Nejvíce se na Anitku těšili rodiče a její dva starší bráškové. Tatínek Jaroslav byl nadšený. Přiznává, že jméno dcery ho překvapilo.

"My jsme se o tom bavili, že bychom to jméno mohli dát. Na poslední chvíli jsme se rozhodli jinak. Ona si vymyslela jméno, ani jsem o tom nevěděl. Takže jsem přišel do porodnice a tam jsem vlastně zjistil, jak se malá jmenuje."

Anitka se má čile k světu. Posledních 38 centimetrů a tři a čtvrt kilogramu živé váhy už překonala a tatínek pro ni plánuje sportovní kariéru.

"Já si strašně přeju, aby byla sportovně založená, třeba tenistka. Ať nedopadne tak jako my, bez práce, bez peněz."

První velký dar, kočárek, přinesl Anitě ředitel ostravsko - opavské diecézní charity Jiří Hořínek.

"To je přírůstek pro nás pro všechny, protože jsme se všichni podíleli na stavbě vesničky. Přeji miminku, aby se mu splnila všechna jeho tajná přání."

Ve vesničce se ale nezapomíná i na ostatní děti. Mohou si hrát s dobrovolnicí, která do Muglinova pravidelně dojíždí, mohou chodit do zájmových kroužků a na pravidelné diskotéky. Na nedostatek vyžití si ale nemohou stěžovat ani dospělí, říká Anitčin strýc Marek Míka.

"Šicí kroužek pro dospělé ženy, kde se mohou naučit šít. Udělat si rekvalifikaci, aby pak měly větší možnost si najít práci. Teď se tu rozbíhá obchod se smíšeným zbožím, takové potraviny. Prvního se chystá ples. Já si myslím, že to proběhne super. Děláme tady takové akce dost často. Ples je tu poprvé, akorát jsme tu měli zábavu, diskotéku. Já si myslím, že ten ples, to bude spíše bál, že děti tam odpoledne budou v nějakých maskách. Potom tam bude skupina, která tady ve vesničce sídlí. Jsou to jedni z obyvatel, kteří nám tu budou hrát. Jinak, oblečení společenské a občerstvení bude zajištěno."

Prozradil, že se chystá i založení ryze pánského klubu.

"Jo, tak takový klub tu bude. Bude tam pivo, budou se tam moct hrát karty, pokecat, šachy..."

Obyvatelé vesničky už také začali vydávat vlastní zpravodaj. Informují v něm o dění v komunitě, otiskují zprávy z rady, nabízejí tipy pro volný čas. Sousedé se také dočtou o zájmových kroužcích pro děti i dospělé. Redaktor listů František Radil řekl, že zpravodaj vychází jednou za měsíc a každá rodina ho dostane do schránky.

"Chtěli bychom, aby obyvatelé byli trošku informovaní, co se děje ve vesničce, jaké jsou přípravy, nějaké akce, připomínky k obyvatelům, spíš takové informace, kam by se dalo jít na výlet nebo něco takového."

Vesnička soužití vyrostla v místě bývalé skládky, nový domov v ní našlo třicet romských, neromských a smíšených rodin. Netradiční projekt má pomoci sblížení Romů s majoritní společností.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.10.2014	Před dvanácti lety vznikla Vesnička soužití	O Roma Vakeren
01.11.2012	Unikátní výstava I Romové jsou Boží v Ostravě nabídne i bohatý doprovodný program	Zprávy ze života Romů
04.01.2008	V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení	O Roma Vakeren
12.12.2005	Cenu velvyslanectví USA získal Kumar Vishwanathan	Zprávy ze života Romů
30.04.2005	Ve Vesničce soužití v Ostravě začal projekt pro lidi bez práce	Zprávy ze života Romů
07.04.2005	Lesk a bída ostravských Romů, to jsou Vesnička soužití a kolonie	Zprávy ze života Romů
14.01.2005	Profesor Ian Hancock navštívil Ostravskou Vesničku soužití	O Roma Vakeren
17.09.2004	Ostravská Vesnička soužití pomáhá lidem už dva roky	Zprávy ze života Romů
12.12.2003	Kumar Wishwanathan dostal čestnou medaili od ministra vnitra	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Ve studiu vítáme Karla Tomka, ředitele odboru předškolního, základního, základního uměleckého a jazykového vzdělávání z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dobrý večer."

"Dobrý večer."

"Vaše ministerstvo vyhlásilo stipendijní program pro romské žáky na středních školách. Přibližte nám tento program."

"Tento program se přesně jmenuje Podpora romských žáků středních škol. Běží už od roku 2000, tehdy jsme začínali s 330 žáky a 2 300 000 korunami v jednom pololetí. Na konci roku 2002 to již bylo1.409 podporovaných žáků s bezmála 5 - ti milionovou dotací za toho půl roku. Je důležité připomenout, že ten program má uzávěrku, která je přesně 28. února . Do té doby mohou žáci prostřednictvím škol požádat o dotaci. Ta je určena škole pro to, aby podporovala romské žáky, čili není to dotace osobě jako takové, ale škole. Já bych k tomu řekl jednu důležitou věc - máme signály o tom, že, jak se změnilo státoprávní uspořádání, tak na okresech zanikly funkce romských poradců. Je třeba nějakým způsobem doložit, že dítě je v situaci, kdy potřebuje podporu, takže to může doložit buď krajský poradce nebo ředitel odboru sociálních věcí obecního výboru z rozšířenou působností nebo kraje. Určitě se nenechat odbýt, nehodit flintu do žita tím, že neexistují okresní úřady. Je to v pokynu přesně popsáno, visí to na internetu Ministerstva školství i Úřadu vlády a pokud vím, byl tento pokyn publikován také v některých romských periodikách."

"Na co jsou prostředky konkrétně určeny?"

"Prostředky jsou určeny na úhradu školného, stravného, na ubytování, na školní potřeby, ochranné pomůcky a zcela ve výjimečných případech, tam kde není možná úhrada nákladů na cestovné, tak je možno platit cestovné. Ale jen tam, kde rodina o to nemůže požádat ve standardních režimech sociálních dávek."

"Jaké další vzdělávací programy připravuje Ministerstvo školství?"

"Já bych moc rád upozornil na dva programy, které běží teď v projektu Phare. Jsou to programy, které spolufinancuje Česká republika a Evropská Unie. Jeden z nich je zaměřen na vytvoření vzdělávacích materiálů pro romské žáky. Bude vycvičeno 400 učitelů v zacházení s těmito materiály, tak aby romským dětem na základních školách ulehčili vzdělávání. A zároveň bude vytvořena sada materiálů pro přípravné třídy a bude vycvičeno 100 učitelů a 100 romských pedagogických asistentů - vychovatelů, kteří se budou s těmi materiály učit zacházet tak, aby kvalita vzdělávání v přípravných třídách byla co nejlepší. A naproti tomu běží druhý projekt Phare, který je vlastně takovým bratříčkem tohoto projektu. Má posílit multikulturní vzdělávání ve většinové populaci. Tam budou zase vyvinuty materiály na výuku a bude vycvičeno 2000 učitelů základních škol tak, aby prostředí základních škol bylo vstřícnější k minoritám, včetně samozřejmě té romské. To jsou takové dva projekty, na jejichž výsledky se velmi těšíme. Moc si od toho slibujeme a je dobré o tom vědět. Až se pracovníci těchto projektů objeví na školách, aby našli podporu, aby se učitelé účastnili vzdělávání, které se jim nabízí."

"O jaké materiály jde?"

"Budou to materiály didaktické, to znamená, budou to učební materiály pro žáky vytvořené s ohledem na některá specifika vnímání romských dětí, na jejich kulturní tradice, na zázemí, které mají v romské komunitě. Takže budou to takovéhle typy materiálů."

"Jakých úspěchů se dosáhlo v přechodu ze zvláštních škol na základní?"

"Prokázalo se, že s použitím metodiky, kterou vyvinula organizace Step by step, je možné dosáhnout ve spolupráci s učiteli základních škol, jsou - li na to připraveni a je - li jim poskytnuta metodická pomoc, zvládnutí situace tak, že děti, které se učí podle programů: zvláštní škola, se mohou učit podle programů: základní škola. To znamená, že program je založen především na tom, že na dítě jsou kladeny vyšší požadavky, je mu jasně dávána podpora a víra, že to dokáže. My jsme o tom měli mezinárodní konferenci v Budapešti a jsou tu výsledky, které chceme v budoucnu využít."

"Jak je to se zvláštními školami ? Budou fungovat tak, jak fungují nebo se zruší a nahradí je jiný systém?"

"Nebudou fungovat tak, jak fungují, protože v návrhu školského zákona se s nimi nepočítá jako s institucemi, které by fungovaly dál jako zvláštní školy. Všechny školy pro povinnou školní docházku budou školami základními, vyjma škol, které budou mít zvláštní vzdělávací program. To je ale skutečně pro velmi těžká postižení, to je to, čemu dnes říkáme pomocné školy, kde děti opravdu nemohou zvládnout program. Jinak, ostatní program má být velmi široký tak, aby se ho mohly účastnit děti z celé populace, takže tady by zákon měl přinést zcela zásadní změnu."

"Připravujete programy na podporu romských žáků nebo podílejí se na této práci, na této přípravě i Romové?"

"Určitě, podílejí. My máme na odboru Milana Kovácse, který je Rom, a běžně se setkáváme s Romy. Sdružení, která nám pomáhají... oni pomáhají samozřejmě především sami sobě... (smích)... protože dneska... a já si toho hrozně vážím... to není tak, že někdo z Prahy "pomáhá těm ubohým Romům". Romové jsou dnes již dostatečně rozumní, je to součást našeho národa, jsou to dospělí lidé a oni vědí, co potřebují, umí si o to říct. A je na státních orgánech, v případě vzdělání na Ministerstvu školství, aby poskytlo podporu, pomoc, né dělalo něco za ně. Takže dneska je výborná situace v tom, že řada romských sdružení ví, co by chtěla, umí napsat dobré projekty, realizovat je. My když dostáváme vyhodnocení projektů, tak z některých je jasné, že je to obrovská práce, kterou dělají."

"Zvýšil se počet romských studentů na vysokých školách? Máte nějaké údaje?"

"Na otázky čísel se mi odpovídá obecně špatně, protože kromě projektu podpory žáků, kde víme, komu jsme ty peníze dali, tak tam to umíme přesně, ale..."

"...alespoň obecně..."

"obecně se zdá, že se zvyšuje, protože se objevuje docela výrazný tlak na to, že by měl vzniknout podobný program jako na středoškolské úrovni. A i z čísel podporovaných v roce 2333 a v roce 2400, tam je značný nárůst. Ti lidé se někde vzali, že ano, nespadli z nebe. Stejné je to i na vysokých školách. Takže v tomto smyslu, z těchto dotačních programů můžeme usuzovat, že roste,a to je vynikající sdělení a zjištění, počet romských studentů středních i vysokých škol, kteří dostávají rovnocenné vzdělání, tak jako většinová populace. To je smyslem integrační politiky ve školství."

"Jsou konkrétní vysoké školy, o které mají romští studenti zájem nebo pokryjí všechny vysoké školy?"

"Tak zcela určitě zájem je soustředěn tam, kde jsou nejvyšší počty studentů středních škol, to znamená, že jednou z těch škol je Akademie Jana Ámose Komenského, která je soukromou vysokou školou. Tam byl velký zájem vloni, protože odmaturovala třída v Kolíně, odmaturovala třída na Evangelické akademii a samozřejmě mnozí další středoškolští studenti, kteří jsou roztroušeni po celé republice, zejména ti, kteří měli v obsahu středoškolského studia sociální práci, podobně tak se hlásily na tuto školu. Bylo to několik desítek lidí."

"Takže třeba technika, tam asi moc těch studentů nebude? ... (smích)..."

"Na techniku to moc nebude..... (smích)......já bych ale moc rád řekl, že je to škoda a že se domnívám, že není dobrá cesta, aby se romští studenti soustředili jen na otázku sociální práce a podobně. Já bych si ze všeho nejvíc přál, aby došlo ke skutečné integraci. Takže bych velmi rád viděl romské učitele, romské lékaře. Romské právníky nějaké máme, ale není jich tolik, kolik by jich bylo potřeba. Zkrátka ve všech oblastech života společnosti tak, jak je to běžné, aby to odpovídalo běžnému rozložení v populaci."

"Ve studiu jsme si povídali s Karlem Tomkem z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Děkujeme, na shledanou."

"Na shledanou."

"Na shledanou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.12.2015	Vysokoškolákům pomáhají stipendia Romského vzdělávacího fondu	O Roma Vakeren
14.05.2010	O vzdělávání romských dětí s Martinem Šimáčkem	O Roma Vakeren
26.11.2009	MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žáků	Zprávy ze života Romů
14.11.2008	Přístup romských dětí ke vzdělání	O Roma Vakeren
15.02.2008	Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšinách	O Roma Vakeren
15.12.2006	Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve Francii	O Roma Vakeren
06.10.2006	Závěry konference o vzdělávání Romů v České republice	O Roma Vakeren
06.10.2006	Představujeme účastníky mediálního kurzu pro Romy	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Evropská komise přivítala iniciativu slovenské vlády prošetřit případy údajných nedobrovolných sterilizací romských žen na východním Slovensku, o kterých informovaly nevládní organizace. Jak řekl vedoucí delegace Evropské komise na Slovensku Eric van der Linden, pro zahraničí neexistuje lepší signál než to, že země má snahu tento problém skutečně vyřešit.

Karvinský okresní soud odročil případ dvanáctičlenné skupiny, která loni v srpnu napadla před diskotékou Alexandria v Českém Těšíně. Násilníci byli vyzbrojeni baseballovýni pálkami, plynovou pistolí a jednomu z napadených způsobili těžké zranění. Hlavní líčení bude pokračovat koncem března, kdy soudce předvolá další svědky a soudní znalce.

Podle listu Sme už na Slovensko přišly stamiliony, které měly pomoci vyřešit situaci Romů. Za to, v jakých podmínkách žijí naši Romové, nás už Evropská unie nejednou kritizovala, ale současně k nám putovaly i nemalé peníze na romské projekty. Ty se však dostanou k Romům notně okleštěné, napsal slovenský list. Podle novináře Andreje Bána, který dlouhodobě sledoval toky těchto peněz, je systém rozdělování špatný a dárcové často vůbec nevědí, na jaké projekty se finance použily.

Mladí Romové na Valašsku se mohou díky česko-nizozemskému projektu připravit na povolání. V září budou otevřeny tři třídy pro Romy z Valašského Meziříčí, Vsetína a Rožnova pod Radhoštěm a žáci ve věku od 16ti let se budou připravovat v oborech kuchař-číšník a stavební dělník, nebo na studium sociálněprávní problematiky. Projekt je společnou aktivitou tří radnic ve Valašském Meziříčí a nizozemském Bussumu, přičemž nizozemská vláda zaplatí učitele.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
07.11.2015	Postavení romských žen ve společnosti se mění	O Roma Vakeren
21.07.2015	Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EU	Zprávy ze života Romů
11.07.2015	Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a média	O Roma Vakeren
30.05.2015	Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé Romy	Zprávy ze života Romů
18.04.2015	Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaci	O Roma Vakeren
18.01.2014	Nucená sterilizace a naše zákony	O Roma Vakeren
07.12.2013	Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremista	O Roma Vakeren
01.08.2013	Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práce	Zprávy ze života Romů
20.07.2013	Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centru	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"V praxi to vypadá tak, že si musíme ještě tento rok dávat pozor. I když novela občanského zákoníku platí od počátku roku, tak přesto na výrobky, které byly vyrobeny před koncem roku 2002 mohou prodejci poskytovat ještě 6 - ti měsíční záruční dobu, ale měli bychom si velice dobře pamatovat, že pokud nám prodávající na paragon nebo do záručního listu nenapíše délku záruční doby v trvání šesti měsíců, má se automaticky za to, že se na ně vztahuje 24 - ti měsíční záruční doba. Tato dvouletá záruční doba se vztahuje na spotřební zboží. U potravin, krmiv nebo živých zvířat je ta doba jiná."

"Jak bude moci zákazník uplatňovat reklamaci?"

"U reklamací se nic nemění. Když se na výrobku vyskytne vada, tak je dobré okamžitě jít do obchodu, včas jej reklamovat. Musíme s sebou mít buď paragon nebo záruční list. Nejlepší je paragon, protože ten je nezpochybnitelný. Požádáme prodavače, aby s námi sepsal reklamační list. Do toho uvedeme, kdy byl výrobek koupen, za jakou cenu a popíšeme, jaká vada se u něj projevuje. Je důležité vědět, že v případě odstranitelných vad máme nárok jak na odstranění vady, tak na výměnu výrobku, ovšem ta přichází v úvahu jedině tehdy, pokud by nebylo vhodné výrobek opravovat. Například, že by ta oprava byla příliš drahá. Když je to vada neodstranitelná, tak to je jasné, kupující si diktuje, jestli chce vrátit peníze nebo vyměnit výrobek. Všechno ale musí být vždy písemně."

"Paní Rázová, můžete dát pár rad pro posluchače, na co si mají dát při výběru zboží pozor."

"Než půjdeme do obchodu, udělat si představu, co od výrobku očekáváme, jaké funkce by měl mít a především v obchodě se nevzdávat svého práva si ten výrobek nechat předvést, doslova si ho osahat, nahlédnout i do návodu a teprve poté jít k pokladně. Ale ještě před tím, se zeptat prodávajícího, a vyžádat si to černé na bílém, zda na výrobky dlouhodobé spotřeby - chladnička, pračka atd. - existují záruční a pozáruční autorizované servisy. Pokud na daný výrobek by servis nebyl, tak platí nekupovat ho."

"Co český návod u výrobku?"

"Samozřejmě český návod musí být, je to povinností. A pokud by nebyl, tak zase platí, takový výrobek nekupovat."

Své dotazy pro naši právní poradnu můžete posílat na adresu

Anna.Polakova@rozhlas.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
27.07.2013	Smlouvy s mobilními operátory už nás nebudou brzdit	O Roma Vakeren
20.07.2013	Na co si dát pozor při výběru dovolené přes internet?	O Roma Vakeren
01.08.2008	O projektu Co je a není diskriminace	O Roma Vakeren
20.06.2008	SOS poradna pro spotřebitele nabízí bezplatný právní servis	O Roma Vakeren
23.05.2008	Diskriminace se může projevovat i v přístupu k bankovním a telekomunikačním službám	O Roma Vakeren
07.03.2008	Spory mezi spotřebiteli a podnikateli bude možné řešit mimosoudní cestou	O Roma Vakeren
29.02.2008	Můžete využít Antidiskriminační linku Sdružení obrany spotřebitelů	O Roma Vakeren
25.01.2008	Sdružení obrany spotřebitelů bojuje proti diskriminaci zákazníků	O Roma Vakeren

"Probíhají tam aktivity jako je taneční soubor, hudební soubory, fotbalový koružek, pak tam probíhal keramický kroužek, výtvarný. V suterénu budovy je posilovna."

"Mohla byste se třeba podívat dozadu a zhodnotit, jak se to osvědčilo ? Splnilo to funkci, kterou mělo?"

"Určitě to tu funkci plní. Je to běh na dlouhou trať. Přece jenom, integrace romských komunit a romských občanů je náročná a neustále hledáme nové a nové směry a cesty, protože děláme chyby. Osvědčilo se ale stoprocentně to, že děti a mládež hojně navštěvují volnočasové aktivity, kterých se snažíme nabízet co nejvíce. A určitě se podílejí a aktivně účastní celé řady doprovodných programů, jako jsou třeba hudební vystoupení, festivaly, koncerty žáků romské hudební školy, která tam je také, a tak dále."

"Jak je to s financováním?"

"Dá se říci, že romské komunitní centrum od té doby, kdy na jeho vznik byla dána dotace od Ministerstva vnitra, což bylo v roce 1999, je financováno plně z rozpočtu statutárního města Liberec. Dotaci jsme ještě obdrželi na rozšíření volnočasových aktivit. Tam šlo především o dokoupení a dovybavení některých hudebních nástrojů a dalších drobných věcí a od té doby je skutečně centrum plně financováno z rozpočtu města."

"Takže můžeme vlastně mluvit o tom, že je to rarita v libereckém kraji ? Sjíždějí se sem Romové i odjinud, chybí jim ta setkávací aktivita?"

"Skoro bych řekla, že setkávací aktivita jim chybí. Je pravda, že jsme se snažili řešit nějakým způsobem problematiku nezaměstnanosti romských občanů a za tímto účelem se sjížděli a měli ochotu sjet i romští podnikatelé z jiných okresních měst libereckého kraje. Snažíme se, aby centrum sloužilo skutečně jako setkávací centrum."

"Řízení centra mají na starosti dva lidé přímo tady z radnice, takže kontakt je těsný, to je velká výhoda."

"Určitě, právě také na ně se lidé obrací. Právě tito dva lidé, kteří jsou zaměstnanci města tam působí po celou dobu provozu."

"Romští terénní pracovníci, jak jste na tom v Liberci?"

"My jako město žádné terénní pracovníky nemáme, ale v současnosti je Radou vlády pro záležitosti romské komunity vyhlášen program na podporu romských terénních pracovníků. Rádi bychom se pro začátek o tři ucházeli."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
31.03.2015	Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná bota	Zprávy ze života Romů
23.08.2014	Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládež	O Roma Vakeren
21.06.2014	Kvůli požáru bytového domu v Liberci přišli úplně o všechno	O Roma Vakeren
22.06.2013	Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služeb	O Roma Vakeren
10.03.2012	Jihlavské organizaci, která pomáhá Romům, hrozí zánik	O Roma Vakeren
31.07.2009	Ptát se lidí přímo, co potřebují	O Roma Vakeren
24.07.2009	Je zapotřebí více terénních pracovníků	O Roma Vakeren
08.05.2009	Také Liberec se přidal k protestům proti neonacismu	O Roma Vakeren
19.01.2007	Romské komunitní centrum v Liberci nabízí velké množství aktivit	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Ve veřejných institucích a sdělovacích prostředcích u nás už zcela převládlo oslovení Rom. Tímto způsobem navíc příslušníci romského národa oslovují sami sebe taky ve svém rodném jazyce. Oslovení cikán pak vnímají velmi často jako něco urážlivého a hanlivého. Ve slově cikán je totiž jistá stereotypní tradice, Připomeňme si třeba rčení: "Lže jako cikán" atd. Takzvaní cikáni byli bráni v minulosti jen jako sociální skupina. Důležitá je samozřejmě tradice. Ještě před 150 lety Romové oslovení cikán vnímali jinak než dnes a slovo Rom nebylo v majoritě ještě tak rozšířené. Jak například vadí oslovení cikán Ivetě Demeterové, která patří již k mladší generaci:

"Těžko říct, možná v jakých situacích a v jakém kontextu je oslovení cikán použito, ale já sem si již osvojila Rom, Romka. Je rozdíl, z kterých úst to vyjde. Jestliže toto oslovení použije Rom, pak je to asi normální, protože v tom neslyším popíchnutí."

Na to, jak bude některé etnikum nazýváno může mít vliv i ono samo. Například, delegáti Prvního mezinárodního romského kongresu, který se konal v Londýně v roce 1971, se usnesli, že nadále se má používat pouze název Romové. Důležité jsou ale i další faktory, které ovlivňují vnímání obou oslovení. To připomíná i Dana Dublajová:

"Záleží, za jakých okolností je to použito. Ale popíchnutím je, když slyším názor: 'Nevzali tu cikánku do práce, já bych ji taky nevzal'. To je taková ta forma, ze které div že nevylítnu z kůže. Můj syn řekne: 'Já jsem cikán'."

Závěrem je třeba jednoznačně konstatovat, že každá komunita má právo na takové oslovení, které si přeje a které si sama zvolí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.01.2015	Hostem pořadu Hovory na ČRo Plus bude redaktorka romského vysílání Iveta Demeterová	Zprávy ze života Romů
13.12.2014	Cena Roma Spirit letos zamířila i do romské redakce Českého rozhlasu	O Roma Vakeren
11.12.2014	Ceny Roma Spirit 2014 byly rozdány v Pražské křižovatce Za celoživotní dílo byla oceněna legendární romistka Eva Davidová	Zprávy ze života Romů
11.12.2014	Cenu Roma Spirit získala i vedoucí romského vysílání Českého rozhlasu	Zprávy ze života Romů
11.12.2014	Ocenění Roma Spirit 2014 putuje i do Českého rozhlasu	Zprávy ze života Romů
22.01.2010	Redaktorka a moderátorka Iveta Demeterová	O Roma Vakeren
28.11.2003	Sdružení Dženo a Radio Rota usilují o zlepšení postavení Romů ve většinové společnosti	O Roma Vakeren
14.02.2003	Rom nebo cikán?	O Roma Vakeren
25.10.2002	Vzniká romské internetové vysílání	O Roma Vakeren