O Roma Vakeren
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin peršo kurko andro jek šukareder čon
- majos. Sar sako parašťovin, te adaďives pale šunen romani čib u džanen hoj
akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben
"O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás aktuality a zajímavosti ze života Romů. Chybět
nebude ani romská hudba a protože začátek měsíce máje se nese v rázu
svátečním, bude dnes té muziky a povídání o ní více, než jindy.
Te adaďives tumenge phenaha, sar o Roma dživen. Kamen te šunen te romane
giľa? Te ha, ta ačhen amenca šukar šuniben.
Peršo tumen dodžanena, hoj o Terne čhave Hradcostar bolde peskero cedečkos.
Mukaha tumenge lengeri giľi u u jon amenge pehenena dareso pal peste.
Nejdříve se společně vydáme na křest cédéčka skupiny Terne čhave z Hradce
Králové.
Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Milan Demeter andalo
Bengas. Pre aver kurko bašavena Prahate u love save lena avri pro koncertos
bičavena nipenge andro Irak. Soske, oda tumen dodžanena andal amaro
vakeriben lenca.
Ve studiu nás navštíví Milan Demeter ze skupiny Bengas. Ve středu budou
křtít své nové album a v rámci toho uspořádají koncert. Výtěžek z tohoto
koncertu bude věnován lidem z Iráku. Dozvíme se také, jakou hudbu hrají a
jaké nové projekty chystají.
Te amen ela mek sikrica časos, ta andro O Roma vakeren tiž adaďives vakerela
e lekhaďi Agnesa Horváthovo, oka kurko pro veletrhos Prahate sikavelas genďi
savi irinďa.
Romská spisovatelka Agnesa Horvátová nám prozradí, o čem se dočteme v její
knize. Tolik z
programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Skupina Terne čhave pokřtila své první album
Kořením života nás Romů je hudba, ale ještě donedávna romská muzika příliš
prostoru ve vysílání neměla. Více než rok vám už ale pravidelně
představujeme nové kapely i jejich projekty. Hosty O Roma vakeren jenom od
začátku nového roku byly namátkou Le Čhavendar z Rokycan, Filip a Antonín
Gondolánovi i zástupci skupiny Kale. Dnes se zaměříme na skupinu Terne
čhave, která vydala své první album Avjam pale. Pokřtili je v pražském
Kulturním centru Novodvorská a byla při tom i Jana Šustová, která si
povídala s Gejzou Bendigem.
"Naše skupina vznikla kolem 88. roku. To jsme hráli asi rok, dva. Pak se
blížila revoluce, takže jsme přestali. To byl úplně náš začátek, to jsme
hráli na portách v Plzni a různě jsme jezdili hrát. Pak jsme toho kvůli
revoluci nechali, pak jsme dlouho čekali, protože jsme všichni měli hodně
práce. Snažili jsme se něco dělat. Takže jsme 12 let nehráli. Teď hrajeme
třetím rokem."
"Název Terne čhave - Mladí kluci, pochází tedy z doby osmdesátých let?"
"Název zůstal stejný, protože celá kapela je vlastně pořád stejná. Nový je
tam akorát můj bratr. Jinak jsou tam všichni stejní lidé jako kdysi."
"Jak jste se dali tenkrát dohromady? Znali jste se třeba od dětství nebo co
bylo hybnou silou k založení skupiny?"
"Hradec, to je malé město. My jsme tam vyrůstali odmalička a bydleli jsme
skoro všichni na jedné ulici. Hráli jsme fotbal, blbli jsme, prostě všechno
jsme dělali společně. Jednou asi někdo přitáhnul kytaru a tím to asi
začalo."
"Vaši hudbu píše kdo? Máte svoji vlastní nebo hrajete spíš romské lidové
písně?"
"Tak na 80 procent máme vlastní písničky a používáme i lidové písničky. Na
písničkách vlastních mám asi největší podíl já jako kapelník, ale i kluci
skládají. Lidové písně upravujeme všichni dohromady. Lidové písničky děláme
tak, že texty zůstávají stejné, jak je známe, jak je nás naučily babičky.
Akorát měníme melodie, protože je trochu těžké zachovat stejnou melodii,
jakou se zpívalo kdysi."
"Jaké máte plány?"
"My Romové moc neradi plánujeme, Takže plánování, to se nás moc netýká. My
hrajeme, protože nás to strašně baví a kontakt s publikem je pro nás
největší odměnou. Loni jsme hráli hodně, hráli jsme po celé republice, hráli
jsme na všelijakých akcích, pak jsme hráli ve městech, na náměstích, pak na
festivalech, v klubech... No, všude. Takže plány?... Hrát, no! (úsměv).
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Skupina Bengas pokřtí své debutové album a výtěžek z koncertu věnuje na pomoc Iráku
"Ve vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu v pořadu O Roma vakeren právě
dozněla písnička skupiny Bengas, a protože je čas, kdy do našeho vysílání
pravidelně zveme hosty, dnes mohu zástupce této skupiny přivítat. Je to pan
Milan Demeter. Dobrý večer."
"Dobrý večer."
"Pane Demetere, jak bychom začali... Nejlépe snad historií. Jak vznikla
kapela Bengas? Kdy a kdo k tomu dal podnět?"
"Kapela Bengas vznikla asi před rokem a půl a podnět k tomu jsem trošku dal
já. Začínal jsem s kapelou Álom. Potkali jsme se na ulici s Láďou Demeterem
- Žabákem, mým kolegou, a řekli jsme si, že bychom mohli něco udělat."
"Jaký styl jste zvolili pro začátek?"
"My vlastně hrajeme muziku všech Romů světa."
"Ve vašem stylu se nachází styl balkánských Romů, maďarských Romů. Je hezké,
že hrajete muziku všech Romů celého světa, ale jaký to má úspěch u
posluchačů v těchto zeměpisných šířkách?"
"Můžu říct z vlastní zkušenosti, že to úspěch má, že v dnešní době lidé
nemají možnost si tuto muziku poslechnout, a právě proto jsme tento styl
zvolili."
"Jaká hudba zajímá vás osobně nejvíc?"
"Teď momentálně mě zajímá to, co hraje Bengas."
(smích).. Samozřejmě, to je úplně jasné, jinou odpověď jsem v podstatě ani
čekat nemohl, ale přece jenom, když zapátráte v paměti, který hudební styl
vás zaujal v mládí, který vás ovlivnil?"
"Tak asi hudba z latinskoamerických států."
"Jak jste se k tomuto stylu dostali? Přece jen, Romové hráli tradiční
romskou muziku, a najednou přišel Bengas.. A vlastně to byly začátky i v
Álomu, kdy ta muzika zněla úplně jinak... Kde jste se inspirovali?"
"Inspirovali jsme se na různých festivalech, kde jsme to slyšeli. Kapela je
složena z: Franty Červeňáka, to je rockový kytarista, basista je "funkař",
Vláďa Demeter, ten má zase rád muziku z Jugoslávie nebo z Ruska."
"Jak to jde skloubit vyznavače tolika hudebních stylů, kteří se sešli v
jedné skupině? Kdo má poslední slovo? Neříkejte mi, že tam nedochází k
nějakým názorovým střetům?"
"No to víte, že tam jsou střety, ale vždycky se domluvíme."
"A z toho potom vyvstává vaše muzika... Měli jsem vás možnost slyšet v
srpnu loňského roku, kdy jste vystupovali v Praze na Strahovských kolejích.
Tam žili převážně Romové z pražské čtvrti Karlína, nejvíce postižené
povodněmi. Vaší rodiny se tato živelná pohroma také dotkla?"
"Protože jsem z Karlína a bydlel jsem v přízemí, tak jsem taky přišel o
všechno."
"Jak jste se s tím vyrovnali, už je to lepší?"
"Ano, už je to lepší."
"V poslední době je o vás velký zájem. Kde všude vystupujete a jaký
koncert měl pro vás osobně velký význam?"
"Já si myslím, že to bylo v září na Štvanici, na koncertě proti rasismu, tam
bylo asi 7000 lidí. To byl pro mě dobrý koncert."
"Většinou každý umělec říká, že na svůj nejlepší koncert a nejlepší
reakci publika, i když už má za sebou hodně úspěchů, ještě čeká..... Protože
to byste ani nebyl umělec, kdyby jste nečekal ještě víc. Vy máte před sebou,
tuším, ve středu příštího týdne křest nového cédéčka, co s tím všechno bude
spojeno?"
"My chceme celý výtěžek z koncertu věnovat na pomoc dětem v Iráku, do
nemocnic a tak."
"Samozřejmě že tohle je krásný počin. Neovlivnila vás tak trochu v
rozhodování loňská pohroma, která postihla Čechy velkou vodou?"
"Taky trošku určitě."
"Příští týden, tuším, že ve středu, máte křest nového cédéčka, mělo by to
být v klubu Roxy, říkám to tak z hlavy, vy mi to určitě upřesníte. Bude to
určitě ve středu a kdo tam všechno vystoupí?"
"První deska kapely Bengas. Je to ve středu a ve spolupráci s Linhartovou
nadací, Člověkem v tísni, Musicpage.cz se zúčastní Jaroslav Dušek, Martin
Zbrožek. Křtít desku by měla Lenka Dusilová, která tam i vystoupí, dále
Black Three, Tshikuna a Tandem plus a další hosté."
"Samá velká jména, na to se publikum může těšit, Roxy jsem řekl dobře,
středu jsem také řekl dobře, ještě od kolika hodin to bude?"
"Od 19.00h."
"Včera jsme oslavili svátek Prvního máje, který je také svátkem lásky.
Nezapomněli jste na vaše nejbližší, jak jej oslavujete, jak jste ho
oslavil?"
"No, (úsměv), vzhledem k tomu, že jsem čerstvě zasnouben, takže jsme
samozřejmě šli s přítelkyní pod rozkvetlý strom. (smích)
(smích). "Tak, tohle je samozřejmě příjemná zpráva pro vás, ovšem nevím,
jak toto unesou fanynky skupiny Bengas a vás konkrétně. No, ale s tím se už
budou muset nějak porvat. Jaké jsou vaše nejbližší plány jako kapely?"
"Teď máme před sebou nějaké zahraniční turné. Měli bychom začít Maďarskem,
Slovinskem, potom je tam Německo, Švýcarsko, Švédsko."
"Jak plánujete vystupování na festivalech? Na Khamoru budete?"
"Ano, na Khamoru budeme."
"To můžete slíbit už úplně stoprocentně?"
"Už to máme ve smlouvě, takže 30. května jsme na Khamoru, ale ještě 25.
května v Lucerna Music baru, kde Khamoro začíná."
"Milane, my vám moc děkujeme za to, že jste si na nás dnes večer udělal
čas. Přejeme vám hodně uměleckých úspěchů, a nakonec i osobních, když jste
takto čerstvě zasnouben. Věřím, že jste nebyl u mikrofonu O Roma vakeren
naposledy a zase někdy na slyšenou."
"Budu se těšit, nashle."
Další informace o skupině Bengas najdete na jejich nových internetových
stránkách www.bengas.com.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Rozhovor se spisovatelkou Agnesou Horvátovou
Historickým nedostatkem Romů byla absence jejich literatury. Dnes můžeme mít
jenom radost z toho, že o tomto problému hovoříme v minulém čase. Romských
knih vychází celá řada. Z posledních novinek je to kniha O Velké Ramě a jiné
příběhy spisovatelky Agnesy Horvátové. Té se Jana Šustová zeptala, o čem se
v knize dočteme....
"Je tam trošku čarování, je tam hodně i o vztazích, láska je tam. Všechno je
tam."
"Ty příběhy jste si sama vymyslela nebo pramení z romských tradic, z
romských pohádek?"
"Jsou to příběhy romské. U nás se to hodně dědilo. Hodně jsem vnímala
babičku, od ní jsem hodně čerpala, s ní jsem hodně chodila po vesnicích.
Když jsme šly pěšky domů a ona nesla ranec, tak jsme si hodně povídaly.
Takže já teď hodně čerpám z ní. Něco je tam i vymyšleného."
"Můžete mi ještě říct, jak jste se vy sama dostala k psaní
literatury?"
"Já už píši dlouho, ještě za komunistů jsme se sestřenicí už psaly. Jenže
tehdy nebyla šance to vydávat, nebylo kam, kde, kdo . Nikdo neměl zájem o
romskou literaturu, a ještě romsky napsanou. Takže, my jsme hodně vymýšlely,
psaly jsme si takové blbosti, básničky. Nebo jsme jedna druhé vyprávěly
pohádky a povídky. Není problém to napsat, ale kdo to udělá, kdo to dá
dohromady? Já jsem moc ráda, že mi paní Hübschmannová pomohla a jsem jí moc
vděčná, protože bez ní by tato knížka nevyšla."
"Vy se věnujete také i jiné umělecké činnosti?"
"Máme tradiční romský folklorní soubor, kde tancujeme, zpíváme. Dřív jsme
dělali křtiny, svatbu, pohřeb, všechno v romštině. Vše jsme dělali tak, jak
kdysi naší předkové - dědeček, babička. Dneska už jsme rozpůlení, takže již
nemůžeme dělat svatbu ani křtiny, protože je nás méně, ale tancování, to
provádíme pořád. Takže dále pokračuji tady v Praze s tímto souborem."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
Dnešní O Roma vakeren je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve
čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu
Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího
zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně...
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
|