O Roma Vakeren
Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu
pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".
Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin
paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma
vakeren"!
Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a
nebude chybět také romská hudba.
Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca!
Šunena te romane giľa - šukar šuniben.
Nejprve se podíváme do ostravské vesničky soužití, která začíná žít pestrým
společenským životem. Všichni se radují z prvního miminka, které se ve
vesničce narodilo.
Naším hostem ve studiu bude tentokrát Karel Tomek, ředitel odboru
předškolního, základního, základního uměleckého a jazykového vzdělávání z
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mimo jiné si s ním budeme
povídat o stipendiu pro romské žáky.
Jak pomoci nezaměstnaným romským matkám? Tuto otázku si klade pedagožka
Marie Cincibusová.
Naše právní poradna vás blíže seznámí s novým zákonem o záruční lhůtě.
Romské komunitní centrum v Liberci vstupuje už do 4. roku své existence. A v
rubrice zvyky a tradice si povíme, proč se Romům nelíbí oslovení cikán.
Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Jaroslav
Sezemský a Alžběta Janíčková.
=[ Reportáž ]=
V ostravské vesničce soužití se narodilo první dítě
Ostravská vesnička soužití žije pestrým společenským životem. Lidé ze
zaplavené městské části Hrušov si po strádání na ubytovnách a v unimobuňkách
konečně mohou dovolit drobné radosti. Hlavně se všichni radují z prvního
miminka, které se ve vesničce narodilo. Více Gabriela Všolková.
Nejvíce se na Anitku těšili rodiče a její dva starší bráškové. Tatínek
Jaroslav byl nadšený. Přiznává, že jméno dcery ho překvapilo.
"My jsme se o tom bavili, že bychom to jméno mohli dát. Na poslední chvíli
jsme se rozhodli jinak. Ona si vymyslela jméno, ani jsem o tom nevěděl.
Takže jsem přišel do porodnice a tam jsem vlastně zjistil, jak se malá
jmenuje."
Anitka se má čile k světu. Posledních 38 centimetrů a tři a čtvrt kilogramu
živé váhy už překonala a tatínek pro ni plánuje sportovní kariéru.
"Já si strašně přeju, aby byla sportovně založená, třeba tenistka. Ať
nedopadne tak jako my, bez práce, bez peněz."
První velký dar, kočárek, přinesl Anitě ředitel ostravsko - opavské diecézní
charity Jiří Hořínek.
"To je přírůstek pro nás pro všechny, protože jsme se všichni podíleli na
stavbě vesničky. Přeji miminku, aby se mu splnila všechna jeho tajná přání."
Ve vesničce se ale nezapomíná i na ostatní děti. Mohou si hrát s
dobrovolnicí, která do Muglinova pravidelně dojíždí, mohou chodit do
zájmových kroužků a na pravidelné diskotéky. Na nedostatek vyžití si ale
nemohou stěžovat ani dospělí, říká Anitčin strýc Marek Míka.
"Šicí kroužek pro dospělé ženy, kde se mohou naučit šít. Udělat si
rekvalifikaci, aby pak měly větší možnost si najít práci. Teď se tu rozbíhá
obchod se smíšeným zbožím, takové potraviny. Prvního se chystá ples. Já si
myslím, že to proběhne super. Děláme tady takové akce dost často. Ples je tu
poprvé, akorát jsme tu měli zábavu, diskotéku. Já si myslím, že ten ples, to
bude spíše bál, že děti tam odpoledne budou v nějakých maskách. Potom tam
bude skupina, která tady ve vesničce sídlí. Jsou to jedni z obyvatel, kteří
nám tu budou hrát. Jinak, oblečení společenské a občerstvení bude zajištěno."
Prozradil, že se chystá i založení ryze pánského klubu.
"Jo, tak takový klub tu bude. Bude tam pivo, budou se tam moct hrát karty,
pokecat, šachy..."
Obyvatelé vesničky už také začali vydávat vlastní zpravodaj. Informují v něm
o dění v komunitě, otiskují zprávy z rady, nabízejí tipy pro volný čas.
Sousedé se také dočtou o zájmových kroužcích pro děti i dospělé. Redaktor
listů František Radil řekl, že zpravodaj vychází jednou za měsíc a každá
rodina ho dostane do schránky.
"Chtěli bychom, aby obyvatelé byli trošku informovaní, co se děje ve
vesničce, jaké jsou přípravy, nějaké akce, připomínky k obyvatelům, spíš
takové informace, kam by se dalo jít na výlet nebo něco takového."
Vesnička soužití vyrostla v místě bývalé skládky, nový domov v ní našlo
třicet romských, neromských a smíšených rodin. Netradiční projekt má pomoci
sblížení Romů s majoritní společností.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Horké téma ]=
Karel Tomek z MŠMT
A je tu čas pro našeho pravidleného hosta. K mikrofonu ho pozvaly Marie
Vrábelová a Anna Poláková.
"Ve studiu vítáme Karla Tomka, ředitele odboru předškolního, základního,
základního uměleckého a jazykového vzdělávání z Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy. Dobrý večer."
"Dobrý večer."
"Vaše ministerstvo vyhlásilo stipendijní program pro romské žáky na
středních školách. Přibližte nám tento program."
"Tento program se přesně jmenuje Podpora romských žáků středních škol. Běží
už od roku 2000, tehdy jsme začínali s 330 žáky a 2 300 000 korunami v
jednom pololetí. Na konci roku 2002 to již bylo1.409 podporovaných žáků s
bezmála 5 - ti milionovou dotací za toho půl roku. Je důležité připomenout,
že ten program má uzávěrku, která je přesně 28. února . Do té doby mohou
žáci prostřednictvím škol požádat o dotaci. Ta je určena škole pro to, aby
podporovala romské žáky, čili není to dotace osobě jako takové, ale škole.
Já bych k tomu řekl jednu důležitou věc - máme signály o tom, že, jak se
změnilo státoprávní uspořádání, tak na okresech zanikly funkce romských
poradců. Je třeba nějakým způsobem doložit, že dítě je v situaci, kdy
potřebuje podporu, takže to může doložit buď krajský poradce nebo ředitel
odboru sociálních věcí obecního výboru z rozšířenou působností nebo kraje.
Určitě se nenechat odbýt, nehodit flintu do žita tím, že neexistují okresní
úřady. Je to v pokynu přesně popsáno, visí to na internetu Ministerstva
školství i Úřadu vlády a pokud vím, byl tento pokyn publikován také v
některých romských periodikách."
"Na co jsou prostředky konkrétně určeny?"
"Prostředky jsou určeny na úhradu školného, stravného, na ubytování, na
školní potřeby, ochranné pomůcky a zcela ve výjimečných případech, tam kde
není možná úhrada nákladů na cestovné, tak je možno platit cestovné. Ale jen
tam, kde rodina o to nemůže požádat ve standardních režimech sociálních
dávek."
"Jaké další vzdělávací programy připravuje Ministerstvo školství?"
"Já bych moc rád upozornil na dva programy, které běží teď v projektu Phare.
Jsou to programy, které spolufinancuje Česká republika a Evropská Unie.
Jeden z nich je zaměřen na vytvoření vzdělávacích materiálů pro romské žáky.
Bude vycvičeno 400 učitelů v zacházení s těmito materiály, tak aby romským
dětem na základních školách ulehčili vzdělávání. A zároveň bude vytvořena
sada materiálů pro přípravné třídy a bude vycvičeno 100 učitelů a 100
romských pedagogických asistentů - vychovatelů, kteří se budou s těmi
materiály učit zacházet tak, aby kvalita vzdělávání v přípravných třídách
byla co nejlepší. A naproti tomu běží druhý projekt Phare, který je vlastně
takovým bratříčkem tohoto projektu. Má posílit multikulturní vzdělávání ve
většinové populaci. Tam budou zase vyvinuty materiály na výuku a bude
vycvičeno 2000 učitelů základních škol tak, aby prostředí základních škol
bylo vstřícnější k minoritám, včetně samozřejmě té romské. To jsou takové
dva projekty, na jejichž výsledky se velmi těšíme. Moc si od toho slibujeme
a je dobré o tom vědět. Až se pracovníci těchto projektů objeví na školách,
aby našli podporu, aby se učitelé účastnili vzdělávání, které se jim nabízí."
"O jaké materiály jde?"
"Budou to materiály didaktické, to znamená, budou to učební materiály pro
žáky vytvořené s ohledem na některá specifika vnímání romských dětí, na
jejich kulturní tradice, na zázemí, které mají v romské komunitě. Takže
budou to takovéhle typy materiálů."
"Jakých úspěchů se dosáhlo v přechodu ze zvláštních škol na základní?"
"Prokázalo se, že s použitím metodiky, kterou vyvinula organizace Step by
step, je možné dosáhnout ve spolupráci s učiteli základních škol, jsou - li
na to připraveni a je - li jim poskytnuta metodická pomoc, zvládnutí situace
tak, že děti, které se učí podle programů: zvláštní škola, se mohou učit
podle programů: základní škola. To znamená, že program je založen především
na tom, že na dítě jsou kladeny vyšší požadavky, je mu jasně dávána podpora
a víra, že to dokáže. My jsme o tom měli mezinárodní konferenci v Budapešti
a jsou tu výsledky, které chceme v budoucnu využít."
"Jak je to se zvláštními školami ? Budou fungovat tak, jak fungují nebo se
zruší a nahradí je jiný systém?"
"Nebudou fungovat tak, jak fungují, protože v návrhu školského zákona se s
nimi nepočítá jako s institucemi, které by fungovaly dál jako zvláštní
školy. Všechny školy pro povinnou školní docházku budou školami základními,
vyjma škol, které budou mít zvláštní vzdělávací program. To je ale skutečně
pro velmi těžká postižení, to je to, čemu dnes říkáme pomocné školy, kde
děti opravdu nemohou zvládnout program. Jinak, ostatní program má být velmi
široký tak, aby se ho mohly účastnit děti z celé populace, takže tady by
zákon měl přinést zcela zásadní změnu."
"Připravujete programy na podporu romských žáků nebo podílejí se na této
práci, na této přípravě i Romové?"
"Určitě, podílejí. My máme na odboru Milana Kovácse, který je Rom, a běžně
se setkáváme s Romy. Sdružení, která nám pomáhají... oni pomáhají samozřejmě
především sami sobě... (smích)... protože dneska... a já si toho hrozně
vážím... to není tak, že někdo z Prahy "pomáhá těm ubohým Romům". Romové
jsou dnes již dostatečně rozumní, je to součást našeho národa, jsou to
dospělí lidé a oni vědí, co potřebují, umí si o to říct. A je na státních
orgánech, v případě vzdělání na Ministerstvu školství, aby poskytlo podporu,
pomoc, né dělalo něco za ně. Takže dneska je výborná situace v tom, že řada
romských sdružení ví, co by chtěla, umí napsat dobré projekty, realizovat
je. My když dostáváme vyhodnocení projektů, tak z některých je jasné, že je
to obrovská práce, kterou dělají."
"Zvýšil se počet romských studentů na vysokých školách? Máte nějaké údaje?"
"Na otázky čísel se mi odpovídá obecně špatně, protože kromě projektu
podpory žáků, kde víme, komu jsme ty peníze dali, tak tam to umíme přesně,
ale..."
"...alespoň obecně..."
"obecně se zdá, že se zvyšuje, protože se objevuje docela výrazný tlak na
to, že by měl vzniknout podobný program jako na středoškolské úrovni. A i z
čísel podporovaných v roce 2333 a v roce 2400, tam je značný nárůst. Ti lidé
se někde vzali, že ano, nespadli z nebe. Stejné je to i na vysokých školách.
Takže v tomto smyslu, z těchto dotačních programů můžeme usuzovat, že
roste,a to je vynikající sdělení a zjištění, počet romských studentů
středních i vysokých škol, kteří dostávají rovnocenné vzdělání, tak jako
většinová populace. To je smyslem integrační politiky ve školství."
"Jsou konkrétní vysoké školy, o které mají romští studenti zájem nebo
pokryjí všechny vysoké školy?"
"Tak zcela určitě zájem je soustředěn tam, kde jsou nejvyšší počty studentů
středních škol, to znamená, že jednou z těch škol je Akademie Jana Ámose
Komenského, která je soukromou vysokou školou. Tam byl velký zájem vloni,
protože odmaturovala třída v Kolíně, odmaturovala třída na Evangelické
akademii a samozřejmě mnozí další středoškolští studenti, kteří jsou
roztroušeni po celé republice, zejména ti, kteří měli v obsahu
středoškolského studia sociální práci, podobně tak se hlásily na tuto školu.
Bylo to několik desítek lidí."
"Takže třeba technika, tam asi moc těch studentů nebude? ...
(smích)..."
"Na techniku to moc nebude..... (smích)......já bych ale moc rád řekl, že je
to škoda a že se domnívám, že není dobrá cesta, aby se romští studenti
soustředili jen na otázku sociální práce a podobně. Já bych si ze všeho
nejvíc přál, aby došlo ke skutečné integraci. Takže bych velmi rád viděl
romské učitele, romské lékaře. Romské právníky nějaké máme, ale není jich
tolik, kolik by jich bylo potřeba. Zkrátka ve všech oblastech života
společnosti tak, jak je to běžné, aby to odpovídalo běžnému rozložení v
populaci."
"Ve studiu jsme si povídali s Karlem Tomkem z Ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy. Děkujeme, na shledanou."
"Na shledanou."
"Na shledanou."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Zprávy ]=
Evropská komise přivítala iniciativu slovenské vlády prošetřit případy
údajných nedobrovolných sterilizací romských žen na východním Slovensku, o
kterých informovaly nevládní organizace. Jak řekl vedoucí delegace Evropské
komise na Slovensku Eric van der Linden, pro zahraničí neexistuje lepší
signál než to, že země má snahu tento problém skutečně vyřešit.
Karvinský okresní soud odročil případ dvanáctičlenné skupiny, která loni v
srpnu napadla před diskotékou Alexandria v Českém Těšíně. Násilníci byli
vyzbrojeni baseballovýni pálkami, plynovou pistolí a jednomu z napadených
způsobili těžké zranění. Hlavní líčení bude pokračovat koncem března, kdy
soudce předvolá další svědky a soudní znalce.
Podle listu Sme už na Slovensko přišly stamiliony, které měly pomoci vyřešit
situaci Romů. Za to, v jakých podmínkách žijí naši Romové, nás už Evropská
unie nejednou kritizovala, ale současně k nám putovaly i nemalé peníze na
romské projekty. Ty se však dostanou k Romům notně okleštěné, napsal
slovenský list. Podle novináře Andreje Bána, který dlouhodobě sledoval toky
těchto peněz, je systém rozdělování špatný a dárcové často vůbec nevědí, na
jaké projekty se finance použily.
Mladí Romové na Valašsku se mohou díky česko-nizozemskému projektu připravit
na povolání. V září budou otevřeny tři třídy pro Romy z Valašského Meziříčí,
Vsetína a Rožnova pod Radhoštěm a žáci ve věku od 16ti let se budou
připravovat v oborech kuchař-číšník a stavební dělník, nebo na studium
sociálněprávní problematiky. Projekt je společnou aktivitou tří radnic ve
Valašském Meziříčí a nizozemském Bussumu, přičemž nizozemská vláda zaplatí
učitele.
=[ Právní poradna ]=
Nový zákon pro spotřebitele
Od začátku letošního roku platí nový zákon pro spotřebitele, který jim
vychází vstříc a prodlužuje záruční dobu u výrobků na dva roky. Marie
Vrábelová navštívila šéfredaktorku časopisu pro spotřebitele D TEST, která
jí prozradila užitečné rady.
"V praxi to vypadá tak, že si musíme ještě tento rok dávat pozor. I když
novela občanského zákoníku platí od počátku roku, tak přesto na výrobky,
které byly vyrobeny před koncem roku 2002 mohou prodejci poskytovat ještě 6
- ti měsíční záruční dobu, ale měli bychom si velice dobře pamatovat, že
pokud nám prodávající na paragon nebo do záručního listu nenapíše délku
záruční doby v trvání šesti měsíců, má se automaticky za to, že se na ně
vztahuje 24 - ti měsíční záruční doba. Tato dvouletá záruční doba se
vztahuje na spotřební zboží. U potravin, krmiv nebo živých zvířat je ta doba
jiná."
"Jak bude moci zákazník uplatňovat reklamaci?"
"U reklamací se nic nemění. Když se na výrobku vyskytne vada, tak je dobré
okamžitě jít do obchodu, včas jej reklamovat. Musíme s sebou mít buď paragon
nebo záruční list. Nejlepší je paragon, protože ten je nezpochybnitelný.
Požádáme prodavače, aby s námi sepsal reklamační list. Do toho uvedeme, kdy
byl výrobek koupen, za jakou cenu a popíšeme, jaká vada se u něj projevuje.
Je důležité vědět, že v případě odstranitelných vad máme nárok jak na
odstranění vady, tak na výměnu výrobku, ovšem ta přichází v úvahu jedině
tehdy, pokud by nebylo vhodné výrobek opravovat. Například, že by ta oprava
byla příliš drahá. Když je to vada neodstranitelná, tak to je jasné,
kupující si diktuje, jestli chce vrátit peníze nebo vyměnit výrobek. Všechno
ale musí být vždy písemně."
"Paní Rázová, můžete dát pár rad pro posluchače, na co si mají dát při
výběru zboží pozor."
"Než půjdeme do obchodu, udělat si představu, co od výrobku očekáváme, jaké
funkce by měl mít a především v obchodě se nevzdávat svého práva si ten
výrobek nechat předvést, doslova si ho osahat, nahlédnout i do návodu a
teprve poté jít k pokladně. Ale ještě před tím, se zeptat prodávajícího, a
vyžádat si to černé na bílém, zda na výrobky dlouhodobé spotřeby -
chladnička, pračka atd. - existují záruční a pozáruční autorizované servisy.
Pokud na daný výrobek by servis nebyl, tak platí nekupovat ho."
"Co český návod u výrobku?"
"Samozřejmě český návod musí být, je to povinností. A pokud by nebyl, tak
zase platí, takový výrobek nekupovat."
Své dotazy pro naši právní poradnu můžete posílat na adresu
Anna.Polakova@rozhlas.cz
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Reportáž ]=
Už čtyři roky pracuje romské komunitní centrum v Liberci
Jak už jsme před týdnem informovali, romské komunitní centrum v Liberci
vstupuje do 4. roku své existence. Jeho financování je dnes plně v rukou
libereckého magistrátu, který v rámci prevence kriminality přidělil i letos
část dotačních peněz na řadu programů, které centrum má. Kolegyně Zdenka
Schovánková se zeptala Gabriely Krupičkové - vedoucí oddělení prevence a
sociálních věcí libereckého magistrátu - nejen na to, do jakých programů
peníze plynou, ale i na to, co vše centrum nabízí...
"Probíhají tam aktivity jako je taneční soubor, hudební soubory, fotbalový
koružek, pak tam probíhal keramický kroužek, výtvarný. V suterénu budovy je
posilovna."
"Mohla byste se třeba podívat dozadu a zhodnotit, jak se to osvědčilo ?
Splnilo to funkci, kterou mělo?"
"Určitě to tu funkci plní. Je to běh na dlouhou trať. Přece jenom,
integrace romských komunit a romských občanů je náročná a neustále hledáme
nové a nové směry a cesty, protože děláme chyby. Osvědčilo se ale
stoprocentně to, že děti a mládež hojně navštěvují volnočasové aktivity,
kterých se snažíme nabízet co nejvíce. A určitě se podílejí a aktivně
účastní celé řady doprovodných programů, jako jsou třeba hudební vystoupení,
festivaly, koncerty žáků romské hudební školy, která tam je také, a tak
dále."
"Jak je to s financováním?"
"Dá se říci, že romské komunitní centrum od té doby, kdy na jeho vznik byla
dána dotace od Ministerstva vnitra, což bylo v roce 1999, je financováno
plně z rozpočtu statutárního města Liberec. Dotaci jsme ještě obdrželi na
rozšíření volnočasových aktivit. Tam šlo především o dokoupení a dovybavení
některých hudebních nástrojů a dalších drobných věcí a od té doby je
skutečně centrum plně financováno z rozpočtu města."
"Takže můžeme vlastně mluvit o tom, že je to rarita v libereckém kraji ?
Sjíždějí se sem Romové i odjinud, chybí jim ta setkávací aktivita?"
"Skoro bych řekla, že setkávací aktivita jim chybí. Je pravda, že jsme se
snažili řešit nějakým způsobem problematiku nezaměstnanosti romských občanů
a za tímto účelem se sjížděli a měli ochotu sjet i romští podnikatelé z
jiných okresních měst libereckého kraje. Snažíme se, aby centrum sloužilo
skutečně jako setkávací centrum."
"Řízení centra mají na starosti dva lidé přímo tady z radnice, takže kontakt
je těsný, to je velká výhoda."
"Určitě, právě také na ně se lidé obrací. Právě tito dva lidé, kteří jsou
zaměstnanci města tam působí po celou dobu provozu."
"Romští terénní pracovníci, jak jste na tom v Liberci?"
"My jako město žádné terénní pracovníky nemáme, ale v současnosti je Radou
vlády pro záležitosti romské komunity vyhlášen program na podporu romských
terénních pracovníků. Rádi bychom se pro začátek o tři ucházeli."
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
=[ Historie, zvyky ]=
Rom anebo Cikán?
Dnes se budeme zabývat dalšími rozdíly mezi oslovením Rom a cikán. Proč
dáváme přednost právě slovu Rom?
Ve veřejných institucích a sdělovacích prostředcích u nás už zcela převládlo
oslovení Rom. Tímto způsobem navíc příslušníci romského národa oslovují sami
sebe taky ve svém rodném jazyce. Oslovení cikán pak vnímají velmi často jako
něco urážlivého a hanlivého. Ve slově cikán je totiž jistá stereotypní
tradice, Připomeňme si třeba rčení: "Lže jako cikán" atd. Takzvaní cikáni
byli bráni v minulosti jen jako sociální skupina. Důležitá je samozřejmě
tradice. Ještě před 150 lety Romové oslovení cikán vnímali jinak než dnes a
slovo Rom nebylo v majoritě ještě tak rozšířené. Jak například vadí oslovení
cikán Ivetě Demeterové, která patří již k mladší generaci:
"Těžko říct, možná v jakých situacích a v jakém kontextu je oslovení cikán
použito, ale já sem si již osvojila Rom, Romka. Je rozdíl, z kterých úst to
vyjde. Jestliže toto oslovení použije Rom, pak je to asi normální, protože v
tom neslyším popíchnutí."
Na to, jak bude některé etnikum nazýváno může mít vliv i ono samo.
Například, delegáti Prvního mezinárodního romského kongresu, který se konal
v Londýně v roce 1971, se usnesli, že nadále se má používat pouze název
Romové. Důležité jsou ale i další faktory, které ovlivňují vnímání obou
oslovení. To připomíná i Dana Dublajová:
"Záleží, za jakých okolností je to použito. Ale popíchnutím je, když slyším
názor: 'Nevzali tu cikánku do práce, já bych ji taky nevzal'. To je taková
ta forma, ze které div že nevylítnu z kůže. Můj syn řekne: 'Já jsem cikán'."
Závěrem je třeba jednoznačně konstatovat, že každá komunita má právo na
takové oslovení, které si přeje a které si sama zvolí.
Zde si můžete příspěvek poslechnout:
Poslech: RealAudio ~ Download
"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v
pondělí a v úterý na VKV regionálních studií v 19:00 a 19:45 a nebo v
pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.
Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího
zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně... Klidný večer vám přejí
průvodci dnešním O Roma vakeren - Alžběta Janíčková a Jaroslav Sezemský...
Romale sam lošale, hoj amen šunen. Pisinen amenge, so kamen te šunen andro O
Roma vekeren! Ada šuniben predal tumende!
Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!
|