O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana pre mša, savi sas oka kurko Brnoste. Odoj pes sgejle Roma amendar.

Nejdříve se společně vydáme na katolickou bohoslužbu a celostátní pouť Romů, které se zúčastnil i brněnský biskup.

Ando amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Michaela Dvořákovo. Vakereha laha palo festivalis Khamoro, so ela Prahate pre aver kurko. Phenala tumenge so pes odoj bašavela u ko Prahate avela, andale aver thema. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Do studia jsme pozvali Michaelu Dvořákovou z občanského sdružení Slovo 21, které už po páté pořádá světový romský festival Khamoro.

Tiž tumen adaďives dodžanena, so te keren, te tumen nakamen te len andre buči, vaš oda hoj san Roma. Dodžanena tumen, savi buči keren o Roma so keren amare čhavenca andre sikhaďi. Adadives tiž vakeraha palo Romano džaniben, kaj tumen šaj genen but nevita, andale amari historia a na ča oda.

Jak se bránit, nepřijmou-li vás do zaměstnání, protože jste Rom. Na to vám odpovíme v naší právní poradně. V pražském hotelu Krystal se sešli romští asistenti z celé republiky a vyměňovali si své zkušenosti. Přiblížíme vám také sborník romistických studií Romano džaniben a pozveme vás na připravované kulturní akce. Tolik namátkou z naší programové nabídky. Příjemný poslech vám přejí Anna Poláková a Karel Sladký.

Minulý víkend se v Brně za podpory ministerstva kultury konala už pátá celostátní romská pouť. Přijely na ní desítky Romů z různých míst v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, hojně byli zastoupeni také Romové brněnští. Jaký je vůbec vztah Romů k víře, jak se liší jejich víra od víry majority a co může víra znamenat pro integraci menšinového etnika, vám možná napoví následující příspěvek Ivana Holase:

Dívky sledují vystoupení pěveckého souboru Medžugorje z Benátek nad Jizerou (Foto: ČTK)

Toto není, jak by asi každého napadlo, závěr romské pouti - folklorní festival, ale naopak, její úvod. Písnička provázející na místo obligátních varhan průvod kněží k oltáři. Romský vztah ke křesťanství a jeho vyjádření jsou vůbec velmi specifické, což národní ředitel České biskupské konference pro pastorační činnost u romského obyvatelstva, Jiří Jirous sloužící tuto mši, pochopitelně dobře ví.

"Milovaní Romové, bratři a sestry, chtěl bych, abyste tomu doopravdy věřili, ze vás celá církev považuje za svoje."

"Vždycky je dobré pro Romy se sejít ze všech možných konců, spolu něco oslavit, spolu si zazpívat, ale že bychom zaznamenali, (dle našeho farářského očekávání), nějaký výrazný posun v chování na bohoslužbě, to ani ne. Většina těch, kteří přicházejí, nejsou zvyklí docházet pravidelně na mši, moc ji nechápou a vlastně se tam ani neumějí správně chovat."

"Romská víra je specifická. Romové uctívají Boha svým vlastním způsobem, nemají tolik zapotřebí docházet někam do kostelů. Mají ale zase třeba větší potřebu prožívat Boha ve svém společenství, prožívat ho v rodině, především ve své velké rodině. Řekl bych, že romský Bůh, jestli to takhle můžeme říct, má i některé trošičku odlišné znaky. Musíme říct pravdivě, že většina Romů příliš křesťanskou nauku ani nezná."

Hlavním cílem církve není integrovat Romy do majoritní společnosti, přesto, budou-li ve svém životě skutečně dodržovat principy křesťanství, pomůže to prý oběma stranám. Je to svým způsobem tradiční misijní práce, tedy mimo jiné i velmi dlouhodobý proces.

"Lidí, kteří se skutečně takto mění vlivem své víry, není moc, ale jsou to naděje a rozkvěty a jsme za ně vděční."

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. "Ve studiu teď vítáme Michaelu Dvořákovou, která nám přiblíží program 5. světového romského festivalu Khamoro, který začne vlastně už za chvíli, v pondělí. Dobrý večer."

"Tento rok se nám v Praze už po páté představí mnoho romských umělců od nás i ze zahraničí. Jak je hodnocen tento festival, jakou máte zpětnou vazbu?"

"Vzhledem k tomu, že teď bude jubilejní pátý ročník, už máme docela dost zkušeností. Již čtyřikrát jsme festival připravovali. Musím říct, že je to rok od roku lepší, že už si festival vybudoval svoji pozici. Je to kvalitní projekt, snažíme se o to, aby každý rok byl kvalitnější, abychom přivezli co nejvíce kvalitních umělců ze zahraničí. Myslím, že se nám to docela daří . Zpětná vazba je vesměs pozitivní, a to jak z různých institucí, ať státních nebo nestátních, tak od samotných posluchačů, jak od Romů tak od ne-Romů."

"Vezměme to od lesa, koho jste letos pozvali a kdo pozvání přijal, kdo přijede?"

"Já bych ráda ještě upozornila na jednu věc, že to není jenom hudební festival, jak se někdy chybně uvádí, ale jeho důležitou součástí jsou i odborné semináře, které potom představím. Co se týče umělců, bude zastoupena samozřejmě Česká republika, ale i zahraničí. Celkem se jedná o umělce z 18 států celého světa."

"Vy jste se zmínila o tom, že součástí programu festivalu jdou odborné semináře, jaká témata jste zvolili pro tento rok?"

"Letos budou tři odborné semináře. Každému bude věnován jeden den. Vybrali jsme témata: "Tradiční a současná romská hudba", to jsme vybrali proto, že se domníváme, že je potřeba trochu mluvit i o teorii hudby. Sejdou se hudební kritici, muzikologové z celého světa i z České republiky. Potom, druhý seminář bude věnován "Genocidě Romů během druhé světové války", na kterou se občas zapomíná a je to ještě neprozkoumané téma. Třetí seminář se bude věnovat "Možnostem neziskových organizací při přípravě různých projektů", které začleňují romskou komunitu, ať v oblastech kulturních tak i sociálních a dalších."

"Vraťme se teď k samotnému festivalu, do jakých programových částí jste ho rozdělili?"

"Koncept festivalu zůstane zachován jako v předchozích letech, protože se to osvědčilo. Jsou tam dvě hlavní sekce, a to je sekce odborná, kde jsou tyto semináře, potom kulturní, kde jsou koncerty, ale taky promítání filmů, vernisáž fotografií, vernisáž dětských kreseb. Potom je to mediální kampaň, ve které se snažíme nejen propagovat samotný festival a jeho programové části, ale otevřít romskou otázku, aby to byl týden pro Romy."

"Ještě dříve než začne festival, proběhne křest CD "Khamoro", kdy a kde?"

"Tam bych všechny velice ráda pozvala. Bude to v Lucerna Music baru ve Vodičkově ulici v neděli 25. května. Tím vlastně odstartujeme festival. Pan Petr Mareš, který je také předsedou čestné rady festivalu Khamoro, t tam pokřtí to cédéčko. Je to první cédéčko, které jsme vydali, obsahuje vybrané písničky z předchozích třech ročníků."

"Když jste se zmínila o panu Marešovi, kdo vlastně stojí v čele tohoto festivalu, kdo nad ním převzal záštitu?"

"Záštitu převzali letos nad festivalem dva lidé: je to pan Ramiro Cibrian, který je velvyslancem Evropské komise v České republice a pak pan Emil Ščuka, který je prezidentem International Roma Union."

"Protože o peníze jde vždycky až v první řadě, tak jak jste sehnaly peníze, kdo vás finančně podpořil?"

"To je každoročně náš největší problém, zajistit festival finančně, protože my opravdu máme možností daleko více. Mohli bychom udělat program rozsáhlejší, delší, přivést více věcí, bohužel to není v našich silách. Nicméně, tímto chceme poděkovat zejména generálnímu partnerovi, což je České spořitelna. a to již po druhé. A každopádně by se tento festival neuskutečnil bez hlavního města Prahy, které je spolupořadatelem, bez vlády České republiky, která letos také podpořila Khamoro a bez Evropské komise."

"Jazzové koncerty budou již tradičně probíhat v jazz klubu Reduta, křest jsme říkali v Lucerna Music baru, koncerty tradiční hudby budou v klubu Roxy a vyvrcholení, závěrečný galakoncert, bude v Kongresovém centru."

"Teď se znovu vrátím k programu celého festivalu, už jsme se zmínili o tom, kolik souborů, kolik účastníků by se tady v Praze mělo představit, kdo budou asi tak největší hvězdy?"

"Těžko říct, to musí každý posoudit sám. My vybíráme opravdu velmi pečlivě a všechny skupiny jsou velmi kvalitní. V jazzových skupinách, tam jsou "Páni hudebníci", jsou velmi kvalitní. Netroufám si říct, kdo je z nich nejlepší. Já mám svoje favority, to je ale moje osobní věc. Ráda bych spíše všechny pozvala, aby se přišli podívat."

"Na galakoncert, kterým bude celý festival končit 31. května, bude jistě monstrózní program. Tam vystoupí všichni účastníci nebo jen někteří vybraní? "

"Na galakoncertě, což je vyvrcholení festivalu, vystoupí všichni účinkující, ale jen tradiční kapely. Všechny kapely, které se zúčastní festivalu jako tradiční."

"No, ale přece, za naše posluchače, kteří jsou zvědaví asi stejně jako já, řekněte alespoň některá jména."

"Jako host festivalu, pouze na galakoncert, přijedou rumunští "Fanfare Ciocarlia", které jistě už znáte, potom, co je velmi atraktivní, je kapela "Stringo" z Kazachstánu, potom "Gelem" z Ruska, přijede výborná tradiční kapela z Maďarska "Parno Graszt" a nesmíme samozřejmě zapomenout na Českou republiku, tu budou na festivalu reprezentovat dvě skupiny, a to "Bengas" a "Čilágos".

Bengas při slavnostním zahájení festivalu

"Bengas a Čilágos... V České republice ale vyrostlo v posledních letech daleko víc skupin. které si, alespoň podle názoru našich posluchačů, zaslouží vystoupit na takovémto světovém měření sil. Zabýváte se také myšlenkou udělat v příštích ročnících českou účast rozsáhlejší?"

"Zabýváme. My jsme dokonce dali inzerát do tisku, ozvalo se nám spousta kapel, zejména mladých lidí, velmi šikovných, z České republiky. Proto jsme vymysleli to, že na příští ročník bychom chtěli připravit, pokud to finance dovolí, jako že asi ano, chtěli bychom připravit speciálně jeden večer jenom pro mladé romské kapely z České republiky, aby měly šanci se ukázat právě, jak jste řekl, v takovémto kvalitním projektu."

"Takže to bude taková neoficiální soutěž o to, která z nových romských kapel......se dostane na žebříčku výš...."

"...Že bychom jim věnovali celý večer, protože si to, myslím, zaslouží."

"Žádný festival, žádná kulturní akce se pochopitelně nemůže obejít bez mediálních partnerů, kdo jsou vaši mediální partneři?"

"My máme tři hlavní mediální partnery, a to je: Česká televize, Český rozhlas a Romano voďi, což je romský měsíčník."

"Na samotný závěr našeho rozhovoru, mohla byste, prosím, zopakovat stručné základní údaje festivalu, kdy a kde začne, kde koupíme lístky?"

"Festival "Khamoro 2003" se koná v Praze od 26. do 31. května. Ráda bych také všechny pozvala na 25. května na křest cédéčka. Lístky si můžete koupit v síti "Ticketstream".

"Děkujeme za návštěvu Michaele Dvořákové, která nám přiblížila pátý romský mezinárodní festival "Khamoro", který se bude konat v Praze. Děkuji vám za vaši návštěvu a zase někdy naslyšenou."

K údajnému útoku čtveřice pražských policistů na Romy v Popovicích u Jičína dosud inspekce ministerstva vnitra vyslechla asi 30 svědků, dalších několik desítek zbývá. Inspekce incident vyšetřuje kvůli podezření z porušení domovní svobody, za což zákon stanoví až tři roky vězení. Případný rasový podtext události či spáchání jiných trestných činů by muselo vyplynout z následného šetření.

Roztříštěnost a nejednotnost pražských Romů prohlubuje jejich problémy. Jsou často nezaměstnaní, vystěhováváni z bytů a jejich děti nechodí do škol. Dříve to bylo o silných rodinách, dnes se Romové v Praze dělí na bohaté a chudé a těch druhých je mnohem víc. Pražským Romům, kteří chtějí pracovat, údajně berou práci Romové ze Slovenska. Veřejné zakázky městských částí končí v rukou firem, které pražské Romy nezaměstnají. Místo nich přijmou slovenské, kterým zaplatí méně.

Praze 5 bude s vymáháním dluhů za nájemné pomáhat nejen specializovaná firma, ale i romské občanské sdružení. Radnice už zahájila, zkušebně na jeden rok, spolupráci se sdružením Romano dives. Jeho členové budou osobně jednat s romskými dlužníky a dojednají s nimi konkrétní způsob, jak dlužnou částku vyrovnat.

V Děčíně žije přes 3 tisíce Romů, referenda o vstupu do EU se jich však zúčastní jen málo, míní jeden z nich, sociální pracovník děčínské radnice Miroslav Grajcar. Podle něj mají málo srozumitelných informací o unii a hlavně, Romové žijí přítomností a nehledí do budoucnosti. Naopak prezident mezinárodní romské unie Emil Ščuka uvedl, že nejméně polovina z 3000 Romů, žijících v Česku, k referendu přijde.

V řadě maďarských nemocnic údajně existují oddělené porodní sály a pokoje pro romské ženy a není neznámá ani praxe jejich násilné sterilizace. Tvrdí se to v materiálech budapešťského Romského tiskového střediska, o nichž informoval maďarský tisk.

Úspěšným vystoupením v moskevském Českém centru zahájila své téměř dvoutýdenní turné v Rusku romská skupina Kale. Kapela přijela do Moskvy bez své sólistky Věry Bílé a zúčastní se mezinárodního romského festivalu v kulturním centru DOM, zazpívá v prestižní moskevské restauraci Praga a představí se ve městech Jaroslavl, Uglič, Čerepovec, Petrozavodsk a Petrohrad.

Naše posluchačka Květa Kováčová nám píše, cituji: "Už několikrát jsem se setkala s tím, že mě zaměstnavatel odmítl zaměstnat, i když mi po telefonu řekl, že má volné místo. V jednom případě mi dokonce řekli, že Romy nezaměstnávají. Jak se mám bránit v podobných situacích?" S dotazem se Marie Vrábelová obrátila na doktora Karla Matějku.

"Zaměstnavatel v žádném případě nemůže omezovat naše občany v přijímání do pracovního poměru pro jejich ať již rasové či náboženské vyznání. Jestliže dojde ze strany zaměstnavatele k porušení našich právních předpisů, může se občan romské národnosti domáhat vůči takovémuto zaměstnavateli náhrady škody, která mu vznikla tím, že nebyl zaměstnán, ačkoliv toto místo bylo volné a nemohl být přijat proto, že je romské národnosti. Rovněž je možné podat trestní oznámení na státní zastupitelství pro podezření z trestného činu podněcování k národnostní a rasové nenávisti. Zde by nebylo pro zaměstnavatele příliš vhodné, aby se zodpovídal z národnostních a případně rasových závislostí či nenávistí."

"Většinou takovýto člověk nemá peníze na to, aby se soudil, kdo potom hradí soud? Hradí to ten dotyčný, který podával žalobu nebo jak to je?"

Tolik doktor Karel Matějka. Dotazy pro naší právní poradnu můžete posílat na adresu Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Romská redakce, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2. A ještě e-mailová adresa: Anna.Polakova@rozhlas.cz. Pište jsme tu pro vás!

V pražském hotelu Krystal se diskutovalo o budoucnosti romských asistentů na školách. Asistenti mají většinou jen základní vzdělání, které při své praxi berou jako handicap. Jak Heleně Polákové řekla Iveta Pape z obecně prospěšné společnosti Nová škola v rámci jednoho ze svých projektů, připravuje asistenty na středoškolské studium.

"Dnes je v České republice kolem 300 asistentů. Jsou opravdu univerzální. Jsou jak na základních školách, tak na speciálních, na praktických školách, zvláštních školách, v mateřských školkách, diagnostických ústavech, v dětských domovech, na odborných učilištích. Problémem je trochu náplň práce, protože ta není dána Ministerstvem školství, dává ji ředitel, a tak je na každé skole trošičku jiná. S tím mají asistenti trochu problém, protože dodneška vlastně nevědí, jestli mohou to či ono dělat, jestli na to mají kompetence na to, co vykonávají. Pak mají pocit, že to, co dělají, není pořádně zaplacené, takže jsou trošičku nespokojení s náplní práce."

"My máme několik programů pro asistenty. Jsou to většinou vzdělávací projekty. Teď se chystá středoškolské studium pro asistenty a budeme moc rádi, když se budeme moci do toho zapojit."

"Rodiče jsou rádi, když jsou jejich děti úspěšné, když rády chodí do školy, i když si asistenti často stěžují, že pro rodiče stále vzdělání není nějaká důležitá hodnota. Mají třeba problémy s docházkou dětí. Musím ale říci, že tam, kde je asistent, tak tam absence dětí opravdu výrazně poklesla. Takže si myslím, že asistent je autoritou jak pro děti tak pro rodiče."

Jak prozradil Martině Holubové Vladislav Vik - společnost Nová škola vydá příručku určenou učitelům i jejich asistentům a měla by vzniknout i tréninková centra po celé republice. Součástí projektu je i informační kampaň o práci asistentů.

"Já si myslím, že romští asistenti jsou lidé, kteří přinášejí do školy změnu. To znamená, že když přijde romský asistent na nějakou školu, kde žádný asistent není, tak prochází změnou a nese si ji s sebou. Učitelé nevědí, co se děje, ředitelé často nevědí, jak ho zapojit, samozřejmě že ne všichni. Asistenti jsou nositeli změny. Mají problémy v komunikaci s rodiči a učiteli, řediteli. Já si myslím, že výsledkem je to, že romské děti chodí do základních škol, že nechodí na zvláštní školy."

"Pokud se ředitel školy rozhodne přijmout romského asistenta, jakým způsobem má postupovat?"

"Měl by napsat žádost na Ministerstvo školství nebo nejlépe tam zavolat a vše s nimi skonzultovat. Podle mě se s nimi může dohodnout, není žádný problém, protože Ministerstvo školství je ochotné pedagogické asistenty platit."

V pražském hotelu Krystal jsme oslovili také romského asistenta Maroše Šandora.

"Udělal jsem si kurz romského asistenta v Kladně, tehdy u občanského sdružení "Labyrint", dnes "Ajsis", které toto provozuje a už čtvrtým rokem pracuji jako asistent na základní škole v Obrnicích v okrese Most. Nepomáháme jen romským dětem, pracujeme se všemi dětmi. Snažíme se změnit náhled na romskou komunitu."

"Já třeba vedu romistiku na škole, představuji romskou komunitu dětem, máme časopis a zabýváme se prevencí kriminality a drog. Hlavní činnost je pomoci dětem při vyučování s učivem."

"Potřetí jsme už dělali brigádu na zámku Jizeří, kde s dětmi hrabeme trávu a pomáháme zvelebit tuto památku, dále různé soutěže ve zpěvu, výlety, hlavně exkurze do nejbližších památek, kam bereme jak romské tak neromské děti. Společně se snažíme a to, aby bylo vzájemné pochopení, učíme je takhle toleranci. Tahle práce mě baví a chtěl bych dál pokračovat, a to už jako učitel."

V následujících minutách vás pozveme do pražské kavárny Blue Velvet, kde společnost přátel časopisu romských studií Romano džaniben - Romské vědění, představili veřejnosti sborník v nové grafické úpravě. Ale jak řekla Heleně Polákové romistka Hana Šebková, časopis začal vycházet mnohem dříve.

Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džaniben

"V roce 1994 jsme se rozhodli vydávat nějaké periodikum, kde bychom se snažili, pokud možno, šířit informace jiného typu než o tom, jaké mají Romové problémy. To znamená, co nejvíce o romské kultuře, o romské tradici atd. Přemýšleli jsme, jak by se takový časopis měl nazývat, takže jsme především volili romský název. Potom jsme si říkali, že slovo "džaniben" je sice neologismus, slovo, které nebylo doteď nějak moc rozšířené, ale slovo, které obsahuje to, co chceme na stránkách časopisu šířit, to znamená vědění, které mají Romové sami o době i vědění, které se o Romech získává."

"Protože jsme především odborné periodikum, tak se snažíme pokrýt celou oblast oboru, který je poměrně mladý, oboru romistika. Ten obsahuje jednak lingvistiku, to znamená jazykovědu, poznatky o romském jazyce, o romských dialektech, kterými se ve světě mluví. Samozřejmě nejvíce o dialektu, kterým se mluví u nás v České republice a na Slovensku. Dalším podoborem romistiky je historie, což představuje zjišťovat a studovat historii Romů a další obory jako literatura, psaná i nepsaná, další tradice, etnografická atd."

"Základní jazyky jsou tam tři. Na prvním místě je to romština, potom je tam čeština a také slovenština, protože bychom rádi, aby náš časopis četli také Romové na Slovensku, jelikož Romové v Čechách a Romové na Slovensku jsou opravdu velmi blízcí příbuzní."

"Romové s námi spolupracují. Máme spoustu různých přispěvatelů, kteří nám, buď pravidelně nebo jednorázově, posílají svoje příspěvky."

"Usoudili jsme, že po devíti letech by bylo dobré učinit nějakou změnu, změna je vždycky k lepšímu, doufejme. O dostatek kvalitních příspěvků opravdu nemáme nouzi, protože máme dost korespondentů nebo přispěvatelů. Dneska se dá prakticky koupit v každém větším knihkupectví."

Připravované akce

Blíží se konec O Roma vakeren, ale dříve než se rozloučíme, máme tu pro vás ještě několik pozvánek na připravované akce.

V pražském kulturním centru Zahrada probíhá až do 30. května Měsíc romské kultury. Součástí akce jsou koncerty, projekce filmů i výstava.

Druhý ročník soutěže o romského slavíka, připravilo na zítřek sdružení Chuden pal o jilo v Benátkách nad Jizerou. Romské amatérské skupiny, zpěváci i zpěvačky se budou o Vaši přízeň ucházet od 11 hodin v letním kině.

Na výstavu fotografií Evy Davidové Romano drom-Cesty Romů jste zváni do Mostu. Vernisáž proběhne v úterý 20. května v 17 hodin v tamním oblastním muzeu. Práce autorky budou k vidění až do 30. června, kromě pondělí od 9 do 17 hodin a o víkendech od 13 do 17 hodin.

Romské hudební jaro odstartuje už 7. června v Českých Budějovicích. Přehlídku hudebních souborů a skupin jihočeského regionu pořádá na Letní scéně OS Nevo dživipen-Nový život se sídlem v jihočeské metropoli.

Celostátní fotbalový turnaj Roma Cup se chystá na 14. června v Brně. Romská fotbalová mužstva, která by se chtěla zúčastnit mohou přihlášky zasílat na adresu: Společenství Romů na Moravě, Michaela Killarová, Francouzská 84, Brno, PSČ 602 00.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Karel Sladký.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!