O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Ada kurko sas le Romengero džives. O Roma pro calo svetos penge kerenas akcii. Amen adadžives vakereha pal amaro temutno džives....

Dnes vám v O Roma vakeren přiblížíme oslavy Mezinárodního dne Romů v ČR.

Peršo amenca džana te dikhen Brnate, kaj o Roma kerde akcii, savenca peske leperde amaro temutno džives.

Nejdříve se společně vydáme do moravské metropole, kde se uskutečnily dva pochody Brnem. Svátek Romů slavila také historička Jana Horváthová z Muzea Romské kultury.

Tiž tumen dodžanena, hoj o Roma Prahate, čivkernas andro pani ľuľudi. Tiž phučľam te le gadžendar, či džanen hoj le Romen hin internacionalno džives. Samas ando Lety u Písku, kaj o Roma leperde le Romen so odoj mule... sar oda tumen dodžanena amendar. Dodžanena tumen tiž hoj Prahate giľavelas e Věra Bílá u Kale.

Zúčastníme se společně házení květin do vody, které uspořádali Romové z Prahy 7 a vydáme se také do Let u Písku, kde se Romové sešli, aby v tento den uctili památku zesnulých. Emil Miko ze skupiny Kale nám prozradí, co nového připravují společně s Věrou Bílou. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Dva pochody Brnem připomněly 8. dubna Mezinárodní den Romů. V České republice se slavil teprve potřetí. První pochod odstartoval vernisáží výstavy Pančvar v Muzeu romské kultury. Na výstavě, která připomíná život romské menšiny, se byla podívat i Gabriela Sahánková, která si tam povídala s tiskovou mluvčí Muzea Romské kultury - Veronikou Ryckovou.

"My jsme se touto akcí přihlásili k Mezinárodnímu dni Romů, který se tento rok slaví 8. dubna. Myslím si, že v České republice je tento svátek v podstatě nový, nemá žádnou hlubší tradici. Řekla bych, že myšlenka slavit Mezinárodní den Romů vznikla v roce 1971, kdy se sešli na světovém kongresu v Londýně významní představitelé romských komunit. Na tomto kongresu byla přijata romská zelenomodrá vlajka a hymna. Od této chvíle se tento svátek slaví. Loňský rok se konalo symbolické házení květin do vody jako symbol putování Romů. Tento rok se rozžíhají na mnoho místech po celém světě miliony svíček. Tento rok má být tato slavnost největší."

"Pochod asi čtyř desítek lidí začal v moravském romském muzeu vernisáží výstavy "Pančvar" a pokračoval do Café moravské zemské knihovny, Café Steiner a Klubu Fléda. Na těchto místech se představí autoři, kteří mají shodné téma, a to jsou Romové. Své práce představí Josef Strouhal, Maria Kracíková, Yves Leresche, Jan Symon, Václav Ryčl a Piotr Szymon."

"Maria Kracíková představila na výstavě soubor fotografií s názvem: "Romano maro", tedy Cikánský chleba".

"Ten název není takový, aby jste si třeba řekli: "Aha, tak tohle je ten cikánský chleba" nebo tak. Jsou to mé pocity v tu kterou chvíli a asi jako u každé fotografie tohoto typu si můžete vytvořit nějaký svůj vlastní příběh u té které fotografie. Je to z pevnostního městečka Josefov u Jaroměře. Já jsem tam až do 18 let žila, než jsem odešla do Prahy na vysokou školu. Zprostředkovaně, jak jsem se tam vracela, tak to bylo por mě docela důležité."

Krátce po 18 hodině se pak asi 70 Romů, převážně dětí vydalo na pochod centrem Brna s šátky a s rozžatými svícemi.

"Chtěli jsme udělat průvod městem Brnem z toho důvodu, že veškeré akce na Den Romů jsou schované," řekla organizátorka akce Michaela Kelarová.

"Je to vždycky v rámci komunity a Romové se moc neprezentují na veřejnosti. My bychom rádi, aby se vědělo, že Den Romů je, že je to Mezinárodní den Romů a že se slaví na celém světě. Chtěli bychom podpořit sebevědomí Romů, aby měli odvahu na veřejnost přijít a deklarovat: "Jsme tady, žijeme tady 500 let. Tak si nás všimněte!"

Účastníci pochodu Romů se připojili k Romům na celém světě, kteří chtěli připomenout, že Romové jsou samostatným, svébytným národem.

Vraťme se k oslavám Mezinárodního dne Romů, který slavila také historička Jana Horváthová z Muzea romské kultury v Brně. Oslovila ji Alžběta Janíčková.

"Teď je to pro mě i pro většinu z nás poměrně nový svátek. Já se k oslavám připojuji ráda. Mám ráda každý další svátek, všechny svátky mám ráda."

"No, ideální by samozřejmě bylo, aby většinová okolní společnosti také vzala nějak tento svátek na vědomí, což se mě zdá, že zatím nebere a že to zatím zůstává naším soukromým romským svátkem. To mě trošku mrzí. Já doufám, že do budoucna se to víc zveřejní."

"Jaký, si myslíte, že by měl být v budoucnu hlavní smysl tohoto svátku?"

"Že by se, alespoň na jeden den spojili Romové na celém světě a druhý smysl by byl právě ten, že by si neromská společnost uvědomila přítomnost Romů mezi sebou a slavila společně s nimi."

V následujících minutách se společně vydáme do Jižních Čech, kde při Mezinárodním dni Romů vysvětila pravoslavná církev v Letech u Písku nový kříž a sloužila bohoslužbu za zesnulé. Více nám poví pravoslavný kněz David Dudáš:

"Ta myšlenka už přebývá v mnoha lidech několik let a za poslední dobu, kdy od roku 1989 bylo zavražděno 30 lidí a opakuje se jakási genocida, symbolicky musíme říci, že jako by se opakoval nacismus, ty krutosti z 2. světové války, kdy byli Romové vyhlazováni, tak ty tendence po padesáti letech zůstávají. Zůstávají v lidech, kteří chovají nenávist především vůči sobě a vůči svému okolí. Takže myšlenka vztyčit kříž a modlit se za zemřelé pramení z těchto důvodů. Neexistuje pravoslavný kříž, ale kříž Kristův. Modlíme se za člověka."

"Pane Giňo, proč jste se rozhodli uspořádat tento akt právě dnes na Mezinárodní den Romů?"

"No, především proto, že jsme byli osloveni představiteli Pravoslavné církve, kteří se přihlásili k tomu, co se tady za války stalo. Takovou nabídku jsme nemohli odmítnout. Když jsme uvažovali o tom, jak spojit to, co přišlo jako nabídka a to, co tady v Letech u Písku představuje.... dali jsme příležitost spojit uctění památky obětem v Letech s tím, že zároveň oslavíme 8. duben jako Mezinárodní den Romů. Já si myslím, že toto spojení je velice správné, protože Mezinárodní den Romů se slaví na celém světě. Tento den je natolik významný, aby ta událost, která je tady v Letech u Písku, byla prezentována tento den a zároveň aby se umocnila síla toho, co představuje spojení Pravoslavné církve, romských organizací ve společném úsilí nejenom uctít památku, ale docílit toho, aby byl zbourán "prasečák", který znesvěcuje tato místa utrpení našich předků. Myslím si, že je to také silná výzva pro ostatní občany, aby se přihlásili k tomu, co je v Letech u Písku, aby se zajímali o historii těchto míst a podle svých možností přispěli k tomu, aby "prasečák", který tady dnes stále ještě stojí a zneuctívá tato posvátná místa, byl odstraněn."

Tolik Ondřej Giňa - předseda Grémia romských regionálních představitelů, ale k mikrofonu si Anna Poláková také pozvala předního představitele Romského národního kongresu Rudka Kawczynského, který přijel z Německa do Let u Písku, aby v tento den uctil památku zesnulých.

"Romové v České republice žijí ve strachu z budoucnosti. Mnoho z nich žije na hranici bídy, nemají práci, nedodržují se zde jejich práva, ale oni nesmějí rezignovat. Musíme zvednout hlavu a hlásit se ke svým právům a nesmíme se za to stydět. My jsme národ jako každý jiný, máme svoji kulturu a tradice, nepatříme mezi národy, které válčí, nejdeme do války a nevraždíme jiné národy. Jsme kultura, která se snaží vše řešit v míru, i když jsme si jako národ prošli a procházíme vyvražďováním a napadáním, a to po celé Evropě. Naši předci pamatují doby, kdy Romové žili v chatrčích a děti hladověly. My si musíme uvědomit svou svébytnost a bojovat za to, abychom se stali jako národ rovnocennou součástí tohoto světa."

V České republice stále přetrvávají některé problémy a nedostatky v dodržování lidských práv a svobod. Vyplývá to z doporučení vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba, který v pondělí představí ministrům bilanční zprávu za uplynulý rok. V centru pozornosti vlády má zůstat postavení romské menšiny. Stát by měl i nadále hledat cesty, jak zabraňovat vyloučení Romů ze společnosti. K tomu nestačí jen zákony proti diskriminaci, ale také zavádění romských terénních sociálních pracovníků, či souběžné řešení bydlení a zaměstnanosti v úzké spolupráci s obecní samosprávou.

Tři organizace obránců lidských práv požádaly Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby vyšetřila minulé případy nucených sterilizací Romek na Slovensku, v Česku a v Maďarsku. Radě vlády České republiky pro záležitosti Romské komunity žádný případ nucené sterilizace není znám.

Veřejnosti se tento týden představilo mostecké pracoviště České katolické charity, které už třetím rokem pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin. Den otevřených dveří byl zároveň připomínkou Mezinárodního dne Romů. Většinu z 30ti klientů totiž tvoří romské děti a mládež. Mostecké středisko se čtyřmi zaměstnanci a pěti dobrovolníky nabízí služby zdarma. Provozní náklady hradí z dotačních programů Evropské unie a ministerstva práce a sociálních věcí.

Necelé čtyři milióny korun letos utratí vláda na kampaň proti rasismu, tedy o třetinu méně než loni. Projekt Tolerance 2003 naváže na takzvané společné jízdy národnostně smíšených týmů mladých lektorů za studenty středních i základních škol, s nimiž budou posádky diskutovat o předsudcích a rasismu.

S hnutím skinheads nemají negativní zkušenosti jen etnické menšiny. O útocích na mládež většinové populace se ale nemluví. Vyplynulo to z diskuse o rasismu, která se k Mezinárodnímu dni Romů uskutečnila v pražském klubu Rock café. Předseda Ligy etnických menšin Obonete Ubaum uvedl, že se problém hnutí skinheads týká celé společnosti, příslušníci minorit jsou ale vždy na prvním místě.

Jediné maďarské rádio zaměřené na početné romské publikum přerušilo vysílání svých programů na protest proti chronickému nedostatku finančních prostředků. Rádio C začalo vysílat v říjnu 2001 a bylo financováno převážně z grantů nevýdělečných organizací a zahraničních ambasád. Vláda poskytovala pouze asi desetinu jeho měsíčních výdajů.

V Praze se o romském svátku házely květiny do vody, jako symbol putování Romů. Helena Poláková byla mezi přihlížejícími.

"Já jsem přišla, protože jsem byla pozvaná, těšila jsem se. Působí to na mě velice hezky a doufám, že do budoucna se to ujme. Děti byly nadané a předvedly krásnou ukázku zpěvu a tance ve volném prostoru, což je dost náročná věc."

"Já si myslím, že se docela aktivně účastním tím, že jsem tady. Včera jsme byli na vernisáži fotek romských dětí z dětských domovů. To bylo účelově v předvečer tohoto svátku. aby jsme si to připomněli. Já jsem o něm tedy letos slyšel poprvé a mám pocit, že se ho budu snažit účastnit."

"Já jsem se oslav tohoto svátku právě zúčastnila, líbí se mi to a myslím si, že je to potřeba taky hlavně kvůli nám ne-Romům, aby jsme se o Romech také něco dozvěděli, aby oni na sebe upozornili a aby nás to vyprovokovalo k aktivnějšímu a lepšímu soužití."

"Ve chvíli, kdy bych se dozvěděl, že se něco podobného této akci koná, tak samozřejmě přijdu podpořit, s radostí."

"Když jsem tady tak vím, že to je. Jsem ze školy, ke se studenti připravují na práci s Romy. Máme o tom seminář, takže také proto to vím. Zúčastnila jsem se ráda a samozřejmě se ráda zúčastním i jiných akcí."

"No, je to kvůli mrtvým, že se uctívají mrtví, nebo něco takového jsem slyšel."

"Je tomu 1000 let, co opustili Indii a dnes jsou rozptýleni po různých koutech světa. Toto je symbol jejich sounáležitosti."

"Jak na vás působí reakce kolemjdoucích, kteří nevědí o tomto svátku?"

"Mohou být různé,... jak jsou třeba jejich pohledy nevěřící... Ale musíme se snažit, aby tento svátek Mezinárodní den Romů byl respektován a aby se o něm vědělo, že vůbec existuje."

MDR se slavil také v pražském klubu Rock café, kde se dopoledne promítal dokument "Příběh Johnyho Hrona" s následnou diskusí na téma "Rasismus kolem nás". V podvečer se četla próza a poezie romských autorů a večer také vystoupila Věra Bílá se skupinou Kale. Marie Vrábelová si povídala s Emilem Mikem z této skupiny.

"Mezinárodní den Romů pro nás znamená... V první řadě jsme velice rádi, že si tady můžeme zahrát, je to pro nás trošku i čest. Líbí se mi, že se Romové umějí sdružit, že se umějí dát dohromady. A mezinárodně, to je úplně super. Doufám, že do budoucna toho bude víc. Vidím tady dost českých Romů a do budoucna by bylo dobré, kdyby přišli i ze zahraničí."

"Vy hodně cestujete, jak je to v zahraničí s Romy, domluvíte se s nimi?"

"V zahraničí se setkáváme s našimi lidmi, s Romy a vcelku se domnívám, že o tom základním se v romštině s nimi domluvíme. No, a tady ten dialekt, ten je v cizině taky. Francouzský Rom také přebírá z francouzštiny nějaká slova, tak jako tady my Romové z češtiny, ale domluvíme se."

"Myslíte si, že se něco změní, když vstoupíme do Evropské Unie, co to třeba bude znamenat pro vás, pro Romy?"

"Nevím, nevím, co to bude znamenat pro Romy, ale určitě to pro ně přínos bude. Romové jsou cestovatelé od přírody. Nemyslím si ale, že by se to tady nějak rozuteklo, protože víme, že Romové, kteří emigrovali do Anglie, tak hodně se jich vrátilo zpátky proto, že se jim stýskalo po domově. Protože ať je to jakkoliv, pořád jsou tady v České republice doma."

"Co třeba vy, kde se vám nejvíce líbí, nebo pro vás znamená doma je doma?"

"Doma je doma. Narodil jsem se tady, mám tady rodiče, děti jsem tady vychoval, děti tu dělají školu. Cítím se jako domorodec, jako Čech se cítím, i když jsem Rom. Líbilo by se mi asi všude tam, kde jsou dobří lidé."

Romská hudba se odedávna přenáší z generace na generaci. Je tomu tak i v jedné rodině z pražských Holešovic. Manželé Turtákovi totiž založili hudební soubor pro romské děti a my jsme si nejprve pozvali k mikrofonu hlavu rodiny - pana Dušana Turtáka.

"Založil jsem ho proto, že děti se toulaly po parcích, lítaly venku a já jsem chtěl, aby se shromažďovaly v jednom klubu a učily se tradiční romský tanec, zpěv, hudbu a chodily na doučování."

"Vedete i hudební soubor Sidorov, souvisí tento název se slavným rodem Sidorů?"

"Souvisí, neboť moje matka byla Sidorka, pocházela z kraje blízko u Ukrajiny, z vesnice Svidníku. Nám dětem předávali z generace na generaci zpěv a tanec. Moje děti také získaly nadání pro zpěv a tanec. Rozhodly se natočit cédéčko a daly si přezdívku po moji mamce, Sidorov. Moje máma vedla soubor Khamoro. Moji bratranci, kteří jsou teď v Austrálii, Demeterovci, s nimi jsme také chodili do toho souboru, ještě když jsem byla mladší, a teď to převzaly moje děti."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně. Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!