O Roma Vakeren
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani
čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena
amaro vakeriben "O Roma vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a
nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen?
Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Ada kurko sas le Romengero džives. O Roma pro calo svetos penge kerenas
akcii. Amen adadžives vakereha pal amaro temutno džives....
Dnes vám v O Roma vakeren přiblížíme oslavy Mezinárodního dne Romů v ČR.
Peršo amenca džana te dikhen Brnate, kaj o Roma kerde akcii, savenca peske
leperde amaro temutno džives.
Nejdříve se společně vydáme do moravské metropole, kde se uskutečnily dva
pochody Brnem. Svátek Romů slavila také historička Jana Horváthová z Muzea
Romské kultury.
Tiž tumen dodžanena, hoj o Roma Prahate, čivkernas andro pani ľuľudi. Tiž
phučľam te le gadžendar, či džanen hoj le Romen hin internacionalno džives.
Samas ando Lety u Písku, kaj o Roma leperde le Romen so odoj mule... sar oda
tumen dodžanena amendar. Dodžanena tumen tiž hoj Prahate giľavelas e Věra
Bílá u Kale.
Zúčastníme se společně házení květin do vody, které uspořádali Romové z
Prahy 7 a vydáme se také do Let u Písku, kde se Romové sešli, aby v tento
den uctili památku zesnulých. Emil Miko ze skupiny Kale nám prozradí, co
nového připravují společně s Věrou Bílou. Tolik z programové nabídky a teď
už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
=[ Reportáž ]=
Oslavy Mezinárodního dne Romů v Brně
Dva pochody Brnem připomněly 8. dubna Mezinárodní den Romů. V České
republice se slavil teprve potřetí. První pochod odstartoval vernisáží
výstavy Pančvar v Muzeu romské kultury. Na výstavě, která připomíná život
romské menšiny, se byla podívat i Gabriela Sahánková, která si tam povídala
s tiskovou mluvčí Muzea Romské kultury - Veronikou Ryckovou.
"My jsme se touto akcí přihlásili k Mezinárodnímu dni Romů, který se tento
rok slaví 8. dubna. Myslím si, že v České republice je tento svátek v
podstatě nový, nemá žádnou hlubší tradici. Řekla bych, že myšlenka slavit
Mezinárodní den Romů vznikla v roce 1971, kdy se sešli na světovém kongresu
v Londýně významní představitelé romských komunit. Na tomto kongresu byla
přijata romská zelenomodrá vlajka a hymna. Od této chvíle se tento svátek
slaví. Loňský rok se konalo symbolické házení květin do vody jako symbol
putování Romů. Tento rok se rozžíhají na mnoho místech po celém světě
miliony svíček. Tento rok má být tato slavnost největší."
"Pochod asi čtyř desítek lidí začal v moravském romském muzeu vernisáží
výstavy "Pančvar" a pokračoval do Café moravské zemské knihovny, Café
Steiner a Klubu Fléda. Na těchto místech se představí autoři, kteří mají
shodné téma, a to jsou Romové. Své práce představí Josef Strouhal, Maria
Kracíková, Yves Leresche, Jan Symon, Václav Ryčl a Piotr Szymon."
"Maria Kracíková představila na výstavě soubor fotografií s názvem: "Romano
maro", tedy Cikánský chleba".
"Ten název není takový, aby jste si třeba řekli: "Aha, tak tohle je ten
cikánský chleba" nebo tak. Jsou to mé pocity v tu kterou chvíli a asi jako u
každé fotografie tohoto typu si můžete vytvořit nějaký svůj vlastní příběh u
té které fotografie. Je to z pevnostního městečka Josefov u Jaroměře. Já
jsem tam až do 18 let žila, než jsem odešla do Prahy na vysokou školu.
Zprostředkovaně, jak jsem se tam vracela, tak to bylo por mě docela
důležité."
Krátce po 18 hodině se pak asi 70 Romů, převážně dětí vydalo na pochod
centrem Brna s šátky a s rozžatými svícemi.
"Chtěli jsme udělat průvod městem Brnem z toho důvodu, že veškeré akce na
Den Romů jsou schované," řekla organizátorka akce Michaela Kelarová.
"Je to vždycky v rámci komunity a Romové se moc neprezentují na veřejnosti.
My bychom rádi, aby se vědělo, že Den Romů je, že je to Mezinárodní den Romů
a že se slaví na celém světě. Chtěli bychom podpořit sebevědomí Romů, aby
měli odvahu na veřejnost přijít a deklarovat: "Jsme tady, žijeme tady 500
let. Tak si nás všimněte!"
Účastníci pochodu Romů se připojili k Romům na celém světě, kteří chtěli
připomenout, že Romové jsou samostatným, svébytným národem.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Také historička Jana Horváthová slavila Mezinárodní den Romů
Vraťme se k oslavám Mezinárodního dne Romů, který slavila také historička
Jana Horváthová z Muzea romské kultury v Brně. Oslovila ji Alžběta
Janíčková.
"Teď je to pro mě i pro většinu z nás poměrně nový svátek. Já se k oslavám
připojuji ráda. Mám ráda každý další svátek, všechny svátky mám ráda."
"Jak, si myslíte, že by bylo ideální, aby oslavy probíhaly?"
"No, ideální by samozřejmě bylo, aby většinová okolní společnosti také vzala
nějak tento svátek na vědomí, což se mě zdá, že zatím nebere a že to zatím
zůstává naším soukromým romským svátkem. To mě trošku mrzí. Já doufám, že do
budoucna se to víc zveřejní."
"Jaký, si myslíte, že by měl být v budoucnu hlavní smysl tohoto svátku?"
"Že by se, alespoň na jeden den spojili Romové na celém světě a druhý smysl
by byl právě ten, že by si neromská společnost uvědomila přítomnost Romů
mezi sebou a slavila společně s nimi."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Pravoslavní křesťané uctili v Letech u Písku památku zesnulých
V následujících minutách se společně vydáme do Jižních Čech, kde při
Mezinárodním dni Romů vysvětila pravoslavná církev v Letech u Písku nový
kříž a sloužila bohoslužbu za zesnulé. Více nám poví pravoslavný kněz David
Dudáš:
"Ta myšlenka už přebývá v mnoha lidech několik let a za poslední dobu, kdy
od roku 1989 bylo zavražděno 30 lidí a opakuje se jakási genocida,
symbolicky musíme říci, že jako by se opakoval nacismus, ty krutosti z 2.
světové války, kdy byli Romové vyhlazováni, tak ty tendence po padesáti letech
zůstávají. Zůstávají v lidech, kteří chovají nenávist především vůči sobě a
vůči svému okolí. Takže myšlenka vztyčit kříž a modlit se za zemřelé pramení z
těchto důvodů. Neexistuje pravoslavný kříž, ale kříž Kristův. Modlíme se za
člověka."
"Pane Giňo, proč jste se rozhodli uspořádat tento akt právě dnes na
Mezinárodní den Romů?"
"No, především proto, že jsme byli osloveni představiteli Pravoslavné
církve, kteří se přihlásili k tomu, co se tady za války stalo. Takovou
nabídku jsme nemohli odmítnout. Když jsme uvažovali o tom, jak spojit to, co
přišlo jako nabídka a to, co tady v Letech u Písku představuje.... dali jsme
příležitost spojit uctění památky obětem v Letech s tím, že zároveň oslavíme 8.
duben jako Mezinárodní den Romů. Já si myslím, že toto spojení je velice
správné, protože Mezinárodní den Romů se slaví na celém světě. Tento den je
natolik významný, aby ta událost, která je tady v Letech u Písku, byla
prezentována tento den a zároveň aby se umocnila síla toho, co představuje
spojení Pravoslavné církve, romských organizací ve společném úsilí nejenom
uctít památku, ale docílit toho, aby byl zbourán "prasečák", který
znesvěcuje tato místa utrpení našich předků. Myslím si, že je to také silná
výzva pro ostatní občany, aby se přihlásili k tomu, co je v Letech u Písku,
aby se zajímali o historii těchto míst a podle svých možností přispěli k
tomu, aby "prasečák", který tady dnes stále ještě stojí a zneuctívá tato
posvátná místa, byl odstraněn."
Tolik Ondřej Giňa - předseda Grémia romských regionálních představitelů, ale
k mikrofonu si Anna Poláková také pozvala předního představitele Romského
národního kongresu Rudka Kawczynského, který přijel z Německa do Let u
Písku, aby v tento den uctil památku zesnulých.
"Romové v České republice žijí ve strachu z budoucnosti. Mnoho z nich žije
na hranici bídy, nemají práci, nedodržují se zde jejich práva, ale oni
nesmějí rezignovat. Musíme zvednout hlavu a hlásit se ke svým právům a
nesmíme se za to stydět. My jsme národ jako každý jiný, máme svoji kulturu a
tradice, nepatříme mezi národy, které válčí, nejdeme do války a nevraždíme
jiné národy. Jsme kultura, která se snaží vše řešit v míru, i když jsme si
jako národ prošli a procházíme vyvražďováním a napadáním, a to po celé
Evropě. Naši předci pamatují doby, kdy Romové žili v chatrčích a děti
hladověly. My si musíme uvědomit svou svébytnost a bojovat za to, abychom se
stali jako národ rovnocennou součástí tohoto světa."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
V České republice stále přetrvávají některé problémy a nedostatky v
dodržování lidských práv a svobod. Vyplývá to z doporučení vládního
zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba, který v pondělí představí ministrům
bilanční zprávu za uplynulý rok. V centru pozornosti vlády má zůstat
postavení romské menšiny. Stát by měl i nadále hledat cesty, jak zabraňovat
vyloučení Romů ze společnosti. K tomu nestačí jen zákony proti diskriminaci,
ale také zavádění romských terénních sociálních pracovníků, či souběžné
řešení bydlení a zaměstnanosti v úzké spolupráci s obecní samosprávou.
Tři organizace obránců lidských práv požádaly Organizaci pro bezpečnost a
spolupráci v Evropě, aby vyšetřila minulé případy nucených sterilizací Romek
na Slovensku, v Česku a v Maďarsku. Radě vlády České republiky pro
záležitosti Romské komunity žádný případ nucené sterilizace není znám.
Veřejnosti se tento týden představilo mostecké pracoviště České katolické
charity, které už třetím rokem pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin. Den
otevřených dveří byl zároveň připomínkou Mezinárodního dne Romů. Většinu z
30ti klientů totiž tvoří romské děti a mládež. Mostecké středisko se čtyřmi
zaměstnanci a pěti dobrovolníky nabízí služby zdarma. Provozní náklady hradí
z dotačních programů Evropské unie a ministerstva práce a sociálních věcí.
Necelé čtyři milióny korun letos utratí vláda na kampaň proti rasismu, tedy
o třetinu méně než loni. Projekt Tolerance 2003 naváže na takzvané společné
jízdy národnostně smíšených týmů mladých lektorů za studenty středních i
základních škol, s nimiž budou posádky diskutovat o předsudcích a rasismu.
S hnutím skinheads nemají negativní zkušenosti jen etnické menšiny. O
útocích na mládež většinové populace se ale nemluví. Vyplynulo to z diskuse
o rasismu, která se k Mezinárodnímu dni Romů uskutečnila v pražském klubu
Rock café. Předseda Ligy etnických menšin Obonete Ubaum uvedl, že se problém
hnutí skinheads týká celé společnosti, příslušníci minorit jsou ale vždy na
prvním místě.
Jediné maďarské rádio zaměřené na početné romské publikum přerušilo vysílání
svých programů na protest proti chronickému nedostatku finančních
prostředků. Rádio C začalo vysílat v říjnu 2001 a bylo financováno převážně
z grantů nevýdělečných organizací a zahraničních ambasád. Vláda poskytovala
pouze asi desetinu jeho měsíčních výdajů.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze se o romském svátku házely květiny do vody
V Praze se o romském svátku házely květiny do vody, jako symbol putování
Romů. Helena Poláková byla mezi přihlížejícími.
"Já jsem přišla, protože jsem byla pozvaná, těšila jsem se. Působí to na mě
velice hezky a doufám, že do budoucna se to ujme. Děti byly nadané a
předvedly krásnou ukázku zpěvu a tance ve volném prostoru, což je dost
náročná věc."
"Já si myslím, že se docela aktivně účastním tím, že jsem tady. Včera jsme
byli na vernisáži fotek romských dětí z dětských domovů. To bylo účelově v
předvečer tohoto svátku. aby jsme si to připomněli. Já jsem o něm tedy letos
slyšel poprvé a mám pocit, že se ho budu snažit účastnit."
"Já jsem se oslav tohoto svátku právě zúčastnila, líbí se mi to a myslím si,
že je to potřeba taky hlavně kvůli nám ne-Romům, aby jsme se o Romech také
něco dozvěděli, aby oni na sebe upozornili a aby nás to vyprovokovalo k
aktivnějšímu a lepšímu soužití."
"Ve chvíli, kdy bych se dozvěděl, že se něco podobného této akci koná, tak
samozřejmě přijdu podpořit, s radostí."
"Když jsem tady tak vím, že to je. Jsem ze školy, ke se studenti připravují
na práci s Romy. Máme o tom seminář, takže také proto to vím. Zúčastnila
jsem se ráda a samozřejmě se ráda zúčastním i jiných akcí."
"Víte proč se házejí květiny do řeky, co znamená tento obřad?"
"No, je to kvůli mrtvým, že se uctívají mrtví, nebo něco takového jsem
slyšel."
"No slyšela jsem, že se házejí kytky do vody kvůli mrtvým."
Oslav se také zúčastnila místostarostka Prahy 7 Ivana Kučerová:
"Je tomu 1000 let, co opustili Indii a dnes jsou rozptýleni po různých
koutech světa. Toto je symbol jejich sounáležitosti."
"Jak na vás působí reakce kolemjdoucích, kteří nevědí o tomto svátku?"
"Mohou být různé,... jak jsou třeba jejich pohledy nevěřící... Ale musíme
se snažit, aby tento svátek Mezinárodní den Romů byl respektován a aby se o
něm vědělo, že vůbec existuje."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
V Praze na oslavách MDR vystoupila Věra Bílá se skupinou Kale
MDR se slavil také v pražském klubu Rock café, kde se dopoledne promítal
dokument "Příběh Johnyho Hrona" s následnou diskusí na téma "Rasismus kolem
nás". V podvečer se četla próza a poezie romských autorů a večer také
vystoupila Věra Bílá se skupinou Kale. Marie Vrábelová si povídala s Emilem
Mikem z této skupiny.
"Mezinárodní den Romů pro nás znamená... V první řadě jsme velice rádi, že
si tady můžeme zahrát, je to pro nás trošku i čest. Líbí se mi, že se Romové
umějí sdružit, že se umějí dát dohromady. A mezinárodně, to je úplně super.
Doufám, že do budoucna toho bude víc. Vidím tady dost českých Romů a do
budoucna by bylo dobré, kdyby přišli i ze zahraničí."
"Vy hodně cestujete, jak je to v zahraničí s Romy, domluvíte se s nimi?"
"V zahraničí se setkáváme s našimi lidmi, s Romy a vcelku se domnívám, že o
tom základním se v romštině s nimi domluvíme. No, a tady ten dialekt, ten je
v cizině taky. Francouzský Rom také přebírá z francouzštiny nějaká slova,
tak jako tady my Romové z češtiny, ale domluvíme se."
"Myslíte si, že se něco změní, když vstoupíme do Evropské Unie, co to třeba
bude znamenat pro vás, pro Romy?"
"Nevím, nevím, co to bude znamenat pro Romy, ale určitě to pro ně přínos
bude. Romové jsou cestovatelé od přírody. Nemyslím si ale, že by se to tady
nějak rozuteklo, protože víme, že Romové, kteří emigrovali do Anglie, tak
hodně se jich vrátilo zpátky proto, že se jim stýskalo po domově. Protože ať
je to jakkoliv, pořád jsou tady v České republice doma."
"Co třeba vy, kde se vám nejvíce líbí, nebo pro vás znamená doma je doma?"
"Doma je doma. Narodil jsem se tady, mám tady rodiče, děti jsem tady
vychoval, děti tu dělají školu. Cítím se jako domorodec, jako Čech se cítím,
i když jsem Rom. Líbilo by se mi asi všude tam, kde jsou dobří lidé."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Manželé Turtákovi založili hudební soubor pro romské děti
Romská hudba se odedávna přenáší z generace na generaci. Je tomu tak i v
jedné rodině z pražských Holešovic. Manželé Turtákovi totiž založili hudební
soubor pro romské děti a my jsme si nejprve pozvali k mikrofonu hlavu rodiny
- pana Dušana Turtáka.
"Založil jsem ho proto, že děti se toulaly po parcích, lítaly venku a já
jsem chtěl, aby se shromažďovaly v jednom klubu a učily se tradiční romský
tanec, zpěv, hudbu a chodily na doučování."
"Vedete i hudební soubor Sidorov, souvisí tento název se slavným rodem
Sidorů?"
"Souvisí, neboť moje matka byla Sidorka, pocházela z kraje blízko u
Ukrajiny, z vesnice Svidníku. Nám dětem předávali z generace na generaci
zpěv a tanec. Moje děti také získaly nadání pro zpěv a tanec. Rozhodly se
natočit cédéčko a daly si přezdívku po moji mamce, Sidorov. Moje máma vedla
soubor Khamoro. Moji bratranci, kteří jsou teď v Austrálii, Demeterovci, s
nimi jsme také chodili do toho souboru, ještě když jsem byla mladší, a teď
to převzaly moje děti."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na
okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého
hosta a nebudou chybět ani romské písně. Klidný večer vám přejí průvodci
dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen
andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!
Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!
|