Situace Romů v letech 1989 - 1992
Po listopadové revoluci v roce 1989 získali Romové v Československu poprvé
stat národnostní menšiny, který jim zajišťoval specifická práva příslušníků
národnostních menšin:
- právo na vzdělavání se v
mateřském jazyce
-
právo na zajištění vlastní kultury
-
právo na šíření a přijímání informací v mateřském jazyce
-
právo na užívání mateřského jazyka v úředním styku
-
právo na sdružování na národnostním principu
-
právo na účast zástupců menšin na řešení věcí, které se jich dotýkají
Po listopadu 1989 začínaly vznikat romské organizace a sdružení, které kromě
krátkého období v letech 1969 až 1973, kdy působil Svaz Cikánů-Romů,
neexistovaly. V prvních svobodných volbách v roce 1990 kandidovala do
Parlamentu ČSFR první romská politická strana Romská občanská iniciativa
a do federálního Parlamentu bylo celkem zvoleno za různé politické strany
jedenáct romských poslanců.
Po dalších volbách v roce 1992 Romy v Parlamentu zastupoval jen jeden
poslanec - Ladislav Body - který kandidoval za levicovou stranu Levý blok.
Po dalsich volbach v roce 1992 Romy v parlamentu zastupoval jen jeden
poslanec (Ladislav Body), ktery kandidoval za Levy blok.
Při sčítání lidu v roce 1991, kdy mohli Romové poprvé deklarovat svou
národnost, se v České republice přihlásilo k romské národnosti pouze 33 489
osob. Romská populace, jejíž počet se odhaduje v České republice na 200 až
300 tisíc osob, uvedla při sčítání národnost jinou (většinou českou), buď
kvůli neidentifikaci se s vlastním etnikem nebo ze strachu před diskriminací
(nejen fyzickou, ale i společenskou).
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Historie"
Nejčtenější články