O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Pardubicende pro koncertos, kaj giľavelas e Ida Kelarovo. Paľiž amenca vakerela o Jan Jařab. Vakeraha leha pol oda sar pes ľikeren manušengere čačipena.

Nejdříve se společně vydáme do Pardubic na benefiční koncert zpěvačky Idy Kelarové. Vládní zmocněnec pro lidská práva - Jan Jařab nám řekne, co nového chystá vláda v oblasti dodržování lidských práv.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Kratochvíl andalo jekhetaniben savo dodikhel, sar pes kamende ľikeren manušengere čačipena. Paliž tumenge phenaha nevimata andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. Přiblíží nám práci sdružení, dozvíte se jak mohou Romům a nejen jim pomoci v tíživých situacích a jaké nové projekty chystají v oblasti dodržování lidských práv. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Tiž amenca džana pro veletrhos, kaj pes sikavenas te bikenenas genďi. Vakeraha pal jek genďi so hin predalo kore, tiž pal jekh so iriňďa romni. Paľiž amenca džana ke jek veštkyňa, oj amenge phenela so amen užarel ada berš u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro koncertos, savo ela Prahate pre aver kurko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás pozveme na mezinárodní veletrh Svět knihy, kde svůj stánek měla i literatura s romskou tématikou. Tento týden jsme se také zúčastnili křtu knihy "Co vlastně ti nevidomí dělají". Navštívili jsme i veštkyni Jůlii Malíkovou a na závěr pro vás máme pozvánku na koncert. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Známá zpěvačka Ida Kelarová potěšila své pardubické příznivce benefičním koncertem za doprovodu skupiny Romano Rat a pěveckého sboru Apsora, který tvoří nadšenci sdružení v její mezinárodní škole pro lidský hlas. Výtěžek vystoupení jde na podporu letního dětského tábora pro romské i neromské děti na hradě Svojanov, který vznikl právě zásluhou zmíněné zpěvačky. Ne zbytečně se o ní totiž říká, že má otevřené srdce plné lásky. A právě to bylo téma na které si s ní povídala Milada Velehradská.

"Já si myslím, že je to velikánský dar, když můžete otvírat srdce právě nádhernými písničkami."

"Já jsem měla v životě štěstí, že nejenom mohu já takhle zpívat, ale potěšit se o to i s ostatními lidmi. Když jezdím po světě a vidím, jakou to dělá lidem radost zpívat, tak se vždycky zamyslím nad tím, proč lidé nezpívají. Je čím dál tím více lidí, kteří nezpívají. Já si myslím, že každý, kdo zpívá, je krásný. Protože když zpívá a otevře srdce, tak je krásný člověk."

"Trochu boříte mýty, protože vy jste přesvědčená, že každý má hlas a každý tedy může zpívat?"

"No, samozřejmě, že každý má hlas. Ale nejenom to, má i dar, s kterým se narodil, a to je ten, že zpívat umí. Jenomže v dnešní době jsme už tak daleko, že lidé se odpojují sami od sebe, přestávají si věřit nebo jim někdo řekl, že zpívat neumějí a oni tomu začnou věřit a tím blokují ten dar, který dostali. Moje práce není o tom, že bych někoho učila zpívat, ale podporuji v lidech víru, že zpívat umí, aby si víc věřili a nedbali na to, jestli jim učitelka řekla, že umí zpívat nebo ne. Já si myslím, že to není o tom, jestli člověk zpívá dobře nebo špatně, ale je to o tom, jestli zpívá ze srdce a upřímně. Já si myslím, že o tom je umění. Když se lidé otevřou, tak tam se nedá kritizovat, tam se akorát dá přijímat."

"To už je takový můj rituál. Já vím, že to není zrovna nejlepší. Já jsem ale asi 15 let nekouřila, ale pak jsem si řekla: "Ježíši, já musím mít alespoň nějakou neřest." Tak je to taková moje neřest, zkrátka. Co se týče kondice, tak moc na sebe nedbám. Jsem tak zaneprázdněna lidmi, kterým pomáhám, že sebe jsem jakoby na několik let opustila, to se přiznávám. Ale zase mám pocit, že dokud sílu mám a mohu ji rozdávat, tak proč ne, že ano. Já vidím krásu člověka v tom, jaký je a ne v tom, jak vypadá. I když podívat se na pěknou ženu, je opravdu někdy pěkný pohled, ale říkám, celá moje koncentrace, celá moje motivace, celá moje filosofie, celá moje práce je zaměřena na duši, na vnitřní život. Nemám moc času na jiné aktivity. Ale zase kdybych pocítila, že jsem na tom fyzicky špatně, tak určitě přestanu kouřit a určitě se budu snažit zdravě žít a nasadím si nějakou životosprávu. Zatím, musím to zaklepat, se cítím docela silná na to, co dělám, a jedu dál."

"Řekněte mi, jak jste vůbec přišla na to založit tábor pro romské děti?"

"Já když jsem se vrátila po revoluci a viděla jsem nápisy: "Romové do plynu", tak jsem se trošku lekla, strašně mě to zranilo. Pak jsem se začala pídit po tom, co se tady děje. Díky tomu, že tatínek byl Rom, tak jsem cítila odpovědnost, že bych mohla něčím přispět. A tak vznikl i ten nápad uspořádávat kurzy, kde se zaměřujeme na romskou kulturu, a zvát jak romské tak neromské participanty. Ono se to osvědčilo, protože ono to přes to srdce všechno jde, tam to všechno máme. Lidé, když se spojí písní, tak jsou krásní a nedělají žádné rozdíly, jestli je někdo tmavší. Zjistila jsem svojí pětiletou zkušeností, kdy jsem pracovala docela intenzivně, dokonce jsem i založila kapelu a byla jsem hodně ve spojení s Romy, že jsou to DĚTI, které to mohou změnit. My už toho moc nezmůžeme, si myslím. Tak se snažím koncentrovat energii, (a z toho vznikl vlastně i ten nápad), do dětí. Je to velká naděje a velká budoucnost a já si myslím, že pokud je nějak z toho kruhu vyvedeme, tak že se snad něco změní. Myslím si, že k tomu nepotřebujeme milióny, že potřebujeme akorát sami sebe a trošku lásky.

V dodržování lidských práv má Česká republika stále rezervy. Stát by měl lépe chránit oběti domácího násilí, změnit pojetí práv pacientů i státního občanství a pokračovat v úsilí začlenit Romy do společnosti. I to obsahuje zpráva vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Pro neshody o zvláštních školách však bylo její projednávání ve vládě odloženo na květen. Více už Marii Vrábelové pověděl sám Jan Jařab.

"Tam nastala jedna jediná diskuse, a ta se týkala problému, o kterém už dlouho víme, který vůbec není nový, a to jsou romské děti a zvláštní školy. Je problematické, že jsou romské děti v takových velkých počtech pořád ve zvláštních školách. Je věc, na které jsme se již před lety s Ministerstvem školství shodli, že to problematické je, protože zdaleka ne všechny tyto děti jsou mentálně postižené v pravém slova smyslu. Mnohé mají objektivní handicapy. Já vůbec netvrdím, že by byly všechny tyto děti zařazovány do zvláštní školy jako projev rasové diskriminace. Ale nepochybně jsou tam handicapy, které by se daly cílenou pomocí překonat, jsou to handicapy plynoucí z odlišného kulturního prostředí, z bídy, z toho, že se jim rodiče v tomto směru nemohou dostatečně věnovat, že sami nemají to vzdělání, že jsou tam horší sociální návyky, že nechodily do mateřské školy, že doma nemají podmínky k učení. To je ale typické pro řadu chudých populací ve světě a nelze to klasifikovat jako mentální postižení. To bychom se vraceli do 19. století, kdy Američané takto hodnotili chudé přistěhovalce na Alice Islandu v New Yorku a vycházelo jim, že tři čtvrtiny z nich jsou mentálně postiženi. Dnes potomci těchto přistěhovalců jsou samozřejmě plně integrovaní příslušníci americké společnosti."

"Evropská komise vyzývá Českou republiku k přijetí antidiskriminačního zákona..."

"Ten návrh je připraven. Předpokládám, že jeho termín předložení do vlády do konce května bude splněn a že také tento zákon přijat bude, protože je to konec konců kategorický požadavek související s naším vstupem do Evropské Unie. Je to zákon, který by měl upravit nejen diskriminaci z důvodů rasových, ale také z důvodů pohlaví, zdravotního postižení, atd. Musí přinést jasné a srozumitelné definice, co je a není diskriminace. Co je diskriminací přímou a co je diskriminací nepřímou. Za druhou velmi důležitou věc považuji, že tam bude také obecná cesta k nápravě, společná pro diskriminaci v nejrůznějších oblastech života. Ta bude spočívat v tom, že dotyčný se bude moci obrátit na orgán, který tím nově vznikne, který pracovně nazýváme "Centrum" a ten bude mít úlohu nikoliv sankční, ale asistenční na mediaci, poradenství a nakonec na zastupování před soudem. To by mělo výrazně posílit zejména postavení těch obětí diskriminace, které se nemohou dobrat spravedlnosti proto, že se vlastně ani nedostanou k tomu, aby žalovali diskriminující stranu, protože nemají peníze na právníka, protože se ani nezorientují ve svých právech. Těmto lidem by to mělo výrazně pomoci. Samozřejmě mezi nimi je řada Romů, protože jich se to týká u nás zejména."

A je tu čas, kdy si do studia zveme hosty. Dnes si budeme povídat s Janem Kratochvílem z Ligy lidských práv.

"Pane Kratochvíle, Liga lidských práv to je název, ale co se za ním skrývá? Jaká je historie a náplň této organizace?"

"Liga lidských práv je nezisková nestátní organizace, která se zabývá právní ochranou lidských práv. Vznikla v loni v létě, nicméně její aktivity mají již dlouhodobější platnost. Byla založen z lidskoprávních aktivit, které byly předtím provozovány pod hlavičkou jiné nevládní organizace: "Ekologický právní servis".

"Liga lidských práv má tři hlavní programy. Jednak je to centrum pro právní ochranu dětí. Hlavním úkolem centra je poskytovat právní a s tím související psychologické poradenství v konkrétních případech v rodinách s ohroženými dětmi. Toto centrum také spolupracuje s jinými nevládními organizacemi, kterým poskytuje právní servis. Další z těchto aktivit je Poradna pro ženy v tísni. Tento program poskytuje v první řadě komplexní přímou pomoc obětem domácího násilí, čili nejenom právní ale i psychologickou pomoc. Poslední z těchto programů se nazývá Občanské právní hlídky. Aktivity programu zahrnují monitorování práce policie. Zde poskytujeme pomoc obětem policejního násilí. Z dlouhodobějšího hlediska program usiluje o profesionální přístup policie jak při zásazích na ulicích, tak na policejních stanicích."

"Pane Kratochvíle, říkal jste právní a psychologické poradenství, to ale vyžaduje vyloženě vyškolený aktiv lidí. Kdo s vámi všechno spolupracuje?"

"Členové Ligy lidských práv jsou především vystudovaní právníci a vystudovaní psychologové, kteří již mají mnohaleté zkušenosti v těchto oborech."

"Vašimi klienty jsou i Romové, s čím se na vás nejčastěji obracejí?"

"Romové se na nás obracejí v rámci těch tří programů, které jsem zmínil. Především se obracejí na Centrum pro právní ochranu dětí. Mnohdy se jedná o to, že děti ze sociálně slabších rodin mají být z těchto rodin odebrány a dány do ústavní péče. Rovněž se na nás Romové často obracejí v rámci programu o policejním násilí. Kolega například zastupuje Roma v poměrně medializovaném případě z Chebu, kde je podezření, že čtyři policisté odvezli Roma někam do lesa, kde ho zbili a dělali jiné ponižující věci."

"Já působím právě v Programu policejního násilí, kde zastupuji oběti policejního násilí, podávám různé stížnosti na policii, pokud k tomu máme důvody a rovněž vypracovávám různé právní studie, které se zabývají situací lidských práv v souvislosti s prací policie."

"Vypracovali jste různé zprávy, které souvisejí s prací policie, ale teď mi řekněte, jak na tyto zprávy jednak reaguje veřejnost a jak na to reagují kompetentní místa, pro která ty zprávy děláte?"

"Tyto zprávy nejsou určeny pro veřejnost. K veřejnosti se dostávají až zprostředkovaně prostřednictvím médií. Primárně jsou tyto zprávy určeny pro různé mezinárodní organizace, zejména pro výbory lidských práv organizace Spojených národů, jako je například Výbor por lidská práva nebo Výbor por práva dítěte či Výbor proti mučení, kterým my prezentujeme naše zprávy. Rovněž poskytujeme informace nevládním, celosvětovým organizacím jako např. Amnesty International."

"Zaregistrovali jste nějaký posun k lepšímu? Já vím, působíte jenom rok, to je velice krátká doba, ale přece jenom....?"

"V určitých oblastech jisté posuny byly, nicméně stále upozorňujeme, že je mnoho aspektů, které nám tyto mezinárodní orgány vytýkají a stále nejsou našimi zástupci politiky dostatečně reflektovány."

"Především je to jeden projekt v rámci Občanských právních hlídek. Chtěli bychom se více zaměřit na problémy různých sociálních skupin, které mají členové těchto sociálních menšin s členy policie. Momentálně začínáme projekt, který by se měl zaměřit na problémy, které mají s policií drogově závislí."

Zvýšená migrace slovenských Romů do České republiky způsobila, že občané tohoto sousedního státu jsou letos v žebříčku žadatelů o azyl na druhém místě za Ukrajinci. Od začátku roku požádalo o azyl 355 Slováků, což je 18 procent všech žadatelů. Podle některých odhadů se však ze Slovenska do Čech vydalo až 20 tisíc Romů. Do konce září dostane česká vláda na stůl výsledky průzkumu, který detailně zmapuje důvody stěhování a navrhne řešení.

Vzdělávání Romů a zavedení infrastruktury do romských osad budou letošními prioritami romské politiky slovenské vlády, která schválila strategii integrace romské komunity do roku 2010. K řešení problémů komunity by letos mělo posloužit přes půl miliardy korun. Do této sumy jsou započteny i příspěvky od Evropské unie. Jako nereálný kritizoval vládní materiál předpoklad, že snížení sociálních dávek, kdy jedna rodina může pobírat maximálně 10 a půl tisíce korun měsíčně, zvýší motivaci k zaměstnanosti.

Asistenti policie z řad Romů budou od června působit ve slovenském Velkém Krtíši. Navážou tak na práci svých kolegů v Košicích, kde obdobné policejní hlídky působí na sídlišti Luník 9 už několik let. Úkolem hlídek bude monitorovat situaci v ulicích města, kde žije romská komunita, dohlížet na dodržování nočního klidu a působit také preventivně.

Pardubice budou první květnovou neděli hostit multietnický turnaj v malé kopané. Kromě romských a českých týmů, které stály před třemi lety u vzniku této tradice, budou o pohár bojovat i mužstva zastupující bulharskou a ruskou komunitu žijící v naší republice a dva týmy složené z anglicky hovořících cizinců.

V neděli 27. dubna si můžete od 17.00 hodin v pražském Mánesu na Masarykově nábřeží poslechnout koncert romské skupiny Bengas a dvou dětských romských souborů. Hudební vystoupení doprovodí prodejní výstavu fotografií Marka Wiedorna s romskou tématikou. Koncert pořádá romské sdružení Romodrom a výtěžek je určen na letní tábor pro děti ze sociálně slabých rodin.

Pražské Výstaviště je tento týden dějištěm Mezinárodního veletrhu Svět knihy. Co nabízí našim zájemcům řekl Heleně Polákové nakladatel Jan Dvořák.

"Mezinárodní veletrh "Svět knihy" nabízí především neuvěřitelné množství knih, ale kromě toho také možnost sejít se se zajímavými autory, s různými jinými zajímavými osobnostmi literárního a knižního života."

"Budou na veletrhu vystavovat i vydavatelé, kteří se zaměřují na literaturu pro menšiny?"

"Ano, samozřejmě, že tady jsou zastoupeny i různé menšinové žánry a také literatura etnických menšin. Tady vedle nás například je stánek zabývající se literaturou a kulturou lužických Srbů, zde máme knihy romské a romistické."

"Zájem určitý je. Nevím, jak bych ho já sám zhodnotil. Lidé přicházejí a když už si knížky kupují, tak raději knížky, které napsali Romové, to znamená beletrii spíše než literaturu o Romech. Knížky je možno si zakoupit v knihkupectvích, ale většinou jen některé z nich a poměrně málo. Už existuje v Praze obchůdek, kde lze koupit téměř kompletní soubor romské a romistické literatury, která vyšla v posledních letech v Česku, a to obchůdek v Nerudově ulici nazvaný "Romen".

Historickým nedostatkem Romů byla absence jejich literatury. Dnes můžeme mít jenom radost z toho, že o tomto problému hovoříme v minulém čase. Romských knih vychází celá řada a jedna z nich - O Velké Ramě a jiné příběhy - měla křest právě na pražském veletrhu knihy. Ještě před tímto slavnostním okamžikem jsme oslovili opět nakladatele Jana Dvořáka.

"Kniha se bude křtít v pátek 25. dubna 2003 v 18 hodin v přednáškovém sále na balkóně na veletrhu "Svět knihy" na pražském Výstavišti. Pokřtí ji autorka paní Agnesa Horváthová a společně s ní se křtu bude účastnit její syn, člen skupiny Bengas, s dalšími hudebníky, takže tam bude i hudební produkce. Bude tam i autorské čtení. Knížka je dvojjazyčná, romská i česká, takže budeme číst romsky i česky, bude tam i hudební vystoupení a autogramiáda knížky. Kniha je v tuto chvíli k dostání pouze na našem stánku, ale od příštího týdne bude v běžné distribuci v knihkupectvích."

O knihách bude řeč i v následujících chvílích vysílání O Roma vakeren. V těchto dnech vychází sbírka prózy a poezie nevidomých autorů pod titulem "Co vlastně ti nevidomí dělají?". Vydává ji Pražské občanské sdružení Okamžik - sdružení pro podporu nejen nevidomých. Toto sdružení se zaměřuje na sbližování světa nevidomých a vidících a na podporu samostatného života našich zrakově postižených spoluobčanů. Kolegyně Martina Holubová navštívila předsedu občanského sdružení Okamžik Miroslava Michálka.

"Tady v našem sborníku je devět autorů a většina prací se dotýká života se slepotou. Prozaické práce téměř všechny, u básnických už tomu tak u všech není, tam jsou témata volnější."

"Docela možná komicky. Já se přiznám, že jsem se dlouhodobě věnoval a věnuji sám psaní a vedl jsem Literární klub zrakové postižených autorů, Literární kroužek pro nevidomou, zrakově postiženou mládež atd, čili vždy mě to téma přitahovalo. Prostě jsem se v pravou chvíli zeptal a zjistil, že je možno se ucházet o grant, a tak jsem se jménem našeho sdružení o něj ucházel. První, co mě napadlo, byl literární sborník. Byla inspirace během několika vteřin, ale vycházela asi z dlouhodobého přání. Vždycky jsem si přál, aby takováto kniha byla na světě a jsem moc rád, že se nám to podařilo."

"Vydali jsme zatím tři publikace. První kniha: "Vídáno" je obsáhlejší. Jsou tam tři autoři, jeden z nich je hluchoslepý, jsou tam také ilustrace nevidomé ženy. Druhá publikace byla drobnější, byl to sice jen katalog k výstavě, ale byl doplněn řadou textů nevidomých, výtvarně působících autorů. Tato kniha je třetí."

"A já jen dodávám, že tyto knihy jsou už na pultech v knihkupectvích."

Snad každého zajímá co se stane v příštích dnech a týdnech, chtěli bychom nahlédnout do tajemna budoucnosti. Někdo hledá odpovědi na tyto nevyslovené otázky v astrologii. Zkusme to také. Uplynulé tři roky byly pro mnohé z nás velmi náročné - souviselo to také s astrologií? Helena Poláková se na to zeptala věštkyně Julie Malíkové.

"S astrologií to souvisí, protože se jedná o přelom nového tisíciletí. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového vývoje lidstva, týkalo se to všech lidí. Minulé tisíciletí souviselo s vývojem osobnosti a práce EGA nebo vůbec člověka a jeho projevů. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového tisíciletí, a tím vznikl mnohem větší tlak na lidi a na jejich duši."

"Znamením berana jsme vstoupili do nového roku, co nás čeká do budoucna?"

"31. prosincem rok dle astrologie nekončí. Další dva měsíce jsou zhodnocující. Do nového roku vstupujeme až 21. března, kdy Slunce vstupuje do znamení berana, neboť astrologický kruh začíná Beranem. Pro lidi bude tento rok mnohem příznivější z hlediska komunikace, kontaktů, domluvy, takže mohla by se zlepšit komunikace mezi lidmi. V tomto roce počítáme, že by si lidé měli více povídat, je to o kontaktech, o spolupráci, nových známostech. Tento rok bych viděla příznivější."

V úvodu vysílání jsme si povídali se zpěvačkou Idou Kelarovou o jejím benefičním koncertu v Pardubicích. Před závěrem dnešního O Roma vakeren vás pozveme na další benefiční koncert této zpěvačky, tentokrát do Prahy. Uskuteční se 28. dubna v půl osmé večer ve Vinohradském sboru Církve československé husitské poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad. Na podrobnosti se Helena Poláková zeptala Karla Fišera.

"Na koncertě v pondělí vystoupí kromě Idy také skupina Romano Rat, zpěvačky a kytaristé, koncert doprovodí též sbor studentů, kteří absolvovali jeden z workshopů Idy Kelarové. Ten sbor se jmenuje Apsora Je nás asi tak 49,50. A jestli všechno klapne, tak tam bude ještě jedno velikánské překvapení."

"Muzika tu bude čistě romská, romské písně o lásce, o bolesti, o smutku, ale taky o radosti, prostě o životě."

"Zazní tam písně, které jsou na posledním cédéčku "Staré slzy", ale i písničky, které ještě Ida nevydala."

"Samozřejmě, protože "Škola pro lidský hlas" je mezinárodní. Členové sboru jsou z valné většiny Češi, ale jsou tam i někteří studenti ze zahraničí."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Andro amaro šuniben vinčinas but bacht te sas´tipen romňake, te lakere duje čhajorenge so pes vičinel Angelika Lakatošovo. Angeliko te aven Bachtaľi. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!