Situace Romů v České republice v roce 1997
26-02-2000
=[ Leden ]=
Leden
Výroční zpráva ministerstava zahraničí USA o stavu lidských práv ve světě
hodnotila situaci v České republice celkově príznivě, ale opět se
pozastavila nad situací Romů v České republice. Vláda podle této zprávy
všeobecně respektuje lidská práva svých občanů, ale obecné předsudky a
násilí skinheadů vůči Romům zůstávají problémem. Místní úřady nejsou s to
(nebo nechtějí) zakročit. Zpráva se opět zmínila o potížích, které měli a
mají Romové při získání českého občanství.
(ČTK, 30. 1. 1997)
Zpráva Komise pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Kongresu USA, tzv.
Helsinská komise, také na porušování lidských práv Romů v České republice
upozornila, a to s odvoláním na zprávu organizace Human Rights
Watch/Helsinky o diskriminaci Romů v České republice. "V naší republice k
žádným takovým diskriminacím nedochází," reagoval pro Lidové noviny na
nařčení helsinské komise Milan Kříž z tiskového oddělení ministerstva
vnitra. Upozornil, ze Romové, kterým nebylo české občanství uznáno,
nesplňovali zákonem deklarované podmínky. "Zákony prostě platí pro všechny,"
konstatoval Kříž. Český velvyslanec v USA Alexandr Vondra označil podle
komise zprávu organizace Human Rights
Watch/Helsinki za "lež" a zdůraznil, že nikdo v České republice není bez
občanství. (LN, 16. 5. 1997)
České deníky na kritiku helsinské komise reagovaly podle svého
zaměření:
Provládní Denní Telegraf vyslovil názor, že výtky amerického Kongresu
ohledně nedodržování práv romské menšiny v České republice nejsou
oprávněné, protože v české ústavě je rovnost občanů zakotvena.
Například právo na vzdělání se týká všech občanů, ale nelze vynutit,
aby ho každý využíval. Podobně je tomu v případě nezaměstnaných Romů,
kteří ani práci často nehledají. A jednolivé útoky příslušníků hnutí
skinheads podle listu policie stíhá podle zákona.
Opoziční deník Právo zaujal opačný názor. Podle něj Romy diskriminuje
například podmínka čistého trestního rejstříku pro získání českého občanství,
která způsobila, že někteří slovenští Romové při dělení federace
zůstali bez občanství.
Nezávislá Mladá fronta Dnes nezaujala ke kritice jasné stanovisko a
uvedla, že rasistické činy vycházejí z hlubinného atavismu pramenícího
z trvalého konfliktu dvou odlišných etnik. Za další příčinu považuje
drobnou, ale každodenní pouliční kriminalitu části romského
obyvatelstva.
=[ Květen ]=
Květen
Na diskriminaci Romů v České republice upozornila v květnu i
velvyslankyně Spojených států Jennone Walkerová, která postoj české
společnosti označila za výjimku v jinak dobré ochraně lidských práv
v České republice.
Podle americké velvyslankyně se diskriminace romské
menšiny projevuje jak v postojích občanů české národnosti, tak v
útocích skinheadů a pravděpodobně i v nezaměstnanosti romské populace.
Ačkoli česká vláda podnikla podle Walkerové některé důležité kroky k
odstranění této diskriminace, Jennone Walkerová se domnívá, že je
možné udělat víc. V této souvislosti uvedla, že romští představitelé,
s nimiž se několikrát setkala, neustále zdůrazňují nutnost vzdělání.
Jako příklad uvedla nedostatek školek, které by romským dětem v
předškolním věku zajistily stejné šance při vstupu na základní školu.
(ČTK, 20. 5. 1997)
Ministr bez portfeje Pavel Bratinka reagoval v květnu na prohlášení Jenonne Walkerové
a jako první z členů vlády poprvé oficiálně připustil, že rasismus a
netolerance k národnostním menšinám se promítají i do postojů a práce
policistů, státních ůředníku i zaměstnavatelů. Základní problém, proč
je společnost stále uzavřenější vůči jiným národnostem, vidí Bratinka
v neexistenci jednotné koncepce, která by pomohla předsudky
potlačovat. "Rada resortu již podnika množství konkrétních aktivit,
které by měly rasovou netoleranci omezit. Takové činnosti jsou však
nekoordinované, vytržené z kontextu a mnohdy se míjejí účinkem," uvedl
Bratinka. Co hodlá dělat jeho resort, který má národnostní menšiny na
starosti, zatím není jasné.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v materiálu týkajícím se
nerovného postavení Romů uvádí, že diskriminaci na úřadech práce
nezaznamenalo. Potíž je však podle lidí z ministerstva především v
nedostatečném vzdělání Romů. Zpráva zároveň připouští, že
zaměstnavatelé na romskou skupinu pohlížejí jako na nekvalitní
pracovníky a v podstatě je házejí do jednoho pytle. (MFD, 24. května
1997)
=[ Červen ]=
Červen
Začátkem června 1997 kritizoval ministr Pavel Bratinka na tiskové
konferenci ke zprávě týkající se utonutí Tibora Danihela v Písku v
roce 1993 nedůslednou práci policie, soudu, státních i samosprávných
orgánů při vyšetřování rasově motivovaných trestných činů. Podle
Bratinky není chyba v legislativě, ale v "ochotě a neochotě, v odvaze
a neodvaze zákony prosazovat". (ČTK, 2. června 1997)
V polovině června 1997 se v ulicích Prahy objevily na zdech billboardy, na kterých byly portréty Romů s nápisy, které vybízely k zamyšlení nad vztahem české společnosti k Romům. Celou tuto kampaň připravil holandský fotograf Juul Hondius a nazval ji Tolerance.
=[ Červenec ]=
Červenec
Mladá fronta Dnes informovala 3. července o tom, že senátor ODS a starosta Prahy 4 Zdeněk Klausner navrhl v hlavním článku šestého čísla novin pro Prahu 4 Tučňák řešení soužití s problémovými příslušníky romské menšiny radikálním způsobem - vystěhovat je mimo města. V článku napsal: "Stále nás tíží bezpečnostní situace v Nuslích. Je dána specifikou této oblasti, v níž se minulý režim pokoušel o asimilaci romské menšiny. Některé vybydlené byty jsou důkazem, kde se to nepodařilo. Dobrou zprávou pro všechny spoluobčany z této oblasti by mohla být informace o jednom obecním bytě, který byl prodán, a nový majitel umístil několik početných problémových rodin do náhradních bytů nejen mimo Nusle, ale dokonce mimo Prahu. Možná, že tento postup by se mohl stát inspirací pro další soukromé majitele několika domů v okolí náměstí bratří Synků, kteří zdědili po roce 1989 problémové nájemníky."
Psychologové i právníci se po prostudování textů shodli, že jinými slovy lze tato Klausnerova slova vyložit asi takto: "Nejlepší by bylo Romy vystěhovat za města na periferie, kde na ně není vidět." Návrh starosty si podle nich nikterak nezadá s recepty navrhovanými nejrůznějšími extrémistickými stranami a hnutími. Klausner sám však tvrdil, že nepsal o soužití Romů s ostatními obyvateli, ale jen o problémových občanech.
Kancelář Prezidenta republiky označila Klausnerova slova za nebezpečná. "Ačkoli nejde o trestný čin, je jistě politováníhodné, je-li takové uvažování spojováno se jménem veřejného činitele, dokonce senátora," prohlásila Jana Chalupová z prezidentské kanceláře. Psycholog Slavomil Hubálek a advokát, hájící Romy, vyslovili názor, že Klausner text do Tučňáka napsal proto, aby se zalíbil lidem - svým potenciálním voličům. Podle průzkumu veřejného mínění totiž většina obyvatel Česke republiky nemá Romy vůbec v lásce.
Starostu nebylo možné za jeho slova trestně stíhat, neboť jak uvedla ve svém právním rozboru textu advokátní kancelář Kříž, Bělina a spol.: "v souhrnu celého článku nelze říci, že by se autor článku dopustil trestného činu. Ovšem vzhledem k tomu, že se jeho doporučení týká výlučně romské menšiny, blíží se skutkové podstatě trestného činu podněcování k rasové nenávisti podle paragrafu 198a, odstavce 1 trestního zákona."
Právnička Klára Samková-Veselá, známá obhájkyně Romů, uvedla, že starosta Prahy 4 navíc pro romskou menšinu nic nedělá a o Romech z Nuslí toho ani mnoho neví. "Pan Klausner neví, co mluví, on tu situaci v Nuslích dlouhodobě nezvládá. Po preventivní stránce neudělala radnice Prahy 4 pro Romy vůbec, ale vůbec nic. Ani návrh na kulturní centrum tam neprošel. V porovnání třeba s Prahou 5 a 10, kde je také dost Romů, to je neuvěřitelné. Úplně na to kašlou, a pak se diví, že se jim to vymyká z rukou. On zapomíná také na to, že v Nuslích jde o olašskou komunitu. S nimi není žádná sranda - to jsou lidi, co dělají i do zbraní a drog. Klausner opravdu neví, která bije," prohlásila Klára Samková-Veselá. (Mladá fronta Dnes, 3. 7. 1997)
Ačkoli představitelé ODS slibovali, že se budou aférou Zdeňka Klausnera, která podle jejich slov poškodila celou ODS, neprodleně zabývat a vyvodí z ní důsledky, ještě na konci července o osudu Zdeňka Klausnera vůbec nejednali, s odůvodněním, že na Klausnerův případ prostě nebyl čas. "Nedokážu odhadnout, jaké důsledky budou mít výroky pana Klausnera na jeho politické funkce. Nevím, jestli mu ODS doporučí, aby z některé z nich odešel. Ale já myslím, že důležité a rozhodující bylo naše prohlášení, ve kterém jsme jasně řekli, že se nám to hrubě nelíbí a představitel ODS se takto sprostě vyjadřovat nemá," řekl šéf poslanecké frakce ODS Jiří Honajzer.
Starosta Zdeněk Klausner však sám žádnou vinu necítil, nechtěl odstoupit z žádné ze svych funkcí a Romům se neomluvil. Starostovi navíc vyjádřili obrovskou podporu obyvatele Prahy 4, kteří se za něj jednoznacně postavili. (Mladá fronta Dnes, 22. 7. 1997)
=[ Srpen ]=
Srpen
Večer 5. srpna televize NOVA odvysílala v pořadu Na vlastní oči reportáž o životě českých Romů, kteří v Kanadě žádají o politický azyl. Po této reportáži začaly desítky rodin rozprodavat majetek a kupovat letenky do Kanady.
18. srpna uvedl mistopredseda ODS Ivan Pilip v rozhovoru pro porad "21" Ceske televize, ze predstavitele mest za Obcanskou demokratickou stranu, kteri v poslednich dnech a mesicich prosazovali vyreseni takzvane romske otazky odsunem
Romu za hranice mesta ci statu, mohli dostat "stop" v dalsi politicke kariere. Zaroven dodal, ze se vedeni jeho strany zrejme nebude jiz k temto nedemokratickym pokleskum
svych jednotlivych clenu vracet, protoze je podle jeho slov jednoznacne
odsoudilo. "ODS... odsuzuje jakekoli projevy rasove nesnasenlivosti, a
distancuje se proto od vsech prohlaseni svych clenu, ktere by bylo mozne
vykladat jako rasove motivovane, " uvedla ve svem stanovisku Vykonna rady
ODS. Vykonna rada vsak jiz vyslovne neodsoudila starostu Prahy 4 Zdenka Klausnera, ktery navrhl neprimo vystehovani Romu za Prahu, a ani starostku ostravske mestske casti Marianske hory Lianu Janackovou, jenz chtela financne podporit ty Romy, kteri se odstehuji do Kanady.
Koncem srpna pricestovali do Ceske republiky dva zpravodajove vyboru Parlamentniho shromazdeni Rady Evropy pro dodrzovani povinnosti a zavazku plynoucich z clenstvi zemi v teto organizaci Juris Sinka a Erik Jurgens. Jejich navsteva souvisela s pripravou zaverecne zpravy, kterou zpravodajove meli predlozit pocatkem zari monitorovacimu vyboru Rady Evropy, ktery zavery zpravy poskytl parlamentnimu shromazdeni Rady Evropy. To melo posoudit, zda ukonci nebo bude pokracovat v monitorovani dodrzovani prav narodnostnich mensin v Ceske republice. Juris Silka pri navsteve uvedl, ze negativni naladeni vuci narodnostnim minoritam je patrne spise ze stranz verejnosti, zatimco pristup vlady k mensinam se zda byt dobry.
Zpravodajove navstivili mostecke sidliste Chanov, ktere obyvaji prevazne Romove. "Zamerne jsme zvolili mosteckou periferii, kde chceme ukazat, ze tu existuje i skupina Romu, ktere se prizpusobit nechce nebo neumi. Mesto sem dava desitky milionu korun prave na jejich zarazeni do spolecnosti, a neni to nikde videt," rekl clen zahranicniho vyboru snemovny Milan Loukota (SPR-RSC), ktery zpravodaje doprovazel. "Vyraznou diskriminaci nebo rasovou nenavist jsme nezaznamenali. Ceska vlada je demokraticka, ovsem jsou tu nektere skupiny lidi, kteri Romy opravdu utlacuji," uvedl Erik Jurgens, ktery se svym kolegou Sinkou jednal i s predstaviteli jednotlivych ministerstev.
Juris Sinka po navsteve Chanova prohlasil, ze potize a problemy, ktere se objevuji v romskem etniku, jsou do urcite miry zpusobeny dedictvim z minulosti. Podle Sinky byl v minulosti naruzen tradicni styl zivota Romu a ti byli demoralizovani. "Vubec z toho, v jake jsou situaci, nechci vinit ani organy mistni spravy, ani vladu, ani parlament," rekl Sinka novinarum po jednani s predsedou Poslanecke snemovny Milosem Zemanem. Sinka nezakryval, ze nektere problemy jsou zpusobeny vinou prave demoralizace samotnych Romu. Erik Jurgens se nechtel vyjadrit konkretne k dotazu, zda soucasny cesky zakon o obcanstvi povazuje za diskriminujici. "Ted, v tomto okamziku, je tezke provest nejake hodnoceni," odpovedel Jurgens a pripomnel, ze pri rozpadu federace vznikl problem, nebot nekteri obcane nebyli dostatecne bdeli a nepozadali si o ceske obcanstvi. (CTK, 28. 8. 1997)
Nekolik dni pred navstevou predstavitelu Parlamentniho shromazdeni Rady Evropy vsak musel premier Vaclav Klaus celit po nekolikate kritice zakona o obcanstvi. Americti kongresmeni totiz zaslali Klausovi dopis, v nemz jej zadali, aby usiloval o zruseni nekterych vyjimecnych prvku ceskeho zakona o obcanstvi. Dopis zverejnil 23. srpna ve Washingtonu kongresovy vybor pro bezpecnost a spolupraci v Evrope (Helsinsky vybor). Dopis podepsali senator Alfons D'Amato a clen Snemovny representantu Christopher H. Smith. "Pohled, ktery se v tomto dopise objevuje, je zjednoduseny a nepresny," rekl Klaus novinarum. Podle Klause bude zapotrebi dalsiho vysvetlovani na ruznych forech, protoze je zrejme, ze dosavadni usili v tomto smeru neprineslo vysledky. "Ten dopis pouziva stejne argumenty, kterym tato vlada celi ctvrty nebo paty rok a ja mam pocit, ze vlada bude pouzivat stejne argumenty ve vysvetlovani, uvedl Klaus. (CTK, 25. 8. 1997)
Koncem srpna zacala projednavat vladni rada pro narodnosti v cele s ministrem Pavlem Bratinkou Zpravu o situaci romske komunity v Ceske republice. Na jeji priprave se podilelo nekolik mesicu meziresortni pracovni skupina pri rade, v niz pracovali napriklad Emil Scuka, predseda Sdruzeni Romu na Morave Karel Holomek, redaktorka Ceskeho rozhlasu Jarmila Balazova, redaktor deniku Pravo Petr Uhl a Vaclav Trojan z Helsinskeho obcanskeho shromazdeni. Tuto pripravovanou zpravu 27. srpna odmitlo shromazdeni romskych predstavitelu a zastupcu z Cech a Moravy. Ondrej Gina neuvedl, co konkretne Romove v materialu odmitaji s tim, ze jej shromazdeni k podani teto informace nezmocnilo. Dodal, ze Romove hodlaji vlade predlozit "doplneny material", ktery by se mohl stat alternativou pro jednani vlady. (CTK, 27. 8. 1997)
Podle namestka ministra Pavla Bratinky Viktora Dobala romsti predstavitele nezpochybnili zpravu o situaci romske mensiny v Ceske republice, ale navrh vladniho usneseni, jenz zpravu doprovazi. Toto usneseni totiz podle Romu neobsahovalo jejich navrhy. Dobal vsak uvedl, ze prevazna vetsina jejich navrhu je v usneseni uvedena, zaroven vsak pripustil, ze nektere byly zamerne vypusteny, nebot "byly formulovany tak, ze vlastne nesly pouzit." (CTK, 28. 8. 1997)
Zprava o situaci romske komunity, kterou predlozil ministr Bratinka vlade, mj. predpokladala ulozeni 36 ukolu deseti ministerstvum. Navrhovane ukoly mely ministerstva zacit plnit ihned nebo od 31. 12. 1997. (Tyden, 36/97) Zprava upozornila na vysokou nezamestnanost (na nekterych mistech az devadesati procentni) mezi romskou populaci, zpusobenou socialnim systemem, diky kteremu je v urcitych pripadech vyhodnejsi pobirat socialni davky nez pracovat, a take neochotou zamestnavat Romy. Podle zpravy "oficialni seznamy volnych pracovnich mist mivaji protiromskou dolozku, tj. oznaceni, ze Romy amestnavatel neprijima." Vysoka nezamestnanost take souvisi s nizkou vzdelanosti Romu a vede k dalsimu socialnimu propadu jednotlivych Romu a k pachani trestnych cinu (nejrozsirejsi trestnou cinnosti Romu jsou kradeze). To vse spolecne s problematickym bydlenim Romu zhorsuje podminky pro vychovu nejmladsi generace Romu. Zprava proto navrhuje zamerit se Romy, kteri by po absolvovani rekvalifikacnich kursu pracovali jako poradci ve statni sprave, k niz nyni chovaji Romove jen malou duveru, a asistenti v materskych i zakladnich skolach spolu s ceskymi odborniky se znalosti romske kultury.
Vlada ale tutu zpravu pro nekonkretnost odmitla a ulozila jejimu predkladateli ministru bez portfeje Pavlu Bratinkovi,
aby konkretizoval opatreni k naprave situace. Ministr Bratinka nebyl
timto vysledkem znepokojen a naopak rekl, ze bude vice casu na
dukladnejsi propracovani veci, jejiz reseni je podle neho zalezitosti
nekolika generaci. Mistopredseda rady pro narodnosti Viktor Dobal o vraceni zpravy k prepracovani uvedl: "Vlada mela konecne sanci schvalit neco poradneho a nevyuzila ji. Krome Luxe a Bratinky si nikdo z ministru neuvedomil, jak vazna situace je." Podle Dobala byla zprava zamitnuta hlavne proto, ze neni typickym vladnim materiale. Malo zduraznuje pozitivni kroky vlady a je prilis kriticka. "Chteli jsme jen naplnit slib, ktery dal Klaus romske komunite, ale vladu asi desi mnozstvi ukolu, jez z ni vyplyvaji," rekl Dobal.(Tyden, 36/97)
=[ Září ]=
Září
Nizozemsky poslanec Erik Jurgens priblizne mesic po sve navsteve Ceske republiky, kterou navstivil jako clen parlamentniho shromazdeni Rady Evropy, uvedl, ze postaveni Romu v Ceske republice predstavuje vazny problem v oblasti dodrzovani a ochrany lidskych prav. Na jeho reseni v zajmu demokratickeho rozvoje spolecnosti by se mely podilet vsechny zucastnene strany v zemi. Zlepsit situaci Romu vyzaduje zmenu v mysleni ceske vetsiny i romske mensiny. Cesi se podle Jurgense museji naucit vetsi tolerantnosti vuci Romum a ti si zase museji uvedomit, ze zachovani jejich identity neznamena nedodrzovat zakladni zivotni pristupy, ktere ve spolecnosti prevladaji, nebo nebyt vstricny.
Jurgens pripustil, ze potrva asi mnoho let, nez se situace dostane na uroven jinych evropskych zemi, kde pritom existuji podobne problemy. Za nezbytny konkretni krok, ktery by prispel k reseni postaveni Romu v Ceske republice,, oznacil nizozemsky poslanec rychle zavedeni oprisluzne vychovy obyvatel. Hlavni roli by v tomto vychovnem procesu k vetsi toleranci nemel hrat jen stat, ale take cirkev. Jurgens na zaklade sve zkusenosti z Ceske republiky uvedel, ze "odmerenost" mezi vetsinovymi Cechy a Romy je z duvodu jazykove a dalsi blizkosti mnohdy zbytecna a ze na jeji prolomeni by casto stacilo usporadat setkani obou stran v miste bydliste.
Podle zpravy, kterou poslanci Rady Evropy 22. zari schvalili, je vyvoj v Ceske republice celkove kladny, ale Ceska republika musi dale pokrocit predevsim v otazkach situace romske mensiny. Rada Evropy vyzvala ceskou vladu, aby se jeste aktivneji snazila bojovat proti diskriminaci Romu ve spolecnosti a uzce spolupracovala s vyborem proti rasismu a netoleranci Rady Evropy. (CTK, 24. 9. 1997)
Rada Evropy zverejnila 25. zari zpravu o situaci v oblasti rasismu a
tolerance v Ceske republice. Na deseti stranach upozornila predevsim na
cetne projevy rasismu, xenofobie a netolerance a jejich neseriozni
zpracovavani nekterymi ceskymi sdelovacimi prostredky. Podle Rady Evropy
vetsina ceskych medii sice neni povazovana za rasisticka, ale nektere
sdelovaci prostredky nekdy pristupuji ke zpracovani informaci spojenych
s rasismem se zjevnou snahou dosahnout senzace. Media maji hrat
vyznamnou ulohu v boji proti netoleranci a v CR "by mela byt povzbuzena"
k tomu, aby tlumocila rasove incidenty racionalnejsim zpusobem. Rada
navrhla zavest urcite "kodexy autodiscipliny".
Ze zarijoveho setreni Institutu pro vyzkum verejneho mineni (IVVM)
vyplyva, ze temer vsichni obcane, 94 procent, se domnivaji, ze zakony
Ceske republiky zarucuji Romum stejna prava jako vsem ostatnim
obyvatelum. Soucasne vsak 77 procent populace zaznamenava rozdily v
zivotnich hodnotach a kulture Romu a ostatnich obcanu.
Podle 56 procent dotazanych maji Romove horsi moznosti pri zamestnavani
nez ostatni obcane a 34 procent respondentu vnimalo horsi podminky pro
jejich uplatneni ve verejnem a obcanskem zivote. Nejvice nespokojenosti
vyvolava mezi obcany ignorovani a porusovani zakonu ze strany Romu,
jejich nechut pracovat a prizivnictvi. Spolecne souziti hodnoti jako
dobre pouze 15 procent dotazanych, naproti tomu za spatne je poklada 81
procent obcanu.
Pokud jde o ziskavani kvalifikace romskych obyvatel, domniva se 60
procent respondentu, ze maji stejne podminky jako ostatni, v otazce
bydleni se takto vyslovilo 48 procent. Zajisteni osobni bezpecnosti a
rozvoj vlastni kultury jsou podle 57 procent dotazanych priblizne stejne
pro Romy a ostatni obcany.
Mezi vlastnostmi, kterych si Cesi u romskych spoluobyvatel nejvice ceni,
je podle 11 procent dotazanych soudrznost, po sesti procentech kladne
hodnotilo pevnost jejich rodin a veselost. V hodnoceni nasledovaly
temperament, etnicke vedomi, pouto k detem, druznost, ale take snaha o
preziti a touha po svobode.
K negativnim vlastnostem Romu patri podle 23 procent dotazanych
porusovani zakonu a kriminalita, 14 procent zminilo nechut Romu pracovat
a 11 procent prizivnictvi. Na negativni zpusob zivota romskych
spoluobcanu upozornilo deset procent a na jejich chovani na verejnosti
devet procent respondentu. Mezi dalsimi zapornymi vlastnostmi zaznely
ignorovani zakonu, agresivita, neporadek a hlucnost.
Nejvice se kladne o Romech vyjadrovali lide zijici ve strednich Cechach,
nejmene lide z jiznich Cech. (CTK, 1. rijna 1997)
Podle vyzkumu IVVM ma kazdodenni osobni zkusenost s Romy 36 procent
obcanu. Temer tri ctvrtiny z nich pritom povazuji tyto zkusenosti za
spatne. 43 procent obcanu se domniva, ze dobre souziti s Romy neni vubec
mozne. Opacny nazor ma 33 procent dotazanych. Moznost dobreho souziti s
Romy pritom casteji vylucuji muzi, lide se zakladnim vzdelanim a lide,
kteri maji s Romy osobni zkusenosti.
Dobre zkusenosti s Romy ma zhruba tretina delniku, 28 procent
podnikatelu a 22 procent ostatnich zamestnancu. Negativni postoj k Romum
zaujimaji nejcasteji studenti a ucnove, z nichz 86 procent uvadi, ze s
Romy maji spatne zkusenosti. (CTK, 2. rijna 1997)
=[ Říjen ]=
Rijen
V polovine rijna schvalila vlada statut meziresortni komise pro Romy,
prijala Zpravu o situaci romske komunity v Ceske republice a o Romech se
objevily dalsi clanky v novinach a casopisech... Nekomu se mohlo zdat,
ze o Romech se najednou mluvi vsude. Nekolikalete prehlizeni romske
mensiny a projevu rasismu vsak nemohl nekolikatydenni zajem sdelovacich
prostredku nahradit.
Poprve po roce 1989 tedy vlada prijala ucelenou studii o situaci romske
komunity, ktera navrhuje kroky k jejimu zlepseni. Stalo se tak 29. rijna
v momente, kdy Ceska republika celila prime hrozbe zavedeni
britskych viz vuci Ceske republice. Vlada ji schvalila v
prakticky stejne podobe, jakou v srpnu s vaznymi vyhradami
vratila ministrovi Pavlu Bratinkovi. "V jejim zneni jsme oproti
puvodnimu textu udelali pouze kosmeticke zmeny," potvrdil Bratinkum
namestek Viktor Dobal.
Vlada v polovine srpna tvrdila, ze zprava dost jasne nerika, co by mel
stat udelat, aby preklenul neustale se prohlubujici propast mezi Romy
a ostatnim obyvatelstvem. Nekteri ministri vsak za pravy duvod, proc
nebyla napoprve prijata oznacili fakt, ze dokument nevyzniva pro vladu
prilis lichotive a kritizuje ji za liknavost pri reseni romske otazky.
"Prave ministri, kteri k tomuto materialu meli nejvetsi formalni
vyhrady, od svych pripominek nyni nahle ustoupili," dodal Dobal ve
zjevne narazce na tlak ze zahranici. (MfD, 30. rijna 1997)
Jejim schvalenim ulozila dvanacti
ministerstvum radu dilcich konkretnich ukolu, jejichz cilem je
integrovat Romy do majoritni spolecnosti. Klaus uvedl, ze vlada
neodmitla Bratinkuv material kvuli jeho kriticnosti vuci vlade, ale
proto, ze byl pojat spise jako vyzkumna zprava a neobsahoval konkretni
doporuceni a ukoly, jak situaci resit.
Vlada take
vubec poprve Romum slibila, ze udela vsechno proto, aby nemuseli
utikat ze zeme. "Vlada je znepokojena zadostmi nekterych nasich
spoluobcanu o politicky azyl v zahranici a je pevne rozhodnuta celit
pricinam, ktere k tomu vedou. Vlada udela vsechno, co je v jeji moci,
aby u nas nikdo nemel strach z duvodu sve prislusnosti k te ci one
mensinove komunite," prohlasil Vaclav Klaus na zasedani kabinetu, na
ktere se mimoradne dostavil i prezident Vaclav Havel. Ten Romy vyzval,
aby nehledali spasu v azylu, protoze jim nakonec prinese jen
nestesti, a soucasne se obratil na bilou vetsinu, aby bojovala se
svemi nevedomymi a nenapadnymi prvky latentniho rasismu.
Mnozi z tech, kteri se zabyvaji romskou problematikou, prijali s
uspokojenim alespon to, ze kabinet po konecne prijal zpravu Rady pro
narodnosti. Advokatka Klara Samkova-Vesela prijala Klausova slova
skepticky: "Je mi lito, ze s tim vlada prisla az ted, kdy uplne
promarnila sanci ziskat duveru romskeho obyvatelstva."
Jejim schvalenim ulozila dvanacti
ministerstvum radu dilcich konkretnich ukolu, jejichz cilem je
integrovat Romy do majoritni spolecnosti.
Podle materialu se ma ve skolstvi mimo jine zajistit posileni
pripravy systemu zakladniho vzdelavani pro zaky s jazykove a socio-
kulturne znevyhodneneho prostredi, rozsirovani literatury o temata
tolerance a multikulturnosti, udelovani vyjimek pro minimalni pocet zaku
ve tride a take vypracovani novych podkladu pro testovani deti pri
zarazovani do zvlastnich skol, ktere by zamezilo zbytecnemu prevadeni
romskych deti do tohoto typu skol.
Z materialu dale vyplyva, ze ministerstvo skolstvi ma ve spolupraci s
ministerstvem prace a socialnich veci stanovit kvalifikacni predpoklady
pro funkci romsky pedagogicky asistent, kterych ma byt 20. Material dale
pozaduje vypracovani systemu motivace zamestnavatelu, jehoz cilem je
dosahnout toho, aby Romove dostavali praci.
Ministerstvo vnitra ma vypracovat metodicky pokyn uradum statni spravy
ve sve kompetenci k vyskoleni romskych poradcu a asistentu, umoznit
romskym uchazecum pristup ke studiu na strednich policejnich skolach a
kontrolovat, zda obcanska sdruzeni nevyvijeji rasistickou cinnost.
Ministerstvo spravedlnosti dostalo za ukol sledovat stav trestne
cinnosti s rasovym kontextem. Ministerstvo pro mistni rozvoj ma
podporovat projekt bydleni a romske organizace a firmy se maji podilet
na pridelovani a stavbe bytu.
Vlada sve cleny vybidla, aby zacali prijata opatreni rychle plnit a
zahajili v nejblizsich dnech jednani s romskymi organizacemi. (CTK, 29.
rijna 1997)
Text vladniho prohlaseni k situaci romske komunite
1. Vlada prohlasuje, ze je znepokojena odchodem nekterych nasich
spoluobcanu a jejich zadostmi o politicky azyl v zahranici a je pevne
rozhodnuta celit pricinam ktere k tomu vedou.
2. Vlada povazuje romskou
komunitu za prirozenou soucast nasi spolecnosti, uvedomuje si a plne
respektuje romskou kulturu a jeji prinos pro nasi zemi.
3. Vlada udela
vsechno, co je v jeji moci, aby u nas nikdo nemel strach z duvodu sve
prislusnosti k te ci one mensinove komunite. Ekonomicke duvody jsou
resitelne u nas doma a nejsou ospravedlnenim zadosti o politicky azyl.
4. Vlada vyzyva Romy a vlivne predstavitele romskych organizaci - aby
neodchazeli, - aby zacali s vladou konstruktivne spolupracovat, - aby
neprodlene jmenovali sve zastupce do Meziresortni komise pro zalezitosti
romske komunity, - aby se zapojili do prosazovani jiz existujicich
opatreni vlady i do opatreni, ktere vlada schvalila a ktera se tykaji
vetsiny clenu vlady a vsech prednostu Okresnich uradu.
5. Vlada zaroven
vyzyva vsechny obcany Ceske republiky, aby i oni udelali maximum pro
lepsi pocit nasich romskych spoluobcanu, a tak prispeli k tomu, aby z
nasi zeme vymizel pocit vzajemne neduvery, podcenovani, obvinovani ci
diskriminace z rasovych duvodu.
6. Vlada si je vedoma toho, ze se jedna
o problem mnoha desetileti ci dokonce staleti, a proto take vi, ze
nemuze byt vyresen ze dne na den. Veri, ze prijata opatreni urychli
potrebna pozitivni reseni. Vaclav Klaus (CTK, 29. rijna 1997)
Prohlaseni vlady k situaci v romske komunite povazovalo Sdruzeni pro
republiku - Republikanska strana Ceskoslovenska za projev otevreneho
nepratelstvi vuci obcanum, kteri se nechteji smirit s kriminalitou
pachanou Romy. "SPR-RSC povazuje tento nestoudny dokument za skutecny
projev rasismu, ponevadz jeho obsah otevrene uprednostnuje zajmy jedne
mensiny na ukor celeho naroda, " uvedl v prohlaseni pro tisk tajemnik
strany Jan Vik. (CTK, 30. rijna 1997)
Cesti a slovensti intelektualove zformulovali Schwarzenberskou vyzvu celkem slusnych
gadzu ke svym spoluobcanum v Ceske a Slovenske republice, kterou 26. rijna
prijali a podepsali na zamku Schwarzengerg-Scheinfeld. Vyzvu take prednesla
sociolozka Jirina Siklova na mezinarodni konferenci konane 31. rijna - 1. listopadu
v Praze o "Evropske bezpecnosti v perspektive obcanske spolecnosti"
svolane Ceskym helsinskym vyborem a Helsinky Citizen Assembly.
"Jestlize je nespravedlive nejaky clovek napaden, ponizovan a urazen,
je traba se ho osobne a okamzite zastat, at je jakekoliv rasy, narodnosti nebo
etnika a takovy cin verejne odsoudit tak, aby se v cele spolecnosti postupne vytvorilo vedomi, ze toto se ve slusne spolecnosti proste nedela. Kdyz dojde k podobnym cinum v demokratickych statech v zahranici obvykle protestuje cela vlada a jeji predstavitele jsou demonstrovat proti tomuto nasili, a verejne ho odsoudi.
Nase vlada zatim toto nedela, asi nema cas a mozna, ze nekteri clenove parlamentu mozna ani vubec nevedi, ze by meli takto postupovat. Proto s timto dobry zvykem musi zacit obcane sami a doufat, ze dalsi slusni lide toto zeme se k tomuto spolecenstvi pripoji. Takto pred nami jednali a nespravedlive pronasledovanych se zastavali a je branili clenove Amnesty International, Helsinsky vyboru i Helsinskych obcanskych shromazdeni, a vsichni ti, kteri se angazuji ve prospech zachovani lidskych prav ve svete.
V soucasnosti jsou takto v Ceske a Slovenske republice nejvice diskriminovani a ponizovani Romove, pejorativne oznacovani za cikany. Oni zase nas, neromskou vetsinu oznacuji za gadze. Jsme gadzove, prijimame toto oznaceni, ale chceme se odlisit od gadzu, kteri jsou rasiste a nevychovani hulvati a i od tech gadzu, kteri jenom vsechno kritizuji, ale nic nedelaji pro zmenu ci ve prospech tech, kterym je ublizovano."
Podepsani: Jiri Pehe (politolog, poradce prezidenta Havla), Petr Pithart (politik, predseda Senatu), Vilem Precan (historik), Helena Precanova, Noemi Precanova (prekladatelka), Jiri Ruckl (podnikatel), Karel Schwanzenberg (podnikatel), Rudolf Slansky (diplomat), Ladislav Snopko (dramaturg), Zdenek Suda (sociolog), Szigeti Laszlo (publicista), Martin M. Simecka (redaktor a spisovatel), Jirina Siklova (profesorka, sociolozka), Jan Sikl (psychoterapeut), Jan Simsa (evangelicky farar), Jaroslav Sonka (novinar), Jiri Vancura (publicista), Libuse Vancurova (redaktorka), Jiri Vesely (mikromiolog), Josef Vohryzek (literarni kritik), Tomas Vrba (publicista), Peter Zajac (literarni vedec), Vaclav Zak (novinar) a dalsi.
=[ Listopad ]=
Listopad
Pracovnici ministerstva obrany, kteri maji na starosti vytapeni
Vojenskeho historickeho ustavu v Praze na Zizkove, odmitli zamestnat
Romy jako topice v kotelne. Tuto informaci prinesla 1. listopadu
Mlada fronta Dnes. Svuj
postup podle listu zduvodnuli tvrzenim, ze Romove maji prilis pochybnou
povest na to, aby jim vytapeni ustavu sverili. Lide z prezidentske
kancelare i vladni Rady pro narodnosti byli timto pristupem sokovani a
jednani uredniku jednoznacne hodnoti jako rasisticke.
Mluvci ministerstva obrany Milan Repka na dotaz Ceskeho rozhlasu v
rekl, ze zatim nema blizsi informace o tom, ze by pracovnici
ministerstva, jez maji na starosti vytapeni Vojenskeho historickeho
ustavu v Praze na Zizkove, odmitli Romy jako topice zamestnat.
Zamestnanci spravy vojenskeho bytoveho fondu dali sve stanovisko letos 7. rijna dokonce na
papir, kdyz vysvetlovali svym nadrizenym, proc se v zizkovskem ustavu netopi. "Vzhledem k tomu, ze se
jedna o objekt zvlastni dulezitosti (muj nazor), nemohl jsem a ani nemuzu prijmout na misto topice osoby s
pochybnou povesti, jako napriklad osoby romskeho puvodu, bezdomovce, pripadne osoby bez ceske statni
prislusnosti, ktere se na toto misto hlasily ve vetsine pripadech," stoji v dopise, ktery podepsali Petr Gajdica
a Jiri Fuchs z vojenskeho bytoveho fondu.
Postup ministerskych uredniku ovsem neni nicim vyjimecnym.
Vladni Rada pro narodnosti ve sve Zprave o situaci romske komunity v Ceske republice konstatovala, ze
nektere urady prace primo do seznamu volnych mist pridavaji takzvanou protiromskou dolozku, coz v praxi
znamena, ze tato prace neni pro Romy. Oba ministersti urednici Gajdica a Fuchs kategoricky odmitaji
nalepku rasistu a tvrdi, ze proti Romum nic nemaji. Odpovedet na otazku, proc je tedy nechteli zamestnat,
vsak uspokojive nedokazi. "Beru to vseobecne, protoze jsou s nimi spatne zkusenosti," tvrdi Gajdica.
Zaroven vsak priznava, ze negativni osobni zkusenost s Romy nikdy nemel a ani pro neho dosud
nepracovali. "Samozrejme, ze jsou mezi nimi vyjimky. Nasi lidi jsou kolikrat horsi nez Romove. Ale na
tyto manualni prace se hlasi takovi ti, znate toholdujici alkoholu, kriminalni zivly a podobne," dodal
Gajdica. Ivan Kukacka, nadrizeny Fuchse a Gajdici, je z jejich postupu nestastny. I on je vsak skalopevne
presvedcen, ze jeho lide rozhodne nejsou rasisty, jen se spatne vyjadrili.
Stejne argumentoval v lete senator
Zdenek Klausner, kdyz obhajoval sva slova o vystehovani Romu z center mest."Meli si davat pozor na to, co
pisou. Je to nestastne. Ja s nimi promluvim a budu chtit, aby mi to vysvetlili," rika Kukacka. "Urcite to
nebyl rasisticky utok, jen pouzili neobratnych vyrazu. Gajdica byl potrestan za to, ze nezajistil topeni v
ustavu, a ten dopis byl reakci na trest. Chapu to tak, ze se snazil vysvetlit, proc nezajistil neco, co mel za
ukol."
Lide, kteri se zabyvaji ochranou lidskych prav a narodnostnich mensin, se shodli, ze jde zcela
prokazatelne o nebezpecny projev rasismu. "Je to neprijatelna forma rasismu, mysleni na principu
kolektivni viny. Oni vlastne nevedi proc, ale pro jistotu jim praci nedaji. Je to totalni generalizace typu:
vsichni Romove jsou lumpove. Je to nebezpecne, protoze to je nevedoma prirozenost slusneho cloveka,"
tvrdi psycholog Slavomil Hubalek. Prakticky totez si mysli take namestek ministra bez portfeje Viktor
Dobal (ODA): "Pokud nekdo oznaci osobu romskeho puvodu a priori za osobu se spatnou povesti, pak je
podle me rasista."
Jana Chalupova z prezidentske kancelare, ktera cim dal ostreji vystupuje proti
sebemensim projevum rasove a narodnostni nesnasenlivosti, byla pristupem obou uredniku zdesena. "Z
jejich dopisu se zda, ze pri obsazovani mista topice byla porusena Listina zakladnich prav a svobod, a my
tento dopis postupujeme ministerstvu obrany, aby mohlo ucinit potrebna opatreni," rekla Chalupova. Na
ministerstvu obrany se zatim k dopisu nechtel nikdo blize vyjadrit. "Provadime jista setreni, abychom mohli
lepe posoudit, o co vlastne slo," prohlasil Vladimir Lukovsky z tiskoveho oddeleni ministerstva, ktery by
ovsem se slovem rasismus zachazel jen opatrne. "Kazdopadne vsak mohu rici, ze je to urcite neco, co se rici
nemelo. Vyjadreni pana Gajdici rozhodne nebylo stastne," podotkl Lukovsky. (MLADA FRONTA DNES, 1. 11. 1997)
Dva pracovnici Spravy vojenskeho bytoveho fondu, kteri
nechteli prijmout Romy jako topice do kotelen, uz s nejvetsi
pravdepodobnosti nebudou rozhodovat o tom, koho zamestnaji. Ministerstvo
obrany, pod ktere sprava patri, totiz doporucilo rediteli prazske pobocky, aby
Petrovi Gajdicovi a Jirimu Fuchsovi odebral pravomoci k prijimani
zamestnancu. Oba muzi byli podepsani pod dopisem, v nemz uvedli, ze
Romum nemohou sverit praci topicu ve Vojenskem historickem ustavu,
protoze maji pochybnou povest. "Jejich nazor je treba povazovat jako
naprosto neoduvodneny a diskriminacni," konstatovalo tiskove oddeleni
ministerstva ve svem stanovisku.
"Vyzvali jsme take reditele prazske spravy,
aby dukladne vysetril duvody, ktere vedly jeho dva pracovniky k tomu, ze
Romy odmitli zamestnat." Mluvci resortu Milan Repka tvrdi, ze
ministerstvo pripad preda policii. "Nejprve musime vysetrit , zda je to
skutecne pravda. Jestli ano, pak by to melo byt predmetem zajmu policie za
sireni xenofobie a rasismu," mini Repka. Policie ovsem jeste vcera zadny
takovy podnet nedostala, a proto se nikdo z odborniku na rasovou
problematiku tuto causou nezabyval. (MLADA FRONTA DNES, 4. 11. 1997)
Pocatkem listopadu se v ulicich ceskych mest objevili barevne billboardy,
ktere mely kolemjdouci upozornit na to, ze spolecnost neni etnicky jednolita,
ale ziji v ni i jedinci jine barvy pleti, za coz je vsak nelze odsuzovat.
"Co se divite?" pta se z jednoho billboardu cerny hokejista v dresu
Ceske republiky a ze druheho romsky hasic. Vybizeji lidi, aby se nedivili,
kdyz uvidi spoluobcany jine barvy pleti delat to, co delaji cesti narodni
hrdinove. Plakat s romskym hasicem utoci na stereotypni mysleni Cechu, podle ktereho
je Rom jen nezamestanym zlodejem ci kopacem a cerny hokejista upozornuje,
ze narodni tym hokejistu nemusi byt jen bily stejne jako ceska spolecnost.
Na billboarde nechybi motto cele
kampane: "Nesudte skupinu, sudte cloveka".
Kampan spolecne pripravila
reklamni agentura Leo Burnett a Cesky
helsinsky vybor, kteri doufaji , ze se jim podari alespon zastavit a zvratit
nepriznivy trend postoju zdejsi spolecnosti vuci cizincum. "Vyburcovaly nas
vzrustajici rasisticke a xenofobni nalady. Neni mozne, aby lide nekoho
posuzovali podle jeho prislusnosti k urcite narodnosti nebo jine skupine. Musi
tak ucinit na zaklade konkretnich zkusenosti s konkretnimi lidmi," pripomnel
predseda Ceskeho helsinskeho vyboru Martin Palous.
 Soucasti kampane jsou i jizdenky na vlak, na jejichz zadni strane je napis
CESI NEKRAST TADY! a dodatek: "Pokud jste uz nekdy videli podobnou ceduli
nekde v zahranici, pak presne vite, jaky je to pocit, byt obeti rasismu. Mozna
byste si meli ten pocit pripomenout, az budete priste nekoho odsuzovat predtim, nez
ho osobne poznate." O tom, ze se kampan snazi oslovit co nejvice lidi, svedci
i dva televizni spoty, ktere vysila v hlavnim vysilacim case televize NOVA a
inzerce v novinach a casopisech. "Televizi NOVA jsme oslovili s zadosti o
spolupraci a ona souhlasila. Navic si myslime, ze prave divaky televize NOVA
je nutne povzbudit k zamysleni nad rasismem v ceske spolecnosti", rekl reditel
ceske pobocky agentury Leo Burnett Cal Bruns.
Odbornici jsou
skepticti, ze se jejim prostrednictvim podari brzy zmenit vztah lidi k jinym
rasam. Byla to vsak prvni oficialni protirasisticka kampan v Ceske republice
po roce 1989, a proto ji neslo neuvitat a neocenit a doufat, ze budou nasledovat
dalsi a dalsi a zapoji se do nich vyznamne ceske osobnosti. O tom, ze jsou tyto
kampane v Ceske republice potrebne, se mohla ceska verejnost presvedcit 8. listopadu, kdy
byl mladym skinheadem zavrazden sudansky student Vysoke skoly ekonomicke
Hassan Elamin Abdelradi.
Dvema ranami nozem do bricha v sobotu v pul treti rano brutalne zavrazdil osmnactilety skinhead sudanskeho studenta Hassana Elamina Abdelradiho. K vrazde doslo ve vestibulu vysokoskolskych koleji na Jarove. Podle dostupnych informaci zavrazdeny Sudanec spolecne se svym bratrancem pred smrti navstivil vysokoskolsky klub Koule. Kdyz klub opustili, stali se na ulici "objektem zajmu" skinheada, ktery pred tim se svymi kumpany popijel v dedaleke restauraci Juve.
Skinhead nejdrive zahnal az do pateho patra na kolejich prvniho ze Sudancu. Ve vestibulu koleji pak narazil na Hassan, kteremu vzal dvema ranami nozem zivot.
(LIDOVE NOVINY, 10. 11. 1997)
Osmnactilety kuchar Petr Z., ktery v sobotu nad ranem
zabil sudanskeho studenta Hassana Elamina Abdelradiho a je obvinen z
rasove motivovane vrazdy, mel kvuli extremistickym nazorum a utokum
potize s policii uz delsi dobu. Pred dvema mesici temer na stejnem miste,
kde zavrazdil Abdelradiho, spolu se svymi skinheadskymi kamarady napadl
ceskoarabsky manzelsky par. Arab skoncil s tezkymi zranenimi v nemocnici,
stihan je za to zatim jen vudce skinheadske party. Petr Z. vsak figuruje mezi
dalsimi podezrelymi.
"Pokud se podari vinu mu prokazat, muze byt
obvinen," rekl zalobce Martin Omelka. Prave tento incident se nakonec
ukazal jako jeden z klicovych momentu, proc byl Petr Z. za zabiti sudanskeho
studenta obvinen podl e prisnejsi ch rasi sti ckych paragrafu. "Jeho minulost
jsme samozrejme vzali v uvahu. Z vypovedi svedku navic jednoznacne
vyplynulo, ze pachatel na studenta a jeho kolegu kricel, a verte, ze to byly
jasne rasisticke nadavky," prohlasil sef prazskych vysetrovatelu Zdenek
Janicek. Petrovi Z. proto hrozi az dozivotni vezeni, kterym lze rasove
motivovane vrazdy trestat podle zakonu zprisnenych pred dvema lety. On
sam se sice k cinu priznal, ale odmita, ze je rasista.
Zarijovy incident, za
ktery skinhead zatim nebyl obvinen, pritom lze oznacit za modelovy priklad
toho, proc se uradum nedari pravicove extremisty trestat. "Vsichni skinheadi
jsou si podobni jako vejce vejci: stejne oholene hlavy, stejne obleceni, boty.
Tezko se prokazuje, kdo konkretne do nekoho kopal, kdo rozdaval rany pesti.
Pred soud se dostanou jen nekteri," odrazi Omelka hlasy politiku, kteri
kritizuji justici za liknavost. (MLADA FRONTA DNES, 11. 11. 1997)
Vrazda se
stala impulsem k rade protirasistickych demonstraci v Ceske republice a
upozornila na existenci nekolika rasistickych organizaci. Prvni protestni
akce reagujici na rasisticky motivovanou vrazdu sudanskeho studenta byla
svolana hned na pondeli 10. listopadu na namesti Winstona Churchilla pred buduvu
Vysoke skoly ekonomicke. Na demonstraci svolane akademickym senatem skoly
se vsak objevili i politici, kteri vyzvali k aktivnimu boji se silami, ktere podporuji xenofobni nalady.
Politici nebyli pozvani na pohreb sudanskeho studenta, nebot
spontanni studentskou demonstraci pred Vysokou skolou ekonomickou podle
akademickeho senatu teto skoly zneuzili k vlastnimu politickemu exhibicionismu.
Za poslednich sedm let zemrelo kvuli barve sve pleti pres deset lidi,
ale teprve sobotni vrazda sudanskeho st udenta vytrhl a politicke spicky z
letargie. Desitky z nich se zucastnily dosud vubec nejvetsi protirasisticke
demonstrace, na kterou pred skolu zabiteho studenta v Praze na Zizkove pri sl o
kolem deseti tisic lidi. Vetsina politiku se vsak omezila pouze na kritiku a
slova rozhorceni.
"Proc to delaji az ted, po tolika utocich, po tolika vrazdach?
Proc nebyli schopni verejne vystoupit drive? Pak to skutecne musi vypadat jako
gesto," rozzlobene prohlasoval Ondrej Gina z Rady rokycanskych Romu. Za
pravdu mu dal ovsem pouze predseda ODA Michael Zantovsky, ktery
jednoznacne rekl, ze spolecnost a vladni predstavitele pouze sklizeji plody sve
dlouholete necinnosti a lhostejnosti
.
"Vsichni tady davaji najevo sve ohromeni
a zdeseni. Otazkou je, jestli smime byt ohromeni. Mlcky jsme prihlizeli, jak se
k nam rasismus siri a nachazi misto v predsudcich lidi. I ve snemovne a Senatu
sedi lide, kteri tento jev pomahali sirit," rekl Zantovsky ve zjevne narazce na
schuzku premiera Vaclava Klause s republikanskymi poslanci a na napad
senatora Zdenka Klausnera, jenz chtel neprizpusobive Romy stehovat z center
mest. Bezradnost politiku, kteri boj proti rasismu dlouho prehlizeli a zadna z
politickych stran jej ani nezahrnula do svych volebnich programu, neprimo
potvrdily i jejich vcerejsi vyroky.
Napriklad predseda Poslanecke snemovny
Milos Zeman hodla prosadit, aby bylo skinheadske hnuti postaveno mimo
zakon. Organizace pravicovych extremistu vsak nejsou oficialne registrovane,
tudiz je nelze zrusit. "To by chtel zavirat vsechny, kdo maji hole hlavy a kanady
na nohou? Nebo jak by prokazal, kdo ke skinheadum patri?" podivil se jeden z
kriminalistu.Novy ministr vnitra Jindrich Vodicka zase vydesil sve podrizene,
kdyz v projevu zcela opomnel presumpci neviny a ukazal, ze nema jasno ani v
postupu vysetrovacich uradu. "Vrah je za mrizemi a ja se zasadim, aby byl co
nejdrive obvinen," rekl Vodicka.
Petr Z. byl pritom za vrazdu studenta obvinen
jiz v sobotu 8. listopadu.
A do doby, nez nad nim soud vynese konecny verdikt, na nej
vsichni musi pohlizet jako na nevinnou osobu. Vetsina kolegu mrtveho
sudanskeho studenta z Vysoke skoly ekonomicke byla vystoupenimi politiku na
demonstraci sokovana. Po jejim skonceni se okamzite sesel akademicky senat
skoly a kategoricky oznamil: "Demonstrace byla zneuzita k politickemu
exhibicionisnu." Studentum se nelibilo napriklad vystoupeni senatora za ODS
Vladimira Zemana, ktery svuj projev zahajil slovy: "Zizkov je muj volebni
obvod. Kdyz jsem sel loni do voleb, sel jsem do nich heslem: Tam, kde konci
slusnost, musi nastoupit sila."
Rektor skoly Jan Seger priznal, ze se organizace
akce trosku vymkla z rukou. "Puvodne jsme chteli, aby vystoupil starosta Prahy
3, ja a zastupce studentu plus oficialni host. Jenomze pak nam zacaly hlasit
miliony lidi: namestci ministru, nejruznejsi mluvci a odbory..." postezoval si
rektor. Vetsina studentu i lide, kteri bojuji za prava narodnostnich mensin, vsak
dali najevo, ze takova demonstrace je lepsi nez vubec zadna. "Nejvetsi problem
vidim v tom, ze se cekalo tak dlouho na tuto smrt, nez se zacalo dit. Ted se z
toho stal politicky problem, ze ktereho vsichni politici snazi neco vytezit. Ale
to nevadi, jen kdyz to splni svuj ucel," shrnul nazor mnohych prezidentuv
kancler Ivan Medek.(MLADA FRONTA DNES, 11. 11. 1997)
Ministryne spravedlnosti Vlasta Parkanova uvedla, ze je otresena rasove motivovanou
vrazdou triadvacetileteho Sudance, a ze osobne hodla dohlednout
na vysetrovani cinu a trestni rizeni. "Doporucim prislusnemu statnimu
zastupitelstvi, aby pachateli navrhl nejprisnejsi mozny trest, "
prohlasila ministryne Parkanova.
Premier Vaclav Klaus pozadal noveho ministra vnitra Jindricha Vodicku a
vsechny odpovedne cinitele, aby zasadnim zpusobem pritvrdili pri
postihovani rasove motivovanych trestnych cinu. Rekl to v reakci na
sobotni vrazdu sudanskeho studenta. "Jsem absolutne sokovan, absolutne
ohromen a desim se ze skinheadskeho hnuti," podotkl premier Klaus pred
svym odletem do Spojenych statu. Dodal, ze sobotni vrazdu musi obcane
brat jako "posledni kapicku".
Predseda Ustavniho soudu Zdenek
Kessler oznacil snahu predsedy Poslanecke snemovny Milose Zemana vytvorit zakon
zakazujici hnuti skinheads
za legislativne znacne obtiznou. Zaroven take vyjadril sve zdeseni nad
sobotni vrazdou sudanskeho studenta Hasana Amina Abdar Radiho
prislusnikem tohoto hnuti.
Poslanecka snemovna vyjadrila v souvislosti se zavrazdenim sudanskeho
studenta znepokojeni nad projevy rasismu a nenavisti vuci jinym narodum
a etnickym skupinam. Zaroven pozadala vladu, aby ji do 20. ledna
predlozila podrobnou zpravu tykajici se hnuti a projevu podporujicich
nebo propagujicich v Ceske republice rasismus a xenofobii. Usneseni
podporilo 138 ze 139 pritomnych poslancu.
Cesky ministr zahranici Jaroslav Sedivy zaslal svemu sudanskemu
ministerskemu protejsku dopis, v nemz rozhodne odsoudil vikendovou
vrazdu sudanskeho studenta Hasana Amina Abdara Radiho. Dopis predal v
Praze sudanskemu velvyslanci v Rakousku a Ceske republice Ahmadu Abdalu
Halimu Muhammadovi reditel odboru Afriky a Blizkeho vychodu ceskeho
ministerstva zahranici Hynek Kmonicek. Sudansky velvyslanec pak mel
podle ministerstva vyjadrit podekovani za vstricny pristup ceske strany
pri reseni uvedeneho tragickeho pripadu a ocenit spontanni
protirasisticke projevy, kterych byl behem sveho pobytu v CR pritomen.
Policie obvinila z trestneho cinu nasili proti skupine obyvatel druheho
z dvojice skinheadu, ktera v noci z patku na sobotu pronasledovala dva
Sudance, z nichz jeden byl zavrazden a druhy zranen. Skinheada, kteremu
je 16 let, policie zadrzela a zvazovala, zda na nej bude uvalena vazba,
nebo zda bude stihan na svobode. Druhy z dvojice skinheadu byl ve vazbe
jiz od soboty 8. listopadu a celi obvineni z vrazdy spachane z rasovych
pohnutek a z
ublizeni na zdravi. Ten totiz podle policejni verze sudanskeho studenta
zavrazdil dvema bodnymi ranami nozem a jeho bratrance zranil, kdyz mu
prerezal slachy na ruce.
Xenofobie a rasismus, ktere jsou v Ceske republice mnohonasobne vyssi
nez napriklad ve Spojenych statech a Nizozemsku, jsou podle sociologa
Petra Mateju dusledkem historicke nezkusenosti a nepripravenosti ceskeho
naroda na jine rasy. Obecna ceska spolecnost pritom nema problemy s
cizinci jakychkoli barev, ale spise s Romy. Zatimco problem rasistickych
skupin vyresi jejich postaveni mimo zakon, vychova ceske spolecnosti ke
snasenlivosti bude trvat generace.
Naopak sociolog z Institutu pro
vyzkum verejneho mineni Jan Misovic, ktery je autorem pruzkumu o
toleranci Cechu k jine barve pleti konstatujici zvysenou nesnasenlivost
vuci Romum, prirovnal postaveni rasistickych skupin mimo zakon k uhaseni
pozaru, jehoz ohnisko ovsem bude nadale doutnat. Vychodisko vidi v
rodinne a skolni vychove mladych lidi, mezi nimiz se nejvice objevuje
rasismus, a ve smysluplnem vyplneni jejich volneho casu. "Postaveni mimo
zakon je jednorazovy akt, ktery nezabrani jejich sdruzovani, " mini
Misovic.
Vrazda sudanskeho studenta vyvola krome protestnich demonstraci take
debatu na tema rasismus a ceska spolecnost.
K tomu, aby byly vsechny rasove motivovane nenavistne ciny v Ceske
republice stihany a potrestany, je podle nazoru Ceskeho helsinskeho
vyboru potrebne vybavit policisty a vysetrovatele potrebnymi poznatky a
venovat se jejich vzdelani a vychove. Ministru vnitra Jindrichu
Vodickovi to napsal za Cesky helsinsky vybor Martin Palous. Tento vybor
muze byt podle Palouse v teto oblasti ministerstvu vnitra napomocen,
nebot se etnickymi pomery v republice dlouhodobe zabyva a vyznamne se
podili na prosazovani zakonu vuci tem, kteri se dopousteji nasili a
diskriminace. Zaroven usiluje o vetsi otevrenost ceske spolecnosti ci o
posilovani lidskych a mensinovych prav i tolerance.
Vysetrovani a potrestani kazdeho pripadu, jakym byla napriklad
rasisticka vrazda sudanskeho studenta v Praze, musi byt podle ministra
vnitra Jindricha Vodicky dotazeno do konce. Za zlomovy okamzik v teto
problematice oznacil 16. listopadu v poradu Ceske televize Debata
protirasistickou
manifestaci v pondeli 10. listopadu, kterou povazuje za prvni verejne a
jednoznacne vystoupeni proti jevum rasismu u nas. Ministr take pripomnel
policejni akci v Kolesovicich na Rakovnicku, kde policie znemoznila
nepovoleny sraz prislusniku hnuti skinheads. "A bude tomu tak uz
vzdycky, pokud budu mit vliv na cinnost policie", rekl ministr vnitra.
Pro tvrdy postih konkretnich pachatelu rasistickych trestnych cinu se v
v Debate vyslovil mistopredseda vlady a sef KDU-CSL Josef Lux. Soucasne
rekl, ze ke snizeni konfrontacnich nalad uvnitr spolecnosti by mela
napomoci vlada i tim, ze prestane prispivat k urcitemu ovzdusi
nesnasenlivosti. Zduraznil, ze je treba spolecne se naucit nejen
tolerovat, ale i branit ruznost, ktera se netyka pouze barvy pleti, ale
obecne.
Predseda Senatu Petr Pithart vyslovil v Debate nazor, ze romske obyvatelstvo u nas
nema stejne moznosti jako ostatni obcane.
Dale uvedl, ze jsme svedky jakesi nepatricne shovivavosti vuci Romum
- mozna z obavy, ze policista bude narcen z rasistickych motivu. Opacnym
prikladem je podle predsedy Senatu zakon o statnim obcanstvi, ktery je
na papire v poradku a presto neni spravedlivy.
Pres osmdesat zastupcu romskeho spolecenstvi prijelo 18. listopadu na
schuzku, na ktere meli byt zvoleni predstavitele Meziresortni komise pro zalezitosti
romske komunity,
ktera by mela zacit pracovat od 1. ledna 1998. Na misto vykonneho
mistopredsedy byli navrzeni ctyri kandidati - Emil Scuka, vedouci
predstavitel Romske obcanske iniciativy, Zdenek Gudzi, Karel Holomek a
Monika Horakova. Vetsinovym kandidatem Romu na mistopredsednickou funkci
je Emil Scuka, clena Rady pro narodnosti a vedouci predstavitel Romske
obcanske iniciativy, rekl na tiskove konferenci Ivan Vesely, ktery stoji
v cele Romskeho demokratickeho kongresu. Ivan Vesely prosazuje na
mistopredsednickou funkci v komisi Emila Scuku, protoze je pravicoveho
zamereni, zatimco dalsi kandidati levicoveho.
Viktor Dobal se k teto informaci nevyjadril a pouze konstatoval, ze
funkce se obsazuje jmenovani a nikoli volbou, a proto definitivni
rozhodnuti zavisi na vyberovem rizeni, ktere ma skoncit do 15. prosince.
Konecne slovo maji ministr Pavel Bratinka a predseda komise Vaclav
Klaus.
Vedle mistopredsednicke funkce je zapotrebi, aby Romove obsadili v
meziresortni komisi dalsich sest mist v odbornych skupinach, ktere se
budou zabyvat mimo jine socialni oblasti, zamestnanosti, podnikanim,
kriminalitou a diskriminaci Romu v Ceske republice
Ivan Vesely i Emil Scuka oznacili za prirozenou vec, ze Romove jsou
diferencovani socialne i politicky jako majoritni spolecnost, a nelze
proto ocekavat, ze budou ke vsemu zaujimat jednotne stanovisko.
Reagovali tak na skutecnost, ze zastupci Romu jednali dlouho a pri
navrhovani kandidatu nebyli jednotni. (CTK, 18. 11. 1997)
Z vysledku setreni Institutu pro vyzkum verejneho mineni
zverejnenych 20. listopadu vyplyva, ze
z narodnostnich mensin zijicich na uzemi Ceske republiky maji obcane
nejlepsi vztah ke Slovakum, s nimiz dobre vychazi 70 procent dotazanych.
Nejmene priznive hodnoti lide Romy, se kterymi dobre vychazi jen sedm
procent respondentu. Vztah obcanu CR k jinym narodnostem zijicim na
uzemi republiky se pritom od roku 1993 mirne zlepsuje.
Az v protivladni demonstraci se chvilemi zmenilo 22. listopadu druhe protirasisticke
shromazdeni na Staromestskem namesti v Praze, ktere jeho iniciator Fedor
Gal zamyslel jako tichy protest se zapalenymi svickami. Podnetem k akci
byla vrazda sudanskeho studenta Vysoke skoly ekonomicke Hasana
Amina Abdara Radiho. Demonstranti trimali transparenty s
napisy odsuzujicimi rasismus, fasismus, republikany, ale take liknavost
policie a uradu pri potirani rasove motivovanych zlocinu. Puvodne
mlcenlivy protest prolomilo kratce po zahajeni provolavani hesel:
"Zastavte fasismus", "Jsme jedna rasa" a "Sladek je fasista". Pote
vystoupil mladik ze Socialisticke solidarity s megafonem a v kratkem
ctenem projevu obvinil vladu, ze dopousti rust nezamestnanost a
socialnich problemu, coz vyvolava pocity zmaru ve spolecnosti a nahrava
rasismu a fasismu. Po kratke diskusi s ucastniky, kteri si neprali
premenovat demonstraci v politickou protivladni agitaci, padla vyzva,
aby se vsichni, kdo chteji, vydali na demonstracni pochod na Vaclavske
namesti. Cela demonstrace se obesla bez incidentu.
Predanim oceneni romskym detem skoncila 24. listopadu detska literarni soutez v
romstine, ktera umoznila detem vyjadrit sve myslenky v materskem jazyce.
Soutez vyhlasila na jare nadace Nova skola. Od jara do cervna poslalo
sve prace napriklad na tema "moje rodina" nebo "co se stalo zajimaveho"
na 100 deti do 15 let z petatriceti zakladnich a zvlastnich skol z cele
republiky.
Na literarni soutez navazovala soutez vytvarna, pri niz se seslo na 300
obrazku od neromskych deti. Nejlepsi prace vcetne ilustraci byly
zarazeny do sborniku, ktery si mezi sebou rozdali ucastnici a
poradatele. Sbornik, ktery obsahuje 43 literarnich praci v romskem
originale s ceskym prekladem a vysel v nakladu 400 kusu, byl jiz
rozebran.
Autori nejlepsich literarnich prispevku a mali vytvarnici prevzali
oceneni z rukou americke velvyslankyne v Ceske republice Jennone
Walkerove a prezidentova zena Dagmar Havlova je pozvala na Prazsky hrad,
kde jim ukazala prostory kolem Spanelskeho salu.
Posledni listopadovy den se otrasla cela ceska politicka scena -
Vaclav Klaus rezignoval na funkci premiera, coz znamenalo, ze demisi podala cela vlada.
=[ Prosinec ]=
Prosinec
Od zacatku prosince zacala dlouha a nelehka diskuse o budouci ceske vlade,
rozebiraly se duvody nahle vznikle krize, hledali se jeji vinici na
vsech stranach a media zacala (konecne) strizlive hodnotit vladu
Vaclava Klause. V hodnocenich samozrejme nechybel vycet zasluznych
cinu premiera, ale ani seznam problemu, kterym nevenoval zaslouzenou pozornost.
Mezi takove palcive problemy patri i zivot Romu v Ceske republice.
V casopise TYDEN se tomto "selhani" Vaclava Klause v clanku Romove:
Leta zanedbavany problem rozepsal Marek Wollner:
Ackoli era vladnuti Vaclava Klause byla poznamenana trvalym vyostrovanim etnickeho
napeti ve spolecnosti, bylo by nespravedlive vinit z tohoto neuteseneho stavu vyhradne odstupujiciho premiera.
Vice ci mene skryvana animozita "gadzu" vuci "cikanum" po revoluci prudce vyvrela na
povrch a obnazila koreny leta zanedbavaneho problemu. Cesti politici se v podstate
smirili s tim, ze pravni postaveni romske mensiny je u nas chraneno jednak Listinou
zakladni prav a svobod, jednak clankem cislo sest v Ustave.
Tyto clanky v ceske
politicke praxi znamenaly predevsim to, ze vlada kazdorocne rozdelovala granty
nejruznejsim romskym organizacim, aniz by dusledne dbala o to, jak a na co byly
skutecne vyuzity. Romsti podnikatele si pak casto stezovali, ze vlada podporuje
"basnicky", zatimco oni nemaji ani na lopaty, aby mohli dat praci nezamestnanym
Romum.
K bezstarostnemu souziti mezi vetsinovym etnikem a Romy nijak neprispel ani zakon
o obcanstvi, ktery po rozpadu federace udelal z desitek tisic Romu, kteri sice leta zili na
uzemi CR, ale meli slovenske obcanstvi, obcany druhe kategorie. Ten se take stal
opakovane tercem kritiky mezinarodnich instituci.
Rozbuskou romske nespokojenosti, ktera vyustila az v letosni masovy odchod z
republiky, pak byly predevsim stale brutalnejsi etnicke cistky ze strany skinheadu, za nez
- pokud byl vubec nekdo odsouzen - padaly neuveritelne smesne tresty.
Na celkovem
klimatu spolecnosti, v niz kdekdo Romy automaticky povazuje za prislusniky
menecenne rasy a pritom se jednim dechem odmita povazovat za rasistu, vsak nesou
politici znacny dil viny. Na politicke scene se az do vrazdy sudanskeho studenta na
prazskych vysokoskolskych kolejich verejne projevovany odpor proti rasismu a jim
motivovanym trestnym cinum nenosil.
Volebni programy politickych stran teto otazce
nevenovaly ani zminku, prvni reakci na narust etnickeho nasili byl az postoj vlady k
brutalni vrazde Roma Tibora Berkiho, ktereho skinheadi na jare 1995 umlatili
baseballovymi palkami. Vlada tehdy schvalila novelu trestniho zakona, podle niz se
zvysily trestni sazby za rasove utoky.
Ackoli Vaclav Klaus patril mezi nejvyraznejsi kritiky prvni verze Bratinkovy zpravy o
situaci romske komunity, ktera je prvnim serioznejsim pokusem o reseni romskeho
problemu, podle Viktora Dobala, namestka ministra Bratinky a Klausova
permanentniho kritika, v osobni rovine mel k Romum "vzdycky blizko". Kazdorocne
napriklad uvolnoval pro romske aktivity jiste financni prostredky z rozpoctu, kterymi
jako predseda vlady disponoval, i z vlastnich honoraru. (TYDEN, c. c. 50 z 8. 12. 1997)
|
|
Související články
Vybíráme z rubriky "Historie"
Nejčtenější články