Novinářka Dana Mazalová o sterilizaci romských žen

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 7. února 2003

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vekerela o Ruben Pellar, pal oda, so pes amare romněnca kerelas, kaj len te nael čhave.

Americká organizace Center for reproduktive Rights obvinila slovenské lékaře, že zejména na východním Slovensku provádí nelegální sterilizace romských žen. Tyto informace pronikly v tehdejším Československu poprvé na veřejnost už koncem 80.let. My se tímto tématem budeme zabývat v dnešním O Roma vakeren.

Pal ada tematos amenca vakerela tiž žurnalistka e Dana Mazalovo. Paľiž tumenge pheneha nevita, so andža ada kurko.

Do studia jsme pozvali novinářku Danu Mazalovou, která se tématu sterilizace romských žen věnovala na stránkách časopisu Týden v roce 1997. Nebudou chybět ani aktuality ze života Romů.

Savi situacia hin pro Slovensko oda amenge phenela e Renata Havranovo....

Ve druhé polovině O Roma vakeren se k tématu sterilizace romských žen vyjádří mluvčí českého ministerstva zdravotnictví a situaci na Slovensku nám přiblíží zpravodajka ČRo Renata Havranová.

Americká organizace Center for Reproduktive Rights obvinila slovenské lékaře, že zejména na východním Slovensku provádí nelegální sterilizace romských žen. Jak Alžběta Janíčková zjistila tyto informace pronikly v tehdejším Československu poprvé na veřejnost už koncem 80.let, kdy se tímto problémem zabýval i romista Ruben Pelar.

"Já, jako romštinář, jsem se někdy v roce 1988 dozvěděl, že socialistický stát dává ženám, a to i romským ženám, až 25 000 korun jako posterilizační příspěvek, který je zdůvodňován jako sociální pomoc po lékařském zákroku za účelem ozdravění obyvatelstva a pro zlepšení tísňové situace rodiny."

"Já jsem se o tom dozvěděl od pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí. Já mám tady vyhlášku, mohu ji citovat..."

"Z roku 1988, jedná se o paragraf 35: 'Občanům, kteří se podrobili lékařskému zákroku podle zvláštních předpisů v zájmu zdravé populace a k překonání nepříznivých životních poměrů rodiny, může poskytnou Okresní národní výbor jednorázový pěněžitý příspěvek nebo i věcnou dávku, a to do jednoho roku po provedení lékařského zákroku.' Slyšel jsem to ze Slovenska, z obcí jako Jarovnice, Bystrany, Richnova Sviňa..."

"Ta věc byla obecně formulována... Že to spadlo na romské ženy je zase nějaký jiný mechanismus než mechanismus toho, co zveřejňuje vyhláška. Byly samozřejmě i projevy představitelů Československého státu, že Romové rodí příliš mnoho dětí, a že by se s tím mělo něco dělat. V obci Jarovnice jsme slyšeli výpovědi, že tehdejší předseda Národního výboru podmiňoval zase jiné zákonné dávky podstoupením sterilizace."

"Já jsem dal podnět na prošetření celé této věci nejen v této obci, ale i v jiných obcích, protože jsme slyšeli znepokojující informace jako sterilizace bez vědomí pacienta."

"Vy, jako občan, máte výpověď ženy a můžete se obrátit na orgány, které pak mají možnost celou věc objektivně prošetřit. Já musím říci, že odpovědi prokuratur mě nepřesvědčily. Jestliže mi žena řekne: Byla jsem při porodu a anesteziolog náhle řekl: "Pánové, tato žena není indikována k císařskému řezu, já s tím nesouhlasím a jdu pryč", a tato žena podstoupí císařský řez a sterilizaci... Zrovna tak mě znepokojuje, a já to nemohu potvrdit, jestliže žena řekne: Mám vnitroděložní tělísko už pět let a doktor mi ho odmítá vybrat. Je to zpráva děsivá, ale musí být ověřena."

Do studia jsme pozvali novinářku Danu Mazalovou, která se tématu sterilizace romských žen věnovala na stránkách časopisu Týden v roce 1997. Dnešního hosta přivítaly Marie Vrábelová a Anna Poláková.

"V našem studiu vítáme novinářku Danu Mazalovou, která se problému sterilizace romských žen věnovala už před několika lety. Dobrý večer."

"Dano, v době, kdy jste se začala zabývat problematikou sterilizace romských žen, se o tom u nás vůbec nemluvilo a veřejnost o tom vůbec nevěděla... Jak jste se k tomu dostala vy?"

"Já si nemyslím, že se o tom vůbec nemluvilo. Já si myslím, že to téma bylo zamlčeno. Tady se o tomto tématu začalo mluvit na stránkách, v podstatě, nejodvážnější tiskoviny Mladého světa v roce 1989 a jako první začal mluvit o sterilizacích romských žen Ondřej Giňa, romský aktivista z Rokycan. To bylo poprvé. Nicméně, v devadesátých letech holandská organizace ?Lu Mazirel? se začala zabývat stížnostmi, které už počátkem osmdesátých let dorazily do západní Evropy. Západoevropské romské organizace kritizovaly tehdejší Československý socialistický stát za genocidu Romů. Podle mezinárodní konvence, k níž Československo přistoupilo po 2. světové válce o zabránění zločinu genocidy, pokud někdo brání nějaké národnostní, náboženské nebo politické organizaci, v plození dětí, pak jde o čin z genocidními projevy. Proto tato organizace sem přijela v zápětí po pádu Železné opony a začala to zkoumat. Pro tutu nadaci pracoval jako překladatel Ruben Pelar, který umí nejen romsky, ale i další jazyky, a on vlastně zjistil poprvé co se tu dělo. Snažil se, aby byla změněna legislativa, která umožňovala postup, kdy Romky byly sterilizovány za úhradu. Já jsem potom zjistila ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí, které nechtěly být jmenovány, a uvedla jsem to v investigativní reportáži, která vyšla v časopisu Týden v prosinci 1997, že na Slovensku se platilo za sterilizace Romkám až 25 000 korun, což v osmdesátých letech byla v podstatě cena ojetého automobilu. Když si vezmeme například situaci, jaká dneska na východním Slovensku je, tak v těchto osadách tyto peníze byly srovnatelné s výhrou ve Sportce. Ty ženy byly tímto způsobem nuceny."

"Já jsem s Tomášem Novákem, což byl tehdy fotograf v časopisu Týden, objížděla několik takových žen. Poprvé jsem se s něčím podobným setkala v Chánově na Mostecku. Tam byly ženy nuceny ke sterilizaci tím, že sociální pracovnice jim vyhrožovaly, že jim odeberou děti nebo že jim zavřou manžela, ten důvod by se vždycky našel. Navíc, Chánov je uzavřená komunita se zvláštními vztahy, velice snadno ovladatelná. Tam se dějí dodnes věci velice prapodivné. Mluvila jsem se ženami, která chtěly spáchat sebevraždu poté, co byly sterilizovány, protože v romské tradici hlavní bohatstvím ženy je plodit děti. Jakmile se žena stává neplodnou, je náhle bezcennou."

"Já jsem sehnala doktora Vacka, který sterilizoval v Ústí nad Orlicí. Dostala jsem se k němu tak, že jsem v univerzitní knihovně, kde jsem pátrala po tématu sterilizací, našla lékařské příručky z těch let. V jednom svém článku tam doktor Vacek vysvětluje, jak sterilizovat účinně a rychle. Dle něj, podmínkou sterilizace musí být spontánní, nekomplikovaný porod. Vyčíslil to tak, že suma 38 800 korun, již ženy dostaly vyplacenu (1338 korun na osobu), byla zcela zanedbatelná ve srovnání s náklady 250 000 korun na výchovu jednoho, oni říkali azylového, dítěte. Tím měli na mysli děti, které byly v dětských domovech. On třeba říkal, že bylo období, kdy učitelky i úřednice považovaly za finančně výhodné jít na sterilizaci za 2000 korun..."

"Já jsem tady dokonce udělala takovou tabulku z žen, jež jsem se dotazovala. Ta ukazuje, na kolik splňovaly zákonem stanovené podmínky. Je tam zanesen věk, počet dětí, zdravotní stav.. tam musí být nějaké újmy na zdraví, které jsou v zákoně. Z dvanácti žen ani jedna nebyla sterilizována v souladu s požadavky tehdejší sterilizační směrnice Ministerstva zdravotnictví. Jedna z žen, o kterých tady píšu, měla dokonce vnitroděložní tělísko, a přesto ji sterilizovali. To vůbec nemělo logiku. Jí to navíc ještě těžce poškodilo. Tato dáma měla v 35 letech klimakterické problémy, nakonec jí museli vyjmout dělohu, dneska má velmi složité psychické problémy. Myslím, že už se odsud vystěhovala. Vím o tom, že už Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se tím zabýval, ale výsledky veškeré žádné."

"Doslechla jsem se o nových praktikách sterilizací, jejichž podstata spočívá v tom, že ženu před porodem přesvědčí o tom, že dítě v děloze má špatnou porodní polohu, a proto navrhnou císařský řez. Po dvou císařských řezech je nejlogičtějším řešením sterilizace. Nicméně, je velmi těžké dokázat onu polohu dítěte. Nevím o tom, že by v České republice nebo na Slovensku byla fotografie ultrazvuku nutnou součástí zdravotnické dokumentace, tak, aby se kdykoliv dala doložit. Toto je věc, kterou nelze sfalšovat. Je tam datum, čas a je zřetelně vidět poloha plodu. Z toho lze přesně vyvodit, jestli bylo třeba nutit tuto ženu, aby se podvolila porodu císařským řezem anebo nikoliv. Jediným způsobem, jak to dokázat, je tato dokumentace. Proto si myslím, že všechny romské organizace, a nejenom ony, to není jen otázka Romů, to se týka kohokoliv... je toto civilizovaný způsob nakládání z právy pacienta. Já mám právo vědět, proč se mnou lékaří dělají to, co se mnou dělají. Musí mi to vysvětlit a já na to musím mít dokumentaci. Proto si myslím, že by mělo být uzákoněno, že zobrazení ultrazvukového nálezu musí být základní součástí zdravotnické dokumentace. To je jediná obrana, jak se proti tomu čelit, tohle je důkaz. A pokud se chceme vyhnout jakýmkoliv obviněním, tak je i v zájmu státu, aby na tom trval, aby nebyl obviněn a aby zahraničí na něj nehledělo skrz prsty, že porušuje práva romské menšiny."

"Já si myslím, že na závěr to byla užitečná rada pro romské ženy. Daně Mazalové děkujeme za návštěvu. Nashledanou."

Jako podezření ze spáchání trestného činu genocidy začala policie v Košicích vyšetřovat údajnou nezákonnou sterilizaci romských žen na východním Slovensku. Ředitel Krajského úřadu justiční policie v Košicích Ladislav Malik potvrdil, že vyšetřování poicie zahájila na základě oznámení dvou žen z obce Richnava a také oznámení místopředsedy slovenské vlády pro evropskou integraci, lidská práva a menšiny Pála Csákyho.

Britské ministerstvo vnitra považuje loňské podstatné omezení práva na azyl pro žadatele z deseti kandidátských zemí EU za úspěch.Proto nyní přidalo dalších sedm zemí do seznamu bezpečných států, z nichž je prakticky nemožné získat v Británii politické útočiště. Jsou to Albánie, Bulharsko, Jamajka, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, Moldavsko a Rumunsko. Pro nárok na politický azyl musejí uchazeči splňovat dvě podmínky - ohrožení života kvůli politickému pronásledování a nedostatek ochrany ze strany státních orgánů.

Policie navrhla, aby stanuli před soudem čtyři mladíci , kteří jsou podezřelí, že loni v říjnu v Praze 8 surově zbili sedmnáctiletého Roma. Před skončením vyšetřování policie čtveřici mladíků, stíhané na svobodě, zpřísnila obvinění. Z posudku znalce totiž vyplynulo, že množství útoků a jeich intenzita mohly poškozenému způsobit těžkou újmu na zdraví. Za takový útok s rasovým podtextem jim teď hrozí tři až deset let žaláře.

Zástupci 15 romských nestátních neziskových organizací se budou učit, jak se stát dobrým manažerem. Zúčastní se projektu občanského sdruženi Athinganoi, který je naučí pracovat na projektech a psát žádosti o granty. Získají základy účetnictví a jeden ze seminářů bude věnován komunikaci.. O projekt mělo zájem zhruba 20 organizací. Zástupci sdružení vybrali pracovníky bez větších zkušeností, ale i ty, kteří užnějaké projekty realizovali.

Občanské sdružení Athinganoi také zve všechny zájemce na tématický večer, věnovaný právům národnostních menšinžijících na území České republiky. Pořádá jej v rámci projektu Romaverzitas CZ ve čtvrtek 20. února v pražské kavárně Maraton. Kavárna se nachází v přízemí budovy Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Černé ulici a hostem večera bude zmcněnec české vlády pro lidská práva Jan Jařab.

V následujících minutách se společně vydáme na Slovensko. Renata Havranová poskytla Marii Vrábelové aktuální informace k tématu sterilizace romských žen...

"Před několika dny vypukl na Slovensku jeden z největších skandálů desetiletí. Centrum pro reprodukční práva se sídlem v New Yorku zveřejnil v Bratislavě zprávu o údajných násilných sterilizacích romských žen. Případ rozbouřil hladinu veřejného mínění nejen u našich východních sousedů, ale i v zahraničí. My jsme ve spojení s naší zpravodajkou Renatou Havranovou. Dobrý den."

"Centrum prohlásilo, že zmapovalo 110 případů násilné sterilizace na východním Slovensku a ve zprávě také uvedlo výpovědi Romek, které měli sterilizovat bez jejich vědomí. Tvrdí, že toto se děje na Slovensku systematicky už několik let. Týká se to většiny nemocnic v regionech, kde žije nejvíc Romů. A také, že souhlas ke sterilizaci získávají lékaři téměř por nátlakem. Je tu zveřejněno několik výpovědí, napřiklad 22-ti leté Stely z Letanovců, které prý lékař tvrdil, že pokud ji nesterilizují, tak při dalším porodu zemře. Příslušné dokumenty nechaly romské ženy podepsat už v bolestech, dokonce v některých případech už po aplikaci narkózy. Jsou také zaznamenány případy, že zdravotní sestra vedla ruku při podpisu prázdného papíru."

"Musím říct, že nejprve rozpačitě. Taková zpráva se tu již loni objevila, zveřejnil ji romský politik Alexander ?Padkolo?. Bylo na něj podáno trestní oznámení za šíření poplašné zprávy, protože se mu nepodařilo nic z toho dokázat. Současná reakce byla zpočátku podobná, pak vystoupil Pál Csáky, to je vicepremier pro lidská práva, a podal žalobu na neznámého pachatele. Ministr zdravotnictví Zajac řekl, že vše se musí důkladně prověřit, a pokud by to byla pravda, jestli to chceme jako novináři slyšet, považoval by to za novodobou Mengeleho metodu, tedy zločineckou metodu. Lékaři se samozřejmě velmi razantně ohradili a tvrdí, že je to celé nesmysl. Pokud sterilizace provádějí, tak prý jen na základě žádosti ženy a hovořili o tom, že přece nikdo nebude riskovat odnětí licence. Primář gynekologie Králík dokonce prohlásil, že něco podobného zažil již před 11 lety, kdy byl obviněn z genocidy, právě pro podezření z nezákonných sterilizací Romek. Nakonec se ukázalo, že v nemocnici vůbec nepůsobil, jelikož byl na vojně."

"Lékaři odmítají podívat se těmto romským ženám do zdravotní dokumentace..."

"Já si myslím, že už to tak není, protože oni přímo nabízejí záznamy zdravotní dokumentace. S tím by samozřejmě potřebovali souhlas Romek. Objevily se dva případy romských žen, které jsou ochotny vypovídat, vystoupit z anonymity. Tvrdí, že skutečně nevěděly, že na nich byla sterilizace provedena a že se o ní dozvěděly až po. A také tvrdí, že papíry podepisovaly- jedna, tuším, v bolestech před porodem a druhá dokonce před císařským řezem."

"Musím přiznat, že trochu opatrně. Už i pro ten minulý vývoj, který, jak jsem řekla, zveřejnil Alexandr ?Padkolo?. Pravdou je, že mnozí váhají něčemu takovému uvěřit. Ale samozřejmě převažují hlasy, že pokud se opravdu něco takového dělo, tak je to hrozné a potřebuje to vyšetřit."

"Zatím je vše ve stadiu podezření. Trestní oznámení na neznámého pachatele podal vicepremiér Pál ?Czáky? A trvá na tom,aby byly regiony opravdu důkladně zmapovány. Ta zpráva znepokojila i zahraničí. Ozvali se poslanci Evropského parlamentu a také žádají slovenské úřady, aby věc důsledně prošetřily. Samozřejmě každé obvinění takového rázu je velmi závažné. Pokud by se potvrdilo, že se něco takového děje nebo dělo, tak by to Slovensku velmi uškodilo v jeho integračních snahách."

Podle písemného sdělení, které nám poskytl mluvčí Ministerstva zdravotnictí České republiky - magistr Mario Böhme, může být u nás vykonána sterilizace ženy pouze ze zdravotních důvodů ! A to jen na písemnou žádost pacientky starší 18 let, která porodila více dětí, u žen do 35 let po čtyřech dětech, nad 35 let po třech dětech.

Lidové noviny ve svém článku - Hanebnost - v roce 1997 uvedly, že je nutné v naší zemi prošetřit zprávu organizace Human Rights Watch, která vyslovila v roce 1992 podezření, že v naší republice docházelo ke sterilizaci romských žen bez jejich vědomí a to i po roce 1989.

Tuto informaci Ministerstvo zdravotnictví ale ve svém prohlášení vyvrací s tím, že všechny zmíněné sterilizace byly prováděny na žádost pacientek a to pouze ze zdravotních důvodů. Podmínky byly stanoveny Závazným opatřením ministerstva zdravotnictví. Tolik citace písemného vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zdravotnictví magistra Maria Böhmeho.

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v pondělí a v úterý na VKV regionálních studií v 19:00 a 19:45 a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Pisinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!