Ohlasy
27-04-2000
Vážení,
(dopsáno dodatečně: vlastně už se mi ani ten dopis nechce posílat, bylo to
spíš takové vyrovnání se sám se sebou, ale...)
pokusím se napsat své zkušenosti s Romy, čistě jako doplnění názoru a nechci
po Vás, aby jste tuto informaci zveřejňovali (ačkoli Vám v tom ani
nebráním), protože je to záporný náhled na věc. Ale ještě než napíši své
zkušenosti, chtěl bych se vyjádřit k Vašemu Webu. Je sqělý!!! :-)
- s nadšením jsem četl o historii Romů a připadala mi čtivě a srozumitelně
zpracovaná
- přečetl jsem si i o historii Romů u nás a to přesto, že novodobé dějiny
mne moc nezajímají
- chystám se přečíst si "Tradiční způsob života...", vytiskl jsem si ho a
doma si jej přečtu.
- Velmi mne překvapila anketa s Romskými osobnostmi, zejména pan Giňa, na
kterého jsem neměl díky sdělovacím prostředkům nejlepší názor, mne velmi
potěšil a nejvíce se mi líbily myšlenky paní Balážové...
Stručně o mně (ačkoli o mne nejde): Jmenuji se Petr Kubík, narodil jsem se a
do patnácti let žil v Mostě, pak jsem se odstěhoval do Štětí, kde jsem
vystudoval papírenskou průmyslovku a usadil se tam. Nyní pracuji coby
správce Intranetu, uživatelská podpora a příležitostně programátor v
AssiDomän Sepap ve Štětí.
Už jako malý jsem si hrával s Romy, neboť jsme s romskou rodinou bydleli v
jednom domě - oni bydleli ve vedlejším vchodě. Můj pocit z nich nebyl dobrý
- asi jako pocit malého dítěte, které si hraje se starším kamarádem, brali
mi hračky a prováděli různé zlomyslnosti. To není nic hrozného, ale člověk
si tím nejlepší názor neudělá. V té době mi ale ještě moc nezáleželo na
jejich sociálním zařazení do naší společnosti. Byl jsem ještě nějakým
rasismem netknutý.
Později jsme se odstěhovali (jednoho z těchto svých kamarádů jsem ještě
jednou viděl později...) a do školy se mnou chodili dva Romové (nevím, zda
byli oba Romové, neboť ani jeden se ke své národnosti nehlásil), jeden byl
vysloveně zloduch a rošťák a ten druhý naopak velice slušný člověk. To byla
základka. Tenkrát jsem se setkal s dost silným rasismem u svého otce, když
jsem tohoto spolužáka přivedl domů a on ho vyhodil a mne ošklivě vynadal.
Vždyť přece jinak jsem si mohl domů přivést jakéhokoli kamaráda a můj otec
proti tomu nic nenamítal. Velmi mne to mrzelo a styděl jsem se před svým
spolužákem (stydím se vlastně do dnes - někdy bych ho chtěl potkat).
Zajímavá příhoda se mi stala, když k nám přijely kolotoče. Skupinka romských
dětí po mne chtěla peníze na kolotoč (tehdy jsem si říkal, že na tom
odsuzování Romů přece jen něco je), házeli po mne kameny, protože jsem jim
odmítl dát peníze. Avšak zastala se mne ROMSKÁ žena. Zvláštní. A potěšilo
mne její chování a mnohokrát jsem to použil jako argument proti rasismu.
Na průmyslovce jsem měl kamaráda, který se opět k Romům nehlásil, ale
minimálně jeho otec byl romského původu. Byl bezvadný člověk (ten můj
kamarád), ale průmyslovku nedokončil (ne snad z rasových důvodů - doufám,
prostě mu škola nešla). Také provedl pár lotrovin, jako například ukradl
motorku. Nechal se chytit, ale před tím se s ní vyboural. Jinak to byl
vcelku dobrý člověk, ale...
No a poslední zkušenost... Znal jsem jednoho mladého Roma (dnes už vím, že
je mu asi patnáct let) - jen tak jsme se zdravili na ulici, já mu vždycky
dal nějaké drobné a on mi nasliboval, kolik že mi vrátí peněz. Jednoho dne
mne potkal a vysvětloval mi, že je mu devatenáct let a že ho vyhodili z
práce. Že mi tudíž všechno vrátí, protože dostane dva platy najednou, ale že
v tuto chvíli nemá na zaplacení elektřiny a ... atd... Půjčil se postupně
poměrně velké peníze, přivedl si kamaráda, který mi slíbil auto, ale chtěl
zálohu, pak potřeboval... No prostě dostali asi dvacet tisíc, půjčili si
nějaké drahé věci, a nakonec jsem zjistil (často byli u toho, když jsem
vybíral z bankomatu peníze), že dlužím bance devět tisíc korun. No nic.
Pozval jsem si kamaráda a jednoho z nich jsme trochu postrašili, on se
přiznal a řekl, že ho někdo vydíral a on mu musel nosit peníze.
No a jak to skončilo? Nemám jediný důkaz, byla to moje vlastní hloupost a
navíc on mi to sám (jelikož chodí do školy) nemůže vrátit. Odpustil jsem mu
to a jsme kamarádi, jenže z něj mámm stále ještě strach. Díky němu jsem se
dotknul dna. Byl jsem bez peněz, odstřihli mi elektřinu, dlužil jsem bance.
Naštěstí (nebo naneštěstí? bylo by mne to možná jinak nepotkalo) mám rozumný
plat a podařilo se mi z těch problémů dostat. Změnilo to můj náhled na
některé věci (netušil jsem, že bych se mohl kdy do takových problémů
dostat). Ale to je za mnou. On je teď můj kamarád, ze kterého mám maličko
strach A PŘEDEVŠÍM - o kterého mám strach (Bylo to na drogy, nebo na co?
Neudělá to zas? Podruhé už mu odpustit nemůžu... Zase si začíná půjčovat,
byť maličké částky...). No uvidím. Zatím mne tohle všechno dovedlo k Vašemu
serveru a pokud měli bohové toto v úmyslu, pak to nebylo marné...
Když to schrnu, nemám s Romy nejlepší zkušenosti, ačkoli ani nejhorší.
Určitě trochu rasista (nebo něco takového) jsem, ačkoli se tomu (a doufám,
že účinně) bráním. Snad to k něčemu bude...
Petr Kubík
P.S.: A teď když dovolíte bych rád zkusil odpovědět na Vaši anketu:
Jak je podle Vás informována ceská verejnost o romské menšine?
Poslední dobou velmi často a velmi neobjektivně. Média typu NOVA a bulvární
tiskoviny, ale často i média, která by měla být seriózní, se ženou za
senzací. Je to dost nešťastné a nejlepší médium v tomto směru je Internet
(díky Vašemu serveru a zahraničním serverům). Souhlasím s paní Balážovou v
tom, že o Romech se hovoří "pouze v souvislosti s romskými tématy" a
překvapuje mne, že mají tolik osobností...
S růstem osobností by se to totiž mohlo změnit...
Jaky je podle Vás vztah ceské spolecnosti k romské komunite.
Ovlivněný dlouhou historií. Já bych rád polemizoval s paní Balážovou
(protože se mi její názory velice líbí). On není způsobený nerozlišováním,
ale naopak povrchním dávným rozlišováním na cizince a na vlastní. Romové
přišli v dávných dobách temného středověku a tehdy bylo vše tvrdší. Přišli
jako cizinci, ale v křesťanské době, v době kdy byly upalovány čarodějnice.
Ne v šťastné pohanské době, kdy by se vykonal nějaký přechodový rituál (kdy
by třeba spolu pojedli domácí s cizinci, aby si ukázali, že věří, že jim ten
druhý neukradne duši, nebo tak něco - zjednodušuji) a všechno by bylo v
pohodě. Nebyli tedy přijati nejlépe a stává se, že první dojem rozhoduje. A
tak už jim to zůstalo. A vleče se to dál. Je mi líto, že existuje národ s
takovou smůlou a že jsme se na něm podepsali mi Evropané (ať už v jejich
původní vlasti, nebo v jejich vlastech nových, kde hledali útočiště), ale
jsme takoví - podívejte se, co udělali Evropané (tehdy ještě byli Evropany a
proto je tak mohu doufám označit - přestože myslím Američany) s Indiány, co
dělali Američani s černochy a myslím, že tyto otázky nejsou dodnes zcela
vyřešeny. Že ač americká vláda černochy přijala (a s Indiány se asi
nevypořádala nikdy), jednotliví lidé je (černochy) nepřijaly úplně nikdy.
Možná tady křesťanství něco opominulo, opominulo tu prostou věc, že člověk
se cizince bojí... Pohanská (lépe polytheistická a přírodní) náboženství na
to myslela mnohem více... Ano, je jedno, jestli Romy nenávidím, nebo miluji,
dívám se na ně jako na ethnikum, jako na rasu, na národ, na kulturu, na
cizince a unikají mi pod tím jednotliví lidé. To je vztah majoritní
společnosti k romské menšině (a to právě paní Balážová překrásně řekla).
Nelze popřít, že Romové k nějakému ethniku patří, ale jsou to také
(především) lidé!!!
Jak jsou podle Vas potírány v Ceske republice projevy rasismu?
Neštěstí je, že rasismus se projevuje i ve státních orgánech, jako jsou
soudy, či policie. Orgán, který by měl být nestranný, aby mohl sloužit
(chtěl jsem napsat národu, ale) lidem, je ovládán podivnými náladami
rasových (či národnostních) sympatií a antipatií a právo tak trpí a to je to
hlavní neštěstí a víme, že to bylo před (nevím - sto lety? míň?) nějakou
dobou v Americe stejné. Ale dnes bychom měli být dále. Avšak úřady ještě
nepochopily, že občan je zákazník, kterému mají sloužit. Je nepohání tržní
ekonomika a snad se najde jiná motivace...
Jaký je Váš nazor na postavení Romu v Ceské republice?
Je nerovnoprávné. Na jednu stranu jim byly v minulosti často poskytovány
různé nesmyslné "výhody", které jim spíše ublížily a ještě pobouřily
závistivého českého človíčka a na druhou stranu nemají zastání a orgány,
které mají například zločiny, které byly na romských občanech spáchány se
snaží případ zamlžit, aby zabránili odsouzení zločinců a tím posílili jejich
sebevědomí. To ale přece také vede k růstu kriminality, na kterou si všichni
stěžujeme.
Co podle Vás vytýkají nejcasteji Ceši Romum?
Nepřizpůsobivost? Jistě. Ale též kriminalitu, kterou však nepřímo způsobili
tím, že přivedli Romy do situace spodiny. Věřím (a odsuďte mne zato, možná
si to zasloužím) ve vyšší kriminalitu Romů, než Gádžů, ale věřím ve vyšší
kriminalitu v prostředí sociálně slabších občanů, bez rozdílu pleti a
národnosti (A i tady se mohu mýlit. Když se podíváte na svět
podnikatelů...). A také věřím v pokles kriminality s nárůstem inteligence a
tam by mělo pomoci naše školství, které není na určitých úrovních v
nejlepším stavu. A to je také velké neštěstí...
Co podle Vás vytýkají nejcasteji Romové Cechum?
Nevím, můj kamarád (ten co mne připravil o obrovské peníze a uvrhnul - byť
na chvíli - na dno) mi řekl: "Konečně vidím dobrého Gádžu". ;-)
Jak vidíte budoucnost Romu v Ceské republice?
Nevím, oni sami dělají poslední dobou mnoho pro to, aby se pozvedli a Česká
republika se také snaží, ač je to někdy poněkud schizofrenní, ale nejhorší
bude vykořenění rasismu (nebo spíš rozlišování obecně - jeden Murphyho zákon
říká: "Jsou dvě skupiny lidí: jedni co dělí lidi na dvě skupiny a pak ti
ostatní."). Myslím, že se to nepovedlo ani jinde, ne jenom v Čechách a z
předchozího vyplývá, že i v Romech toto je (A namítněte, že na to mají
právo. Neberu jim ho, ale jakmile by se taková myšlenka připustila, je
konec. Nikdo nemá právo - jen tak se toho můžeme zbavit.)
Jaké jsou podle Vás možnosti rešení vzájemného soužití Cechu a Romu?
Trpelivost, investice do vzdelání (u Romum i neromu), vetší obcanská
angažovanost osobností kulturního, politického pole, výchova k obcanské
spolecnosti, multikulturálnosti a predevším rozlišovací schopnosti. (napsala
paní Balážová a já s ní souhlasím - snad až na tu rozlišovací schopnost. Ona
to myslí dobře, ale takto řečeno je to nebezpečné.).
Myslíte si, že je nutné pritáhnout zájem Romu o celospolecenské dení a své
postavení ve spolecnosti? Pokud ano, jak byste toho docílili?
Bez diskusí ano. Pokusila bych se cestou osvety, vzdelávání a správnou
motivací. Bylo by však bláhové domnívat se, že pritáhnu 100 procent lidí.
(napsala paní Balážová a já nemám, co bych dodal)
Uvažoval jste nekdy o odchodu z Ceské republiky?
Tady bych si měl najít nějakou náhradní otázku. Například tu již několikrát
zazněly úvahy o rasismu. Jste rasista? Nevím, zda přímo rasista, ale ano -
cizinec je pro mne člověk, kterému nedůvěřuji (to myslím pochopitelně
obrazně), ale snažím se proti tomu něco dělat a někdy až moc přehnaně a to
je taky rasismus. Myslím, že rasista v tomto smyslu je téměř každý. Když
jsem byl v Maroku, snažil jsem se ten národ poznat - předpokládal jsem, že
jsou jiní (a byli). V tom jsem rasista - věřím v kulturní odlišnosti (snad
ani ne rasové), ale mám zájem ty rozdíly poznat. City člověk neuhlídá
(ačkoli věřím, že na venek se to moc neprojevuje), ale rozum říká něco
jiného - jsme různí, nejsou dva lidé stejní, tak proč bychom se měli snažit
je stejné udělat. Jistě - naše kultura si vybudovala jisté normy (a nejhorší
je, že jednou z těch norem se pomaličku za ta století stává odsuzování Romů
- pohrdání Romy), které Romům nevyhovují, ale přiznejme si - některé
nevyhovují ani mnoha z nás. TOLERANCE. Nestane-li se přímo součástí povahy a
citů člověka (snažím se ji v sobě pěstovat, jak to jde), měl by aspoň
udržovat svým rozumem. A to je myslím to, co bych chtěl říci všem lidem na
celém světě: Buďte tolerantní...
 |
|
|
Související články
Nejčtenější články