O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Prahate, pro plesos so sas oka kurko andro Eden. Tiž tumen dodžanena, hoj o Roma amendar jekhetanes kerena buči le Romenca andale Evropsko unia.

Nejdříve se společně vydáme na reprezantační ples do pražského Edenu, kam přišlo několik stovek Romů. Povšimneme si také toho, že Romové z České republiky mají zájem o spolupráci s romskými organizacemi Evropské unie.

Dodžanena tumen tiž sar o Roma dikhen dživipen maškaro gadže. Paliž tumenge phenaha nevimata andal le romengero dživipen.

Dozvíte se také, jak Romové hodnotí soužití s většinou. K tomuto tématu se vyjádří např. i Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Džaha tiž te dikhen andro Valašsko Meziříčí, kaj o Roma džan te sikľon pre jekh berš. Jekhetaniben Člověk v tísni, del pomoca nipenge. Amen tumenge phenaha savi. Kamen tumen te dodžanen dareso pal amari historia? Te ha, ta šunen adaďives "O Roma vakeren".

Společnost člověk v tísni poskytuje pomoc rodinám, postiženým loňskými povodněmi - to je naše další téma. Dále vás pozveme na bohoslužbu Pravoslavné církve, která se uskuteční při Mezinárodním dni Romů. V závěru vysílání se pak dozvíte, že v Čechách žil rod, který se jmenoval velmi zajímavě - Cikánové z Čermné. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

V následujících minutách se společně ohlédneme za kulturní akcí, na které se sešlo v pražském Edenu několik stovek Romů. Na místě byla s mikrofonem Alžběta Janíčková.

Sál kulturního domu Eden v sobotu praskal doslova ve švech. Sešlo se tu několik stovek převážně těch, kteří se chtěli dobře pobavit a zatancovat při hudbě romského orchestru Romana Gabča z Kralup nad Vltavou. Přišli jak mladí, tak i ti, kteří jsou již v důchodovém věku a za stolem nakonec seděl málokdo. Všemu ale předcházela řada starostí, jak tento ples, který pořádal Magistrát hlavního města Prahy, sdružení Dženo a romští poradci pražských městských částí, dobře zorganizovat. Jedním z těch, kteří se o to postarali byl i Milan Šamko z Prahy 10, který má již z organizováním plesů své zkušenosti:

"Je výjimečný tím, že se na něm setkají romští poradci ze všech městských částí. Proč jste došli k této myšlence?"

"Abychom se lépe poznali. Když se scházíme na Magistrátu na poradách, tak je to pořád jen pracovně."

Milanu Šamkovi pomáhal také Jiří Gorol, dříve pracoval jako romský asistent na základní škole na Havlíčkově náměstí a nyní?:

"Jak se vám zamlouvá myšlenka, že se tu setkají všichni romští poradci z Prahy?"

"Já si myslím, že je to dobrá příležitost pro všechny poradce a pro Romy. Jsou mezi námi i lidé z jiných oblastí, které neznáme. Máme možnost se s nimi seznámit, zkontakovat, případně se pozvat navzájem na jiné akce atd., takže děláme všechno pro to, aby ples proběhl vpořádku. Samozřejmě že jsme mysleli i na bezpečnostní opatření jako jsou policisté, kteří zde budou v civilu schovaní, takže Romové nebudou ani vědět, že tu jsou."

"Měli jste nějaká hlášení nebo upozornění, že by hrozilo nebezpečí ze strany extrémních organizací?"

"My jsme z Oseka z Teplic. Soubor se jmenuje Bachtale Čhave. Já jsem předsedou sdružení, jmenuji se Tibor Horváth."

"Byla to pro vás pocta, že jste mohli vystupovat tady v Praze nebo samozřejmost?"

"Spíš samozřejmost, protože jsme nevystupovali poprvé. Přišli jsme na pozvání. Já si myslím, že když čtyřikrát týdně cvičíme, tak že si děti zaslouží, abychom někde vystupovali. Malinké dětičky, tak čtyřleté, to pochopí a před obecenstvem vystoupí. Nedá se říct, že by měli trému. Tu jsem měl dnes spíš já, když jsem šel s paní Jarešovou zazpívat začátek."

Romský ples v Edenu skončil až po třetí hodině ráno. Většina odcházejících se určitě zase těšila na ten příští.

S evropskými romskými organizacemi hodlají úzce spolupracovat čeští Romové. Dalším krokem k uskutečnění tohoto programu bylo i třídenní setkání v Rokycanech. S představitelem německého koordinačního centra "Roma National Congress" - Rudko Kawczynskim jednal předseda Gremia romských regionálních představitelů - Ondřej Giňa. Našemu plzeňskému kolegovi Jiřímu Blažkovi se právě Ondřej Giňa svěřil se svými dojmy ze setkání s německými Romy.

"Nebylo to jenom s představitelem německých Romů, ale vůbec mezinárodního romského hnutí, protože Romský národní kongres sdružuje romské představitele a organizace z několika desítek zemí. My jsme jednali především o budoucím vstupu České republiky do Evropské Unie a vytvoření Evropského romského fóra, o jehož založení se jedná ve Štrasburku, v radě Evropy. Tato třídenní jednání jsem vedli o strukturálních, koncepčních a organizačních konceptech. Myslím, že výsledek byl docela uspokojivý, protože jsme dostali příležitost se zúčastnit."

"Práce okolo ustanovení Evropského romského fóra běží už skoro dva roky. My jsme v těchto dnech projednávali už konkrétnější záležitosti. Řešili jsme otázku, v jaké obalsti bude naše spolupráce probíhat. Chtěli bychom se zapojit do činnosti nevládních organizací, které na mezinárodní úrovni pracují a dostat se do evropských struktur, do rozhodovacích procesů o záležitostech Romů."

"Tam se dá spolupracovat v celé řadě oblastí. Myslím kulturu, sport nebo třeba oblast mezilidských vztahů. Vytyčili jste si nějaký konkrétní program?"

"Posláním Evropského romského fóra je mít účast na řešení záležitostí občanských a lidských práv příslušníků národnostních menšin a samozřejmě poté v té oblasti, která s tím souvisí, tzn. rozvoj romské kultury, romského jazyka. Otázka vzdělávání, otázka zvyšování vzdělanostní úrovně u Romů, si myslím, je prioritou pro perspektivu Romů v nově uspořádáné Evropě."

"Pan Rudko Kawczynski je představitel německých Romů. Jak se žije Romům v Německu?"

"Pan Rudko Kawczynski žije v Hamburku několik desítek let. Tam je situce trochu jiná než u nás. Žijí tam vedle Romů také Sintové. Je důležité, aby i oni uměli mezi sebou vést komunikaci a společně usilovat o svoje záležitosti v Německu. Já si myslím, že podle toho, co jsme se od pana Kawczynského dozvěděli, Romové v Německu mají celkem dobré postavení, protože životní standart a další životní záležitosti jsou zde trošku jiné... řekl bych, lepší než v České republice. I oni mají také své problémy, které musí řešit, musí věnovat pozornost záležitostem, které se jich týkají i při problémech s rasismem a diskriminací."

Společnost Člověk v tísni poskytuje finanční příspěvky vyplaveným rodinám. Podrobnosti nám sdělila Veronika Dvořáčková ze zmíněné společnosti.

"V našem případě se jedná o finanční pomoc, která závisí na stupni postižení dané rodiny. Příspěvky jsou rozdělované po celé České republice. Metodika průzkumu je vypracovaná s agenturou STEM. Důležité údaje jsou zaznamenány při rozhovoru se sociálními rozhodčími. Cílem je posoudit míru postižení, finanční možnosti dané rodiny, její sociální strukturu a jiné zátěžové faktory, které ovlivňují schopnost rodiny si pomoci. Průnik všech těchto aspektů vytváří obrázek o tom, jakou pomoc si daná rodina zaslouží nebo spíše potřebuje. Společnost v tuto chvíli působí ve 143 obcích a městech České republiky. Bylo šetřeno více než 4700 objektů, 3000 domácností. V tuto chvíli dostalo finanční příspěvek zhruba 2000 rodin, což představuje částku asi 90 miliónů korun."

Z únorového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že čtyři Češi z pěti vnímají soužití s Romy v naší republice jako problematické a hodnotí je jako velmi nesympatickou národnost. Jak řekl Anně Polákové Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění, se v silně negativním hodnocení v soužití Romů s ostatními obyvateli v rámci celého státu odráží jak negativní zkušenosti z místa vlastního bydliště, tak informace zprostředkované sdělovacími prostředky...

"Kde se objevují zprávy o rasových konfliktech. Otázky nebyly koncipovány jako ohodnocení Romů jako takových ale hodnocení vzájemného soužití. Respondenti nejčastěji odpovídali, že by Romové měli přizpůsobit svoje chování a životní styl normám většinové společnosti, že by měli dodržovat zákony, že by měli pracovat, snažit se více vzdělávat a zapojovatse více do společnosti."

"Z každého nového průzkumu se Romové dozvídají, co všechno proti nim Češi mají, ale proč se na život Romů, na jejich názory, nezeptá někdo jich?"

"Polovina lidí, kteří uvedli, že v jejich blízkosti žijí Romové, hodnotila soužití jako dobré a existovaly poměrně výrazné regionální rozdíly. Vysoce negativní hodnocení bylo v oblastech, kde objektivně existují problémy, jako severní Čechy, Most, Ústí nad Labem. Není úplně pravda, že jde o nějaký a priori postoj."

"Přesto z toho průzkumu plyne, že 8 lidí z 10-ti vnímá Romy negativně. Neexistují snahy nějakým způsobem si k sobě najít cestu?"

"To se nedá takto jednoznačně interpretovat, že by to byl nějaký postoj většinové populace, která by menšinovou populaci nějakým způsobem odmítala. Druhá věc je, vy jste se v předchozí otázce vlastně ptala na to, proč se podobný průzkum nedělá mezi romskou populací. Tento výzkum, bylo běžné kontinuální šetření na romskou populaci, by musel být udělaný nějaký speciální výzkum. Jednak je potřeba na takový výzkum sehnat peníze. Romská komunita jako taková je z určité části uzavřená. Tyto šetření vlastně probíhají na základě dobrovolných rozhovorů....Tohleto samozřejmě jsou věci, které jsou řešitelné. Stačí, když bude společenská objednávka, a potom samozřejmě je možné takovou věc zrealizovat."

V následující anketě se Alžběta Janíčková zeptala samotných Romů, zda by chtěli, aby takový průzkum někdo udělal i mezi nimi? Jaké byly jejich reakce na výsledky průzkumu o vztahu majority k nim?

"Jak si myslíte, že by to dopadlo opačně, kdyby se někdo Romů zeptal, jaký májí postoj k majoritní většině?"

"Já nemůžu říct.... možná, že jsme trefili na dobré lidi a i v okolí žádné problémy nemáme."

"Češi si o nás myslí jenom to nejhorší. Měli by se také podívat na Romy, kteří jsou v něčem dobří, třeba nějaké známé osobnosti. Romové, když se vrátíme do historie, byli vždy odlišní, a tak si Češi řekli: "Jsou prostě jiní, a tak budou určitě špatní."

"V každém případě se dá nažívat, jinak bychom tu nežili všichni pohromadě. V každém určitě rasismus je.... jestli je to v tramvaji nebo v metru.... každý si myslí, to svoje."

"Jak si myslíte, že by anketa dopadla, kdyby se ptali Romů, jaký mají vztah k Čechům?"

"Nevím, jak by dopadla, ale bylo by dobré takovou anketu udělat, abychom viděli, jak to vypadá."

"Výsledky průzkumu mě vůbec nepřekvapily. Mám zkušenost, která v podstatě odpovídá realitě. Romové se potýkají s daleko důležitějšími otázkami, než aby přemýšleli nad tím, koho vnímají jak negativně. Nemají ve své podstatě se negativně vymezovat vůči ostatním. To je trochu neromská vlastnost."

Marie Vrábelová se zeptala na názor také odborníka na výzkum veřejného mínění Jana Herzmanna.

"Všechny průzkumy, které se kdy dotkly vztahu k národnostním menšinám ukazují, že je dlouhodobě nejproblematičtější vztah k romské populaci."

"Můžete našim posluchačům říci, jak vlastně takový průzkum probíhá, jaký objektivní vzorek si vybíráte, aby měli základní představu?"

"Pokud se dělají reprezentativní průzkumy, pak jsou uspořádány tak, aby v nich všechny skupiny populace byly zahrnuty ve správné proporci. To znamená, aby ve vzorku bylo stejné procento lidí určitého typu jako tomu je v celé populaci. U národnostních menšin se tohle někdy tak úplně nedaří, protože se objevují třeba jazykové bariéry při dotazování. A proto existují snahy udělat i speciální průzkumy, které by lépe popsaly názory národnostních menšin. My sami jsme žádali o grant zhruba před třemi lety, bohužel jsme ho nedostali. Chtěli jsem tehdy udělat zvlášť reprezentativní průzkum celé populace České republiky a zvlášť průzkum názoru romské minority. Vím, že na Slovensku se už podobný průzkum uskutečnil, i když neznám detaily. Dělalo ho středisko IVO. V současnosti má podánu žádost o takový grant konkurenční firma STEM. Doufám, že v brzké době přece jenom k něčemu takovému dojde".

"My jsme měli několik projektů, každý se týkal jiné minority. Důvodem je, že problematika kterou bychom chtěli dotazovat, je jiná a také jazykové problémy jsou poněkud odlišné, podle toho, kterou národnostní menšinu máme na mysli. Projekt, o kterém jsem hovořil a na nějž jsme bohužel grant nedostali, se týkal speciálně porovnání názorů romské minority s názory veřejnosti jako celku."

Od začátku letošního roku odchází ze Slovenska do České republiky každý měsíc několik tisíc Romů. Důvodem migrace jsou zřejmě nejnovější sociální opatření slovenské vlády. Kabinet Mikuláše Dzurindy totiž od začátku letošního roku zpřísnil podmínky pro vyplácení sociálních dávek, které byly hlavním zdrojem příjmů Romů. Problémem se už také musela zabývat česká vláda, zatím však kvůli tomu nehodlá na Slovensku intervenovat.

Zástupkyně ženských organizací, podnikatelky poslankyně i senátorky se shodují, že ačkoliv česká legislativa zajišťuje stejná práva oběma pohlavím, její důsledné uplatňování za ní pokulhává. Zabývala se tím pražská konference Rovné příležitosti žen a mužů - evropské trendy. Důležitým nedostatkem českých institucí, zabývajících se rovnými příležitostmi je skutečnost, že jsou pouze poradními orgány a nemají výkonnou moc ani pravomoc řešit stížnosti

Média ve svých příspěvcích často zbytečně uvádějí národnost lidí - míní Společnost Člověk v tísni. Určitá slovní spojení se tak začínají ve společnosti upevňovat a vytvářejí se stereotypy - například, že Romové kradou, nebo si stěžují. Společnost proto připravila kampaň Najdi deset rozdílů, jež má upozornit i na případy negativního postupu institucí proti Romům nebo jejich diskriminace v bydlení.

U královéhradeckého krajského soudu pokračovalo v tomto týdnu projednávání případu čtyř náchodských Romů, které personál tamní restaurace Sport odmítl, údajně kvůli jejich rasovému původu, obsloužit. Romové toto považují za rasovou diskriminaci a provozovatele restaurace zažalovali. Ten však podezření z diskriminace popírá. U soudu vypovídal i číšník, který Romy odmítl obsloužit. Řekl, že si sedli k rezervovanému stolu, ale připustil, že na něm cedulka s rezervací nebyla.

Ojedinělý projekt vzdělávání Romů ve Valašském Meziříčí spustí letos v září. Tamní radnice na základě statistik nezaměstnanosti a sociální potřebnosti plánuje otevření několika tříd pro zájemce o studium a zvýšení kvalifikace. Na projektu se podílí nizozemské město Bussum. Náš kolega Roman Verner se zeptal mluvčího valašskomeziříčské radnice Josefa Beneše, jaký je o studium zájem:

"Veliký. Důkazem toho je, že tři třídy, které mají být otevřeny, pojmou 24 žáků a studentů. Zájem zatím projevilo 35 Romů."

"Máte signály o tom, že by se Romové domáhali nějakého většího vzdělání případně si stěžovali, že jsou diskriminováni při přijímání do práce?"

"Pokud mají stížnosti, tak samozřejmě na radnici se to nedostane, to je záležitostí úřadu práce ap. Ale měl jsem možnost hovořit s Romy o jejich zájmu účastnit se projektu. Jedna 16-ti letá dívka prohlásila, že být kuchařkou je její celoživotní sen a že věří, že to všechno dobře dopadne. Myslím, že to je základní moment k tomu, aby to bylo úspěšné."

"Třídy by se měly otevřít už letos v září, v jakých oborech se bude vyučovat?"

"Vytypovány jsou tři obory, dva učební: kuchař - číšník a stavební dělník a jeden studijní obor zaměřený na sociálně - právní problematiku."

"Radnice má zajistit prostory. To znamená, že momentálně vyjednáváme s učilišti, středními školami, aby se v jejich prostorách výuka mohla odbývat. Zatím jsou školy k tomuto záměru velice vstřícné, a dokonce nejenom školy, ale i úřad práce, který bude mít na starosti další fázi. Ten se snaží nalézt firmy, které by měly o romské uchazeče zájem. Firmy budou muset být patřičně motivovány, ale zájem z jejich strany tady je."

"Budou moci studovat i starší než jsou ti, kteří odpovídají věkem studijnímu oboru?"

"Zatím se na tyto obory hlásí uchazeči od 16ti do 40ti let. Rozhodně je prvotním zájmem zapojit do Romprojektu mladou generaci."

A teď pro vás máme pozvánku na bohoslužbu Pravoslavné církve, která se uskuteční při Mezinárodním dni Romů v bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku. Bohoslužba bude 8. dubna ve 14 hodin, jak nám prozradil první romský pravoslavný kněz v České republice David Dudáš.

"U nás je to výjimečné v tom, že tam bude poprvé v historii biskup a nejenom on, ale i dokonce arcibiskup pražský a nejvyšší hlava pravoslavné církve u nás. Tím se celá pravoslavná církev přihlásí k odkazu mučeného národa, který byl stejně jako církev mučen za 2. světové války. Církev se na tomto posvátném místě bude modlit a touto modlitbou bude i protestovat proti ostudnému prasečáku, který tam do dnešní doby stojí."

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!