O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakererela o Petr Mareš, andale vlada. Phenela amenge so pes kamende kerela predalo Roma. Tiž amenca džana andre maškarutno sikhaďi ko Kolín, kaj avľa Ramiro Cibrian andale Evropsko komisia.

Nejdříve se od vicepremiéra Petra Mareše dozvíte, jaké kroky chystá vláda pro zlepšení situace Romů v ČR. Společně se vydáme do kolínské Romské střední školy, kterou navštívil velvyslanec Evropské komise Ramiro Cibrián.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Milan Ferenc. Kerel buči u del buči le Romenge Karvinate. Pal leskeri buči, te pal oda, so kerel predalo Roma vakeraha adaďives andro amaro šuniben. Paľiž tumenge pheneha nevita, so andža ada kurko.

Do studia jsme pozvali podnikatele Milana Ference z Karviné a budeme si s ním povídat o životě tamních Romů a o jeho aktivitách. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Tiž amenca džana Jihlavate, kaj pes sgejle Roma, so keren buči predal amare Roma. Sikavaha tumenge jek nevo projektos - Varianti.Vakerehas tiž romenca so giľaven romane giľa - vičinen pes Terne čhave. Kamen tumen te dodžanen kaj tajsa bašaven o Roma, kaj tumenge šaj džan te khelen? Te ha, ta ta šunen adaďives "O Roma vakeren".

Ve druhé polovině O Roma vakeren se vydáme do Jihlavy, kde se sešli romští poradci z celé České republiky. Představíme vám projekt Varianty a romskou hudení skupinu Terne čhave a na závěr pro vás máme připravenou pozvánku na romský reprezentační ples. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Stále více romských dětí navštěvuje nulté třídy, které je připravují ke zdárnému vstupu na základní školu. Pokračovat v trendu zvyšování kvality vzdělání Romů hodlá i koncepce romské integrace, kterou schválila vláda. Více Jan Mišurec.

Koncepce romské integrace je poměrně rozsáhlým materiálem, ve kterém se mluví o efektivnosti již realizovaných projektů, ale i o tom, co je nutné ještě vylepšovat v rámci začleňování Romů do společnosti, dodává vicepremiér Petr Mareš.

"Ten materiál obsahoval jednak komplexní informaci o tom, co se v této oblasti udělalo za posledních několik let. To nejpodstatnější na té koncepci, jak ji předkládáme, je celkové pojetí integrace romské menšiny. Vycházíme z toho, že to nesmí být v žádném případě asimilace, tzn. je to otázka zrovnoprávnění menšiny a její zapojení do celkového komplexního života většinové společnosti při zachování jejích specifik."

Podle vicepremiéra Petra Mareše je velmi důležité vzdělávání romských dětí. Kladně je hodnoceno např. to, že jich velké množství navštěvuje nulté třídy.

"Výrazný je třeba narůst počtu romských dětí, které mají možnost v tuto chvíli chodit do přípravných tříd. Pozitivní je i vzrůst prostředků, které jsou investovány do problematiky bydlení. To je otázka, kterou považuji za jednu z nejpalčivějších. My jsme na hraně toho, zda se tato společnost vydá k vytváření menšinových ghett, v tomto případě romských ghett, anebo jestli vytvoříme prostředí pro přirozenou integraci romské menšiny, a především zapojení jednotlivých resortů do této problematiky."

V rámci integrace Romů do společnosti je nutné podpořit aktivity neziskových organizací.

"Je otázka dalšího zapojení neziskových organizací. Já jsem původně navrhoval vytvoření nové agentury, prostřednictvím které by se financovaly aktivity v této oblasti. To byl návrh, který neprošel. Včera jsme se shodli na tom, že bychom svěřili tuto funkci orgánu, který by přenášel záměry vlády do konkrétního života, že bychom se obrátili přímo na neziskové organizace. Dvě, o kterých se vedla diskuse byly na jedné straně Člověk v tísni a na druhé straně Charita."

Podle Petra Mareše se také počítá s romskými poradci, kteří se již v rámci svého působení na okresních úřadech velmi osvědčili.

"Vláda vyslovila souhlas s tím, že bychom chtěli mít takovéto poradce na úrovni všech pověřených obcí. Dáváme přednost tomu, aby byli na krajské úrovni přímo pod úřadem hejtmana a na obcích bychom chtěli, aby byli co nejvíce spjati s působením jednotlivých starostů."

Vláda chce i nadále podporovat romské žáky středních škol, kterým je přidělován určitý typ stipendia na proplacení výdajů spojených s docházkou do školy a chce i nadále podporovat romské terénní pracovníky.

Velvyslanec Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian tento týden cestoval po středních Čechách. Zastavil se i v Kolíně, kde mimo jiné navštívil tamní romskou střední školu. Průběh návštěvy Ramiro Cibriana zvukově zaznamenal reportér Michal Trnka.

Studenti a studentky kolínské romské školy měli ve čtvrtek 13. března důvod k radosti. Pozvání profesorů a mladých lidí totiž přijal velvyslanec Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian.

"Jsem velice rád, že mám možnost navštívit dnes vaši školu. Mám velmi dobrý pocit a velmi dobrý dojem, protože víme, že romská menšina je velmi důležitá. Romská menšina žije nejenom v České republice."

Ramiro Cibrian se v Kolíně setkal s širokou veřejností a se zájemci besedoval jak jinak než o Evropské Unii. Téma sjednocující se Evropy je nyní velmi aktuální. Už v červnu totiž v referendu rozhodneme, zda se také Česká republika stane právoplatným členem Unie. Proto se velvyslanec Evropské komise zajímal, jaký názor mají na společnou Evropu mladí lidé. V našem případě studenti kolínské romské školy, takže podporujete vstup naší země do Evropské unie?:

"No, já nevím, jestli to podporuju. Chci, aby se to sjednotilo všechno. Slyšel jsem ve zprávách i v novinách, že nemovitosti by se zvýšily, i pro Romy různé šance."

"Já si myslím, že vstup do Evropské unie pro Romy má velký význam, protože Romům přinese hodně možností poznání jiných menšin."

Hlavním cílem kolínské romské střední školy je poskytnout mladým Romům velmi potřebné vzdělání, které představuje základ úspěšné integrace do české společnosti. Mladí lidé se to snažili dokázat vedoucímu delegace Evropské komise v České republice Ramiru Cibrianovi zpěvem, tancem i slovem. Dostatek prostoru zbyl i na diskusi. Více se pochopitelně mluvilo o romské menšině v Evropské unii. Ještě jednou má slovo Ramiro Cibrian:

"Evropská unie byla založena v 50. letech na základě respektu lidských práv a samozřejmě na základě respektu práv menšin. A to samozřejmě platí bezpochybně také pro romskou menšinu. V Evropské unii máme praxi nulové tolerance pro etnické zločiny."

A je tu čas, kdy zveme do studia hosty. Dnes to bude pan Milan Ferenc z Karviné, kterého si k mikrofonu pozvaly Marie Vrábelová a Anna Poláková.

"V našem studiu vítáme pana Milana Ference, který k nám přijel až z Karviné. Dobrý večer."

"Náš dnešní host žije a pracuje v regionu, kde žije nejvíce Romů. Jste podnikatel. V jaké oblasti podnikáte?"

"Samozřejmě, jinak by to ani nešlo. To bych asi nebyl dobrý romský podnikatel, pokud bych nezaměstnával Romy, a obzvlášť v našem regionu."

"Jednak ve stavařině, protože tato činnost je jim velmi blízká. Zaměstnáváme je také v restaurační činnosti, celá řada Romů je číšníky, kuchaři nebo servírkami."

"Do roku 1989 jsem dělal mistra v ÚVOKD 33, to byla velice známá firma na Karvinsku. Hned po revoluci jsme si založili stavební družstvo, takže jsme byli zaregistrováni již v 89-tém roce a od té doby podnikáme ve stavební činnosti."

"Nevěnujete se pouze podnikání, ale také pořádáte již čtvrtým rokem festivaly. Jaké?"

"Jedná se o Romský karvinský festival - to je oficiální název našich festivalů. Jak jste správně řekla, je to už čtvrtý. Přípravy probíhají tak, že se každý měsíc sejde festivalová rada, ve které jsou zástupci města, našeho romského sdružení a také i jiní. Tato festivalová rada rozhoduje o všech detailech příštího festivalu."

" Byla jich celá řada. Z těch nejznámějších: Věra Bílá, pan Antonín Gondolán, z Polska, pokud to někomu něco řekne, to jsou tzv. Polské Gviazdy pod vedením Dona Vasila, ze Slovenska cimbálová hudba pod vedením pana Klinsa. V letošním roce to bude ještě bohatější, protože chceme pozvat i velice populárního slovenského zpěváka s kapelou Ljuba Viraga. Chceme též oslovit košické divadlo Romathan."

"Kromě prezentace kapel, co ještě festival nabízí? Máte tam nějaké programy?"

"Děláme také workshopy, kam zveme spoustu zajímavých lidí a tím, že je to dosti důležitá věc, tak rádi přicházejí i z regionů, kde se rádi účastní těch workshopů. Debatujeme o aktuálních tématech romské problematiky, ale nejenom o nich. Vždy se shodnem na nějaké tématu, které je dopředu dané, např. loni se hovořilo o lidském kapitálu v regionu. Letošní téma ještě nemáme, ale bude určitě také aktuální."

"Já si osobně myslím - nejenom já, ale i celá řada jiných lidí - že je to takové nóvum v republice, kde si Romové stavějí sami svůj kulturní dům, říkejme tomu romský kulturní dům v Karviné anebo romské komunitní centrum. Tento dům bude sloužit jednak dětem, ale především..... jelikož vím, co mě k tomu vedlo, že jsme se rozhodli něco takového postavit...... Je celá řada Romů v Karviné, kteří by rádi pro Romy něco dělali, ale nemají se kde scházet a pokud o něco požádají, tak dostanou vždy něco takového, co nelze absolutně použít. Proto jsem se rozhodl, že pro Romy něco postavím a veškeré sdružení, které je v Karviné funkční, ale také mimo Karvinou, tak bude pod jednou střechou."

"Romové si postaví sami. Máme to vnímat tak, že vy jako romský podnikatel budete tuto stavbu nějakým způsobem spolufinancovat, že je finančně podpoříte?"

"Ano, samozřejmě. Tato věc je známá. I vláda s ní byla do podrobna seznámena, hlavně předešlá vláda pana Zemana. Jemu se tento projekt moc líbil a řekl, že je ochoten tuto stavbu zafinancovat. Rozpočet byl 21 miliónů. Řekl, že pokud město investuje nějakou částku, tak že zbytek zafinancuje stát. Je pravda, že město dalo 2 milióny, naše stavební družstvo do této doby zainvestovalo téměř 4 milióny a stát přispěl částkou 7 miliónů. Pořád ještě nějaké peníze scházejí, usilujeme o nějakou tu dotaci. Nevím, jestli se mi to podaří nebo ne. Pokud ne, tak máme připravenou další verzi - rádi bychom si od města Karviné půjčili, abychom tuto stavbu mohli v termínu dostavět."

"Myslíte si, že by romští podnikatelé měli pomáhat své komunitě tím, že by spolufinancovali některé projekty nebo vzdělání nadaných žáků?"

"Já si myslím, že pokud podnikáte poctivě, tak jste rádi, že pokryjete to nejnutnější, co je zapotřebí. Jestli zaměstnáváte lidi, ne sezónně, ale na celý rok, tak tam opravdu je starost obrovská, obzvlášť v našem regionu, kde zakázek je poměrně málo. Já si myslím, že ani cena za odvedenou práci není adekvátní, takže opravdu ještě nejsme v takovém stavu, abychom mohli s tím svým nadbytkem říct: "No, tak nějakou částku dáme pro některé romské studenty."

"Pane Ferenci, Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav Akademie věd vydal tiskovou zprávu, která hodnotí vztah k jiným národnostem. Budu citovat: "Rozhodně nejhorší vztah z nabídnutých národností mají Češi k Romům."

"Náhodou jsem si tento článek také přečetl. V tu chvíli jsem si kladl otázku, proč tu vlastně jsem, proč dělám to, co dělám, když odezva ze strany majority je tak negativní. Dokonce jsem slyšel i relaci, což na mě také velice negativně zapůsobilo, ve ke jedno soukromé rádio vysílalo relaci s námětem, jestli jsou Romové diskriminováni v České republice. Bylo tam spousta telefonických dotazů a také názorů. Veškerý názor, který tam byl prezentován, byl také negativní. Vrcholem bylo, když jeden člověk řekl, že kdyby mohl, tak každý Rom, který by chtěl jít někam ven, by musel jít na propustku. Takže, když už i média takovéto věci zveřejňují, tak...... já nevím.... alespoň na mě to velice zle působí, protože moje životní filosofie, kterou mám a s kterou chci žít nadále, je taková, že dělám všechno pro to, abychom si tu naši romskou pozici, která je velmi těžká, nějak vylepšili, a když vidím, že rok od roku, je statistika horší, tak pak tomu opravdu nemohu uvěřit. Kdybych to měl říci nějak obecně, lapidárně, tak čím dál tím víc nás Češi nemají rádi. Já s tím opravdu nemohu souhlasit, protože já znám spoustu Romů, kteří se snaží žít úpně jako každý jiný, ale nemůže to proboha být takové číslo, jaké uvádí ten Sociologický ústav."

"Já vám mohu říct, že úplně bez problémů. Necítím, že by nás někde tlačili, necítím, že by nás nějak ovlivňovali, že by pro nás vytvářeli nějaké jiné zákony, které by si oni sami vymýšleli. Opravdu tento pocit nemám. A já dokonce tento pocit nevidím ani ve svém blízkém okolí, takže já tomuto názoru skutečně nerozumím. Jestli tento názor je vykonstruovaný, anebo jestli někdo má zájem na tom, aby ta statistika byla taková jaká je... skutečně nevím. Podívejte se, kdybych o tomto tématu hovořil s lidmi ze svého okruhu, tak by určitě kroutili hlavou, taky by nesouhlasili s touto statistikou."

"Co byste si třeba vy osobně přál do budoucnosti nebo třeba pro vaše děti?"

"To, co bych si přál pro svoje děti, myslím, je to, co mohu nějakým způsobem ovlivnit i já. Co bych si ale přál pro své blízké okolí, to už asi v mé moci není. Rozhodně by bylo dobré, abychom se obrnili nějakými vlastnostmi, které by nesměřovaly k takové té nenávisti, jak to cítím teď, abychom byli více objektivnější v této věci, protože mě to strašně ubírá na síle, pokud slyším něco podobného, co se o nás říká. Já žiji v této společnosti, s Čechy komunikuju, obchoduju a přitom vím, že jsem pro ně člověk třetí nebo čtvrté kategorie."

"Ne, nikdy se to nestalo. A já bych osobně rád přivítal, aby přišli, aby se zeptali, aby ti, kteří tuto statistiku dělají, aby za námi přišli, poznali řekněme naši rodinu nebo víc rodin, aby ta statistika byla objektivní."

"Hostem dnešního O Roma vakeren byl romský podnikatel Milan Ferenc. Děkujeme za rozhovor a na shledanou."

Do České republiky přichází stále více Romů ze Slovenska. V Koncepci integrace Romských komunit, kterou schválila vláda, to konstatuje vicepremiér Petr Mareš. Romové ze Slovenska se přitom nejvíce usazují v lokalitách, kde už žijí členové jejich komunity. Tento trend se podle Mareše projevil například po loňských povodních. Roste i počet slovenských občanů žádajících v Česku o přiznání postavení uprchlíka.

V Londýně začalo odvolací řízení související s britskými imigračními kontrolami na ruzyňském letišti. Podle mluvčího organizace za lidská práva Liberty, který šest žalobců z České republiky zastupuje, se verdikt čeká za několik týdnů. Všichni žalobci patří k těm, kterým britští úředníci zamítli už v Ruzyni vstup na palubu letadla do Británie a to bez ohledu na to, že měli platné cestovní doklady i letenky a že jako občané České republiky nepotřebovali do Británie víza. Žalobci se domnívají, že důvodem byl jejich romský původ.

Královéhradeckou firmu Akyma, jejíž vedoucí odmítla zaměstnat třicetiletou ženu v kuchyni kvůli jejímu romskému původu, čeká správní řízení. Může dostat pokutu až čtvrt miliónu korun. Úřad práce totiž potvrdil, že pracovnice firmy porušila zákon a dopustila se otevřené diskriminace uchazeče o zaměstnání. Zákon, zakazující diskriminaci v zaměstnaneckých vztazích, ať už kvůli věku, pohlaví, rase, náboženství nebo sexuální orientaci, platí od října 1999.

Devět členů americké Helsinské komise v dopise vyzvalo Slovenskou vládu, aby se zasadila o ukončení násilné sterilizace Romek. Dopis uvádí, že nucenou sterilizaci Romek na Slovensku pravděpodobně neřídí nynější vláda a vyjadřuje proto přesvědčení, že právě vláda s těmito praktikami skoncuje.

Prvních 500 Romů z celého Moravskoslezského kraje by se v letošním roce mělo zúčastnit rekvalifikačních kurzů, které pro ně připravila Romská zaměstnanecká agentura. Chce pomoci snížit vysokou nezaměstnanost Romů. Pobočky agentury zatím fungují v Ostravě, Brně a Přerově, v budoucnu by však měly být v každém krajském městě. Obdobný projekt existuje už šest let ve Španělsku a pomáhá ho financovat Evropská unie. Za působení agentury vzniklo ve Španělsku asi 6500 nových pracovních míst.

Postavení a náplň práce romských koordinátorů na krajských úřadech by se měla sjednotit. Dosud většina z nich pracuje na odborech sociálních věcí a zdravotnictví, někde však patří pod odbor školství a to jim komplikuje práci. Optimální by bylo, kdyby spadali do hejtmanova sekretariátu. Zlepšit by se také měla komunikace mezi koordinátory a zástupci Romů v Radě vlády pro záležitosti romské komunity, v níž má každý kraj romského zástupce.

Koordinátoři romských poradců nemají přesně dáno, co je náplní jejich práce. Právě to bylo hlavním tématem na setkání koordinátorů, které se konalo v Jihlavě. Věra Sedláčková natáčela podrobnosti s koordinátorkou romských poradců v kraji Vysočina Zuzanou Pechovou.

"Co největší "boly", které se tady projednávají, jsou takové, že někteří koordinátoři nemají dodneška své pracovní náplně, že není vyjasněná jejich role v rámci krajského úřadu. Dalším velkým problémem je nefunkční komunikace mezi Radou vlády a jednotlivými koordinátory na krajích."

"Ty nevyjasněné kompetence, mohou za ně kraje nebo může za to Rada vlády?"

"Spíš bych řekla, že za to může Rada vlády. Koordinátor je vlastně dán ze zákona, nicméně za ním nenásledovalo nic dalšího, tzn. jeho kompetence, pravomoce, celá jeho pracovní náplň. Zřejmě na některých krajských úřadech, když to řeknu úplně laicky, ho nechali plavat, ať si hledá sám vlastní záběr."

Koordinátory romských poradců museli kraje zřídit podle usnesení vlády. Obce ale nemají povinnost zřídit romské poradce. Pokud bychom tedy šli do detailů, tak by se mohlo stát, že koordinátoři by neměli koho koordinovat. Jaká je skutečnost nám řekla Kateřina Žak z kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity:

"To, že problémy s reformou státní správy v souvislosti s našimi koordinátory a romskými poradci, vyvstaly, je nesporně jasné a nás to mrzí. V tomto jsme s koordinátory zajedno. Teď bude o to zmapovat jednak, jak tato síť v současné době vypadá, to se dozvídáme a optimální ta situace není. Na mnoha místech nám poradci vypadli, na mnoha místech není vůbec zájem je ustanovit, naopak jsou tady lokality, kde romský poradce vůbec není, ani není třeba trvat na tom, aby byl."

Společnost Člověk v tísni při České televizi realizuje projekt Varianty, který bude zavádět interkulturní vzdělávání na všechny úrovně českého vzdělávacího systému a do vzdělání dospělých. Projekt je zaměřen na podporu menšin u nás žijících k jejich úspěšné integraci do společnosti. Více už pověděl Marii Vrábelové Jan Buryánek z Člověka v tísni.

"Varianty běží už od roku 2001, ve své druhé fázi běží od roku 2002. Hlavním cílem celého projektu je zavést interkulturní vzdělávání do českého vzdělávacího systému a do systému vzdělávání dospělých."

"Jak je to konkrétně v praxi? Kdo se bude vzdělávat a kde se bude vzdělávat?"

"Tak především vzdělávat velkou skupinu pedagogů, ať už základoškolských, středoškolských, vysokoškolských. Zároveň dodáme didaktické materiály, které potom budou moci tito pedagogové používat při zařazováni interkulturního vzdělávání do své výuky. Dále jsou naše projektové aktivity zaměřeny na vychovatele dětských ústavů, úředníky státních institucí, ale třeba i azylanty přicházející do České republiky, kteří potřebují nějaké sociální kompetence, jak se tady orientovat."

"Co je hlavním cílem změny u člověka, který projde takovýmto školením?"

"Chtěli bychom u něj vypěstovat tzv. interkulturní dispozice. Tím rozumíme právě to, že člověk má jisté znalostní povědomí o tom, jaké etnické skupiny, jaké sociokulturní skupiny na území České republiky žijí. Ví o tom, že může docházet ke komunikačním konfliktům, že to není zlá vůle, že to je zkrátka odlišné sociokulturní prostředí. Pochopitelně chceme pěstovat postoje respektu a tolerance, jak vůči individuím z jiných skupin, tak přímo i vůči různosti jako takové..... že je to pozitivní jev."

"Kdy budete mít první výsledky proměny pedagogů a jiných pracovníků a kdy se to promítne i na dětech, studentech?"

"Zatím probíhají první kurzy pro základoškolské a středoškolské pedagogy. My samozřejmě máme metodiku, jak pak ty změny zjišťovat. Ještě toho víme velmi málo. Změna postojů u dětí, to je pak záležitost 5, 10 let."

"Říkáte, že tento projekt běží od roku 2001, máte nějaký konkrétní výsledek nebo něco, z čeho i vycházíte?"

"Dvěma hlavními výstupy první fáze projektu Varianty je návrh kapitoly interkulturního vzdělávání do rámcového vzdělávacího plánu, což je nový kurikulární dokument, podle kterého se bude učit v českých školách. Navíc jsme vyvinuli didaktickou pomůcku: "Manuál pro středoškolské učitele", který by měl poskytnout informace o menšinách a metodiku, jak o nich učit."

Pro příznivce královéhradecké skupiny Terne čhave teď máme příznivou zprávu. V těchto dnech vydávají své první CD. Oficiálně album pokřtí v kulturním domě Opatov v Praze ve čtvrtek 27. března. Alžběta Janíčková si k mikrofonu pozvala Romana Ferka a Jana Dzurka ze skupinny Terne čhave, tedy v překladu - Mladí chlapci.

"Existujeme tak přes dva roky. Po dvou letech se nám teď podařilo vydat cédéčko."

"Kmotrem bude Zuzana Navarová se skupinou Kao. Je rodačka z Hradce Králové. My jsme s ní spolupracoval i v minulém roce."

"Řada našich posluchačů se pozitivně ozývá, že se jim vaše hudba líbí..."

"Jsme rádi, že máme příznivce a budeme dělat vše pro to, abychom nahráli další CD."

"Já se tady zeptám ještě vedle stojícího pana Jana Dzurka, jak často zkoušíte?"

"My zkoušíme dvakrát týdně v Hradci. Máme tam propůjčenou zkušebnu. Chtěli bychom hrát víc, ale není čas."

"Je nás sedm. Vytvořili jsme si svůj vlastní styl. Tradiční romskou hudbu přetváříme do našeho stylu. Do jazzových, rockových ..... Hodně věcí je našich a taky jsme něco přebrali."

"Jsme Romové a naše mámy a tátové se s námi bavili odmalička romsky, máme to v sobě."

"Pro nás je lepší zpívat romsky. V českém jazyce se určitá slova nedají tak vyskloňovat. Romská hudba je o tom, že se zpívá o lásce, o dětech, je to tak, jak to ten člověk cítí, dá do toho ty slova..... Já si doma zazpívám taky, protože jsme muzikantská rodina, s manželkou jsme dřív normálně zpívali. Když mám dobrou náladu, zazpívám si vesele, když je taková ta ponurejší nálada, tak něco pomalého, do srdíčka, jak se říká."

A závěrem tu pro vás máme pozvánku na zítřejší romský reprezentační ples spojený s přehlídkou dětských souborů, který bude zítra večer v pražském kulturním domě Eden. Organizátorem je romská koordinátorka hlavního města Prahy Božena Fílová, romští poradci městských částí a Ivan Veselý, předseda sdružení Dženo. K tanci bude hrát skupina Roma Band Emila Gabči z Kralup. Další informace Alžběta Janíčková zjišťovala u romské koordinátorky Boženy Fílové.

"Pozvali jsme všechny romské osobnosti, představitele národnostních menšin, např. ze Slovenského klubu."

"Ten nápad vyplynul z diskuse, kterou jsme měli společně s představitelem občanského sdružení Dženo Ivanem Veselým a s poradci městské části Prahy 10. Tomuto plesu bude předcházet vystoupení dětských souborů, které bude od půl páté, takže my budeme v permanenci už celou sobotu."

A já ještě připomínám, že romský reprezentační ples v pražském kulturním domě Eden proběhne zítra od 20 hodin večer, avizovaná přehlídka dětských souborů, která mu předchází, pak od 15.00 hodin.

Za několik minut bude 21 hodin, "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!