazyčná romská kuchařka nazvaná Recepty
romské kuchyně - Chaben andal romaňi kuchiňa.
=[ Listopad ]=
Listopad
Do konce listopadu požádalo o odškodnění 92 českých Romů, kteří prošli
za války koncetračními tábory. Těm by měl Švýcarský fond vyplatit
humanitární příspěvek od čtyř set do tisíce amerických dolarů počátkem
letošního roku.
8. listopadu uplynul jeden rok od vraždy sudánského
studenta Hassana Elamina Abdelradiho.
Dokumentační středisko pro lidská práva vydalo při
příležitosti tohoto smutného výročí tento
dokument.
=[ Prosinec ]=
Prosinec
Počátkem prosince navštívil prezident Václav Havel ústeckou Matiční
ulici. Zatím se však zdá, že ústecké představitele neodradí ani český
prezident, ani kritika zahraničních médií, amerického Kongresu či Rady
Evropy. Prezidentu Havlovi se zeď natolik nelíbí, že o ní hovořil i
ve svém novoročním projevu.
Koncem prosince navrhl vládní zmocněnec Petr Uhl způsob, jak konečně
upravit místo bývalého koncentračního tábora pro Romy. Vláda by podle
Uhla měla vyhlásit veřejnou sbírku, ze které bude uhrazena stavba nové
velkovýkrmny, kam se bez přerušení výroby dosavadní vepřín přesune a
místo nynější velkovýkrmny prasat by mělo být pietně upraveno. Sbírka
by měla být ukončena v srpnu a práce na úpravě letského tábora v
polovině roku 2001.
Poslední den roku 1998 bylo jmenováno dvanáct nových členů
Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Z původních šesti
členů je v nově sestavené komisi pouze Matěj Šarkozi z Písku. Novými
členy jsou Robert Olah z Olomouce, Jana Hejkrlíková z Příbrami, Marta
Hudečková z Brna, Jiří Daniel z Blanska, Josef Stojka z Ostravy,
Miroslav Holub z Ostravy, Emil Ščuka z Prahy, Vojtěl Lavička z Prahy,
Jan Puška z Plzně, Iveta Millerová a Edmund Rafael z Hradce Králové.
|