PhDr. Vladimír Oláh - básník
Životopisné udaje:
PhDr. Vladimír Oláh se narodil 22. května ve Stropkově (okres Svidník)
na východním Slovensku. Dětství prožil v romské osadě. Měl vždy rád
poezii i prózu, účastnil se různých recitačních soutěží.
Studoval
střední hornickou školu v Banské Štiavnici, nakonec maturoval na
střední vojenské škole. Při službě vojáka z povolání absolvoval
dálkově Filosofickou fakultu University P. J. Šafaříka v oboru výchovy
a vzdělávání dospělých. Ze zdravotních důvodů vojensku službu opustil.
Nyní žije se svou rodinou v Praze, kde vedle účasti na různých
kulturně-společenských aktivitách (Helsinský výbor, Nadace Tolerance,
komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů)
založil "Matici romskou" - romské křesťanské a vzdělávací sdružení,
jehož je předsedou. Je spoluautorem překladu výňatků z bible,
publikovaných v knížce "O Del vakerel ke peskere čhave" - "Bůh mluví
ke svým dětem". Dálkově studoval teologii.
Co říká Vlado Oláh o romské víře v Mladém světě z r. 1994/č.4 v rozhovoru
Judity Bednářové?
"Sami Romové jsou ve své podstatě nesmírně zbožní. Přál bych vám vidět, jak
reagují, slyší-li vyprávět o Bohu stejného chudáka, jako jsou oni. Zase jde
o to, kdo, jak a co jim říká. Nedávno jsem vezl do Chánova svůj romský
překlad Bible. Nejdřív přišly jen děti. Pak vylezly ženský. Z hospody první
chlap, druhý, pátý, desátý. Pak jsme všichni společně zpívali... Bůh nám
pomůže!"
Paľikeriben
Paľikeriav tuke, Devla,
vaš o dživipen,
vaš oda, hoj som Rom,
hoj džav tire dromeha
savore Romenca.
Hoj rodav lenge
o čačipen baro,
o čačipen sasto.
Paľikerav tuke
vaš e romňi, vaš o čhave,
so mange len bičhaďal
andre miro dživipen.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o čhon,
so o soviben mange anel,
kaj man raťi te sasťarel.
Paľikerav tuke
vaš o veša,
vaš o čirikle,
so sako tosara
ušťaven man giľenca.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o sasťipen,
vaš o miro the mire čhavengro
the savore manušengro.
Paľikerav tuke
vaš e čerešňori,
so adaj terďol
jekh jekhori,
vaš lakero parno uripen,
so balzamos hin pre mire jakha.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o lačhe manuša,
vaš lengere barvale jile.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš oda, hoj som..
|
Dík
Děkuji ti, Bože,
za život,
za to, že jsem Rom,
že jdu tvou cestou se všemi Romy.
Že pro ně hledám
pravdu velikou,
pravdu uzdravující.
Děkuji ti
za ženu, za děti,
co jsi mi seslal.
Děkuji ti, Bože, za slunce,
které všemu dává život.
Děkuji ti, Bože, za měsíc,
který mi přináší spánek,
aby mě přes noc uzdravoval.
Děkuji ti
za lesy,
za ptáky,
co každý den
budí mě písněmi.
Děkuji ti, Bože, za zdraví,
za své, svých dětí
a všech lidí na Zemi.
Děkuji ti za třešeň,
co stojí tu sama, jediná,
za její bílý závoj,
co hladí moje oči.
Děkuji ti, Bože,
za dobré lidi,
za jejich bohatá srdce.
Děkuji ti, Bože,
za to, že jsem...
Překlad Jan Červenka
|
Poslech: RealAudio ~ Download
Nyní si můžete poslechnout tuto básen v podání Anny Polákové, která ji přednesla v pražském Varieté Casinu na večeru poezie nazvaném "Setkání kultur".
|
Amari dukh the amaro kamiben
O Roma penge giľaven,
andro giľapen roven...
So kerďam nalačho,
hoj avka phares andro dživipen džas?
Soske o gadže pre amende rušen,
choľamen pre amaro
tel o kham dživipen?
Kamas e luma, o veša, o kosmos
kamas te khelel, te giľavel,
kamas te rovel,
kamas jekh ke avreste
o drom manušano te arakhel.
Na kamas te dživel o dživipen,
sar o gadže dživen.
Či kamen o gadže,
kaj avka te dživas,
sar butdžene lendar dživen?
Amari dukh ča o Del dikhel,
amare apsa e daj - e phuv -
- andro burňika kidel.
Na kamas pes te mangel le bengeske,
kamas pes te mengel
le lačhe Devleske.
Na kamas maribena,
so dukha anen le čhavorenge,
savore manušenge.
Kamas maro upral -
- baro Devľikano kamiben
maškar savore manuša:
kale, parne, šarge -
Jov his savorengero
DAD.
|
Naše bolest a naše láska
Romové si zpívají,
ve zpěvu pláčou...
Co jsme komu udělali,
že tak těžce životem jdem?
Proč se na náš gádžové zlobí,
nepřejí nám život na slunci?
Milujeme svět, lesy, vesmír,
chceme tančit, zpívat,
chceme plakat,
chceme jeden k druhému
najít lidskou cestu.
Nechceme prožít život
jako gádžové.
Anebo chtějí gádžové,
abychom žili tak jak většina z nich?
Naši bolest jen Bůh vidí,
naše slzy matka - země
do dlaní chytá.
Nechceme prosit u ďábla,
chceme prosit
u dobrého Boha.
Nechceme války,
co přinášejí bolest dětem,
všem lidem.
My chceme z nebes chléb - Boží lásku
pro všechny lidi, černé, bílé, žluté...
On je OTCEM všech.
|
 |
|
|