O Roma Vakeren

Lačho dives Romale u šukar šuniben tumenge savorenge, ko amen akana šunen. Kdo nás poslouchá už delší dobu, ví, že tento páteční čas je vyhrazen našemu pravidelnému "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Romale sam lošale hoj amen šunen. Doufáme, že zůstanete v následujících pětadvaceti minutách u svých rozhlasových přijímačů a že prostřednictvím našeho pořadu získáte pár nových informací a nejen to, samozřejmě ani dnes nebude chybět romská muzika.

Nabídneme vám blok aktualit, který pro vás připravil Jaroslav Sezemský. Poté se vydáme na mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni, odkud ve středu neodlétlo do Velké Británie více než deset Romů s platnými letenkami. Co bylo důvodem, to se dozvíte z našeho pravního příspěvku. Budeme si také povídat s Ladislavem Bílým z Karlových Varů a navštívíme dva romské letní tábory. Tolik z naší programové nabídky. Příjemný poslech vám za tvůrce "O Roma vakeren" přeje od mikrofonu Anna Poláková.

Ze situace na pražském ruzyňském letišti, kde od středy britští imigrační úředníci kontrolují všechny cestující za kanál La Manche, viní někteří Romové současnou vládu a její snahu o vstup do EU. Novým opatřením chtějí Britové zabránit pokračujícímu přílivu žadatelů o azyl z České republiky. Během dvou dnů už znemožnili odlet několika Romům.

Premiér Miloš Zeman však letištní kontroly považuje za rozumné opatření. Na této kontrole se Česká republika s Velkou Británií domluvila už v únoru, kdy hrozilo zavedení víz pro české občany. Romové ale zamítání vstupu do Británie považují za rasovou diskriminaci. K tématu se vrátíme ještě podrobněji v našem vysílání.

Za svobodu a práva Romů chtějí v Ostravě v polovině srpna manifestovat představitelé této menšiny. Protestní pochod by měl vést centrem města a skončit pod okny hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského. Kromě Romů z kraje by měli přijet také lidé z Olomouce a Brna. Chtějí tak chtějí reagovat na nedávný útok čtyř členů hnutí skin heads z 30. června. Jeden z napadených Romů tehdy skončil se čtyřmi bodnými ranami v nemocnici.

Romská střední škola sociální v Kolíně přijme učitele s aprobací čeština, matematika a angličtina. Tuto školu internátního charakteru by měli v následujícím školním roce absolvovat první maturanté ze všech míst České republiky.

Romské iniciativě Slovenska se nelíbí nová doplňková učebnice Romský dějepis od etnologa Arne Manna, z níž se mají od příštího školního roku učit žáci druhého stupně základních škol a studenti středních škol. Obsahuje údajně rasistické prvky a předseda Romské iniciativy Slovenska Alexander Patkolo dále upozornil, že v učebnici se píše hlavně o odlišnosti Romů a ne o samotných romských dějinách. Slovenské Ministerstvo školství se k tomuto tvrzení dosud oficiálně nevyjádřilo.

A ještě jednou Bratislava: Vláda Slovenské republiky schválila návrh zapújčit státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra 3. třídy poprvé občanovi romské národnosti - spisovatelce a zakladatelce romské literatury na Slovensku Eleně Lackové.

Jak jsme už připomínali v krátké zpravodajské relaci našeho vysílání, britští imigrační úředníci zahájili ve středu na pražském letišti Ruzyně takzvané předběžné kontroly všech cestujících mířících do Londýna a dalších britských měst. Opatření, na němž se dohodla česká a britská vláda už letos v únoru, má podle britského atašé v České republice zabránit zavedení vízové povinnosti pro české občany cestující za kanál La Manch. Hned první den vrátili z Ruzyně Britové několik romských rodin. Všichni byli šokováni. Na místo se vydal Jan Mišurec. Podařilo se mu oslovit starší Romku, které se nejprve zeptal, kolik lidí z její rodiny chtělo do Velké Británie vycestovat.

Britové pouzkazují na to, že počet žadatelů o azyl od nás stoupl. Podle informací z České tiskové kanceláře však nejnovější statistické údaje ukazují, že jejich počet je letos nižší než ve srovnaném období loňského roku. Podle slov postižených Romů pro ČTK tedy o tom, zda český občan smí opustit republiku, rozhoduje cizí úředník a hlavním kritériem pro jeho rozhodování je navíc barva pleti. Zatímco totiž cestující bílé pleti většinou jen předkládali dokumenty u okénka za provizorní přepážkou v odbavovací hale, romští turisté byli prý podrobeni důkladnému pohovoru.

Cestující směřující z pražského ruzyňského letiště do Londýna byli minulý týden selektování britskými úředníky na Romy a "bílé", přičemž Romům nebylo umožněno do na palubu letadel nastoupit. Výběr článků z tisku, které se věnují tomuto tématu i jeho širším souvislostem, pro Vás připravila Veronika Matoušková. (Tento přehled tisku byl vysílán na Rádiu Svobodná Evropa v úterý 24. 7. 2001.)

Obsáhlý článek v příloze Mladé fronty Dnes z 18. 7. se věnuje popisu životní situace Romů, kteří se usadili v Kanadě. V multikulturní zemi, jako je Kanada, podle článku mají Romové především pocit většího bezpečí. Záplava mnoha národností stírá pocit vydělenosti a nepatřičnosti. O návratu zpátky většina z nich ani neuvažuje. Vyhlídky na práci jsou v Kanadě podle článku mnohem lepší než v České republice, ale neznalost jazyka a nedostatečná kvalifikace je často činí nedostupnými. Autorka článku Johanna Grohová jej uzavírá tím, že nejlépe je v novém domově dětem. Na nové prostředí si rychle zvykly a jejich rodiče mnohdy jen stěží rozumějí jejich plynulé angličtině. Mnoho z nich se také v Kanadě narodilo a stali se z nich automaticky Kanaďané. I ty o něco málo starší se snadno učí novému jazyku a ve škole prospívají zcela normálně, i když je české školství dříve zařazovalo do zvláštních škol.

V tomtéž vydání Mladé fronty Dnes Jiří Pirník v článku Žije v Anglii, stále však touží po Kanadě, vypráví příběh osmadvacetiletého Milana, který po třech letech pobytu v Anglii zjistil, že Romové nepociťují útlak jen v Čechách. I v Anglii se setkal s rasovou nesnášenlivostí: "Když jsme přijeli, házeli po nás kameny. Vím, že těžký život mají romské rodiny, které se usadily v Newcastlu. Rasisté jim tam rozbíjejí okna a křičí Gypsy, go home!", říká v článku Milan. O návratu do vlasti však nepřemýšlí. Hlavně kvůli svým dětem, které tam podle něj mají naději na lepší budoucnost.

Článek na první straně Lidových novin z 19. 7. upozorňuje, že na letišti v Praze Ruzyni začali pracovat britští imigrační úředníci. Po půl jedné odpoledne jsou všichni cestující pravidelné linky Praha - Londýn podrobeni rozhovoru s britským úředníkem, který jim klade otázky typu: "Co zamýšlíte dělat ve Velké Británii?". Více než deset Romů s platnými letenkami úředníci označili jako nežádoucí a na palubu je nepustili. Lidové noviny citují slova britského velvyslance Davida Bouchera - "Neradi na toto řešení přistupujeme, ale musíme náš azylový systém chránit před zneužíváním". V článku je také zmíněn názor Josefa Facuny, bývalého regionálního předsedy Romské občanské iniciativy: "Situací jsme šokováni. Jsme v demokratické zemi a já cestuji jako Čech, ne jako Rom, je to naprostá diskriminace".

Autor Michael Mainville v Prague Postu z minulého týdne rozebírá výsledky sčítání lidu. Pozastavuje se nad počtem 11.716 Romů přihlášených k romské národnosti. Odhaduje počet Romů žijících zde mezi 100.000 a 200.OOO. Zdůrazňuje, že Romové v ČR čelí diskriminaci, rasovému násilí, velké nezaměstnanosti a segregaci ve školství. Cituje také názor Emila Ščuky, že strach Romů z udávání informací o příslušnosti ke svému etniku je historicky podmíněný, protože v Čechách se v roce 1927 dělaly seznamy Romů, které se posléze dostaly do rukou Nacistům.

Večerník Praha z 19. 7. v článku pod názvem Na letišti vládnou gentlemani, jejichž postup zavání rasismem upozorňuje na to, že britští úředníci sice nemají právo znemožnit českým občanům odlet ze země, ale mohou podle česko-britské dohody doporučit leteckým společnostem, aby některé pasažéry nepřepravovaly. Mluvčí Československých aerolinií Dan Plovajko vysvětlil, že pokud by takového cestujícího přesto přepravili, byla by jim za něj účtována pokuta ve výši 2000 liber.

Právo z 19. 7. mimo jiné přináší reakci Ivana Veselého, předsedy sdružení Dženo, na vzniklou situaci: "To, za jakým účelem ti lidé cestují do Londýna, je sekundární, ale primární je, že takovým jednáním bylo porušeno základní lidské právo na volný pohyb a cestování a že se tím porušuje Ústava České republiky a listina základních lidských práv a svobod. Myslím si, že česká ústava má vyšší platnost než nějaká dohoda dvou socialistických vlád, a když na tuto dohodu česká vláda přistoupila, musím se ptát, jestli tedy naše ústava a zákony neplatí, nebo platí jenom pro někoho. Právo přináší také názor Romana Krištofa, výkonného místopředsedy Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, který na jednu stranu je z tohoto opatření "nešťastný" a na druhou stranu se "Britům nediví", neboť zátěž je pro ně obrovská a určitě přikročili k tomuto opatření proto, že chtějí mít s Českou republikou i nadále "nadstandartně dobré vztahy".

A Respekt z tohoto týdne na své poslední straně přináší v přehledu aktuálních událostí zmínku o této události v následujícím znění: se svolením Zemanovy vlády začali na pražském letišti Ruzyně provádět britští imigrační úředníci selekci českých turistů na Romy a bílé, přičemž lidem podezřelým kvůli barvě pleti z romského původu bylo následně zakázáno používat pro cesty do Velké Británie letadlo. Je to rozumné a užitečné opatření, komentoval ruzyňské řešení romské otázky premiér Miloš Zeman.

Ladislav Bílý je předsedou romského občanského sdružení v Karlových Varech a zároveň výkonným tajemníkem grémia romských regionálních představitelů. Aby toho nebylo málo, ještě patří také mezi úspěšné karlovarské podnikatele a založil i vlastní kapelu s názvem Gypsy Hary Band. Občanské sdružení, jehož je pan Bílý předsedou, se zabývá především dodržováním lidských práv. Veronika Matoušková se ho zeptala, co je aktuálně programem činnosti jeho sdružení.

V některém z našich příštích vysílání uslyšíte pokračování rozhovoru s panem Bílým, jak se žije karlovarským Romům a o kulturních aktivitách tamního romského sdružení.