O Roma vakeren

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin, tumen šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora, sar sako kurko, pale šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giža - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj predalo Roma ela buči. Savi, oda tumenge phenaha andro amaro peršo tematos.

Romové mají další šanci, jak najít práci. Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v České republice podepsalo v Ostravě dohodu, se kterou vás seznámíme hned v úvodu vysílání.

Andro amaro studio avena te pobešen u te povakeren e Anna te o Ladislav Suchákovi. Akana avle andale Francia, kaj sas o Roma andale avere thema pre Kali sara. Phenaha tumenge soske o Roma sako berš phiren adre Francia u so pes odoj kerel. Phenaha tumenge tiž nevimata, andal le romengero dživipen.

Do studia jsme pozvali manžele Suchánkovi, kteří se vrátili z francouzského městečka Les saintes - Maries- de-la mer. kde se pravidelně 24. a 25. května, už víc jak jedno století, scházejí Romové z celého světa, aby uctili památku svaté Kali Sáry. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Pheneha tumenge savo nevo projektos predalo Roma, kerďa e Evropsko unia. O Kumar Wišvanatan Ostravatar chudža achažiben vaš peskeri buči predalo Roma. Džana amenca tiž Rokycanende, kaj vakeren Roma pal peskeri buči predal amende. Kamen te džanen, kaj šaj džan, pre save akcii. Te ha, ta šunen adaďives O Roma Vakeren.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme aktivity sdružení Tolerance. Vydáme se společně do Rokycan na jednání u kulatého stolu, které pořádalo sdružení Partners Czech. Ind Kumar Wišvanatan byl vyznamenán za práci pro Romy - to je další dnešní téma. Dozvíte se, že Evropská unie umožní Romům nahlédnout do světa vědy a ani dnes nebudou chybět pozvánky kulturní na akce. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romové mají šanci, jak najít práci. Tak popisuje dohodu se soukromou stavební firmou Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v České republice, kterou podepsali v Ostravě. Jde o začátek nového trendu, říkají představitelé sdružení. Další informace zjišťoval Martin Knitl, ČRo Ostrava.

Dvě stě až dvě stě padesát pracovních míst určených výhradně Romům, to je předpoklad, na kterém se shodli jak členové Sdružení romských podnikatelů tak stavební firma. "Uplatnění by se třeba našlo při stavbě železničních koridorů", říká Aleš Baran, místopředseda sdružení.

"Podpis této dohody znamená, že příslušní pracovníci našeho sdružení navštíví jednotlivé obchodní ředitele a budou rámcově kontrahovat určité objemy stavebních prací, které budou postupně ze strany akcionářů poptávány u našeho sdružení, a tak se obchodní spolupráce rozšíří."

"Máme snahu oslovit další stavební společnosti, ale i společnosti, které podnikají v příbuzné činnosti, aby přistoupily k této dohodě."

Jaká bude budoucnost zaměstnavatelnosti Romů? Příliš velký obrat se, podle Aleše Barana, asi čekat nedá. Každé pracovní místo je proto cenné.

"V současné době členové našeho sdružení zaměstnávají kolem stovky romských občanů. Vize jsou velmi široké. Představa je taková: řešit záležitost celoplošně, zejména v Moravskoslezském kraji nebo v oblasti severních Čech. Nejsme ti, kteří romskou nezaměstnanost vyřeší, ale chceme touto pomocí v resortu Ministerstva práce tuto věc řešit."

Na úřadech práce mají tak trochu stíženou úlohu. V evidencích není označeno, kdo je a kdo není Rom. Ředitelka ostravského Úřadu práce Ivana Jungová i přesto potvrdila, že je možné najít řešení:

"Úřad práce v Ostravě začal od začátku roku spolupracovat s romskou zaměstnaneckou agenturou, kterou v jednání zastupuje pan Baran. Jedním z jejich požadavků bylo zajistit specifický rekvalifikační kurz pro jejich uchazeče. Podařilo se nám obsadit tento kurz 12 lidmi a doufáme, že bude na tolik úspěšný, že jeho absolventi budou tvořit páteř při naplňování dohody, která byla podepsaná."

Romové většinou krčí rameny, když se jich ptáte, jaké to bude po vstupu České republiky do Evropské unie. Podpis relativně nenápadné dohody mezi ostravskou firmou a romským sdružením je proto velmi dobrou zprávou.

Je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Dnes jsme si pozvali manžele Annu a Ladislava Suchánkovi. Dobrý večer.

"Pane Suchánku, vy i vaše žena patříte mezi Romy, kteří se aktivně angažují v romském dění. Věnujete se například právnímu poradenství. Jak to jde?"

"No, tak, jak to jde.... Jde to docela dobře V první řadě jsme museli obeznámit lidi s tím, co budeme dělat. Takže jsme každému dali do schránky nabídku s tím, co můžeme pro lidi, kteří nemají peníze a nemají tolik právního vědomí..... protože v dnešní legislativě se vyznat, v tom má i právník problém... tak jsme jim to dali do schránek, dali jsme jim naše telefonní číslo, úplně upřímně, a hlavně i soukromá čísla. Ozývají se nám a chodí za námi na právní porady. My děláme různorodé věci, neděláme to jen pro Romy, děláme to pro širokou škálu lidí, to znamená i pro lidi z majoritní společnosti. V každém případě si myslím, že prvopočátek se nám povedl a doufám, že se to bude i nadále rozvíjet. Protože zájem o to je.....

"Tam se nedá říct, v jaké oblasti, to je spíše odbor a pak samozřejmě oddělení. Donedávna jsem pracoval na odboru pro místní správu. Tento odbor se nezrušil. Teď po maličkých úpravách jsem na vnitřním oddělení, což pro mě znamená: přípravy schůzí a porad krajských ředitelů, starostů pověřených obcí a samozřejmě spadá tam také chod celého odboru jako takového: příprava materiálů pro vládu a různé materiály, které jdou na přetřes, to znamená připomínkové řízení a takové věci. Pak samozřejmě chodí dopisy a žádosti a různé věci jako jsou stížnosti. Na ty také odpovídáme, to je široká škála práce."

"Já bych velice rád. Pokud by materiál nebo materiály od Romů chodily..... Spousta Romů mě telefonuje nebo mě potká na ulici, to jako státní zaměstnanec vyslechnu, ale nemohu s tím nic dělat. Já si myslím jednu věc, a tu říkám každému Romovi. Pokud chcete od nás, kdo pracujeme na takovýchto místech, pomoc a práci, tak samozřejmě jsme tam od toho a jsme rádi, že tam jsme a jsme tam pro vás, já to říkám každému a budeme tady pracovat pro vás vždycky a chceme to dělat, protože proto jsme sem byli ustaveni. Ale musíte to dát nějakým způsobem najevo. To znamená, psát. Písemná forma je to nejlepší, co vůbec může být. Protože to je úřad, a tam se musí jednat úředně . Ať to napíše s chybami, bez chyb, mně je to naprosto jedno. Zkrátka, přijde to, dostane to jednací číslo, pak to dostanu přiděleno a mohu s tím něco dělat. To je základ."

"Paní Suchánková, vy spolu s manželem dálkově studujete, kde a na co jste se zaměřili?"

"Teď jsme ve čtvrtém ročníku a čas si vždycky uděláme. Studujeme tedy individuálně. Dostali jsme možnost individuálního studia, takže to stíháme. Chceme dokončit školu, takže nás čeká ještě rok."

"Vy si uděláte čas nejen na studium, ale také, jak už jsme na vás prozradili, také na cestování. Teď nedávno jste se vrátili z Francie, z městečka Les saintes - Maries- de-la mer. Tam se 24. a 25 května sjíždějí Romové z celého světa, aby se tam zúčastnili slavnostního obřadu. Povězte nám o tom něco blíž."

"Víte, to je pro mě taková srdeční záležitost, která mě tam vždy láká. Já jsem tam poprvé jel se svým kolegou a kamarádem Sinthí Romem, který se jmenuje Lagrim Ten mě tam přivedl. Já jsem si říkal, jak mohou Romové do takové dálky... a jak tam vlastně žijí? Nikdy jsem neviděl jiného Roma než z České nebo Slovenské republiky. Po tom, co jsme absolvovali dlouhou cestu a dorazili jsme tam, tak jsem byl nadšený. Udělalo to na mě nesmírný dojem, protože jsem byl doma. Cítil jsem se skutečně, jako bych byl doma. Bylo mi tam mezi Romy krásně. Bylo jich tam velké množství: 50-60 tisíc, v jednom městě pohromadě. Všichni si rozumí, nejste nikým odstrkován. Nikdo se na vás nedívá z patra. Nejste barevný, jste naprosto stejný jako oni, máte stejná práva. Můžete se ozvat, můžete všude, můžete zpívat a tančit na ulici, protože nikomu to nevadí, ba naopak, dělá jim to radost. To bylo velké plus, které na mě udělalo první dojem, který jsem tam zažil. Pak když jsem se vrátil domů, tak jsem řekl, že tam musím jet znova. A už to dělám vlastně 7 let a je mi tam krásně."

"Romové oslavují patronku Kali Sáru už víc jak jedno století. Jak je možné, že u nás se o těchto oslavách nic neví?"

"Zdí, která nás nikam nepropustila, bohužel nemohli jsme se nikam dostat, nic jsme nevěděli. Romové, kteří žijí v Evropě a komunismus nezažili, to samozřejmě slavili. Kali Sára je něco jako Anežka Česká. Je to velká oslava. Co je na tom velmi zajímavé, jeden den to slaví Romové společně s majoritní společností, s Francouzi jako takovými, v nádherných tradičních krojích. Doprovod je na bílých koních. Všichni jsou nádherně oblečeni. To se nedá takhle povídat, to se musí vidět, a pak to má smysl. Samozřejmá věc jsou dámy, které to celé doprovází. Ty jsou zase z majoritní společnosti. Kali Sáru přivedou až do moře, do kterého se pak vrhají lidé, protože věří, že je to uzdraví. Prý se už něco takového stalo, já jsem u toho nebyl, ale prý se to stalo. To je toho 24. května. 25. května zase slaví gadžové a doprovázejí je Romové, takže je to velmi krásné a uctivé. Je tam vidět, že tam existuje společná tradice, to je velmi důležité."

"Pane Suchánku, říkali jsme, že do toho městečka se sjíždějí Romové z celého světa, kolik jich tam bylo, z kolika zemí, a hlavně, jak jste se tedy dohromady domluvili? Romských dialektů je strašná spousta."

"Právě o tom to je. Tam jezdí Sintí Romové, italští Romové, jsou tam Francouzi jako Manusha, jsou tam španělští Romové- gitanos... atd. Je to velmi složité. Když jsem se chtěl kupříkladu bavit se staršími Romy, které jsem tam viděl na stánku. (Oni tam prodávali tradiční výrobky, které vyrábějí a prodávají. Samozřejmě že se živí ještě něčím jiným, což je dobře.) Já když jsem chtěl s nimi zavést normální romský dialog, tak to bylo velmi složité. Tak malinko jsme se domluvili, alespoň základními slovy. Proč oni nemluví romsky? Třeba jeden Španěl mi řekl: "Víte, my bychom hrozně rádi mluvili, ale ta tradice se u nás vytratila tím, že když jsme třeba doma chtěli mluvit romsky, tak nám řezali jazyky". No tak, to už jsem se dál samozřejmě neptal, bylo mi to velmi nepříjemné. Taky jsme se víc nedomluvili. Francouzští Romové, těm to asi také zakazovali, aby mluvili romsky a bylo to asi proto, že kočovali nebo možná by jim i sebrali peníze, které měli dostat. To já ale už přesně nevím, protože jsem jim moc nerozuměl. Natočili jsme z této oblasti film, který by měl jít na České televizi. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Bude to asi 28 minut, kde to bude opravdu dokonale přetlumočeno z francouzštiny do češtiny a tam se dovíme daleko více."

"Blíží se konec našeho povídání, tak snad to ještě stihneme. Evropská unie je v podstatě jednou velkou zemí bez hranic. Vzniká prostor pro romské kočování, je to tam znát?"

"Jestli je to znát... Romové tam tak žijí. To se nepozná, jestli je to jiný život než vedeme my. To je prostě jejich život, ten je tam zaveden. Zřejmě je to zase způsobeno tím, že se nemohou zdržovat na jednom místě. Když by ano, tak budou bití na sociálních dávkách. Tam je to také vázáno od sociálních dávek. Když kočují, tak dostanou samozřejmě daleko více."

"Čili, tam už jsou nastaveny ekonomické nástroje na podporu kočování?"

"Ano, zcela určitě. A to, jak žijeme my, oni neznají. Je málo Romů, kteří jsou usedlí, kteří mají svůj dům a vracejí se do něj. Jediná věc, na kterou jsem se tam ptal jednoho staršího Roma, který už tam jezdí mnoho let, tak jsem se ho ptal, proč nosí všichni Romové klobouky? On říká: "Bratře, chlap nosí klobouk pro to, že už nad ním nikdo jiný není."

"A to, si myslím, je ta nejkrásnější tečka našeho povídání s manželi Suchánkovými, které jsme si pozvali do studia a děkujeme jim tímto za čas, který si pro nás udělali. Věřím, že nejste tady u nás, ve studiu O Roma vakeren, naposledy a že se ještě jednou setkáme, třeba u nějakého povídání o Romech a Evropské unii. Děkujeme vám mockrát a na slyšenou."

Švýcarský soud v Ženevě odmítl projednávat žalobu Romů proti počítačovému koncernu IBM. Ten podle žalujících přispěl ke genocidě Romů tím, že nacistům dodal děrnoštítkové počítací stroje, jejichž pomocí snadněji třídili lidi k likvidaci. Soud odmítnutí zdůvodnil tím, že americká IBM nemá v Ženevě žádnou registrovanou pobočku.

Romské nevládní organizace vedou vlastní kampaň před referendem o vstupu do EU. Formou letáků, debat a seminářů aktivisté romské spoluobčany nabádají, aby se referenda zúčastnili a hlasovali pro vstup. Od něj očekávají kvalitativní posun v řešení romských problémů.

V rozvětvených rodinách olašských Romů na Slovensku si už šetří peníze na koupi karavanu. Po vstupu Slovenska do Evropské Unie chtějí některé komunity obnovit kočovný způsob života, ale už na mezinárodní úrovni. Evropská legislativa nejenže romské kočovnictví netrestá, ale určuje členským státům EU, jaké optimální podmínky mají těmto novodobým nomádům vytvářet na cestování karavany, i na dočasné usídlení v kterékoli zemi.

Terénní romští pracovníci mohou využít nový program vzdělávání, který zpracovalo romské sdružení Drom z Brna. Program koncem loňského roku uznalo ministerstvo školství a letos jím prošlo v prvním cyklu už 32 terénních pracovníků. Přihlásit se do něj mohou bez ohledu na věk a dosažený stupeň vzdělání.

Expert Evropské komise pro vzdělávání Theo Cappon pokřtil v Ostravě sedmijazyčnou publikaci Romipen Romství. Vznikla v rámci stejnojmenného projektu, jehož součástí bylo také vytvoření webových stránek o historii, kultuře a pozitivních stránkách Romů.

Jednodenní přehlídku nejúspěšnějších dokumentů z letošního pražského festivalu Jeden svět uspořádala společnost Člověk v tísni v sokolovském kině Alfa.S organizací akce pomohli místní Romové, kteří mimo jiné připravili ochutnávku tradičních romských jídel a hudební produkci.

V následujících minutách se společně vydáme do Kulturního centra Židovského muzea, kde sdružení Tolerance a občanská společnost udělila Cenu Prix Irene Indovi Kumaru Vishwanatovi za pomoc romské komunitě. Marie Vrábelová se nejprve Věry Roubalové zeptala na aktivity sdružení.

"V současné době nám běží dva projekty. Kromě aktuálních situací, kdy se dozvíme o nějaké nespravedlnosti, třeba i ve společnosti Romů, kde jsou třeba někde napadeni nebo soudci jejich případy zlehčují nebo je oddalují. (Takové věci my sledujeme a vyjadřujeme se k tomu), tak druhý, takový zásadní projekt, který máme a který běží už devět let, je projekt "Rodiny po holocaustu". Začalo to tak, že psychoterapeuti, kteří měli ve své klientele lidi, kteří přežili holocaust nebo byli už třetí nebo čtvrtá generace, tak měli potřebu se scházet a tuto specifiku spolu probírat a připravovat se tak na tuto práci. V té době k nám do Čech začala jezdit Irene Bloonfield ještě se svojí kolegyní Gabi Glasmann Pravidelně dvakrát do roka k nám jezdily a dělali těmto terapeutům supervizi. Tato psychoterapeutická péče lidem, kteří přežili holocaust nebo jejich blízkým je u nás aktuální až po listopadu, čili padesát let po válce. Kdežto v jiných zemích se tato velmi potřebná záležitost psychoterapeuticky ošetřuje už mnoho a mnoho desetiletí. Tyto dvě supervizorky, které k nám jezdily, měly velké zkušenosti a byly pro nás velkým přínosem."

"V rámci tohoto občanského sdružení vy též udílíte ceny. Kdo převezme letošní cenu?"

"Protože bohužel loni v létě naše milá Irene Bloonfield zemřela, tak chceme odkaz, který nám tady nechala zobrazit v tom, že tady budeme vybírat jednou za rok, a letos je to poprvé, někoho, kdo pokračuje v jejím díle. Ona nejenom že se věnovala lidem přeživším holocaust a jejich blízkým, ale inspirovala nás též k tomu, že tato cena bude odměňovat i díla, která vytvářejí mír mezi lidskými skupinami. Tato díla uvádí do veřejného podvědomí, nabízí jako model společenského chování a tímto nenásilným způsobem vyvažuje destruktivní síly. Jako prvního člověka, kterého jsme vybrali, který by měl převzít cenu, byl Kumar Vishwanatan, kterého já osobně velmi dobře znám a mám ho velmi ráda."

Devětatřicetiletý Kumar Vishwanatan proslul svou péčí o Romy na Ostravsku. Po ničivých povodních před pěti lety pomáhal Romům se sháněním bytů, se školskými problémy, při komunikaci s úřady či hledání zaměstnání. Založil také občanské sdružení Vzájemné soužití, které v roce 2000 zorganizovalo výstavbu Vesničky soužití v Ostravě Muglinově. Jak vnímá život Romů Kumar Vishwanatan?

"Mám tady hodně přátel a cítím se dobře. Romové mě berou jako jednoho z nich a Češi mě také berou. Patřím sem."

K. Vishwanathan ukazuje svému synovi Nathanovi ocenění Prix Irene (Foto: ČTK)

"Zhoršuje se. Například otázka bydlení, otázka zdraví. Já znám alespoň tři romské děti, které jsou léčeny na tuberkulózu. Bojím se, že zdravotní stav Romů se zhoršuje. Je to také proto, že Romské rodiny si nemohou dovolit zdravotní doplatek na léky, a právě proto nedodržují léčbu. Proto se výrazně zhoršuje zdravotní stav Romů. Také se zvyšuje odebírání dětí do dětských domovů. Sociální odbory odebírají děti a umisťují je do zařízení ústavní péče a stanovují kritéria bez konzultace s rodinou, jakým způsobem mohou své děti dostat zpátky."

K. Vishwanathan s rodinou při ceremoniálu v Kulturním centru Židovského muzea (Foto: ČTK)

"Teď máme projekt proti lichvě. Je to projekt, kde se snažíme sblížit romskou komunitu s policií. Aby policie více poznala Romy a také Romové více důvěřovali policii Sdružení zaměstnává dvě policistky- ženy. Ony mají za úkol bojovat proti velmi nebezpečnému jevu v romské komunitě, to je lichva. A změnit postoj policie k Romům. Někdy dochází naprosto zbytečně ke konfliktům, protože obě strany o sobě moc neví a nerozumí si. A myslím, že přítomnost těchto policejních asistentek by měla prospět ke zlepšení vztahu s policií."

Letos v dubnu zahájila Evropská unie projekt, který má přiblížit výzkum a vědu veřejnosti, zejména etnickým minoritám. U nás vybrali romskou komunitu, aby se dozvěděla co je nového ve světě vědy. Na projektu spolupracují i další evropské státy. Martina Holubová si pro bližší informace zašla za ing. Dagmar Dvořákovou z Akademie věd ČR.

"Tento nápad vznikl tak, co se týče mě, že já jsem oslovovala různě kolegy v evropských zemích a pátrala jsem po nějaké spolupráci, po nějakých společných projektech, kde bychom mohli představovat vědu široké veřejnosti. Obrátili se na mě kolegové z Rakouska s tímto nápadem, že by chtěli oslovovat etnické minority. Já jsem se nim připojila, podali jsme tento projekt do Bruselu a podařilo se nám uspět, takže jsme získaly prostředky a v dubnu tohoto roku jsme tento projekt zahájili společnou schůzkou. Tohle je vlastně moje první akce, která naplňuje tento projekt.

"Já jsem se sama rozhodovala, jaké etnikum v České republice vybrat, protože v každé zemi se hledalo problematické etnikum. Víme, že Ústí je nechvalně známé i v Evropě, tak jsem chtěla ukázat, že přesto že zde problémy jsou, které jsou všeobecně známé, tak přesto se dají nalézt i naprosto krásné a pozitivní věci, které ukazují, že každý problém má dvě stránky. Proto jsem si vybrala Ústí."

"Tento projekt má trvat od tohoto roku do závěru roku 2004, to znamená, je dvouletý. V rámci tohoto období máme ve všech zemích naplánováno společnou metodiku. Chceme námi oslovené skupiny přivést na vědecká pracoviště, abychom je seznámili s posledními výsledky zajímavých, aktuálních, vědeckých směrů, které jsou. Pak je chceme oslovovat na besedách, na které přivedeme též vědecké pracovníky. Konkrétně 25. června bude doktor Grygar hovořit o kosmickém výzkumu v Trmicích u Ústí nad Labem, kde o to byl oboustranný zájem. Další aktivita bude v létě návštěva romského dětského tábora, kam chci přijet a kde se bude promítat kratičký film o mladých romských lidech, kteří vystudovali nebo studují vysokou školu. Chci tímto oslovovat právě nejmladší ročníky. Vybrala jsem si romské etnikum, takže mým cílem jsou romští občané a budu hledat a vytypovávat romské etnikum, aby věděli co se ve vědě děje. Koneckonců, jako každý z nás, na vědu též přispívají."

Romové z Ústí nad Labem navštívili v rámci projektu Ústav fyziky a plazmatu Akademie věd České republiky v Praze. Jak se jim to tedy líbilo....

"Viděli jsme něco, co je pro nás velmi neznámé. Odnášíme si těžší hlavu, více znalostí, poznali jsme mnoho osob, mnoho přístrojů, které jsou pro mě stejně záhadné." (smích)

"Bylo to tu pěkné. Pocity jsou normální, akorát že jsem neviděl, co jsem viděl dneska. Doufám, že sluníčko nezapadne, jak říkali, za třicet let."

"Mně se to tam moc líbilo a všechno mě hrozně zajímalo. Nejvíc mě zaujalo, jak říkal, že jestli vynaleznou energii.... No, bylo by to dobré, protože platíme daně, tak jsem byla zvědavá, jestli to je dobře využité, jestli to bude pro lidstvo. Říkal, že vynaleznou za 20-30 roků... Tak i kdyby to mělo být až pro další generaci, tak hlavně, aby se jim to povedlo, aby něco vynalezli."

Rokycanští Romové se ve spolupráci s organizací Partners Czech sešli u kulaté stolu s místní samosprávou, aby společně představili aktivity v této lokalitě a dohodli se na další spolupráci. Anna Poláková se zeptala na další podrobnosti Taťány Šiškové z pořádající organizace Partners Czech.

"Cílem dnešní akce v Rokycanech bylo představit místní romské organizace z okolí Rokycan, které zde pracují už delší dobu. Prezentovaly nejen sebe a svoje aktivity ale i společnou vizi- spolupracovat dohromady v rámci komunity pro romskou komunitu, její prospěch a hezké soužití tady v Rokycanech. Je vidět, že jev dobrovolnictví a práce pro komunitu zadarmo je něco, co stojí za pozornost, co by mělo být vyzdviženo. Když jsme slyšeli, kolik romských maminek nebo konkrétních osob pomáhá s doučováním dětí, řekla jsem si, jestlipak se toto děje tak běžně a tak často v gadžovských majoritních rodinách, že by maminka přišla z práce nebo byla doma, popadla by jiné děti za ruce a věnovala jim pozornost? Tato práce nespočívá jen v této konkrétní aktivitě, ale je za tím vidět obrovské úsilí lidí, spolupráce. Rokycany prošly řadou peripetií a řadou nedorozumění, složitých situací ale teď po nástupu nového zastupitelstva, po výzvě ke spolupráci a možnosti, kdy byly uvolněny finanční prostředky z Úřadu vlády, tak se tady rozjel projekt, který by měl pomoci práci s romskou komunitou dobře ošetřit a rozjet."

"Já nemyslím, že došlo oficiálně ke sloučení. Každé sdružení má svou představu, cíl a poslání, ale uvědomili si, že, když je někdo dobrý v tom a druhý v jiné organizaci zas v onom, že by bylo dobré, kdyby mnohé aktivity dělali dohromady a zahrnovali stále širší a širší počet účastníků nejen ve velké organizaci nebo skupině nebo rodině, kde žijí, ale v rámci celého města. Oni říkají: "Potřebujeme spolupráci, a když už děláme věci dobrovolně, potřebujeme někdy být pohlazeni na duši a potřebujeme aby se o nás vědělo". Proto jsme pomohli naformulovat prezenční materiálky, které mohou při iniciování jakýchkoliv aktivit i při informování novinářů předložit. Je zde shrnuta konkrétní aktivita. Bylo dohodnuto, kdo a kde to bude obnovovat, doplňovat a že když někdo z Vize bude mluvit za Romskou duchovní misi nebo za Občanské sdružení Rokycany, tak že budou vždy hovořit společně za určitou komunitu, protože zde žijí. V poslední době jsme se dozvěděli, že hodně Romů se bude z Anglie, Holandska, západní Evropy vracet, přijdou do komunity, je možné, že problémy budou narůstat, tak je dobré, že se spojili na všech úrovních, jak Romové, tak kompetentní úředníci. Jedině tak se dá s věcí pohnout."

"Ano, tento projekt, který se jmenuje: "Co se osvědčilo" a vede ho koordinátorka paní Romana Vyrytová se děje v několika místech republiky. Začalo se v Pardubicích, pokračuje se v Brně, zde v Rokycanech a v Praze. Ale jinak, každý, kdo by chtěl, má možnost u naší organizace ?"Partners Czech"? získat materiálky o úspěšných romských projektech ve střední a východní Evropě, protože tyto projekty se dávaly dohromady v rámci Slovenska, České republiky, Maďarska a Rumunska."

"Naše sdružení se věnuje duchovní výchově mládeže, dospělých a dětí. Naším záměrem je hlavně doučovat děti, aby se zlepšovaly ve škole. Pořádáme srazy, děláme pro ně dětské tábory, založili jsme taneční i pěvecký soubor, dělali jsme pro ně Mikuláše. Se staršími lidmi se Romská duchovní mise schází, uspořádali jsme pro ně taneční zábavu, z čehož měli oni velkou radost a my také."

"Došlo tady v Rokycanech k nějakým pozitivním změnám v oblasti vašich aktivit?"

"Sloučily se tady 4 občanská sdružení. Úspěch to přineslo v tom, že nejedná je jedna organizace ale všechny dohromady. Když je to dobrá věc, tak to schválíme a město, poté co jsme se sloučili, to pochopilo a začíná s námi trochu komunikovat."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně......

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Andro amaro šuniben mukas te pozdravinen la Jarmila Janičakovo, te la Alena Baníkovo, bešen pro Smíchov u amen šunen sako kurko, mek vinčinen but Bach te sasťipen e Hanka, o Votas te o Pavel, amare phraleske so leske phenas papin, vičinel pes Martin Slivka, te aves bachtalo Martin!

Romale irinen - ada šuniben predal tumende!