O Roma Vakeren
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani
čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena
amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a
nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen?
Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Peršo amenca džana Olomouciste, kaj oka Roma kurko švecinas oltaris. Amare
džuvľija peske kerde manušengero jekhetaniben: Peskera bučaha kamen te
pomožinen, kaj te el feder situcia le Romen ka mende.
Nejdříve se společně vydáme do olomouckého chrámu Panny Marie Sněžné, kde
mají Romové svůj vlastní oltář s romskou Madonou, přiblížíme vám aktivity
Občanského sdružení žen a přátel v Olomouci a setkání zástupců romských
organizací....
Paliž tumenge phenaha nevimata andal le romengero dživipen.
Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.
Kamen te dikhen dokumentos Sága Romů, te ha, ta amen tumenge phenaha kaj.
Tiž amenca džana andre khangeri pre mša svato. Vinčinaha tumenge pre patraďi
u pheneha tumenge save tradicii ľikeren o Roma pre patraďakere inepi.
Ve druhé polovině O Roma vakeren vám přiblížíme vám
oslavy velikonočních svátků u Romů a na závěr nám v O Roma vakeren řekne
Patrik Kraus velikonoční poselství. Tolik z programové nabídky a teď už
vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jan Mišurec.
=[ Reportáž ]=
V olomouckém chrámu mají Romové vlastní oltář
Od soboty mají Romové v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné svůj vlastní
oltář. Na velkou událost spojenou s přednáškami a odpolední mší svatou se
sjelo asi 50 Romů z celé republiky. Oltář s romskou Madonou navrhla a
vyrobila Lubomíra Oláhová. Co jí k tomu vedlo, a co má oltář představovat,
tak to prozradila Radce Kvasničkové z olomoucké redakce Českého rozhlasu.
"Mělo by to lidem připomenout to, co naše tradiční romská rodina má a co
naše mladá generace velice často v tom, co prožívá, zapomíná. Zapomíná na
to, co je pro nás a u nás u Romů to nejcennější. Je to láska, pochopení,
jedním slovem, naše romská "paťiv". Oltář má být symbolem a motivací k tomu,
že lze dělat věci, které se zdají být v tuto chvíli nemožné, že to lze
dokázat."
Některých zúčastněných jsem se zeptala, co pro ně znamená nový oltář a také
velké setkání Romů"
"Pro mě osobně, jednak mi to dává pocit sounáležitosti, dále mě to poskytuje
takový určitý pocit hrdosti v rámci romské identity."
"Pro mě to znamená hodně, protože konečně se tady v Olomouci začíná něco dít
pro to, aby se Roma poznali, setkali se. Začínají tady žít v nečinnosti.
Toto shromáždění bude něco pro ně, něco, co by je mělo dát dohromady a
ukázat jim, že je Bůh má rád a aby začali věřit ostatním lidem a nezavírali
se doma jenom sami pro sebe.
"Je to velmi krásná událost pro Romy, pro nás všechny. My Romové jsme
nábožný národ a když je nám těžko, utíkáme se do kostelíčka, pomodlíme se k
Pánubohu, k Panně Marii. Protože pevně věříme Pánubohu, tak věříme v to, co
neexistuje, ale zároveň existuje v našich duších a v našich srdcích a v
Písmu Svatém - Bibli."
Atmosféra v kostele byla dojímavá, poprvé tam totiž zazněla romská hymna i
modlitba.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Romské organizace chtějí vzájemně lépe spolupracovat
V Olomouci se o víkendu sešli zástupci romských organizací, aby jednali o
tom, jak by mohli lépe spolupracovat: Jednání se zúčastnil i Ladislav Danis,
kterého oslovila opět Radka Kvasničková.
"Tak, já se jmenuji Danis Ladislav, rodilý Olomoučák. Cítím se být občanem
České republiky, jsem Moravák a patřím k romské komunitě."
"Já vím o tom, že se uvažuje, že se romské organizace sjednotí. Vysvětlete,
proč je to důležité?"
"Jednak to vyplývá z podstaty toho, co se stalo v 90-tém roce.... Když to
řeknu velice jednoduše, tak do 90-tého roku nejenom že jsme byli na okraji
společnosti, ale nikdo se nás nikdy na nic neptal. A už vůbec ne na názor.
Od 90-tého roku, i v kladu i v záporu, nějak vyplynula sounáležitost žití.
Lidé se nás teď ptají na různé informace a pro nás je to nové. Máme potřebu
se nejen sdružovat, ale hlavně chceme zvýšit naši sociální úroveň a
vzdělanost v romské komunitě."
"Takže myslíte, že bude jednodušší, když budete všichni tahat za jeden
provaz?"
"Určitě ano. My se musíme nejen sdružovat v občanské sféře a navzájem se
informovat, co, kde, jak můžeme zlepšit, ale i vyvíjet v kladném slova
smyslu tlak na společnost, aby nás začala konečně vnímat, jako občany této
republiky. Dnes jsme se v Olomouci sešli jednak proto, abychom si shrnuli
zkušenosti z neziskového sektoru, z občanských sdružení. Byli tady lidé z
Prahy, z olomouckého kraje, v podstatě z celé republiky. Kdybych to nějak
měl shrnout, tak jsme se shodli na zkušenostech, které v této společnosti
máme, a to je jednak o hlášení se ke komunitě a jednak k občanským právům,
která z toho vyplývají."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Občanské sdružení romských žen a přátel pomáhá Romům
V Olomouci zůstaneme i v následujících minutách. Tamní Občanské sdružení
romských žen a přátel se snaží aktivně pomáhat Romům. Jejich aktivity tady
totiž v poslední době stagnovaly. To vše se snaží romské ženy změnit. S
předsedkyní sdružení Helenou Molnárovou si povídala Radka Kvasničková
nejprve o tom, jestli se v poslední době nějak změnila situace v romské
komunitě.
"Já to cítím v tom, že se věci začínají hýbat. Naše romské organizace v
Olomouci se dáváme dohromady, děláme tady aktivity pro děti, což se tady do
dnešní doby nedělo. Občanské sdružení, které máme v Olomouci, se dáváme
dohromady s "Edukem" a začíná zde terénní práce, která je pro Romy."
"Já vám přeji krásný den, jmenuji se Magdalena Mandátová, jsem členkou
poradního sboru a jsem v občanském sdružení romských žen. Pracuji v revizní
komisi s paní Molnárovou. Pracuji dobrovolně jako terénní sociální
pracovník. Dělám to pro Romy strašně ráda a ze srdce. Moc ráda jim pomáhám,
protože někteří sociálně slabší to potřebují. Jedině nám, Romům, se mohou
svěřit se svými těžkostmi."
"Jak třeba vypadá vaše terénní práce?"
"Je náročná, ale zároveň krásná, zajímavá a proto to strašně ráda dělám. Je
to sice dosti obtížné, ale někdo jim přece pomoct musí."
"Jak jim pomáháte? To chodíte do romských rodina a když vidíte, že jsou
na tom špatně, tak uděláte třeba nějakou sbírku nebo jak si to mám
představit?"
"My sbírky neděláme, ale teď pan doktor Emil Ščuka a paní Dulejová Marta z
Prahy udělali pro romské obyvatele narozené do 9.5 1945, kdy bylo osvobozené
Československo, sbírku a chtějí jim finančně vypomoct buď na potraviny nebo
na byt, zaplatiti dluh, nebo když si chtějí něco koupit, atp. Co se ale týká
nás terénních pracovníků, tak když vejdeme k Romovi, on vidí, že jsem Romka
a já mu to potvrdím, řeknu mu, že umím romsky, tak mi rozhodně s důvěrou
poví svoje starosti a těžkosti, než kdyby šel za ne-Romem. Má trošku strach,
jestli to vyřeší, říká si: "Pochopí mě, nepochopí?" Rom Roma vždycky
pochopí, tak proto to strašně chci dělat. Já mám manžela ne-Roma, ale on je
moc zlatý člověk, takže mi strašně fandí a pomáhá. (smích)
"Co se vám nejvíc povedlo?"
"Podali jsme projekt pro děti a chceme je vzdělávat, protože ještě nepoznají
cizokrajná zvířata. My máme na Kopečku krásnou, velkou, rozšířenou,
zoologickou zahradu, takže bychom tam šly s dětmi na nějaký výlet a
seznámili je s těmito zvířaty.... aby to byla taková poznávací cesta."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Romové by mohli žít společně s lidmi jiných národností v Městečkách soužití
v severních Čechách. Na území Libereckého a Ústeckého kraje by měla
vzniknout tři tato městečka. Odborníci považují za nezbytné, aby Romové před
přestěhováním do Městečka soužití absolvovali rekvalifikaci. V Městečku
soužití by měla být mateřská škola a víceleté gymnázium.
Mezi vítězi Romské literární ceny se umístili i dva romští autoři z České
republiky. Výsledky soutěže vyhlásila v Budapešti nadace Open Society
Institute. Na slavnostním ceremoniálu bylo předáno ocenění celkem osmi
romským spisovatelům ze střední a východní Evropy. Hlavní ceny jsou spojeny
s odměnou ve výši 5000 amerických dolarů. Dva autoři z České republiky
získali zvláštní ceny za beletrii, a tím také odměnou ve výši jednoho tisíce
dolarů.
Obvodní soud pro Prahu 8 dnes projednával kauzu romského studenta Marka
Poláka, kterého loni v Praze napadli čtyři mladíci. Polák během líčení
označil tři z obžalovaných za útočníky. Čtvrtý souhlasil s tím, aby se
hlavní líčení konalo v jeho nepřítomnosti. Obžalovaní měli napadeného
častovat rasistickými nadávkami, bili ho pěstmi a kopali ho těžkými botami.
Incident ukončila náhodně projíždějící hlídka policistů, kteří je zadrželi.
Napadený utrpěl otřes mozku, tržnou ránu na temeni hlavy a četné zhmožděniny
po celém těle.
Počet rasově motivovaných zločinů na Slovensku prudce stoupl. Zatímco
policejní statistiky v roce 2001 zaznamenaly 40 trestných činů tohoto druhu,
loni jich bylo již 109. Takový nárůst může být však vysvětlen i větší
všímavostí policie, v minulosti kritizované občanskými aktivisty za údajnou
benevolenci vůči extremistickým skupinám. Objasněnost rasově motivovaných
zločinů se loni pohybovala kolem 70 procent.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Olaští Romové se během Velikonoc obdarovávají zlatem
Oslavy Velikonoc jsou důležitou součástí naší kultury. Ale ne všichni Romové
při oslavách těchto svátků dodržují stejné tradice. Například Olašští Romové
se při oslavách Velikonoc obdarovávají zlatem, neboť má pro ně nesmírnou
hodnotu, protože jako kočovný národ nemohli investovat svůj majetek do
nepřenosných věcí, a tak své jmění ukládali do zlata. Olašský Rom věří, že
zlaté šperky, které má na sobě, jej uchrání před nemocí. Martina Holubová se
zeptala na jejich velikonoční tradice Marie Husárové.
"My velikonoční tradice dodržujeme úplně stejně jako Češi. Máme je jen
odlišné v tom, že u nás kluci nechodí koledovat, nechodí s pomlázkou, ale
předáváme si dárky."
"Jaké dárky si předáváte?"
"No, většinou je to zlato nebo peníze. U starších, dospělých, jako u rodičů
je to spíš to zlato a u dětí spíš ty peníze."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Velikonoce u Sinti Romů
V České republice, zejména na severu Čech žijí také Sinti Romové. Mezi
základní rozdíly, kterými se liší od ostatních Romů je jejich dialekt. Ten
obsahuje především převzaté německé výrazy. Sinti Romové se mimo jiné
odlišují i tím, že jiným způsobem oslavují Velikonoce. Martině Holubové to v
následujícím rozhovoru potvrdil Patrik Kraus.
"Sintí Roma velikonoční svátky a s tím spojené tradice dodržují. Ústřední
postavou je vždycky Ježíš Kristus. Jsme velmi věřící. Na Velký pátek naše
ženy navštěvují kostel, oblékají se do černého jako při pohřbu a k božímu
hrobu, kde je uložena socha mrtvého Ježíše kladou květiny. Pláčí nad mrtvým
Kristem. Tento den se nejí ani nepije."
"Připravujete se na ně nějak zvlášť předem?"
"Tak normálně. Já si pamatuji z dětství, že mi babička těsně před
Velikonocemi vyprávěla různé příběhy z Kristova života, jakési apokryfy.
Zpívala nám, sešla se rodina. Protože jsme hudebnická rodina, hrálo se, a
tak se vzpomínalo právě na Velikonoce. Velikonoce jsou pro nás veliké
svátky, větší než Vánoce. Jsou to svátky života, rodiny, kterou velmi ctíme
a v neposlední řadě jsou Velikonoce pro nás důležité tím, že Kristus vstal z
mrtvých. Prožíváme to asi tak, jakoby nám z rodiny někdo zemřel a za několik
dní vstal z mrtvých, proto se velmi radujeme."
"Jak to u vás doma vypadá o Božím hodu velikonočním?"
"Boží hod velikonoční, den kdy Kristus vstal z mrtvých, prožíváme velmi
radostně. Od rána se peče, smaží, vaří, samozřejmě speciality z naší
kuchyně. Především tedy skopové maso, ryby, kuře se zeleninou, nepřeberné
množství sladkostí. Jídlo, podobně jako Židé, rozdělujeme na čisté a
nečisté. Sejde se opět rodina, hraje se, zpívá se, slaví se až do večera."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Velikonoční poselství
Během slavnostní bohoslužby v kostele svatého Václava v Praze jsme oslovili
Patrika Krause
a požádali ho o velikonoční poselství pro naše posluchače.
V tyto dny si budeme připomínat umučení Ježíše
Krista, který zemřel za naše hříchy, a jeho slavné vzkříšení, kterým nám
otevřel nebe.
"Neboť tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného za nás dal, aby
každý, kdo uvěří v něho, nezahynul, ale měl s ním život věčný v nebi."
Bratři a setry, Romale,
přeji a vyprošuji vám co nejpožehnanější svátky velikonoční, radost ze
vzkříšeného Krista. My Romové máme Boha v srdci, proto
ať vzkříšený Kristus, náš život, naše naděje zůstává stále ve vašich
srdcích. V srdcích, která jsou veliká a plná lásky."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze se bude promítat dokument Sága Romů
Na závěr našeho pořadu si vás dovolujeme pozvat do pražské kavárny Marathon
na tématický večer věnovaný dokumentu, který nese název: Sága Romů.
Režisérem je Robert Sedláček. Za organizátorkou této projekce - Darinou
Batyovou ze sdružení Athinganoi se vydala Helena Poláková.
"O čem je dokument Sága Romů?"
"Dokument Sága Romů je o vývoji soužití mezi minoritou a majoritou v období
let 1950 až 2000."
"Proč jste si vybrali právě toto téma?"
"Protože si myslím, že je to velice zajímavé téma, protože se to v rámci
tematických večerů, které pořádáme v projektu Romaversitas.cz, hodí."
"Po projekci by měla následovat diskuse. Koho jste si pozvali?"
"My jsme si pozvali režiséra tohoto dokumentu Roberta Sedláčka a potom
asistenta režie Richarda Samka."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího
zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.
Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a
Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!
|