O Roma Vakeren
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani
čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena
amaro vakeriben " O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů
a nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen?
Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj ka mende denašen Roma so dživen pro Slovensko.
Bešen andro tabora, so hin predalo nipi so denašen andale peskere phuva u
mangen ka mende o azyl.
Nejdříve se dozvíte, že ze Slovenka do Česka přichází každý měsíc větší
počet Romů, kteří u nás žádají o azyl.
Ada kurko hin andre Praha temutno romano festivalis Khamoro. Adaďives
tumnege tiž phenaha save akcii pre ada festivalis sas, u save mek ena. Paľiž
tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.
Příblížíme vám světový romský festival Khamoro 2003. Na festivalu vystoupila
například skupina I Gitanos z Německa. Vydáme se také na odborný seminář
věnovaný tématu holokaustu a na křest CD Khamoro. Nebudou chybět aktuality
ze života Romů.
Paľiž amenca džana Hradcoste, kaj romni Marcela Zupkovo nachudľa buči, vaš
oda hoj hini Romni. E vlada diňa andro Ústí love, pre soste oda tumen tiž
dodžanena amendar. Sar dopejľa Romano slavikos ko Benátky nad Jizerou, kaj
oka kurko o Roma giľavenas. Oda sa tumen dodžanena adadives, te šunena amaro
O Roma vakeren.
Třicetiletá Romka Marcela Zupková, kterou začátkem roku odmítla zaměstnat
zástupkyně královehradecké firmy Akyma, jako pomocnou sílu v kuchyni, se
rozhodla obrátit na soud. Na problém jsme se zaměřili i my. Vláda vyčlenila
pro Ústecký kraj téměř sedm milionů korun na program - předcházení
sociálního vyloučení. Benátky nad Jizerou o víkendu hostili Romy z celé
republiky. Pěvecké skupiny tam soutěžili o Romského slavíka, kdo vyhrál se
dozvíte v závěru dnešního O Roma vakeren. Tolik namátkou z naší programové
nabídky. Příjemný poslech vám přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Do ČR směřuje mnoho Romů ze Slovenska
Do České republiky přichází stále více Romů ze Slovenska, několik set žádá
o politický azyl. Ostatní žijí u svých příbuzných. Podle neoficiálních údajů
se u nás může pohybovat až 20 tisíc slovenských občanů. politici se obávají
zneužívání sociálních dávek. Poslanec Petr Nečas se prostřednictvím médií
vyjádřil na adresu slovenských Romů velmi kriticky.
"Já jsem přesvědčen, že se jedná o sociální migraci. Je to nežádoucí jev a
všechny úrovně veřejné správy musí ve vzájemné spolupráci zamezit
pokračování této migrace, která by mohla vést k sociálnímu a politickému
napětí. Otevřeně říkám, že slovenští Romové u nás nejsou vítáni. Především v
oblasti poskytování sociálních dávek, sociálních služeb. Je to i v oblasti
přihlašování k trvalému pobytu, využívání obecních a městských bytů k
dalšímu bydlení lidí, kteří tam nejsou přihlášeni, za které není placen
nájem a podobně."
Jak reagoval sociolog Fedor Gál:
"Já jsem slyšel pana Nečase v televizi, kde řekl, že slovenští Romové u nás
nejsou vítáni. Za týden nebo za dva máme referendum o vstupu do Evropské
unie. Až tam budeme a Slováci tam budou stejně jako my, co pak řekne pan
Nečas? Svobodná migrace je jeden ze základních atributů příští Evropské
unie. Taky nebudou vítání? A nebudou vítáni ani jiní chudí lidé z ostatních
evropských zemí, kteří jsou součástí Evropské unie? Slovenští Romové sem
přicházejí proto, že žijí na Slovensku v osadách, které připomínají
středověk. Ano, je to chyba vlády Slovenské republiky, že tento problém
neuměla řešit. Ale takovýchto neřešených problémů bude v Evropské unii
spousta a my tam nevstupujeme proto, abychom dostávali peníze z fondů nebo
jenom proto, abychom dojili Evropskou unii, ale abychom také projevili
trochu solidarity s lidmi, kteří jsou na tom hůř než my."
Žádají u nás slovenští Romové o azyl? Na to odpověděla Marii Vrábelové Anna
Grůšová z poradny pro uprchlíky.
"Já si myslím, že počet žádostí o azyl se od začátku roku zvýšil a že se
jedná vyloženě o ekonomickou migraci, protože na Slovensku se zhoršily
podmínky, zejména pokud jde o sociální dávky atd. Lidé řeší zoufalou situaci
tak, že se snaží získat azyl nebo žádat o azyl tady, protože to je v
podstatě jediná možnost."
"Kde jsou umístěni?"
"Jsou umístěni většinou v uprchlických táborech, tedy v pobytových
střediscích, abych se vyjádřila přesně. Zachází se s nimi jak se všemi
ostatními žadateli o azyl, to znamená, že jejich žádosti jsou projednávány."
"Mají šanci na udělení azylu u nás?"
"Nemají, protože k tomu aby někdo u nás dostal azyl, musí dokázat
pronásledování v zemi původu z rasových, náboženských, politických a jiných
důvodů, to je taxativně pevně stanoveno. Slovensko je považováno za
bezpečnou zemi, takže ani tento důvod tam není. Nemají šanci."
"Paní Věra Roubalová je sociální poradkyně, do těchto pobytových středisek
dojíždí a je s těmito lidmi v kontaktu. Jak to vypadá konkrétně?"
"Romů je v azylových zařízeních docela hodně. Jsou to lidé, kteří jsou, jak
je u nich zvykem soudržní, veselí, bezprostřední. Já s nimi vycházím velmi
dobře. Pravda je, že jim velmi doporučuji, aby, jestli jen trošku mohou, aby
se vrátili domů, že azyl tady nedostanou. Tady vlastně ztrácejí čas. Ten
tábor je opravdu ubíjející. Někteří odcházejí, někteří to zkoušejí třeba do
soukromí se ubytovat. Jen pro zajímavost vám řeknu, měli jsme v Červeném
Újezdu jednu rodinu, která opravdu měla doklady o tom, že jim skinheadi
hodili do baráku zápalnou lahev, že je ztoukli, ukradli jim auto, přesto
dostali první negativ. Po tom prvním negativu se repatriovali, vrátili se
domů."
"Co většina z těchto Romů uvádí za důvod udělení azylu u nás?"
"Příklad, který jsem uváděla, je opravdu výjimka. Ve většině případů mluví o
sociálních dávkách, mluví o tom, že nemají dost peněz na zaplacení bytu a
jsou v takových podmínkách, že hledají, kde by se jim dařilo lépe."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Festival Khamoro začal křtem CD Khamoro
Praha je v těchto dnech už po páté dějištěm světového romského festivalu
Khamoro 2003. Letošní festival odstaroval křest CD Khamoro, na kterém si
můžete poslechnout muziku od nás i ze zahraničí a to z předešlých ročníků
tohoto festivalu. Na tomto projektu se podílel také Český rozhlas. Martině
Holubové CD Khamoro představila producentka festivalu Jelena Silajdžičová.
"Interpreti jsou ze 14 států, je to 17 různých skupin. Z nich jsou jen tři
z České republiky a všichni ostatní jsou z různých zemí."
"Jak jste vybírali skladby na kompilaci?"
"To dělal pan Silajdžič, to je jeho práce. Vybíral to podle určité
dramaturgie, která platí pro celé Khamoro - to je ukázat bohatství romské
hudby na společném základě a potom na specifikách, které se liší podle toho,
odkud určitá skupina pochází."
"Která z písní vás na tomto CD nejvíce zaujala?"
"To vám neřeknu, já je mám ráda všechny."
"Na co se mohou posluchači na cédéčku těšit?"
"Na různorodost, na bohatství, na rozmanitost romské hudby, která je úplně
jedinečná, nezopakovatelná. Všechny písničky jsou natočeny v průběhu živých
koncertů, takže samozřejmě že to bylo technicky náročné. To trošku práci
omezovalo, ale doufáme, že to dopadlo dobře."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Skupina I Gitanos vystoupila na festivalu Khamoro
Na festivalu Khamoro vystoupila také I Gitanos, přední romská skupina
působící v Německu, Švýcarsku, zemích Beneluxu a Francii. Jejich hudební
styl se udržuje v duchu rodinné tradice, kterou započal Džango Reinhardt.
První Evropan, který se stal nezávislou součástí jazzu, aniž by měl kořeny v
americké nebo africké kultuře. Vedoucí kapely I Gitanos Lulo Reinhardt nám
řekl:
"Naše skupina vznikla v roce 1991 v Německu. Předtím jsme hráli s tátou a
bratrancem ve skupině Mike Reinhardt Sextet. To je skupina, která hraje
typický romský swing a doposud existuje. Dlouho, od 70. do 90. let,
byla hodně známá. My jsme ale chtěli dělat něco jiného. Zpívat v našem
rodném jazyce nás hrozně baví. Texty píše můj táta Bawo Reinhardt a můj
bratranec Bavo Degé. Já většinou skládám hudbu. Skupina I Gitanos má osm
členů. Do Prahy jsme přijeli na tři dny, ale hrajeme jenom jednou. Když jste
vzpomněli legendárního Django Reinhardta, mohu potvrdit, že jsme příbuzní,
je to náš prastrýc. V České republice jsem už jednou byl, ale bylo to
vystoupení s jedním brazilským kytaristou. Hráli jsme v Praze v paláci
Akropolis a taky v Ústí nad Labem. Festivalem Khamoro jsem totálně
fascinován. Celý život hraji na romských festivalech. Ve Španělsku a v
Německu jich máme také hodně. A to je na tom krásné, že se sejdou Romové z
celého světa, znovu se setkají a hovoří spolu. To je moc důležité, protože
se to někdy ztrácí. Jsme bratři, proto jsem Romům řekl, že jsme jedna
rodina."
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Seminář o holocaustu Romů
Součástí festivalu Khamoro byly i odborné semináře. V Židovské obci se konal
odborný seminář ke genocidě Romů v době 2. světové války, nejen u nás, ale i
v jiných evropských zemích. Více podrobností k romskému holocaustu řekl
Marii Vrábelové historik z Muzea romské kultury v Brně Petr Lhotka.
"Tak v současné době nebo v posledních několika desetiletích se o nacistické
genocidě Romů začíná mluvit. Jedná se vlastně až o období od 70-tých let.
Předtím se o tomto problému mlčelo. Nacistická genocida se jednotlivých zemí
dotkla různým způsobem, s různou intenzitou. Já bych jen řekl, že u nás v
Čechách a na Moravě byla ta intenzita jedna z nejvyšších v Evropě.
Systematičnost vyhlazování byla daleko nejvyšší."
"Často se hovoří o tom, že v letském táboře se na vyhlazování vlastně
podíleli "naši"lidé. Jak to třeba bylo v ostatních zemích?"
"Já bych řekl, že situace v protektorátu byl srovnatelná se situací
německých Romů. Tam se právě na opatřeních podíleli právě především místní
úřady, místní o policie, místní lidé."
"Myslíte si, že by bylo dobré a možné, aby se děti učily už na školách o
této historii?"
"Do jisté míry už tomu tak je, protože v současných učebnicích dějepisu už
bývají alespoň zmínky o letském táboře, o Hodoníně nebo celkově o nacistické
genocidě Romů. Já si myslím, že je to třeba především z toho důvodu, že
problém genocidy tady zůstává a že poznání historických kořenů nám umožní
snad jednou překonat tento temný stín minulosti i současnosti."
"Máte záznamy nebo alespoň víte přibližně kolik bylo obětí za druhé světové
války mezi Romy?"
"Nejčastěji bývá uváděno číslo půl milionu. V nacistické dokumentaci je
jednoznačně uvedeno asi 150 tisíc obětí. Zbytek patří buď do
nedokumentovaných nebo se jedná o pouhé odhady obětí. Já si myslím, že v
tomto případě není otázka o množství, číslech, ale o samotném procesu, o
samotném faktu, že ti lidé byli pronásledováni na základě příslušnosti k
určité rase."
Semináře se také zúčastnil židovský pamětník Artur Radvanský, který Marii
Vrábelové
řekl....
"Byl jsem šest roků v šesti koncentrácích: Buchenwald, Ravensbrück,
Sachsenhausen, Auschwitz, Mauthausen a Eibensee(???).
Byl jsem prvního dne války
ve sběrném táboře. Já jsem prchal do Polska. Jak nás chytli v Polsku, byli
tam také romští kamarádi, byl jsem s nimi ve všech těch táborech, o kterých
jsem teď mluvil. Byli jsme dobří kamarádi. Tam se nikdy nekoukalo na to,
jestli jsi bílý, černý, fialový, zelený. Zkrátka kdo byl slušný a pořádný
člověk, to byl náš kamarád."
"Říkalo se, že v koncentračních táborech byli Romové ještě zvlášť než byli
Židé. Jak to bylo?"
"Těžko se to dá říct, ale myslím, že v těch stupních, že Židé, Romové a
Strafkompanie - tedy kárná kompanie, byli úplně na dně hierarchie. Kopali
je, bili, pronásledovali všude. To byly tři skupiny, které na tom byly
nejhůře. To mohu za tu šestiletou zkušenost říct."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Švédské úřady v minulých dnech odmítly skupinu 24 slovenských Romů, kteří
počátkem týdne požádali v největší skandinávské zemi o azyl. Podle švédského
migračního úřadu se jedná o první případ skupinové žádosti tohoto druhu v
letošním roce. V minulých letech byly příjezdy skupin ze Slovenska častější.
Žadatelé o politický azyl z této země ve Švédsku v posledních letech
prakticky nemají šanci, neboť Slovensko je považováno za demokratický stát.
V ostravském hotelu Atom byla podepsána dohoda o spolupráci při řešení
zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce se zřetelem na
romskou komunitu. Dohodu uzavřelo Sdružení romských podnikatelů a
soukromníků v České republice a KPM Consult, akciová společnost.
Na setkání krajských koordinátorů pro romské záležitosti v Olomouci 3.
června se bude hovořit o romské integraci a jejích souvislostech s reformou
veřejné správy. Předmětem jednání budou také předběžné výstupy z výzkumu
sociální a ekonomické situace romské populace. Jednání se rovněž zúčastní
vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, členové Rady vlády pro
záležitosti romských komunit a zástupci ministerstva práce a sociálních věcí
a ministerstva vnitra.
Po devítileté zkušenosti s prací s bezdomovci a sociálně slabými se
českolipský Dům humanity rozhodl zapojit do projektu streetpapers. Lidem bez
střechy nad hlavou dává projekt šanci vydělat si prodejem časopisu Nový
prostor vlastní peníze. Pondělního zahájení projektu se zúčastní
místostarostka České Lípy Hana Moudrá a také prodejci
časopisů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Žena, kterou odmítli zaměstnat kvůli romskému původu, se obrátí na soud
Třicetiletá Romka Marcela Zupková, kterou začátkem roku odmítla zaměstnat
zástupkyně královehradecké firmy Akyma Hana Penochová, jako pomocnou sílu v
kuchyni, se rozhodla obrátit na soud. Žena protestuje proti tomu, ža byla
odmítnuta pouze z toho důvodu, ža je romského původu. Krajský soud v Hradci
Králové tak bude brzy posuzovat, zda došlo k rasové diskriminaci Romky. Na
problém se podrobně zaměřil redaktor Jiří Máslo, který nejdříve oslovil
Marcelu Zupkovou.
"Když mě viděla paní Panochová, která byl zástupkyní firmy, tak na to hned
reagovala tak, že Cikánky nechtěla, že má už s Cikánkama velké zkušenosti a
také, že se tam chodí stravovat lidé z různých firem, takže, jak by to
vypadalo, kdyby Cikánka byla u výdeje. Tak jsem jí řekla, ať mi to podepíše
a ať tam uvede, z jakého důvodu mě nechce vzít do práce a tak to udělala."
"Kam jste potom s těmito dokumenty šla?"
"Zpátky na úřad práce a tam jsem jim ukázala to, co mi napsala, že důvodem
nepřijetí do práce byl můj romský původ. Řekli mi, že si mohu podat stížnost
na tu firmu a to jsem také udělala?"
"Jak byla stížnost vyřízena?"
"Z úřadu práce mi pak poslali dopis, ve kterém psali, že s tím nemohou nic
dělat, že nemají pravomoc na to, aby ji mohli nějak pokutovat, že budu muset
k soudu a vyřešit to nějak přes advokáta."
Markus Pape, který už řadu let sleduje dodržování lidských práv Romů v České
republice však upozorňuje na to, že mají velmi obtížnou pozici. České zákony
totiž podle něj na rasovou diskriminaci zcela zapomínají.
"Trestní zákon nezná trestný čin diskriminace na základě etnického původu a
v současné době, podle českých zákonů, Rom se může bránit jedině žalobou na
ochranu osobnosti. Bohužel, žaloba na ochranu osobnosti nepostihne osobní
odpovědnost dotyčné paní, která sama rozhodla, že nevezme paní Zupkovou do
práce."
"Pokud není možné žalovat přímo za rasovou diskriminaci zmíněnou paní, kdo
může být v tomto případě žalován?"
"Je pouze možné žalovat firmu, ve které pracuje osoba, která někoho
nepřijala do práce na základě etnického původu. To znamená, že dotyčná osoba
vyjde bez trestu před zákonem i před soudem, protože není možné ji stíhat."
Právní zástupce Marcely Zupkové, David Strupek, proto využil jediné možnosti
žalovat majitelku firmy Akyma Marii Řehákovou.
"Uplatňuje se tu princip, že osoba, která provozuje nějaký podnik, pro
provozu tohoto podniku nebo pro svou činnost použije jinou osobu, odpovídá
za to. Na doporučení od Úřadu práce byla jednoznačně uvedena paní Řeháková,
její identifikační číslo. Paní Panochová, když podepsala důvod odmítnutí,
tak k tomu připojila razítko paní Řehákové. Jednoznačně jednala jejím
jménem, tudíž jednoznačně odpovídá paní Řeháková."
"Z jakého důvodu byla žaloba na ochranu osobnosti podána?"
"Proti dvěma krokům: jednak proti tomu samotnému odmítnutí, kdy v důvodu
odmítnutí byl uveden romský původ a jednak jaké stanovisko pro tisk,
konkrétně Hradecké noviny, dodatečně paní Panochová uvedla, když vyslovila
větu. "Jak by to před zákazníky vypadalo, kdyby byla Romka u výdeje obědů?".
Tyto dva momenty jsou předmětem žaloby. Je požadována písemná omluva za
diskriminaci formou dopisu, dále omluva uveřejněná v Hradeckých novinách za
ono vyjádření v tom článku a je zde také požadována finanční a majetková
újma, částka 250 tisíc korun."
K tomu, že se Marcela Zupková domáhá svých práv soudní cestou, se vyjádřila
i majitelka firmy Akyma Marie Řeháková, na níž byla, coby na osobu
zodpovědnou za činnost firmy, přímo směřována žaloba.
"Paní Zupková má na to pochopitelně právo. My jí ho nebudeme odpírat a
uvidíme, jak se tam podaří co, kde dokázat, co si vzájemně s paní Panochovou
řekly."
"Tady došlo k tomu, že nelze přímo žalovat paní Panochovou, ale jste
žalována vy, coby majitelka firmy Akyma, jak se na to díváte?"
"Musím to brát tak, jak to je a nemohu najednou říkat, že ne. Jsem, jsem."
"Připouštíte si, že by soud rozhodl ve prospěch žadatelky o práci?"
"Musíme si připustit všechny možnosti. Odmítnout ji takto byla rozhodně
chyba. Samozřejmě že nikdo se neodmítá z tohoto důvodu."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Program předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků
Pojďme k dalšímu tématu. Najít dobrou práci, to dnes znamená nabídnout
zaměstanavateli vzdělání a zkušenosti. To platí i pro Romy, kteří mají v
této oblasti zatím velké rezervy, ale mají také velkou šanci vzdělání a pracovní
zkušenosti získat. K tomu je určen program předcházení sociálního vyloučení
v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků. Vláda na něj jen pro
ústecký kraj vyčlenila téměř sedm miliónů korun. Na co konkrétně budou
určeny, to zjišťovala Věra Masopustová z Českého rozhlasu Sever.
Tyto peníze jsou určeny výhradně na vzdělávací programy. Nepůjdou tedy na
kulturu, ale především na rekvalifikační kurzy a odbornou přípravu romských
asistentů a terénních pracovníků. To by měly zajišťovat především samy
romské organizace. Zda je v kraji dost takových, které mají s podobnými
programy zkušenosti a budou umět dotace využít na to jsem se zeptala krajské
romské koordinátorky Evy Bajgerové:
"Ústecký kraj má dostatek, teď mluvím za romskou komunitou ne za neromskou
komunitu, má dostatek romských organizací. Už kus práce za sebou mají a
přesvědčily nás, že už něco umějí. Chci říci, že tyto finance určitě nebudou
použity vniveč. Je tady nabídka organizací, kterým když se ta částka dá, tak
ji budou umět zpracovat, aby to bylo ku prospěchu romské komunity.
"Můžete uvést konkrétně o jaké organizace se jedná?"
"Já vezmu asi to, co je mi nejbližší, takže to je Ústí: občanské sdružení
??Khetano kre???, jedno z nejstarších občanských sdružení tady v našem
kraji. Má určité zkušenosti a přesvědčilo nás, že už něco umí. Potom
občanské sdružení Romano Jasnica v Mostě. Je to zajímavé sdružení. Doopravdy
se rozjeli docela slušně. Na území Teplicka se nám rozjely tři neziskové
organizace. Myslím si, že to, co nám předložili, zatím tedy jen formou
záměru, je velice zajímavý projekt, který by se týkal rekvalifikací a
zaměstnávání. Na Chomutově je občanské sdružení Cíl, které také již pracuje
třetím, čtvrtým rokem."
Jak mi také řekla Eva Bajgerová, zatím je v kraji přes sto Romů se
středoškolským vzděláním. Ona sama ví o sedmi vysokoškolácích. Dva budou
končit vysokoškolské studium už za několik dnů. Pokud se záměr programu
vydaří i v příštích letech, mělo by být romských studentů podstatně víc.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romové soutěžili o titul Romský slavík
V následujících minutách se společně vydáme do Benátek nad Jizerou, kde se o
víkendu v tamním letním kině sešlo mnoho Romů z celé republiky. Romské
amaterské skupiny, zpěváci a zpěvačky soutěžili o titul Romský slavík. Už
druhý ročník připravilo sdružení Chuden pal o jilo z Benátek nad Jizerou.
Helena Poláková oslovila vítězku romského slavíka Ivanu Husákovou a Ernesta
Danča z tamního sdružení.
"V Benátkách je hodně Romů a je tady hodně muzikantů. Baví mě pracovat s
mladými lidmi a muzika mě baví."
"Jak pomáháte romským dětem?"
"Zatím jen přes muziku. Teď právě dáváme dohromady program, kde bychom
chtěli rozjet kurz šití, sport atd."
"Jaké nejbližší akce budete pořádat?"
"Dali jsme si za úkol dodržet tradici Romského slavíka. Zatím to děláme jen
jednou ročně, teď probíhá druhý ročník. Doufám, že se nám i třetí vyvede a
budeme takto dál pokračovat."
"To je bomba. Já jsem to vůbec nečekala. Je to hezké."
"Kdo vás přihlásil do soutěže?"
"Přihlásila jsem se já sama. Mě baví zpívat, tak asi
proto."
"Chcete se věnovat zpěvu profesionálně?"
"No, určitě. Teď chodím na hodiny zpěvu, doufám, že mi to vyjde."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Připravované akce
Blíží se konec O Roma vakeren, ale dříve než se rozloučíme, máme tu pro vás
ještě několik pozvánek na připravované akce.
Na výstavu fotografií Evy Davidové Romano drom - Cesty Romů jste zváni do
Mostu. Práce autorky budou k vidění až do 30. června, kromě pondělí od 9 do
17 hodin a o víkendech od 13 do 17 hodin.
Romské hudební jaro odstartuje už 7. června v Českých Budějovicích.
Přehlídku hudebních souborů a skupin jihočeského regionu pořádá na Letní
scéně OS Nevo dživipen - Nový život se sídlem v jihočeské metropoli.
Možnost shlédnout romskou kulturu v plné kráse, taneční soubory a romskou
hudbu budou mít návštěvníci prvního romského festivalu v Chrudimi, který se
uskuteční 28. 6. 2003 v letním kině. Začátek programu je od 12.00 hod.
Ve dnech 21. - 22. 6. 2003 se v Praze na ostrově Štvanice uskuteční už 6.
ročník festivalu ethno a world music. Festival se koná pod záštitou Karla
Schwarzenberga. Hlavními pořadateli jsou agentura Rachot a týdeník Respekt
spolupráci s Magistrátem hlavního města.
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého
hosta a nebudou chybět ani romské písně.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Mek te nazabisterav - irindža amnge o Norbi u del te
pozdravinen le Marget te le Izak. But bacht te sastipen. Norbi giľi so
bašaven o Lukačovci ka mende andre redakcia nane ta tumenge mukas aves, tiž
šukar. Te aven bachtale. Romale ada šuniben predal tumende!
Mějte se moc pěkně a klidný víkend.
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|