Romové v letech 1993 - 1996
26-02-2000
Rok 1993
Zprava ministerstva zahranici USA
Rok 1994
Zpráva ministerstva zahraničí USA
Zpráva helsinské komise Kongresu USA
Zprava Ceskeho helsinskeho vyboru
Rok 1995
Zpráva ministerstva zahraničí USA
Rok 1996
Zpráva ministerstva zahraničí USA
Zpráva Českého helsinského výboru
Zpráva Human Rights Watch/Helsinky
ROK 1993
Podle výzkumu Akademie věd České republiky z roku 1993 zdvojnásobila
liberalizace trhu práce nezaměstnanost Romů. Romové byli
vytlačováni i z nekvalifikovaných, pro ně však typických zaměstnání,
"gastarbeitry" ze zemí východní Evropy. Romové hledali pomoc na
pracovních úřadech, ale nesplňovali podmínky pro získáni statutu
zájemce o zaměstnání, zejména tu první - trvalé bydliště v místě, kde
o zaměstnání žádali.
Většina Romů, kteří přišli do Čech ze Slovenska, totiž v České
republice pobývala jako na návštěvě u příbuzných. Tato situace se
daleko více zkomplikovala po rozdělení Československé federace, kdy
byl v České republice v roce 1993 schválen Zákon o občanství a kdy se z
desetitisíců slovenských Romů žijících v České republice staly od 1.
7. 1994 bezdomovci.
Svoboda s sebou kromě ekonomického propadu Romů přinesla i růst násilí
a jiných projevů rasové nesnášenlivosti vůči Romům. V roce 1991 bylo
v České republice zaznamenáno 25 trestných činů, jejichž motivací byla
rasová, popřípadě etnická nesnášenlivost. V roce 1992 jich bylo
zachyceno 31 a v roce 1993 již 55. Znepokojivý je však fakt, že
trestné činy páchané z rasových pohnutek, nebyly až na ojedinele
případy jako také trestně postihovány. (Zpráva Českého helsinského
výboru o stavu lidských práv v České republice z roku 1994)
Přijetí zákona o českém občanství a vzrůstající fyzické násilí vůči
Romům neušlo pozornosti mezinárodních vládních i nevládních
organizací, zabývajících se dodržováním lidských práv. Ačkoli západní
demokracie a mezinárodní instituce vnímají s obdivem rozkvět
domokracie v České republice po pádu komunismu, upozorňují na
odvrácenou tvář nové svobody, jakou je rasismus.
Zpráva Ministerstva zahraničí USA za rok 1993
Každoroční zpráva amerického ministerstva zahraničí, kterou od roku
1977 vypracovává pro americký Kongres a ve které se zabýva dodržováním
lidských práv v 193 zemích světa, věnovala od 1993 pozornost postaveni
romské menšiny v České republice.
Podle této zprávy z roku 1994 jsou Romové předmětem výrazných
předsudků veřejnosti České republiky. Romové jsou nejchudší menšinou
a podílejí se na kriminalitě. Snahy různých nadací a jednotlivců v
oblasti školství i zdravotnictví o zlepšení jejich životních podmínek
měly jen minimální dopad. Stejně tak v podstatě selhalo úsilí o
mobilizaci jednotlivých romských komunit. Zpráva zaznamenává protesty
Romů, kteři považují za diskriminující podmínku pětileté beztrestnosti
pro získaní českého občanství. Vnímá i vyhlášky v některých českých
městech zaměřených proti Romům a násilných střetů mezi Romy a Čechy.
Americké ministerstvo se domnívalo, že česká vláda není sama ve
veřejných prohlášeních antiromská, ale její domácí politika má
tendenci závažnost romských problémů přehlížet.
ROK 1994
Zpráva Helsinské komise Kongresu USA z roku 1994
Český zákon o občanství kritizovala na podzim roku 1994 i Helsinská
komise Kongresu USA, která vydala studii o lidských právech v České
republice poprvé a nazvala ji Lidská práva a demokratizace v České
republice. Zákon o občanství podle ní prokazuje nedostatek ohledů na
práva menšin a porušuje normy Konference o bezpečnosti a spolupráci
v Evropě. Dokud budou lidská práva doménou pouze většiny, přechod k
demokracii v České republice nebude úplný ani pevně zakořeněný.
Ve zprávě se uvádí, že po rozpadu Československé federace přijalo
Slovensko zákon umožňující získání občanství všem občanům bývalého
Československa, zatímco Česká republika přijala restriktivnější zákon,
který určoval, podle místa narození, kdo je Čechem bez ohledu na to,
zda celý život prožil v České republice. Tito občané označení zákonem
za Slováky museli splnit, pokud chtěli žádat o české občanství, dvě podmínky -
prokazat alespoň dvouleté bydliště v České republice a mít posledních
pět let čistý trestní rejstřík. Bylo vysoce předvídatelné, že tyto
podmínky se budou vztahovat prakticky jen na Romy, uvádí zpráva.
Byť rada zemí na tomto principu vylučuje žadatele o budoucí občanství,
neodpovídá mezinárodní praxi, aby země zbavovala občanství jen za
porušení vlastních zákonů. Ba co víc, nynější odmítání občanství
vzhledem k minulým trestným činům přidává těmto činům další trestní
postih, který neexistoval v době, kdy byl trest spáchán. Zpráva v této
souvislosti cituje Všeobecnou deklaraci lidských práv, podle níž nesmí
být vynášen rozsudek vyšší, než je ten, který odpovídal zákonům v době
spácháni trestného činu.
Ačkoli čestí představitelé tvrdí, že český zákon odpovídá imigrační
praxi v jiných evropských zemích, nejde zde o podmínky pro udělení
občanství novým imigrantům, ale o podmínky pro odnětí občanství těm,
kdo je již mají.
ZPRÁVA MINISTERSTVA ZAHRANIČÍ USA ZA ROK 1994
V únoru 1995 označila zpráva ministerstva zahraničí USA za hlavní
problém v oblasti lidských práv v České republice předsudky české
společnosti vůči Romům a neschopnost či neochota vlády jim čelit.
Podle této zprávy byl nejznámějším příkladem diskriminace Romů zákon
o českém občanství, který k získání občanství požadoval takové
podmínky, které byly téměř pro všechny Romy, pocházející ze
Slovenska a žijící v České republice, nesplnitelné.
Nejznámější je podmínka beztrestnosti v posledních pěti letech, která
je ovšem v rozporu se Základní listinou práv a svobod, neboť tato
podmínka je trestem ex post - odsouzení si svůj trest odpykají jednou
ve vězení, ale pokud chtějí žádat o občanství, stať jim uloží navíc
ještě jeden trest za trestný čin - zamítnutí žádosti o občanství.
Nutno podotknout, že Romové, kteří po rozpadu federace museli podle
zákona o české občanství žádat, museli Slovensko opustit podle
vládního nařízení z roku
a osidlovali oblasti opuštěné sudetskými Němci a pracovali v
průmyslových podnicích jako levná nekvalifikovaná pracovní síla.
Zpráva dále připomněla útoky skinheadů proti Romům a diskriminaci Romů
v přístupu ke vzdělání, obydlí a práci.
Premiér Václav Klaus tuto zprávu označil za zkreslenou a
zjednodušující. "Nevěřím svým očím, co je tam napsáno," prohlásil
Václav Klaus. Uvedl, že měl k dispozici jen xeroxový výstřižek z
uvedeného materiálu. Náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra
označil zprávu za "cennou informaci, ale žádnou direktivu". Předseda
parlamentního zahraničního výboru k výtkám ohledně českých předsudků
proti Romům řekl, že princip občanské společnosti je "tradiční atribut
české demokracie" a nikdo u nás neprovádí žádnou diskriminaci Romů.
Zdůraznil, že pokud dochází k projevům rasismu, tak jsou okamžitě
stíhány. (LN 3. 2. 1995)
Zpráva Českého Helsinského Výboru za rok 1994
Na situaci Romů, kteří zůstali v České republice bez občanství a tedy
bez jakýchkoliv nároků, upozornil i Český helsinský výbor ve své
výroční zprávě za rok 1994. Zpráva o stavu lidských práv v České
republice v roce 1994 uvádí, že zákon o českém občanství postihl
tisíce lidí, jež se stali v místě svého domova cizinci. Fakt, že nárok
na občanství ztratili převážně Romové, vzbuzuje spolu s úřednickou
arogancí při uplatňování zákona podezření, že se za zákonem skrývá
rasistická motivace. Podle výboru měl být zákon co nejdříve
novelizován podle principu teritoriality, neboť zkracuje část
obyvatelstva na jejich nezadatelných právech a oslabuje i pojem
státního občanství. Zpráva také upozornila na růst násilí a jiných
projevů rasové nesnášenlivosti a na postoje státních orgánů při
řešení konkrétních rasově motivovaných případů.
ROK 1995
Brutální napadení třiačtyřicetiletého Roma Tibora Berkiho, kterého v
květnu 1995 v jeho domě zbili čtyři muži baseballovou pálkou, tak že
zraněním o několik hodin v nemocnici podlehl, donutilo vládu přijmout
konkrétní opatření, která by zamezila růstu rasového násilí.
Vláda smrt Tibora Berkiho odsoudila a navrhla zpřísnění trestu za
rasově motivované násilné činy a její návrh vedl k založení nového
policejního oddělení, které se přímo zabývá extremistickými hnutími.
Počínaje červnem 1995 prudce stoupl počet osob obviněných z rasově
motivovaných zločinů a státní žalobce usiloval, aby jim byly uděleny
přísnější tresty.
Vládní činitelé začali v roce 1995 věnovat větší pozornost problémům
týkajícím se romské menšiny. Vláda se setkala s delegací Rady Evropy,
která přijela přešetřovat zákon o občanství.
Prezident Václav Havel
a tři ministři se zúčastnili pietního aktu v bývalém koncentračním
táboře Lety na Příbramsku, aby uctili památku českých Romů, kteří
zahynuli za druhé světové války. Premiér Václav Klaus se v říjnu
setkal se zástupci Romů, aby s nimi diskutoval o jejich obavách.
V říjnu také vláda odsoudila další útok skinheads na romské manžele
v Břeclavi, při kterém oba utrpěli otřes mozku a muz přišel o oko.
ZPRÁVA MINISTERSTVA ZAHRANČÍ USA ZA ROK 1995
Zpráva ministerstva zahraničí USA za rok 1995, kterou předložilo
ministerstvo Kongresu v březnu 1996, ocenila snahu vlády, že v roce
1995 postupovala energičtěji proti rasově motivovaným útokům než v
letech předcházejících, kdy státní orgány udělaly minimum, aby
uchránili Romy před rostoucí hrozbou rasově motivovaného násilí.
Jak zpráva dále uvedla, mezi Romy je neúměrně vysoké procento chudoby,
negramotnosti a nemoci. Velká část Romů není intergrována do
společnosti a nejsou ani nijak zastoupeni v politice. Česká politická
kultura k nim tradičně přistupuje jako k outsiderům. Zpráva uvedla
všechny rasově motivované útoky v roce 1995 a připomněla i zvýšenou
pozornost vlády věnovat se rasově motivovaným trestným činům a
sociálním problemům. Jako v předcházejících letech však zpráva
označila jako diskriminující zákon o občanství, v jehož důsledku
zůstalo 10 az 24 tisíc osob bez občanství, z nichž větsina jsou
Romové.
Předseda parlamentního zahraničního výboru Jiří Payne označil tuto
zprávu za objektivní. "Ta zpráva nás povzbuzuje k tomu, abychom v
některých oblastech ještě více přidali," uvedl. K problematice Romů
řekl: "Pokud jsou tam některé kritické výhrady, ... hledejme cesty
jak skutečně překonat předsudky vůči Romům. Já bych si například přál, aby
bylo více Romů mezi našimi televizními hlasateli, ..aby se objevovali
více ve veřejném životě," a dodal, že tento proces však společnost jen
stěží může urychlovat. "Je to jen otázka toho, aby se našli vzdělání
Romové, kteří se stanou leadry sve komunity." (CTK, 7. 3. 1996)
ROK 1996
V dubnu 1996 zareagovala vláda na tříletou kritiku mezinárodních
institucí (Rady Evropy, OBSE, UNHCR, amerického Kongresu) a českých
nevládních organizací (Český helsinský výbor, HOST, Tolerance a
dalších) a navrhla novelizaci zákona o občanství , kterou parlament 26.
dubna přijal. Díky této novele může ministerstvo vnitra promíjet
podmínku pětileté bezúhonosti, tedy podmínku, která byla pokládána za
největší překážku tomu, aby Romové mohli získat české občanství. Tato
novelizace však neodstraňuje nedostatky, které mezinárodní organizace
zákonu vytýkaly.
V roce 1996 se podle zprávy Českého helsinského výboru postavení Romů nezměnilo, s čímž souvisí i stále vysoká
nezaměstnanost Romů a jejich častá chudoba. V květnu se ministerstvo
školství zabývalo nedostatečným přístupem k romským žákům a
ministerstvo přijalo mlčky výtky, že česká škola postrádá jakékoli
prvky multikulturalismu (v učebnicích občanské nauky chybí zmínka o
romské menšině a česky dějepis také nezmiňuje historickou přítomnost
Romů na českém území či jejich vyvražďování v době druhé světové
války).
Státní zastupitelství zaznamenalo v roce 1996 velký nárůst rasově
motivovaných trestných činů, což není důkaz faktického nárůstu, ale
toho, že od roku 1995 začala státní správa rasově motivované útoky
stíhat jako rasově motivované a ne jako pouhý útok na jedince bez
rasového motivu.
O tom, že jsou Spojené státy diskriminací Romů v České republice,
která byla v posledních letech zmiňována ve zprávě amerického
ministersva zahraničí, opravdu znepokojeny, svědčí i fakt, ze Romové
získávají ve Spojených státech, ale i v Kanadě a Austrálii politický
azyl.
Rok 1996 v České republice zhodnotilo americké ministerstvo zahraničí
celkově příznivě, ale ve své výroční zprávě, vydané koncem ledna 1997,
se opět pozastavilo nad situací Romů a opět upozornilo na trvající
předsudky české společnosti a násilí extremistických skupin vůči Romům
a na potíže, které měli Romové při získávání českého občanství.
Zpráva Human Rights Watch/Helsinky
V červnu 1996 vydala nevládní mezinárodní organizace na obranu
lidských práv Human Rights Watch/Helsinky podrobnou zprávu v angličtině o
diskriminaci Romů v České republice nazvanou Cizinci ve vlastní zemi,
a která dospěla k závěru, že důsledky zákona o občanství a neochota
státu bojovat proti rasistickému násilí odhalují nepopiratelný prvek
diskriminace podle etnického klíče. V češtině byla tato zpráva vydána v únoru 1997.
|
|
Související články
Vybíráme z rubriky "Historie"
Nejčtenější články