Soud v kauze smrti Roma Milana Lacka zpřísnil podmíněné tresty
Sbírka pro děti z dětských domovů vynesla přes 68.000 korun
Více než 68.000 korun vynesla celostátní charitativní sbírka na pomoc dětem
z dětských domovů. Uskutečnila se v prvním dubnovém týdnu v rámci oslav
Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. Výtěžek byl rovnoměrně
rozdělen mezi osm dětských domovů, sdělila Martina Pokutová z občanského
sdružení Athinganoi, které akci pořádalo. Sbírka se uskutečnila v Praze,
Mostu, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Bruntálu, Krnově,
Pardubicích a Olomouci. Den Romů celého světa byl ustanoven na prvním
kongresu Mezinárodní romské unie, který se uskutečnil 7. až 9. dubna 1971 v
Londýně. Od té doby se podle unie stal 8. duben mezinárodně uznávaným a
respektovaným dnem pro všechny Romy. V České republice se jeho oslavy včetně
informační kampaně uskutečnily poprvé. Organizátoři ale doufají, že se jim
podaří založit novou tradici každoročních oslav.
 |
Ostravský krajský soud zpřísnil dva podmíněné tresty v případu násilné smrti
Roma Milana Lacka, kterého v roce 1998 napadla čtveřice skinů. Zároveň
snížil trest policistovi Mariánu Telegovi, jenž přejel bezvládného Roma,
ležícího po útoku na silnici. Podmíněný osmnáctiměsíční trest mu snížil o
tři měsíce. Soud také potvrdil výši trestů dvěma útočníkům, kteří byli již
dříve odsouzeni na jeden a tři roky nepodmíněně. Změnil ale právní
kvalifikaci skutku. Okresní soud totiž holé lebky loni odsoudil za pokus o
ublížení na zdraví. Po dnešním rozsudku, který je konečný, mají na svědomí
ublížení na zdraví s následkem smrti. Nesou odpovědnost i za to, že napadený
Lacko po jejich útoku nemohl vstát a vyhnout se tak jedoucímu automobilu,
řekl při zdůvodnění rozsudku soudce Bohumír Vidura.
|
První hudební a taneční vystoupení na náměstí Míru zahájila ve čtvrtek
odpoledne v hlavním městě mezinárodní folklórní festival nazvaný Praha srdce
národů. Uskuteční se třetím rokem a do neděle se při něm představí lidová
kultura 15 národností. Zastoupena bude podle pořadatelů tradiční hudba,
tanec a zpěv z Čech, Moravy, Slovenska, Bulharska, Maďarska, Německa,
Ukrajiny, Itálie, Moldávie, Srbska, Slovinska, Polska a dalších zemí, včetně
indonéského ostrova Bali a kultury romské a židovské. Na pódiích se vystřídá
na 600 účinkujících včetně dětí. Vystoupí v deseti koncipovaných programech
na náměstí Míru, v Národním domě na Vinohradech, na Staroměstském náměstí,
ve Vrtbovské zahradě, v Divadle U hasičů a v kostele Nejsvětějšího
Salvátora. Závěrečný galaprogram se uskuteční 27. května na scéně
vinohradského divadla. Organizační iniciativa vzešla již předloni od
představitelů slovenské národnostní menšiny žijící v Praze. Postupně se
přidali zástupci dalších národních komunit a spolků.
Seminář o vzdělávání menšin má pomoci odstranit předsudky
V Senátu začal mezinárodní seminář s názvem Tolerance, respekt a lidská
práva 2001. Je součástí příprav Světové konference proti rasismu 2001, která
se uskuteční v září v jihoafrickém Durbanu. Součástí semináře bude i páteční
panelová diskuse o vzdělávání romských dětí v Evropě. Romská poradkyně z
Příbramska a někdejší členka meziresortní komise pro záležitosti romské
komunity Jana Hejkrlíková uvedla, že český vzdělávací systém je postaven na
průměrném žákovi a nerespektuje sociální ani kulturní rozdíly. Podotkla, že
česká společnost není rasistická, ale nezná ani multikulturní soužití.
 Související články | | Datum | Nadpis | Rubrika |
| 26.06.1998 | Peterborough | Zprávy ze života Romů |
Stát přispěl na práci romských terénních pracovníků v Ostravě
Na podporu terénních sociálních pracovníků, kteří se zaměřují na práci v
romské komunitě, dostane město Ostrava od státu 370.000 korun. V Ostravě v
současné době působí dva pracovníci, kteří jsou zaměstnání ve dvou
problémových lokalitách, a to ve Slezské Ostravě a v Přívozu. Mezi Romy
dochází terénní pracovníci od září loňského roku. Pomáhají rodinám nejen s
vyřizováním sociálních dávek, ale dohlížejí například i na školní docházku.
Za 160.000 korun, které od státu v Ostravě dostali v loňském roce, se mimo
jiné podařilo nakoupit učební pomůcky nebo uspořádat pro děti mikuláškou
besídku. Zatím se ale nedaří podchytit drogovou problematiku mezi Romy.
Výbor OSN kritizuje ČR za diskriminaci menšin
Výbor proti mučení při Valném shromáždění OSN ve své zprávě o situaci v
České republice, kterou vydal v Ženevě, kritizuje některé případy
diskriminace menšin, zvláště Romů, a vyjadřuje znepokojení nad případy
rasismu a xenofobie v české společnosti. Zpráva sice na jedné straně vítá
některé aspekty vývoje situace v ČR a oceňuje zejména "pokračující úsilí
státu o reformu právního systému tak, aby spočíval na základech všeobecných
lidských práv a hodnot". Na straně druhé však kritizuje "růst rasově
motivovaného násilí proti menšinám i rostoucí podporu takového chování mezi
obyvatelstvem". Výbor vyjádřil zvláště znepokojení nad "pokračujícími
případy diskriminace Romů, a to i ze strany orgánů místní správy, a nad
novými zprávami o násilných útocích proti Romům a o nedostatečné ochraně,
kterou jim poskytují policie a justiční orgány". Výbor České republice
doporučuje, aby pokračovala v úsilí o zabránění všem formám diskriminace
menšin a aby důsledně realizovala svou dlouhodobou politiku integrace
romského obyvatelstva do společnosti.
|
Světová rada církví se zajímala o situaci Romů v Lysé nad Labem
Delegace Světové rady církví zjišťovala v Lysé nad Labem na Nymbursku, jaká
je situace zdejších Romů. Členy delegace nejvíce zajímaly jejich sociální
problémy, možnosti vzdělávání a otázky víry Romů v Boha. Návštěva byla
součástí cesty, která začala před týdnem v Budapešti a pokračovala přes
východní Slovensko a Ostravu do Lysé, řekl místní evangelický farář Emanuel
Vejnar. Patnáctičlennou delegaci tvořili zástupci Spojených států, České
republiky, Slovenska, Maďarska, Německa a Číny. Podle místostarostky Marcely
Chloupkové žije v Lysé 8500 obyvatel, z toho zhruba 500 Romů. Naprostá
většina z nich patří k takzvaným slovenským Romům, kteří mají ve městě
vlastní společenské a kulturní zařízení. Olašští Romové, kteří tu obývají
čtyři domy, se přistěhovali před dvěma lety z Prahy. Podle Chloupkové jsou
méně přizpůsobiví a agresívním chováním vzbuzují u obyvatel města větší
strach. Za poslední dva roky zajistil městský úřad Romům 12 sociálních bytů.
To je podle místostarostky více, než kolik bylo ze stejných důvodů přiděleno
ostatním obyvatelům.
|
Romové a drogy
Drogová závislost mezi Romy si zaslouží více pozornosti, takový byl závěr
první celostátní konference na téma Romové a drogy, která o víkendu proběhla
v Brně. Drogová scéna mezi romskou populací není totiž dosud zmapována a jen
minimum drogově závislých Romů je registrováno a podrobuje se terapii. S
odbroníky na drogovou prevenci natáčel Jaromír Marek.
Práce s romskými narkomany se podle odborníků velmi liší od práce s jinými
drogově závislými lidmi. Romská komunita je velmi uzavřená a je tak velmi
obtížné získat důvěru, tvrdí Tomáš Kamp ze sdružení Podané ruce.
"Jsem steetworker a jedna součást terénních programů se v červnu loňského
roku začala zaměřovat právě na Romy. Jsou trochu jiní, to vychází z lokality
kde žijí, jak žijí, z jejich mentality. K této komunitě by se mělo
přistupovat specificky a v ideálním případě by měli s nimi pracovat romští
streetworkeři."
Situací v romské komunitě se intenzívně zabývá i Meziresortní protidrogová
komise. Podle Milana Pospíšila se však o romských uživatelích drog skutečně
mnoho neví.
"V historii bylo dost časté čichání těkavých látek, zejména toluenu a skrz
obchod se romové dostali hned k nejtvrším drogám, k heroinu a na scéně se
objevuje i pervitin. Víme, že tolerance k drogám je v romské komunitě
vysoká."
V celé České republice dochází do zařízení protidrogové prevence jen asi
150 Romů, což je podle Pospíšila nepatrný zlomek počtu drogově závislých.
Podle Josefa Wunsche, který už tři roky pracuje jako streetworker mezi
pražskými Romy je počet drogově závislých vysoký. Podle jeho zkušeností
berou drogy jak devítileté děti tak šedesátiletí lidé.
"Nedávno se mi stalo, že před domem, kde se prodávají drogy, mě oslovil
kluk,
deset dvanáct let. Dal mi bankovku a chtěl, abych mu koupil drogy. Zeptal
jsem se proč tam nejde sám, on mi řekl, že nemůže, že tam prodává máma. Co
se heroinu týče, berou i padesáti šedesátiletí lidé. Romové utratí za drogy
spoustu peněz, ale dokážou si je hned obstarat. Nejčastější způsoby je
překupnictví drog, prostituce, zejména u dívek a krádeže."
Předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek považuje za hlavní
aspekt, který by mohl pomoci při řešení problému, právě silné rodinné
vazby. Drogově závislí v romské komunitě nejsou, podle něj, nikdy opuštění a
nestávají se vyděděnci. Jaké jsou podle Tomáše Kampa hlavní příčiny drogové
závislosti pávě v romské komunitě?
"U Romů je to způsobeno sociálními problémy, tím, že mají odlišný životní
styl, že nejsou schopni reagovat na některé potřeby, které jsou normální v
majoritní společnosti, nejsou třeba schopni jednat s úřady. Těch důvodů je
řada."
|
|
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články