Zivotopisne udaje: Me jmeno je Jozef Feco (umelecky Jozka). Narodil jsem se 29. 4. 1940 v Lucke na vychodnim Slovensku v okrese Bardejov. Vychodil jsem osmiletou stredni skolu. Od svych jednacti let jsem studoval klasickou hudbu v oboru housle. Celkem pet a pul roku jsem studoval u soukromeho profesora Bozitse. Denne jsem u neho hral 5 hodin a za ctyri roky jsem uz hral etudy takovych autoru jako je Kraicer, Mazas, Fiorilo aj. Hral jsem i houslove koncerty, napriklad Beriotovy koncerty c. 7 a 9, koncert e moll op. 64 F. Mendelshona, Bartholdyho, Chakona d moll atd. Dosahl jsem takove umelecke urovne, ze mne muj profesor v roce 1956 doporucil ke studiu na prazske konzervatori.

To jsme ovsem netusili, jaksmutny osud me potka. Kdyz jsem porote zahral vsechny povinne skladby s naprostou profesionalni rutinou, bez chyby a stylove ciste, zjistil jsem, ze to komisi vubec nestaci. Jejich grimasy a plane reci mi pomohly pochopit zly umysl. Na skolu mne neprijali. Muj pan profesor se dozvedel od sveho pritele, profesora housloveho oddeleni dr. Stejskala, ze jsem nebyl prijat ne pro nedostatek nadani, nizkou technickou vyspelost, ale jen z obavy, ze bych i ja opustil studium v poslednim rocniku a sel hrat po vinarnach stejne tak, jak to ucinil jeden Rom, ktery na konzervatori studoval. Skoro jsem tehdy ztratil vedomi. Tak jsem prisel o splneni touhy stat se solovym koncertnim houslistou. Nic, kazdodenni plac a narky, nic mi nepomohlo. Vse bylo marne. At je muj osud chapan jakkoli, v kazdem pripade mi totalitni spolecnost ublizila nejhorsim zpusobem. Predevsim svym sobectvim a rasistickym presvedcenim.

V roce 1966 jsem se prestehoval do Prahy a vzapeti se ozenil. V roce 1968 jsem zalozil kytarovou kapelu, kterou jsem pojmenoval ROMA STAR. S ni jsem mnohokrat uspel na koncertech, ale i ve studiovych nahravkach. Od roku 1973 jsem prestoupil na jiny styl hudby. Je to folklor a vinarenska hudba. Byl jsem kapelnikem a primasem. V roce 1981 jsem byl pozvan OSA ke zkouskam, kde jsem tez uspel a od tohoto roku jsem evidovan jako profesionalni skladatel a textar vlastnich pisni. V soucasne dobe jsem v invalidnim duchode a dokoncuji jiz ctvrty muzikal s romskou temetikou. Jsem autorem hudby i libreta. Za sve nejdokonalejsi dilo povazuji romskou operu Gena a Bela. Z dalsich svych del vybiram 4 muzikaly - detsky muzikal Teta Lydie, pro dospele Bar u Roberta a Pasak a jeho svet a Jagali Phuv, na kterem prave pracuji a ktery byl chtel uvest ve forme filmu.

Jak je podle Vas informovana ceska verejnost o romske mensine?

Bohuzel, velice nepravdive, zkeslene, falesne, vysmesne, ale nejhorsi je, ze ceska verejnost ani o jine informace o romske mensine nejevi zajem.

Jaky je podle Vas vztah ceske spolecnosti k romske komunite?

Bohuzel, pro ceskou spolecnost je romska komunita jen jakousi formalitou pri pochybnem dodrzovani Listiny lidskych prav a svobod.

Jak jsou podle Vas potirany v Ceske republice projevy rasismu?

Bohuzel, vzdy a v kazdem pripade jen tak, aby toto nesnesitelne svinstvo nebylo zlikvidovano.

Jaky je Vas nazor na postaveni Romu v Ceske republice?

Bohuzel, ale nase postaveni se da prirovnat k postaveni vylekane krysy, kterou zazenete do kouta, sem tam ji ustedrite ranu holi a pak se ji snazite holou rukou pohladit a uklidnit.

Co podle Vas vytykaji nejcastejsi Cesi Romum?

Bohuzel, vzdy a pokazde jen to, co nam Buh daroval ve vetsi mire a jim o to mene, jako je: laska, verneost, oddanost, ponizenost, skromnost, pravdomluvnost, nevrazivost a take toleranci a respektovani lidskych prav a svobod. Tim vsak vubec nehodlam tvrdit, ze vsichni Romove jsou majiteli techto Bozich daru, ale to je uz jen Bozi vule.

Co podle Vas vytykaji nejcastejsi Romove Cechum?

Bohuzel jento, co Buh daroval Buh Cechum daroval mene. Predevsim je to nedostatek lasky k bliznimu, chybejici vernost dobrym skutkum a oddanost pravde Bozi, vitezstvi jejich pychy nad skromnosti. Cesi nam nechteji priznat pravdomluvnost pri uznani svych prestupku, chybi jim tolerance vuci kazdemu cloveku pri respektovani individulnich potreb.

Jak vidite budoucnost Romu v Ceske republice

Bohuzel. Pro nas, Romy, uz v tomto state prestala existovat jakakoli idea klidneho, spokojeneho a bezpecneho zivota dnes, zitra a jak je patrno i v budoucnosti. Takze romska budoucnost je jen nevylustitelna tajenka. Pokud ji nekdo vylusti, bude oslavovat jako hrdina.

Jake jsou podle Vas moznosti reseni vzajemneho souziti Cechu a Romu?

Bohuzel. Bez lasky k bliznimu, bez pokory, bez uprimnosti, bez respektovani Listiny lidskych prav a svobod to zajiste pujde jen stezi. Nebot, jako v letnim obdobi vzdy led roztaje na vodu a v zimnim obdobi zas voda zmrzne v led, tak i tento problem musi mit k absolutnimu vyreseni veskere podminky, ale i zakonitosti ve svem prostoru.

Uvazoval jste nekdy o odchodu z Ceske republiky? Pokud ano, z jakeho duvodu? Pokud ne, proc?

Bohudik! Do dnesniho dne jsem tento problem nemusel resit a ani se o neho jakkoliv zajimat. Jsem presvedceny, ze jen Bozi prozretelnost chrani mne a mou rodinu pred timto eskortnim cinem, nemilosrdenstvim. Jakozto clovek verici v Boha, stvoritele nebe i zeme, jsem presvedceny, ze zadny pozemstan nemuze dokazat, ze Buh stvoril tento svet jen pro bile, aby tak vladli nad zbytkem lidstava jine barvy pleti, nabozenstvi a politickeho presvedceni. Jen hloupy a sprosty jedinec si muze myslet, ze by Buh na nas ostatni zapomnel a jen vladnouci rase daroval moc a pravo na zivot. Takze ma odpoved, proc ne, zni: Protoze nemam ve zvyku opoustet vlastni zemi a zit v zemi cizi.