O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, so nevo keren o Gypsy Hary band Karlove Varendar. Tiž tumenge phenaha so kerel jekhetaniben, predal čhavore so phiren andre sikaďi

Nejdříve se dozvíte, co nového chystá romská skupina Gypsy Hary Band z Karlových Varů, která v prosinci vystoupila společně s Karlovarským symfonickým orchestrem a přiblížíme vám občanské sdružení Kritické myšlení.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Marie Kalábovo. Vakeraha laha palo Roma, te palo multikultura. Paliž tumenge pheneha navimata, andal le romengero dživipen.

Do studia jsme pozvali ústřední školní inspektorku Marii Kalábovou, se kterou si budeme povídat o multikulturním vzdělávání na našich školách. Nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.

Jekhetaniben Athinganoi kerďa sgejľipen, kaj pes vakerelas pale romengeri historia. Džana amenca tiž te dikhen sar dživen o Roma andro Kutná hora. Dodžanena tumen so kerel predalo čhavore jekhetaniben Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Phenaha tumenge tiž, kaj hin ada kurko plesos......

Ve druhé polovině o Roma vakeren vám přiblížíme tematický večer, věnovaný historii Romů, pořádaný sdružením Athinganoi. Dozvíte se také jak žijí Romové v Kutné hoře a jak pomáhá dětem Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. V závěru vysílání vás pozveme na romský ples. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Jak jsme vás už před časem informovali, romská skupina Gipsy Hery Band uskutečnila začátkem prosince společný koncert s Karlovarským symfonickým orchestrem. Zpěvák skupiny Ladislav Bílý Alžbětě Janíčkové prozradil, že tento ojedinělý projekt má pokračování. Právě se rozhodli s Karlovarským symfonickým orchestrem natočit i společnou CD nahrávku.

"Jak se vám podařilo skloubit dva přece jenom rozdílné žánry, i když se říká, že hudba je samozřejmě jenom jedna?"

"Po předběžném dojednání s panem dirigentem jsme předložili naše čtyři skladby. Pan šéfdirigent na to udělal aranž pro 60 muzikantů symfonického orchestru. A došli jsme k závěru, že to jde. Oni spíš doprovázeli nás. Prvních dvacet minut jsme hráli my sami, odehráli jsme 12 skladeb. Druhých dvacet minut hrál symfonický orchestr, pak byla přestávka a pak jsme zahráli ještě čtyři skladby."

"Ano, hledáme vydavatele. Na desce by bylo 8 skladeb Gipsy Hery Bandu a 4 nebo 6 skladeb společně s karlovarským symfonickým orchestrem. Čtyři skladby, které jsme už spolu odehráli, dvě ještě nové. Společný koncert by měl být nahrán v živém provedení, protože to musí být trošku živé. Pokud se týče budoucí spolupráce, tak už se něco rýsuje, nemohu nic prozradit dopředu...."

"Je tam jeden první houslista, Ukrajinec, je to výborný houslista. Spolu ještě s dalšími dvěma chceme udělat nějaký projekt."

Občanské sdružení Kritické myšlení vyškoluje učitele základních škol k jinému přístupu k žákům a vyučování. Tento projekt zahrnuje kromě jiného i multikulturní výuku pro snadnější zapojení etnických menšin u nás. S Hanou Košťálovou z tohoto sdružení si povídala Marie Vrábelová.

"Součástí celého vašeho projektu jsou problémy současného školství, a to se týká zejména základních škol. Jak vy vidíte problémy? Které jsou prioritní?"

"My se ve sdružení soustřeďujeme na to, aby učitelé ovládli nějaké nové metody a nové strategie, ale ne pro ty metody a pro ty strategie, ale právě pro ty postoje, které mají jako lidé i jako učitelé přijmout, aby dokázali lépe učit děti, tzn. jak efektivněji tak radostněji."

"Nedostatek u učitelů je především v tom, že jejich hlavním nástrojem nebo hlavní technikou je výklad. Občas je mírně ozvláštněn nějakou hrou nebo něčím interaktivnějším, ale není to systém. My chceme, aby učitelé změnili způsob, kterým se pracuje ve škole tak, aby systém spočíval v tom, že děti spolu budou hovořit, budou hovořit i s učitelem, budou moci říkat svoje názory, na ty názory nějak reagovat, argumentovat, ale ne bez znalosti faktu. U dětí, které chodí do tříd našich učitelů, tzn. učitelů kritického myšlení je opravdu zřetelně větší schopnost kriticky myslet a rozhodovat se na základě tohoto kritického promyšlení. To se změřilo opravdu velmi poctivě a ukázalo se také, že tyto děti jsou daleko samostatnější, mají mnohem větší respekt k tomu, co je kolem nich, tzn. nejenom k názorům druhých, ale i k tomu, co vidí . Než si udělají svůj názor, tak dokáží všechny tyto věci dobře vyhodnotit."

"Ve škole přibývá dětí různých etnik, pohlížíte i na tato specifika?"

"Samozřejmě učitelé mají nejrůznější děti, nejde jen o problémy, které přinášejí děti z nějakého sociokulturně znevýhodněného prostředí nebo z jiných etnických skupin, ale jde o různé dyslexie, výchovné problémy, vzdělávací problémy všech dětí. Učitelé moc nedělí děti na ty, které jsou odněkud jinud, ale říkají: 'Potřebujeme nějaké nástroje, abychom mohli pracovat se všemi dětmi, abychom viděli výsledky u všech dětí, které k nám chodí do třídy a do školy.' Na tohle my se zaměřujeme. Pochopitelně, že když dítě třeba nerozumí jazyku, tak je to problém, na který my nereagujeme, protože na to nemáme nástroje, to se musí vyřešit jinde. My potom dodáváme pedagogické nástroje, kterými je možné i těm dětem, které jsou z jakýchkoliv důvodů pozadu pomoct tak, aby pozadu nezůstaly a nemusely třeba do zvláštní školy, která jim zavře cestu k dalšímu vzdělávání."

A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty a protože dnes slaví Mezinárodní den učitelé, tak si Jan Mišurec S Annou Polákovou pozvali hosta, který je s touto profesí úzce spjat.

"Ve studiu dnes vítáme našeho dnešního hosta paní Marii Kalábovou, ústřední školní inspektorku České republiky. Dobrý večer."

"Stále častěji se hovoří o nutnosti vzdělávání romských dětí, jak vy hodnotíte úrověň vzdělání těchto dětí za posledních deset let?"

"Já si myslím, že vzdělání romských dětí za posledních deset let začíná nabírat na kvalitě, ale nemůžeme být se vším spokojeni. Děti ve školách stále nemají to, co by měly dostat."

"Co je ještě nutné v rámci vyučování vylepšit nebo změnit, aby vzdělávací proces byl pro děti z řad národnostních menšin efektivnější?"

"Já si myslím, že učitelé nemohou přistupovat ke vzdělávání tak, že mají pocit, že všechny děti jsou si rovny. Učitel musí daleko více individualizovat přístup k dětem a daleko více se zajímat o pozadí jejich přípravy do školy i jejich rodinných poměrů, protože ne všechny děti mají stejné možnosti ke vzdělávání a k přípravě na vyučování. Myslím si, že u romských dětí by se mělo počítat s tím, že jsou z jiného jazykového prostředí."

"V čem se tedy konkrétně měly učinit nějaké změny? Je to na straně učitelů nebo na straně celého školského systému?"

"Je to na straně systému i učitelů, protože systém by měl s tímto počítat a měla by se daleko více věnovat pozornost dětem, u kterých je možný předpoklad, že by mohly být neúspěšné. My víme, že romské děti bývají neúspěšné a že to není v intelektu a tomu by se měla věnovat i systémová pozornost i individuální pozornost jednotlivých učitelů."

"Znamená to třeba, že děti nejsou natolik připraveny v rámci vstupu do základní školy?

"Já bych řekla, že přístup běžných rodičů z majority ke vzdělání je jiný, než, možná, neumím to posoudit vcelku a statisticky, přístup romských rodičů, a to proto, že cíle, které se v životě kladou, jsou možná trošku jiné."

"Mohla byste zmínit příklad ze zahraničí, kde bylo využito multikulturního vzdělávání?"

"Navštívila jsem zhruba před rokem v Anglii školu, která měla asi 20 národností a tam právě velice dbali na individualizaci přístupu. U každého dítěte, které přijali, zkoumali úroveň přípravy, aby mu nebylo křivděno v tom, že buď se mu dávají jednoduché poznatky anebo příliš složité, aby to dítě bylo opravdu vtaženo do procesu vzdělávání, tak aby normálně pokračovalo."

"Co to tedy konkrétně v praxi znamená pro učitele? Víme, že na učitele jsou kladeny velké požadavky probrat veškerou látku v rámci zvládnutí všech vyučovacích hodin, takže, co se očekává v tomto případě od konkrétního učitele?"

"Konkrétní učitel se musí daleko pečlivěji připravovat a musí daleko pečlivěji zvažovat, koho má ve třídě. Systémově by mělo být daleko víc péče věnováno výběru romských asistentů, kteří znají poměry v romských rodinách a mohou upozorňovat na to, když je v některých rodinách pozornost věnována přípravě do školy menší než v jiné. Romská asistentka by to mohla s tou rodinou probrat."

"Setkala jste se v rámci kontrol na školách s případy diskriminace anebo rasismu? Pokud ano, jak se tyto případy řešily?"

"My, jako česká školní inspekce, se při našich inspekcích nezaměřujeme na tato zjištění, ale samozřejmě že v rámci mé pedagogické praxe, i jinde ve školství, vím, že ne všechny věci jsou v pořádku. Například jsme zjišťovali adaptační potíže žáků prvních ročníků a zjistili jsme, že se skutečně vyřazují ze vzdělávání děti, které nemají dostatečné sociální návyky, a to už je špatně. Mělo by se daleko více hledět na to, aby děti byly přijímány a zařazovány podle toho, na jaký typ školy mají intelektuální potenciál, než na to, jestli umějí smrkat do kapesníku, nebo jestli včas chodí do školy. Někdy se totiž stává, že rodiče jsou nezaměstnaní a nevstanou včas atd. Dítě tím pak zbytečně trpí. To by si škola měla pohlídat. Vím, že tyto věci se již daleko více individualizují a na některých školách jsou věci řešeny, ale ne na všech."

"Na závěr bychom se vás zeptali poněkud odlehčeněji, a to na to, jestli třeba máte přátele mezi Romy, jestli znáte romskou hudbu, co vám třeba tato kultura říká?"

"To samozřejmě řeknu velice ráda, protože mezi Romy mám spousty dobrých, velmi kvalitních přátel. Romská hudba mě velice dojímá, protože je velice citová. Myslím si, že nám ostatním...(i když já se přiznám, že jsem se přihlásila k romské národnosti, protože se mi zdá, že je to moje krev)... myslím si, že nás ostatní, kteří neznáme romskou kulturu, (já jsem neznala romskou kulturu, než jsem se s ní začala blíže seznamovat), tak nás velice obohacuje, protože je to další rozměr, který z evropských civilizací už dávno uniká."

"Hostem pořadu O Roma vakeren byla ústřední školní inspektorka České republiky paní Marie Kalábová. Děkujeme vám za rozhovor a na shledanou."

Na čtyři roky do vězení poslal karvinský okresní soud sedmatřicetiletého Libora Svobodu za rasově motivované napadení Roma na diskotéce v Českém Těšíně. Další čtyři členové skupiny, kteří se společně s ním chtěli loni v srpnu pomstít za jiný konflikt, dostali podmíněné tresty. Šest obžalovaných soud zprostil viny pro nedostatek důkazů obžaloby.

Vrchní soud posuzuje odvolání v kauze vraždy sedmileté školačky z České Třebové. Královéhradecký krajský soud za ni letos v lednu odsoudil pětatřicetiletého Jozefa Siváka do vězení na 23 let a deset měsíců. Vraždy se podle soudu dopustil, protože se chtěl pomstít rodině děvčátka.

Ve Francii výrazně přibylo rasisticky motivovaných útoků. Vyplývá to z výroční zprávy Národního poradního výboru pro lidská práva. Dokument především upozorňuje na bezprecedentní nárůst antisemitských útoků ve Francii, který zjevně souvisí s mezinárodní situací. Lze přitom předpokládat, že jde jen o vrcholek ledovce, neboť mnoho případů není hlášeno. Jsou to mimo jiné útoky ve školách, se kterými se děti nerady svěřují. Následky rasistických útoků jsou přitom stále závažnější - loni měly ve Francii na svědomí jedno úmrtí a 38 zranění.

Až stovka romských dětí tráví denně volný čas v jihlavském R-centru. Nejmenším slouží klubovna Klubíčko, větší tam najdou truhlářskou a šicí dílnu, kuchyň, počítače, hernu a malou tělocvičnu. Vedoucí s nimi jezdí i na výlety na kolech, hrají sálový fotbal. Romská dílna při klubovně , na jejíž vybavení přispěli Britové, přerostla v projekt Malá řemesla. Podílí se na něm i úřad práce a hospodářská komora. Základům truhlařiny, malířství a šití se v kurzech od září učí 15 mladých lidí.

Při Kutnohorské Oblastní charitě působí u několik let komunitní centrum Maják, který navštěvují i Romové. Do centra se s mikrofonem vydal Michal Trnka.

Oblastní charita v Kutné Hoře sídlí v nepříliš dobře vypadajícím objektu na okraji města. První dojem ale někdy klame. Uvnitř to vonělo čistotou, a navíc mě uvítaly místnosti vyzdobené převážně dětskými pracemi. Vedoucí centra "Maják" Miroslava Žáková vše uvádí na pravou míru:

"My jsme komunitní centrum, tzn. že jsme součástí nějakého společenství lidí, kteří tu žijí. Sídlíme v tomhle domě, protože naši klienti tu bydlí. Jsme v této části města, protože je tady větší romská komunita."

Komunitní centrum Maják je v první řadě zaměřeno na práci s romskými dětmi. Projekt je zajímavý tím, že vlastně byl pilotním projektem řešení problematiky romské komunity.

"Vzniklo komunitní centrum Maják, což je světélko na moři a má lidem svítit na delší cestě životem. Původně to měly být jenom volnočasové aktivity pro děti. V současné době jsou to nejenom "volnočasovky" pro děti, je tam spousta dalších aktivit. Na těch aktivitách se z původního pracovního týmu, který tvořily dva lidé, podílí stálý tým a velká skupina dobrovolníků - studentů, kteří se podílejí na sociální práci nebo na práci výchovné u dětí, kterým jsou staršími kamarád," vysvětluje Miroslava Žáková.

Každý den odpoledne se v centru Maják schází průměrně 20 dětí. Kromě toho že si společně zahrají nejrůznější společenské hry, čekají na ně i některé další aktivity:

"Po volnočasových aktivitách jsme zavedli rituál, že společně posvačíme."

"V tu chvíli se dohadujeme, kdo půjde domů a kdo tu zůstane, protože všechny děti se chtějí doučovat. Sem chodí studenti z církevního gymnázia nebo ze střední pedagogické školy v Čáslavi. Každý student má na starosti dítě, s kterým udělá školní přípravu: napíše s ním úkol, ořežou se tužky, dá se do pořádku taška. Pokud dítě třeba nerozumí nějaké látce ze školy nebo nestihlo nějaké věci ve škole, tak je tady se starším kamarádem dodělá," prozradila Miroslava Žáková.

Jak se tady líbí samotným dětem? Odpověď Jolanky Horváthové mluví za všechno:

Jednou ze společností, která už tradičně pomáhá potřebným občanům je Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. V minulém roce tato společnost věnovala přes dva milióny korun do vzdělávacích programů pro děti. Jan Mišurec oslovil koordinátorku těchto projektů Evu Kvasničkovou.

"Především jsou to děti z dětských domovů. Těm pomáháme při studiu na středních a vysokých školách. Pak máme děti se zdravotním postižením, kterým pomáháme buďto jednorázovými příspěvky anebo taky stipendiem. Jsou to děti např. na vozíku, které potřebují asistenta, aby se dostaly lépe do školy. Nebo jsou to děti ze sociálně slabých skupin, které žijí jen s maminkou a jsou tam dva, tři sourozenci a maminka by to neutáhla."

"Znamená to, že platíte v plné výši třeba školu nebo přidáváte spíš věci na pomůcky?"

"Nám se hlásí hodně dětí ze státních škol, takže tam není příspěvek na školné, i když pár dětem jsme na školné přispěli. Pokud přispíváme na pomůcky, tak tady pořád vedou počítače. Jsou děti, které se bez nich opravdu neobejdou. Velkou pomocí jsou sluchadla pro děti se sluchovým postižením."

"V minulém roce jste zahájili vzdělávání dětí z dětských domovů v rámci cizího jazyka, řekla byste jaký je zájem o tento projekt? Kolik dětí se zúčastnilo? Kolik dětí se třeba letos zúčastní?"

"Loni se projekt jmenoval "Zlatý dukát". Zájem byl obrovský. Oslovili jsme všechny dětské domovy v České republice. Uspokojily jsme 80 dětí, přihlášek bylo minimálně čtyřikrát tolik. Letos se tento projekt bude opakovat. Nebude se jmenovat "Zlatý dukát" ale "Stříbrný groš". Mělo by to pokrýt asi tak 60 studujících dětí. Kurs proběhne v Praze - ten bude pro starší děti a druhý kurz bude v Jizerských horách - ten bude pro děti menší. Jazyk angličtinu nebo němčinu si děti vybírají podle toho, co studují ve škole."

"Připravujete také zahraniční rekreaci pro děti onkologicky nemocné v Řecku, kolik dětí do Řecka pojede? Co je náplní tohoto programu a kolik je vyčleněno peněz?"

"To je velký projekt, za kterým je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ta vyčlenila 15 miliónů korun pro děti s onkologickým a hemato-onkologickým onemocněním. Mělo by to pokrýt 750 dětí s touto diagnózou, které se budou střídat v Řecku v období od května do září. Na návrh lékařů by tento pobyt měl sloužit jako celková rehabilitace dítěte, posílení imunity, zlepšení jeho celkové kondice, nejenom fyzické ale i té psychické."

Pražská kavárna Maraton byla dějištěm akce věnované všeobecné historii Romů. Tématický věčer pořádalo romské sdružení Athinganoi. Více nám prozradila koordinátorka projektu Darina Batyiová.

"Tyto tematické večery se pořádají v rámci projektu Romaversitas A jsou to večery, které by měly být věnovány národnostním menšinám v České republice. Téma "Historie Romů"... já si myslím, že spousta lidí v České republice neví nic o historii Romů. Je zapotřebí, aby byli dostatečně informováni. Přišli lidé z romistiky, přišla majorita i menšina, měli jsme tam zástupce obou. V rámci těchto tematických večerů, se nebude jednat pouze o programy o Romech. Určitě tam bude ještě něco o Romech, ale historie, to už nevím, nejsem si jistá, uvidíme."

Plesová sezóna je lákadlem pro mnohé z nás. Zatančit si můžete jít i na romský bál do pražského kulturního domu Domovina. Pozvánku pro vás připravila Helena Poláková, která si k mikrofonu pozvala pořadatele této kulturní akce.

"Akci pořádají občanská sdružení z Prahy 7, romské občanské sdružení Bare čercheňa ve spolupráci se sdružením Čačodrom a já, asistent pro činnost národnostních menšin pro Prahu 7."

"Pozvali jsme asi 150 hostů, pozvali jsme samozřejmě zástupce radnice, protože ta uvolnila ze svého rozpočtu 30 000 Kč na ples a převzala nad plesem záštitu."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!