Zprávy
09-07-2000
Prostějované vyzvali v petici radnici, aby zasáhla proti Romům
Lidé z Prostějova, kteří bydlí v okolí romské kolonie, vyzvali tamní radnici, aby urychleně zasáhla proti obyvatelům kolonie. Prostějované si stěžují, že jim Romové znepříjemňují život svým způsobem života, a podmínky, v nichž žijí, nahrávají šíření epidemií. Radní však namítají, že mají jen omezené možnosti, jak soužití mezi sousedy zlepšit.
"Obyvatelé kolonie se velkou měrou podílejí na nepořádku na okolních sídlištích... vysypáváním kontejnerů na odpadky, zakládáním ohňů, obtěžováním okolí kouřem, hlučným chováním, krádežemi a všeobecnou devastací okolí. Chceme také upozornit na nedodržování hygieny a zvýšené nebezpečí vzniku epidemií infekčních nemocí," píše se v petici, pod niž se podepsalo 400 lidí. Ti obviňují radnici z laxního přístupu k řešení problému. Předák Romů Viliam Hangurbadžo považuje petici za snůšku nepravd a pomluv. "Nic takového bychom si nedovolili," řekl novinářům.
Radní tvrdí, že se snaží situaci řešit, mají však jen omezené prostředky. "Každý rok investujeme do zlepšení podmínek v kolonii půl miliónu korun; bohužel, tyto peníze přijdou vždy vniveč," řekl dnes ČTK starosta Jan Tesař. Podle něj nejsou reálná některá řešení, podle nichž by se kolonie měla zbourat, nebo by se aspoň část Romů měla přestěhovat jinam. To požadují i sami Romové. "Máme bezmála 600 žadatelů o byt; nedokážu si představit, jak bych jim vysvětlil, že je někdo předběhl," podotkl Tesař.
Radnice však podle něj hledá další řešení. "Začneme od toho, že zjistíme, kolik lidí v kolonii bydlí, a ti, co tam nepatří, se budou muset odstěhovat. Letos město za půldruhého miliónu vybuduje v kolonii nový vodovod a kanalizaci. Radnice také každý týden přistavuje k domkům kontejner, aby Romové nemuseli pálit či odhazovat věci, které svážejí do kolonie," vypočítává starosta.
Nevraživost mezi Romy a lidmi z Prostějova se vyhrotila loni na podzim, kdy se z kolonie rozšířila do města žloutenka, kterou onemocnělo přes osmdesát lidí. Hygienici se tehdy dohodli s prodejci, že budou nebalené potraviny prodávat pouze přes pult. Po městě se totiž šířily zprávy, že Romové osahávají pečivo a plivou na ně. Úřady musely také zasáhnout v případech, kdy romští pacienti nedodrželi režim uzavřeného infekčního oddělení.
V souvislosti s nemocí se v Prostějově tehdy dokonce objevily rasistické letáky, které občany vyzývaly k útoku na kolonii. Pisatelé letáku požadovali, aby byli Romové vyváženi za město. Autory se však policii nepodařilo odhalit.
(Radio Praha, 28. června 2000)
O víkendu požádalo v ČR o azyl 170 slovenských Romů
O azyl v České republice požádalo o uplynulém víkendu 170 slovenských občanů, především Romů.
Mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Boris Gandel potvrdil, že "podle informací z české strany od minulého pátku do dnešního dne zaregistrovali 170 žádostí slovenských Romů o politický azyl".
"Ve svých žádostech o udělení azylu však Romové uvádějí snížení sociálních dávek a příspěvku v nezaměstnanosti, až pak následuje nespokojenost s politickou situací na Slovensku. To znamená, že Romové se snaží o politický azyl z ekonomických důvodů," řekl mluvčí.
Doufá, že české úřady žádosti slovenských Romů promptně vybaví a politický azyl, o který podle něj žádají neoprávněně, jim neudělí. Podle Slovenského rozhlasu více než 100 slovenských Romů, kteří v ČR požádali o azyl, pocházelo z okresu Michalovce.
Většina žadatelů se dostala do Česka přes železniční hraniční přechod Mosty u Jablůnkova poblíž Frýdku-Místku. "Byli předáni do utečeneckého tábora ve Vyšních Lhotách," řekl televizi policejní rada ostravské cizinecké policie Jan Šefl. Marie Masaříková z tiskového odboru Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra řekla, že ministerstvo všechny žádosti přezkoumá.
Od počátku letošního roku do dnešního dne o azyl v České republice přitom požádalo 330 slovenských občanů, z toho přibližně 130 dětí.
(Radio Praha, 26. června 2000)
Na Mostecku se konala přehlídka Romská píseň - Romani Gili
Dvanáct dětských pěveckých a tanečních souborů romských občanských sdružení z Mostecka se představilo na prvním ročníku soutěžní přehlídky Romská píseň - Romani Gili, která se konala v pátek 16. června ve velkém sále kulturního zařízení městského úřadu v Lomu.
"Cílem festivalu je představit romskou kulturu a přiblížit ji majoritní společnosti. Pokud se spolu sblíží děti, mohla by se postupně zkvalitnit i komunikace mezi dospělými Romy a Čechy. Snažíme se také o vzájemné propojení kultur obou skupin," řekla romská poradkyně mosteckého okresního úřadu Iveta Millerová, která společně s romskými občanskými sdruženími akci zorganizovala.
Letošní ročník přehlídky by měl podle Millerové zahájit tradici. Již na příští rok se plánuje rozšíření soutěžní části přehlídky také o soubory představující kulturu majoritní společnosti. "Dnes vystoupil zatím jako host taneční soubor 8. základní školy v Mostě. S jeho uměleckou vedoucí jsme se dohodly na další spolupráci, v nejbližší době se sejdeme a upřesníme si vzájemné možnosti," doplnila Millerová.
Ve třináctičlenné porotě zasedli například Robert Oláh z Meziresortní komise Úřadu vlády pro záležitosti romské komunity, pracovník britské ambasády v ČR Steve O'Connor a protidrogová koordinátorka mosteckého okresu Naděžda Krupczová. "Snažili jsme se, aby v porotě bylo co nejméně Romů. Porotci z jejich řad jsou pak výhradně z jiných okresů. Tím chceme vyloučit jakékoli podezření z jejich možného ovlivnění," vysvětlila Millerová.
(Radio Praha, 16. června 2000)
V Bratislavě jednala OBSE o situaci Romů v Evropě
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jednala v Bratislavě o situaci Romů a Sintů. Účasníci konferenci diskutovali zejména o problémech bydlení, vzdělávání, začlenění Romů do společnosti a jejich diskriminaci a hodnotili zprávu OBSE o situaci Romů v Evropě.
Českou republiku reprezentoval výkonný místopředseda meziresortní komise pro záležitosti romské komunity české vlády Roman Krištof, podle kterého tato zpráva dává doporučení členským zemím OBSE, jak zlepšit situaci minority, a probíhající diskuse má přinést další podklady pro práci úřadu vysokého komisaře OBSE pro národnostní menšiny Maxe van der Stoela, jenž je garantem konference. Závěry konference by se mohly projevit v přístupech jednotlivých zemí k romské komunitě, dodal Krištof.
Krištof se vyjádřil i k postoji komisariátu OBSE, jenž tvrdí, že romský problém je problémem celoevropským, a proto se musí řešit v spolupráci s jednotlivými zeměmi. "Konkrétní řešení mohou mít jen jednotlivé státy, protože jsou to státy suverénní, a budou si tedy samy vytvářet svou politiku," řekl. Dodal však, že problémy Romů v zemích s početnou romskou komunitou, jako Slovensko či Rumunsko, mohou v vzhledem k jejich možné migraci dostat evropskou dimenzi.
Práce OBSE v této oblasti však podle českého experta nemá formu finanční či jiné pomoci zemím s problémy s romskou komunitou. Soustřeďuje se proto zejména na doporučení, která vzhledem k postavení OBSE "mohou mít také svoji váhu".
(Radio Praha, 15. června 2000)
Žaloba na české školství splnila podle Romů účel
Rozpoutání diskuse o diskriminaci romských dětí v systému českého školství je hlavním výsledkem žaloby, kterou nejdříve k Ústavnímu soudu České republiky a poté i k Evropskému soudu pro lidská práva podali rodiče 18 romských dětí z Ostravy. Ve stížnostech upozorňovali na to, že v českém školském systému jsou jejich děti automaticky přeřazovány z běžných základních do zvláštních škol a tím je jim upírá právo na vzdělání.
"Rozpoutání diskuse určitě prospělo. Připravuje se nový test, který rozhoduje o přeřazení dětí do zvláštních škol. Ten by měl také zohledňovat kulturní a jazykovou jinakost romských dětí," řekl v Ostravě konzultant Evropského centra pro práva Romů (ERRC) Markus Pape.
Nové psychologické testy, které by měly přihlížet také například ke kulturní odlišnosti romských dětí, by měli již od letošního podzimu používat pracovníci pedagogicko-psychologických poraden. "Na ročním výzkumu pracovalo asi 130 psychologů z 35 poraden z celé České republiky a na zatím největším vzorku 1450 romských i neromských dětí ve věku od šesti do sedmi let jsme zjišťovali znalost pojmů," řekl koordinátor výzkumu Jiří Dan z Psychologického institutu Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Z výzkumu podle něj vyplynulo, že mezi romskými dětmi a dětmi z většinové populace nejsou výraznější rozdíly.
"V podstatě jsme nalezli rozdíl jen v jedné oblasti, a to jsou pojmy časové," poznamenal Dan. Romské děti podle psychologů hůře určují kupříkladu dny v týdnu nebo roční období. "Výsledky výzkumu jsme využili při modifikaci testů, které budou již od podzimu k dispozici psychologům v poradnách," dodal Dan.
V Ostravě tvoří Romové podle odhadů jejich představitelů kolem deseti procent veškerých obyvatel, konkrétně jich v Ostravě žije asi 32.OOO. Přestože je tam podle průzkumu ERRC mezi Romy méně než pět procent dětí školou povinných, tvoří asi 50 procent všech žáků zvláštních škol. To podle Romů svědčí o rasové segregaci a porušování Listiny základních práv a svobod.
V loňském roce proto podali Romové stížnost k Ústavnímu soudu na ostravský školský úřad, několik tamních zvláštních škol a také na ministerstvo školství. Ústavní soud se však odmítl jejich stížností zabývat. V dubnu letošního roku proto podali protest k Evropskému soudu pro lidská práva ve francouzském Štrasburku. Po rozpoutání diskuse umožnili úředníci ostravského školského úřadu žákům zvláštních škol přestoupit na běžné základní školy.
"Dvanáct dětí jsme připravili na rozdílové zkoušky a šest z nich uspělo," řekl dnes novinářům předseda Společenství Romů na Moravě Petr Horváth. V doučování dětí by chtěli pokračovat. Po ministerstvu školství proto požadují 680.000 korun. Peníze chtějí využít na chod komunitního centra a například i na nákup školních pomůcek pro asi 40 dětí. Ty by měly doučovat pracovníci centra. "Za úspěch bychom považovali, kdyby se zpět na běžnou školu ze zvláštní dostalo kolem 20 dětí," dodal Horváth.
Průzkum ale neprokázal, že by jednou z příčin, proč jsou přeřazovány z běžných základních škol do škol zvláštních, mohla být nesrozumitelnost psychologických testů pro romské děti. Pokud totiž mají děti v testech uspět, musejí znát určité pojmy. V testech se objevují otázky jako například: "Proč se podobají kočka a myš?" V odpovědi si pak děti mohou vybrat z variant: jsou to zvířata, nebo mají nohy. Romští aktivisté přitom tvrdili, že jejich děti neznají pojem zvířata. "To se výzkumem neprokázalo," uvedl Dan.
Na výzkumu se kromě odborníků z pedagogického institutu brněnské univerzity podíleli také pracovníci pražského Institutu pedagogicko-psychologického poradenství a brněnského romského střediska pro děti a mládež. Projekt stál kolem 600.000 korun a peníze na něj uvolnila vláda, která chtěla zlepšit diagnostiku romských dětí. Právě rodiče osmnácti z nich totiž v dubnu podali kvůli údajné diskriminaci žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Podobný výzkum prováděli čeští psychologové podle Dana naposledy v roce 1972.
(Radio Praha, 15. června 2000)
Vláda schválila koncepci integrace romské komunity a návrh věcného záměru zákona o právech národnostních menšin
Vláda jednomyslně schválila ve středu 14. června druhou verzi koncepce integrace romské komunity a návrh věcného záměru zákona o právech národnostních menšin.
Koncepce se snaží s výhledem na dalších 20 let řešit soužití romské menšiny s většinovou společností. Vláda chce v rámci schválené koncepce odstranit všechny formy diskriminace a handicapu Romů v přístupu ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace, zlepšit sociální postavení Romů, vytvořit demokratickou romskou reprezentaci, podporovat romskou kulturu a jazyk a zasadit se o zvýšení bezpečnosti Romů a usilovat o vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků.
Koncepce nepočítá se zavedení kvót, které by Romům vyhrazovaly určitý počet míst ve státní správě či institucích, místo toho autoři navrhují zvýhodnit romské firmy při zadávání zakázek. Materiál romskou firmu definuje jako společnost s více než 60 procenty romských zaměstnanců nebo lidí z obdobné sociálně slabé skupiny, kteří se těžko umisťují na trhu práce. Koncepce několikrát stanoví, že vyrovnávací akce jsou určeny nejen pro Romy, ale i pro další sociálně slabé skupiny.
Koncepce dále uvádí, že romské děti mají kvůli odlišné rodinné výchově nedostatky ve strukturaci pojmů, vyučovacím jazyce a pojetí kázně. Tuto překážku by měly odstranit vyrovnávací třídy, ze kterých žáci postoupí do základní školy. Koncepce navrhuje i zavedení finanční motivace pro učitele, kteří individuálně pracují s romskými dětmi. I dospělí Romové mají dostat podle koncepce možnost doplnit si základní vzdělání.
Poznatky o romské kultuře a historii chce koncepce začlenit do všeobecného vzdělání. Vláda by měla zajistit i vytvoření sítě občanských poraden pro bezplatné právní, sociální a psychologické poradenství. V nich mají pracovat i zaškolení Romové. Oba hlavní romské dialekty, východoslovenský a olašský, by měl stát chránit a finančně podporovat jejich rozvoj. Kampaně proti rasismu a cílená školení mají zvyšovat bezpečnost Romů.
Věcný záměr zákona vláda schválila ve značně zredukované podobě. V připomínkovém řízení z něj byl údajně mimo jiné odstraněn návrh volby menšinových orgánů a tím i možnost příslušníků menšin ovlivnit rozhodnutí například místního zastupitelstva, ale i právo na odpověď v národním jazyce menšiny. Kabinet také rozhodl o tom, že není třeba zřídit nový ústřední správní orgán, například Úřad pro národnosti.
(Radio Praha, 14. června 2000)
Vystěhování novopackých Romů je podle ústecké starostky etnickou čistkou
Etnickou čistkou nazvala starostka centrální městské části Ústí nad Labem Majdalena Jelínková snahu vedení radnice v Nové Pace na Jičínsku vystěhovat asi dvacetičlennou romskou rodinu do severočeské metropole. "Je to velmi špatné a nevhodné, neboť ti lidé jsou zvyklí na své prostředí. Jsou stěhováni někam, kam sami vůbec nechtějí," řekla starostka.
Novopacká radnice koupila počátkem dubna rodině Vasila Šamka dům za 380.000 korun v ústeckých Předlicích jako náhradní bydlení, protože rodina měla údajně dlouhodobé dluhy na nájemném a nyní žije ve zdevastovaném domě. Zpráva o záměru novopacké radnice však vyvolala okamžitou nevoli u části obyvatel Předlic včetně romských. V Předlicích žije zhruba 1700 lidí, z nichž je asi 1000 Romů.
Starosta Nové Paky Petr Kuřík odmítl situaci komentovat a se slovy "nemám vám, co říct, ani nevím, jak jste se tady vzali", před novináři utekl. Tajemník Zdeněk Havlata obhajoval kroky novopacké radnice s tím, že jde o "problematickou a nepřizpůsobivou" rodinu. Vystěhování romské rodiny přitom nepovažuje za projev rasismu.
"Postoj novopacké radnice mě od samého začátku velmi překvapil. I našim Romům (v Ústí nad Labem) se zdá, že jsou v tomto případě porušována lidská práva," uvedla Jelínková. Dodala, že případný příchod novopackých Romů do Ústí nad Labem téměř jistě vyvolá negativní reakci mezi Romy v Ústí.
Členové rodiny Šamkovy dnes připustili, že sami z Nové Paky odejít nechtějí a že je vedení města donutilo kupní smlouvu podepsat. "Nenechali nás nic přečíst, pouze naléhali, abychom podepsali," líčil Vasil Šamko.
Patrový domek v předlické Prostřední ulici, který Nová Paka koupila pro své Romy od místní romské majitelky, je zatím prázdný. Přízemní okna jsou už zatlučená prkny, protože domek prý navštívili nezvaní hosté a odnesli z něj nějaké zařízení.
(Radio Praha, 14. června 2000)
Čtyři romští studenti získali stipendium George Sorose
Studium na prestižní jazykové škole v zahraničí čeká na jednoho romského středoškoláka a tři romské vysokoškoláky uspěli v programu Stipendium George Sorose. Absolutní vítězka Helena Rafaelová, studentka sociálně-kulturní antropologie, se zúčastní pětitýdenního kursu angličtiny ve Spojených státech v hodnotě 150.000 korun. Výsledky programu vyhlásili ve středu 14. června v Domě u Kamenného zvonu v Praze zástupci nadace Open Society Fund Praha, která program připravila.
Tento program nabízí prestižní stipendium romským studentům středních a vysokých škol s vynikajícími akademickými výsledky, kteří i přes možné etnické a kulturní překážky dosáhli velmi dobrého vzdělání. Stipendium umožní oceněným studentům intenzivní studium na kvalitní jazykové škole v zahraničí. Program byl vyhlášen již podruhé a podmínky k přijetí do grantového řízení splnilo 11 studentů.
Zároveň se Stipendiem George Sorose předala nadace i grantové dopisy romským studentům, kteří se letos zúčastní Letní školy angličtiny pořádané Západočeskou univerzitou v Plzni.
Stipendium nese jméno amerického milionáře a filantropa maďarsko-židovského původu George Sorose. Řada jím financovaných projektů v zemích střední a východní Evropy si klade za cíl překonávat rasové předsudky. Nadace Open Society Fund Praha je součástí mezinárodní sítě Sorosových nadací.
(Radio Praha, 14. června 2000)
Helsinský výbor Kongresu USA chce zákony proti diskriminaci Romů
Výbor amerického Kongresu pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyslechl ve čtvrtek 8. června svědectví o dodržování lidských práv romské menšiny v evropském regionu a dospěl k závěru, že je zapotřebí přijímat zákony zabraňující její diskriminaci zejména ve středoevropských a východoevropských zemích včetně České republiky.
Kritika se soustředila na společenskou, sociální, profesionální a vzdělávací diskriminaci Romů, kterou někteří svědci přirovnali k situaci někdejší rasové segregace ve Spojených státech nebo dokonce k apartheidu v Jihoafrické republice. Spolupředseda komise, senátor Ben Nighthorse Campbell, který je jediným členem Kongresu za původní indiánské obyvatelstvo, připodobnil postavení Romů k tíživé situaci svého etnika, které prošlo násilnou asimilací, nuceným přesídlováním a masakry.
"Každý jednotlivý svědek, který předstoupil před komisi, snesl přesvědčivé argumenty pro přijetí protidiskriminačních zákonů. Svědci totiž popisovali zákaz obsluhy Romů na veřejných místech, de facto segregované školství a pracovní inzeráty otevřeně požadující neromské pracovníky," řekl předseda komise Christopher Smith.
Američtí kongresmani vyslechli Diane Orentlicherovou, která loni pracovala pro vysokou komisařku OBSE pro otázky národnostních menšin, a Inu Zoonovou, poradkyni působící v rámci Open Society Institute, která nyní připravuje zprávu o otevřenosti státní správy pro romské pracovníky a svého času tvrdě kritizovala český zákon o občanství jako protiromský. Dalším přispěvatelem bude bulharský romský aktivista Rumjan Rusinov a jeho maďarská kolegyně Angela Koczeová.
Za Českou republiku se slyšení zúčastnili poslankyně Monika Horáková a dále Karolína Banomová, členka Československé romské asociace v Kanadě. Banomová s rodinou uprchla v roce 1997 do Kanady a obdržela tam azyl poté, co vylíčila nečinnost státních orgánů a policie při ochraně Romů před útoky přívrženců hnutí holých lebek.
Monika Horáková ve výpovědi vybídla USA, aby vázaly rozvojovou pomoc středoevropským a východoevropským zemím na to, jak zacházejí se svými národnostními menšinami. "Spojené státy podmiňují rozvojovou pomoc dodržováním lidských práv. Proč by stejné podmínky neměly platit pro americkou pomoc východní Evropě s tím, že by se bral ohled na zacházení s menšinami a zejména na zacházení s tak dlouho trpícími Romy," řekla Horáková podle zápisu její výpovědi na internetové stránce komise.
Banomová zase označila odmítavé stanovisko západoevropských zemí k přijímání romských uprchlíků za "odporné" a zejména pranýřovala Velkou Británii, která chce poslat úředníky do České republiky. Vybídla také Spojené státy, aby stanovily určitou kvótu pro romské azylanty.
(Radio Praha, 9. června 2000)
Romský festival ve Valašském Meziříčí vyhrál soubor z Brna
Romský taneční soubor Loli Ruža z Brna vyhrál druhý ročník romského festivalu Jeketane neboli společně, kterého se dnes ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku zúčastnilo 21 souborů s 230 účinkujícími.
Na druhém místě skončil taneční soubor Rádo Khelas z Břeclavi, třetí místo obsadila hudební skupina Terne Tčháve z Krnova na Bruntálsku. Posluchače si získal a Cenu sympatie obdržel mladý zpěvák Zdeněk Sivák z Vítkova v okrese Opava, dodala Včelná.
Soutěžící přijeli do Valašského Meziříčí z osmi míst severní a jižní Moravy. Organizátorka přehlídky Jana Včelná připomněla, že od ministerstva kultury dostali na festival 20.000 korun. "Ostatní peníze jsme si museli shánět sami, ale stálo to za to," uzavřela.
(Radio Praha, 9. června 2000)
Romští studenti diskutují na Doubravce o vstupu do EU
Na tři desítky romských studentů středních a vysokých škol se sjely do školicího střediska Doubravka na Havlíčkobrodsku. Do neděle zde budou spolu s hosty diskutovat o vstupu České republiky do Evropské unie, o romském jazyce, tradici kočování, ale také o práci romských asistentů a lidských právech.
Již šesté setkání pořádá občanské sdružení středoškolských a vysokoškolských studentů Athinganoi, jejíž předsedkyní je poslankyně Monika Horáková," řekl Robert Olah, absolvent olomoucké pedagogické fakulty. Sdružení je otevřené pro všechny romské studenty. "V databázi, která vznikla loni, jich máme asi 60 a na každou akci přijíždějí noví," upřesnil.
Smyslem setkávání je vzájemná motivace ve studiu i v životě. Středoškoláci, vysokoškoláci i čerství absolventi si tak mohou předávat vzájemně informace o možnostech dalšího studia, stipendiích či pracovních příležitostech. Diskutovat se studenty přijíždějí nejrůznější osobnosti politické a kulturního života.
Přestože se počet romských studentů od poloviny 90. let výrazně zvýšil a Romové si uvědomují význam vzdělání, nestala se jejich přítomnost ani na akademické půdě samozřejmostí, podotkl Olah. "Chce to odvahu projít kolektivem na základní, střední a vysoké škole... Jednou na mě profesor při přednášce volal: Haló, vy pane černý... nereagoval jsem, ale strašně mě to ponížilo... vyrovnával jsem se s tím delší dobu a přemýšlel o setrvání na škole...," uvedl.
Eventuální vstup České republiky do EU považuje Olah za důležitý. "Doufám, že jako člověku mi přinese možnosti a komunitě pestrost, obohacení společnosti. Bude multikulturní a snad se setřou rozdíly mezi národnostmi a etniky," řekl Olah k prvnímu diskusnímu tématu. "Bude tu snad více pracovních příležitostí pro Romy, sníží se rasová nesnášenlivost, dodal vlašimský gymnazista Vladimír Červeňák.
Studenti dnes diskutují také o zachování romštiny a tradicích kočování. Život předků si pak vyzkoušejí na letním táboře na Kutnohorsku.
(Radio Praha, 9. června 2000)
Rokycanská radnice bude jednat s nově vzniklým romským sdružením
Partnerem rokycanské radnice při řešení romské problematiky je nyní nově vzniklé sdružení Vize rokycanských Romů. Starosta města Oldřich Kožíšek si od spolupráce slibuje zlepšení komunikace mezi radnicí a romskou komunitou. Donedávna totiž jednala s městem Rada rokycanských Romů, jejíž činnost však v poslední době ustala.
Předseda Grémia regionálních romských představitelů a člen Rady rokycanských Romů Ondřej Giňa v tom však vidí snahu města vyvolat konkurenci mezi romskými rody. Přiznává, že Rada rokycanských romů po loňském exodu Romů z města do zahraničí svou činnost utlumila, ale vznik nové iniciativy se mu nelíbí. Vyvolávat nesváry uvnitř romské komunity považuje za nebezpečné. Giňa to dnes řekl s tím, že podle něj z města odešlo v posledních dvou letech zhruba 250 Romů.
Kožíšek však rozhodně popírá, že by město chtělo mezi Romy vyvolat třenice. "Protože jsme chtěli problémy řešit, obrátila se okresní romská poradkyně na místní Romy s tím, zda by chtěli pracovat pro romskou menšinu. Na základě toho se sešla osmičlenná skupina, která tvrdila, že nechce mít v čele pana Giňu, protože dostečně nehájí jejich zájmy," uvedl starosta.
Město zve nové sdružení na zasedání komisí, kde mohou jejich práci připomínkovat. Romové podle starosty již vyjádřili spokojenost s prací bytové komise a přesvědčili se, že přiděluje byty spravedlivě podle sociální potřebnosti a pořadí žadatelů v pořadníku na městské byty.
Podle Gini se město romskou problematikou málo zabývá. Již před dvěma lety zaslal rokycanské radnici výzvu, aby romské problémy řešila. Mimo jiné poukazoval například na romské ghetto v části Rokycan a plot, který jej odděluje od sousedního pozemku. Takzvané ghetto jsou však pouze dva panelové domy, v nichž žije 14 "bílých" a deset romských rodin, uvedl starosta. Plot je postaven na místě dřívějších zdí a dřevěných kůlen, které tvořily hranici pozemku.
Rokycanská radnice na něj kvůli údajným pomluvám o diskriminaci podala trestní oznámení. Tím se nyní podle starosty zabývá policie ve Zbirohu. Případ ještě nebyl uzavřen.
(Radio Praha, 8. června 2000)
Začal festival etnické hudby RespeCt 2000
Polská klezmerská skupina Kroke zahájila tradiční židovskou hudbou druhý ročník festivalu etnické hudby Respect 2000, který se koná stejně jako loni na Pražském hradě. Letos by se měly na festivalu přestavit soubory nejrůznějších kočovných národů.
V sobotu vystoupí kurdský zpěvák a básník Sivan Perwer, syrsko-francouzský soubor arabské klasické hudby Ensemble Al Kindi a marocké sdružení B'net Marrakech, tvořené pěti muslimskými Berberkami.
V neděli zahrají na festivalu romské soubory z oblasti Středomoří. Vystoupit má španělská flamencová skupina Con Buen Pie, romská kapela Koumpaneia Kostas Xalkias z Řecka a egyptští Romové vystupující pod jménem The Musicians of the Nile.
V Paláci Akropolis jsou připravena po skončení hlavní části festivalu na 27. června vystoupení ukrajinsko-estonské skupiny Poza a romské kapely Álom z České republiky a na 11. července koncert rumunského sdružení Taras de Haidouks.
Projekt organizovaný časopisem Respekt chce přispět k rozvoji multikulturní a tolerantní společnosti. Cílem festivalu je prezentovat osobitou a životu etnickou hudbu, nikoli střední hudební proud vstřebávající folklórní vlivy či akademické fúze.
Více informací najdete ZDE.
(Radio Praha, 7. června 2000)
Ústecká starostka nedostala možnost jednat v Nové Pace o Romech
Novopačtí radní zatím nedali starostce ústeckého centrálního obvodu Majdaleně Jelínkové (ODS) možnost, aby s nimi jednala o vystěhování početné romské rodiny z Nové Paky do ústecké části Předlice. Jelínková řekla, že do Nové Paky přesto chce jet, aby splnila slib, který veřejně dala před měsícem obyvatelům Předlic.
Novopacká radnice koupila za 380.000 korun romské rodině dům v ústeckých Předlicích jako náhradní bydlení vzhledem k tomu, že rodina měla dlouhodobé dluhy na nájemném a bydlí ve zcela zdevastovaném domě. Zpráva o záměru novopacké radnice vyvolala nevoli u části obyvatel Předlic včetně romských. V Předlicích žije zhruba 1700 lidí, z nichž je asi 1000 Romů.
Na setkání se starostkou počátkem května poukazovali předličtí obyvatelé především na to, že domek, který novopacká radnice pro své Romy koupila, je pro tak početnou rodinu malý. Zaznělo zde i svědectví několika místních romských občanů, že novopačtí Romové se přijeli do Předlic podívat koncem dubna a "vypadali, jako by byli nahnáni někam, kam vůbec nechtějí".
Jelínková uvedla, že se sice s představiteli novopacké radnice již dohodla na termínu návštěvy, ale vzápětí přišel z Nové Paky vzkaz, že se tento termín nehodí. "Od té doby se nám již novopackou radnici nepodařilo kontaktovat," řekla ústecká starostka.
Patrový domek v předlické Prostřední ulici, který Nová Paka koupila pro své Romy od místní romské majitelky, je zatím prázdný. Přízemní okna jsou už zatlučená prkny, protože domek prý navštívili nezvaní hosté a odnesli z něj nějaké zařízení.
(Radio Praha, 7. června 2000)
Putovní výstava děl nejlepších romských umělců dorazila do Stockholmu
Výstava s názvem Svět očima Romů, věnovaná životu Romů v Čechách a na Moravě, začala 6. června ve Stockholmu. Akce dává seveřanům možnost seznámit se s uměním amatérských romských umělců z České republiky.
Kresby, akvarely, olejomalby, dřevěné sošky a další exponáty jsou k vidění v prostorách Českého centra při velvyslanectví ČR ve švédském hlavním městě. České centrum je také spolu s Muzeem romské kultury z Brna pořadatelem výstavy.
"Třebaže jde o akci kulturní, nelze pominout ani její společenské pozadí," řekl Karel Holomek z brněnského muzea, který se spolu s dalšími zástupci českých Romů i oficiálních míst zúčastnil slavnostní vernisáže. "Vystavující umělci jsou totiž lidé, kteří v minulých letech přišli o práci a umění se naplno začali věnovat až v době nezaměstnanosti. Nastala tak velmi paradoxní situace: na jedné straně obdivujeme jejich výtvory, na straně druhé však litujeme, jakou cestou byli ke své tvořivosti podníceni," dodal.
V průběhu výstavy, která ve Stockholmu potrvá do konce června, mohou švédští zájemci vidět i řadu českých dokumentárních filmů s romskou tematikou, jako například snímky režisérky Miry Erdevički-Charapové Černobílá v barvě o zpěvačce Věře Bílé nebo Jak se žije učitelům romských dětí.
Podle ředitele Českého centra ve Stockholmu Zdeňka Lyčky by měla výstava ze Švédska putovat také do ostatních severských zemí, jako je Finsko a Norsko, v nichž byl zájem o romskou problematiku v ČR nedávno podnícen hromadnými romskými žádostmi o azyl. Grant k uspořádání výstavy poskytlo ministerstvo kultury ČR.
"Třebaže česká vláda a státní orgány dělají při řešení romské problematiky řadu chyb, podporu výstavy i diskusi o Romech v zahraničí považuji za upřímné gesto dobré vůle a nikoli za jakousi potěmkinovskou snahu zakrýt skutečnou podstatu věcí," podotkl Karel Holomek.
Fakt, že výstava je jak kulturní, tak i společenskou akcí, potvrdila ve Stockholmu skutečnost, že při vernisáži vystoupil také náměstek ministra zahraničí ČR Radim Palouš.
(Radio Praha, 6. června 2000)
V divadle Rokoko vystavují romští malíři
Krajinomalby romských umělců vystavuje do konce června v klubu pražského divadla Rokoko občanské sdružení Galerie Romale. Sdružení si klade za cíl pomoci romským umělcům s prodejem jejich děl a snaží se získat na frekventovaném místě Prahy výstavní prostory. Pro tento rok našlo azyl v klubu, kde již uspořádalo výstavu Češi a Romové - výtvarný dialog.
"Expozice Romská krajina zahrnuje práce sedmi umělců z Čech, Moravy a ze Slovenska, její větší část je prodejní," řekl vedoucí galerie Martin Janiš. Výstava je podle něj formou pomoci autorům, kteří často nemají prostředky k tvorbě.
Mezi vystavujícími jsou například Tibor Červeňák, Július Lakatoš, Dušan Oláh, Rudolf Rác a David Zeman.
Obrazy a další výtvarná díla nabízí Galerie Romale i prostřednictvím internetové sítě. Zájemci naleznou práce romských umělců na stránkách www.romale.cz.
(Radio Praha, 5. června 2000)
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články