Zpravy
Olaští Romové mají nového krále
 Poslech:
RealAudio ~ Download
Nového krále si zvolili ve středu v Ostravě olaští Romové, žijící v České
republice. Skončilo tak dvouleté bezvládí - předchozí král Josef Smolka
totiž zemřel už v roce 1999. Romové ale s volbou jeho nástupce nespěchali.
Připravila Milena Štráfeldová.
"U nás je takový zákon, že první rok se musí držet
smutek..."
uvedl jeden z účastníků volby. Olašský král má mezi Romy tradičně velkou
moc, trestá přestupky, uděluje pokuty, řeší konflikty mezi jednotlivými
rody, za těžká provinění může stanovit i ten nejvyšší trest, totiž vyloučení
z romské komunity. V případě ohrožení může právě on vyzvat všechny olašské
Romy k odchodu z republiky. Jeho slovo má v komunitě větší váhu nežli
oficiálně platné zákony naší společnosti. Další z olašských Romů, kteří se
středečních voleb zúčastnili, k úloze krále řekl:
"Je to tak velká moc, že ten člověk,
když dá příkaz, tak my to splníme."
Na volby se do Ostravy sjelo téměř tři sta vážených olašských Romů. Přijela
i řada hostů ze zahraničí, také král slovenských olašských Romů. Setkání
však bylo hned na začátku ohroženo anonymním telefonátem, který uvedl, že v
objektu hotelu, kde se volba konala, je uložena bomba. Policisté museli
objekt vyklidit a celý jej prohledat. Ukázalo se, že šlo o planý poplach:
"Někdo volal z Brna, asi nám chtěli překazit
akci," dodal další z účastníků voleb.
Největším kandidátem na příštího olašského krále byl Jan Lipa z Ostravy. Za
svého nástupce si ho před smrtí vybral i předchozí král, a jak uvedl další z
olašských Romů, splňuje všechny důležité předpoklady pro své vlivné
postavení:
"Má na to hlavu, druhý tu není takový,
nemovitosti, bohatství, všecko."
Předseda Unie olašských Romů Josef Stojka, považovaný za neoficiálního
zástupce olašského krále, o Janu Lipovi řekl:
"Pan Lipa splňuje všechny předpoklady k
tomu, protože je to člověk, který má nad padesát roků, je to člověk, který
morálně silný, moudrý."
Před samotnou volbou podle tradic nejprve uznávaní členové romských rodů
rozprávějí o historii Olachů a vzpomínají na předchozí krále a barony.
Jednají i o nových zákonech a volbě příštího romského parlamentu, jehož
členy je devět nejvýznamnějších mužů z největších měst. Nakonec proběhla i
samotná volba krále - Jan Lipa byl budoucím vládcem olašských Romů zvolen
jednohlasně. O svém dalším programu v čele komunity olašských Romů v Česku
sám řekl:
"Prvé, co udělám, aby olaští Romi neopouštěli republiku,
aby nikde neemigrovali. A přísně postoupím proti drogám a jejich dovozu
do republiky."
Olaští Romové tvoří zhruba desetinu všech Romů, žijících v Česku. Narozdíl
od dalších romských komunit si dodnes udržují rodové tradice. Původní
kočovníci z Rumunska představují semknutou, izolovanou komunitu s vlastními
zákony a soudy. V posledních letech je však jejich komunita zejména na
Ostravsku velmi silně ohrožena drogami.
(Radio Praha, Události 30. srpna 2001)
Aktivisté Českého helsinského výboru sledují britské
kontroly
Aktivisté Českého helsinského výboru (ČHV) dnes sledují
britské kontroly na pražském letišti v Ruzyni, které považují za
nestandardní a z hlediska lidských práv za přinejmenším
problematické. Zástupce výboru především zajímá, zda britští
úředníci přistupují ke všem cestujícím stejně a zda jsou
chráněny jejich osobní údaje. Helsinský výbor zdůrazňuje, že
problém s vysokým počtem žádostí českých Romů předsunuté
kontroly stejně neřeší. Česká vláda by podle výboru měla
především systémově řešit romskou otázku.
Představa, že
Romové v nejbližší době přestanou odcházet z České republiky do zahraničí, je podle premiéra Miloše Zemana naivní. Vláda sice podniká kroky k integraci romské komunity do většinové společnosti a chystá další, ale romský problém
nelze vyřešit během měsíce ani roku, řekl předseda vlády na
úterní tiskové konferenci. "Představa, že romský exodus bude
zastaven za měsíc nebo za rok, je představa velmi naivní. Je to
dlouhodobý problém," prohlásil Zeman.
(Radio Praha, Zprávy 29. srpna 2001)
Olaští Romové chtějí ve středu v Ostravě zvolit nového
krále
Olaští Romové ve středu v Ostravě zvolí svého nového krále.
Na volby se má sjet několik set Romů z celé republiky a chybět
by neměli ani slovenští hosté se svým králem. Olašští Romové
jsou bez krále od srpna roku 1999, kdy zemřel ve věku 72 let
Josef Smolka, který Romům vládl 23 let. Kandidátem se může
stát člověk starší 50 let, řekl ČTK předseda Unie olašských
Romů v Ostravě Josef Stojka. Volit mohou lidé od stejného
věku nebo vážené osoby z jednotlivých rodů. Velké šance na
úspěch má Ostravan Jan Lipa, kterého Smolka ještě před smrtí
pověřil zastupováním. Nejuznávanější osobnost romské
komunity je v jedné osobě králem, soudcem i šéfem
ozbrojených sil. Jako král řeší veškeré problémy či hádky mezi
rody. Jako soudce uděluje pokuty či tresty za prohřešky.
Přestože Romové nemají žádnou armádu, coby šéf ozbrojených
sil rozhoduje král v případě ohrožení například o hromadném
odchodu do zahraničí. Stojka dodal, že po volbě krále bude
přijat také nový zákon, který bude zakazovat Romům jakékoliv
dodávání drog. Olašští Romové totiž mají velké problémy
především se závislostí na heroinu.
(Radio Praha, Zprávy 28. srpna 2001)
Britská oficiální zpráva o ČR konstatuje dodržování
lidských práv
Oficiální zpráva britského ministerstva vnitra konstatuje, že
Česká republika dodržuje lidská práva a naplňuje příslušná
kodaňská kritéria pro vstup do Evropské unie včetně ochrany
menšin. Zpráva z letošního dubna, která slouží jako jeden z
podkladů pro rozhodování o žádostech o politický azyl, však
zároveň uvádí, že v praktickém životě čelí romská menšina
diskriminaci v oblastech, jako je bydlení, vzdělání a
zaměstnání. Zpráva popisuje situaci Romů v České republice ve
dvou kapitolách, které obsahují minimum vlastního hodnocení,
ale zaměřují se na podrobný popis konkrétních kroků a záměrů
české vlády a na skutečné poměry v životě Romů. Konstatuje,
že vláda i nevládní organizace a romská komunita přiznávají,
že Romové jsou obětí netolerance a diskriminace v různých
formách. Romové také neúměrně trpí chudobou,
negramotností a nemocemi. Britská zpráva konstatuje, že česká
vláda si tyto problémy uvědomuje, ale že jejich řešení vyžaduje
čas a peníze. Vyjmenovává programy, které přijala česká vláda
od roku 1999 na podporu Romů. Podle dokumentu situaci Romů
ovlivňuje i jejich vlastní rozhodnutí udržovat společenský
odstup. To je další překážka k úspěšné integraci.
(Radio Praha, Zprávy 28. srpna 2001)
Muzeum romské kultury získalo sedm miliónů korun
Přibližně sedm miliónů korun by ještě letos mělo obdržet
Muzeum romské kultury v Brně na dokončení půdní vestavby,
stálou expozici a vnitřní vybavení. Peníze pro tyto účely jsou
rezervovány ve státním rozpočtu. Peníze na vnitřní vybavení
muzea a dokončení půdní vestavby se ve státním rozpočtu podle
ředitelky muzea Ilony Lázničkové podařilo zajistit díky
iniciativě brněnských poslanců. Již na jaře letošního roku
uspořádalo muzeum architektonickou soutěž na budoucí
podobu expozice, která by měla přiblížit vývoj romského
životního stylu. Muzeum má ambice stát se centrem
multikulturní výchovy. Významnou službu, zejména pro školy,
bude plnit učebna, která prostřednictvím seminářů umožní
výuku s využitím sbírkových fondů. Součástí muzea má být
knihovna a studovna s možností audio a videoprojekce.
(Radio Praha, Zprávy 28. srpna 2001)
Britové během prvního dne kontrol na letišti propustili
všechny cestující
Během prvního dne, kdy britští imigrační úředníci obnovili
předběžné kontroly na ruzyňském letišti, nebylo zatím ani
jednomu českému občanu zabráněno vycestovat do Velké
Británie. Britové své kontroly na pražském letišti znovu zavedli
kvůli rostoucímu počtu českých žadatelů o politický azyl ve
Spojeném království. O azyl často žádají čeští Romové. Jejich
zástupcům se britské kontroly nelíbí a označují je za
diskriminační. Britské kontroly bude monitorovat Český
helsinský výbor.
Předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský řekl,
že diskuse o britských kontrolách nesmějí zakrýt hlavní
problém, tedy proč Romové odcházejí do zahraničí. V Kladně
se proto ve čtvrtek sejdou zástupci několika romských
organizací, hnutí i proromských sdružení, aby vládě společně
předložili návrhy na řešení situace romské komunity v České
republice.
Unie svobody sociálnědemokratické vládě vyčítá,
že při jednání
s Británií musela nakonec volit mezi zavedením víz a
předběžnými kontrolami. Unie již dříve navrhla možnosti, jak
se pokusit zamezit zneužívání azylového systému jinak než
letištními kontrolami. Čeští občané by například mohli žádat o
politický azyl již na britském velvyslanectví v Praze. Na českém
území by čekali i v případě, že požádají o azyl na britských
ostrovech, Britové jejich žádost odmítnou a oni se odvolají.
Kabinet při projednávání sice zvažoval i tuto variantu, ale
společně s dalšími ji odmítl jako neproveditelnou.
Podle britského ministerstva vnitra požádalo v červenci ve
Spojeném království o azyl 105 takzvaných hlavních žadatelů z
České republiky. V červnu jich bylo 120. Britské úřady registrují
jako hlavního žadatele toho, kdo přímo o azyl žádá. V mnoha
případech však žadatel reprezentuje celou rodinu.
(Radio Praha, Zprávy 28. srpna 2001)
Britští imigrační úředníci znovu kontrolují na
ruzyňském letišti
V časných ranních hodinách byly v pondělí znovu zavedeny
britské předběžné imigrační kontroly na pražském ruzyňském
letišti. Velká Británie se tak snaží předejít nárůstu českých
žadatelů o politický azyl ve Spojeném království. O azyl žádají
především čeští Romové. Kabinet premiéra Miloše Zemana
přitom se zavedením kontrol souhlasil hlavně proto, že jinak by
České republice hrozilo zavedení vízové povinnosti.
Prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka je přesvědčen,
že obnovení britských předběžných kontrol však nemůže
odchod českých Romů výrazně ovlivnit. Romové podle něj
využijí i jiné možnosti, pocestují do Británie z jiných států.
Británie by musela změnit svůj azylový zákon.
Kontroly na
ruzyňském letišti bude znovu monitorovat Český
helsinský výbor, který je kritizoval již při jejich nedávném
prvním zavedení. I tentokrát bude výbor sledovat kontroly
nezávisle na české i britské straně. Pracovníci výboru by měli
být na letišti ve středu od 09:00 do 14:00. Požadují však delší
dobu na vyhodnocení, zda se skutečně počet českých azylantů
ve Velké Británii od zrušení prvního kola kontrol zvýšil.
Podle britského ministerstva vnitra požádalo v červenci ve
Spojeném království o azyl 105 takzvaných hlavních žadatelů z
České republiky. V červnu jich bylo 120. Britské úřady registrují
jako hlavního žadatele toho, kdo přímo o azyl žádá. V mnoha
případech však žadatel reprezentuje celou rodinu. Během
prvních kontrol na letišti, které trvaly tři týdny, Britové
znemožnili do své země odcestovat asi 120 lidem.
(Radio Praha, Zprávy 27. srpna 2001)
Klaus nesouhlasí se znovuzavedením britských kontrol
na ruzyňském letišti
Středeční souhlas vlády s obnovením britských kontrol
cestujících na pražském letišti Ruzyně ostře kritizoval předseda
Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. "Ústupek české
vlády není ospravedlnitelný žádnými argumenty včetně údajné
hrozby znovuzavedení víz," uvedl Klaus ve svém prohlášení.
Povinností vlády je podle Klause co nejdůsledněji obhajovat
zájmy všech českých občanů, a ne ustupovat vnějšímu nátlaku a
tyto zájmy obětovat. "Nemůžeme přijmout, aby Británie řešila
vlastní problém své imigrační politiky za pomoci české vlády na
úkor našich občanů," uvedl Klaus. Britské kontroly podle něj
umožňují výběrový přístup vůči českým občanům orgány cizího
státu na českém území. "Z naší strany jsou zjevným projevem
vzdání se části státní suverenity," soudí předseda sněmovny.
(Radio Praha, Zprávy 23. srpna 2001)
Británie znovu zavede kontroly na ruzyňském letišti
Británie se rozhodla, že zavede předběžné imigrační kontroly
na pražském letišti. Zatím však nepadlo rozhodnutí, kdy tak
učiní. Na dotaz ČTK to potvrdilo britské ministerstvo
zahraničí. Kontroly na letišti mají podle britského stanoviska
předejít zneužívání britského azylového systému tím, že
zabrání v odletu českým občanům, kteří by mohli po příletu do
Londýna podat žádost o azyl. Spojené království považuje
Českou republiku za bezpečnou zemi, kde přes problémy ve
vztazích mezi většinovými obyvateli a Romy neexistují důvody
pro udělování politického azylu.
Vláda je však přesvědčena
o tom, že kontroly jsou menším zlem
než zavedení víz pro české občany. Premiér Miloš Zeman ve
středu zdůraznil, že víza by platila pro všechny, občané by za
jejich vystavení museli zaplatit 2000 korun, v případě zamítnutí
by se nemohli odvolat a navíc by vízová povinnost zásadně
omezila česko-britské vztahy v řadě oblastí. Hrozil by i
"dominový efekt", tedy že víza pro Čechy zavede automaticky
Irsko a pravděpodobně i další členské země Evropské unie.
Svým rozhodnutím vláda reagovala na zvyšující se počet
českých žadatelů o azyl v Británii poté, co byly předběžné
kontroly po více než třech týdnech v první polovině srpna
zrušeny. Podle neoficiálních údajů požádalo od 10. do 21. srpna
o azyl 61 českých občanů, uvedl Kavan. Kontroly, na kterých se
dohodla česká vláda s britskou kvůli neoprávněným žádostem
českých Romů o azyl, kritizovali Romové, ochránci lidských
práv a někteří politici. Britští úředníci při nich do Británie
nevpustili asi 120 lidí, převážně Romů.
(Radio Praha, Zprávy 23. srpna 2001)
Romské děti z jižních Čech se rekreují v Růžené na
Táborsku
Téměř 30 romských dětí z Českokrumlovska a
Českobudějovicka se účastní romského dětského tábora v
Růžené na Táborsku. Akci pořádá sdružení Naděje Větřní ve
spolupráci se studenty Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích a českobudějovickou zdravotnickou školou. Děti
od sedmi do 12 let se prostřednictvím her a různých úkolů
seznamují navzájem i s okolním prostředím. "Snažíme se děti
naučit, jak vypadá denní režim s pravidelnou stravou, ale i
povinnostmi, jako je třeba mytí nádobí," řekl ČTK předseda
pořádajícího sdružení Robert Bledý.
(Radio Praha, Zprávy 22. srpna 2001)
Romští středoškoláci mohou požádat o finanční
podporu při studiu
Více než 330.000 korun na vzdělání romských středoškoláků
uvolnila v těchto dnech pro Moravskoslezský kraj meziresortní
komise pro řešení otázek romské komunity. Peníze jsou určeny
především na školné, stravné, cestovné či školní pomůcky,
informovala ve středu ostravská romská poradkyně Lýdie
Poláčková. Žádosti o poskytnutí dotace si mohou ostravští
zájemci vyzvednout v její kanceláři, která sídlí v centru
Ostravy, v Husově ulici číslo sedm. Vrátit jí je musejí do 10.
září. Žadatelé z jiných měst se musejí obrátit na tamní romské
poradce. Ve formulářích je nutno vyplnit základní osobní údaje
a získat potvrzení školy o studiu. "Peníze nedostanou do ruky
rodiče, ale škola. Náklady navíc budou vyplaceny až po ukončení
studijního období, pro které jsou peníze určeny," řekla
Poláčková. Dotace přispěje Romům na náklady vzniklé od září
do prosince. Peníze stát pro romské středoškoláky uvolnil již
potřetí. O poslední dotaci ale v Ostravě požádalo jen 20
romských studentů.
(Radio Praha, Zprávy 22. srpna 2001)
Britové kvůli Romům zvažují návrat na ruzyňské letiště
Velká Británie uvažuje o návratu svých imigračních úředníků
na pražské letiště. Londýn je totiž znepokojen opětným
nárůstem počtu českých žádostí o azyl po nedávném
pozastavení ruzyňských kontrol. Mluvčí ministerstva zahraničí
Aleš Pospíšil řekl, že počet českých žadatelů o azyl v Británii
znovu stoupá a Praha se znovu dostává do situace, kdy je nutné
tento problém řešit. Situací se má proto ve středu zabývat i
vláda. "V případě pokračujícího nárůstu žádostí o azyl jsme
připraveni kontroly zavést," uvedl mluvčí britského
velvyslanectví v Praze Zbyněk Havránek. Podobně jako Pospíšil
hovořil i o eventuálních jiných opatřeních, ale nikdo z nich je
blíže nespecifikoval.
Britští a čeští představitelé se
neshodují v tom, jak rychle by se
kontroloři na Ruzyň mohli vrátit. Zatímco velvyslanectví
hovoří v případě obnovení kontrol pouze o konzultacích s
českou vládou, podle ministerstva zahraničí by jim musel
předcházet vládou přímo vyjádřený souhlas. Britské
velvyslanectví však nechtělo potvrdit, zda takový názor zastává
i Londýn. Britové si i po odletu svých imigračních úředníků drží
dál na Ruzyni v nájmu plochu potřebnou pro prověřování
cestujících. Nájemní smlouva je zatím platná do konce roku.
Ministr zahraničí Jan Kavan dříve řekl, že během tří týdnů před
zavedením kontrol registrovala Británie 204 žádostí o azyl z
ČR. Po zavedení kontrol to bylo 12 žádostí. Představitel
britského velvyslanectví Denis Keefe zdůraznil, že Londýn je
připraven kontroly opět zavést, stoupne-li znovu počet
romských žadatelů o azyl.
(Radio Praha, Zprávy 21. srpna 2001)
Helsinský výbor došel k názoru, že britské kontroly v Ruzyni byly
neprůhledné
Postup britských úředníků při kontrolách na pražském letišti v Ruzyni byl
neprůhledný a
odehrával se na nejasném právním základě. Tvrdí to
Český helsinský výbor, který se
několikrát pokoušel na kontroly dohlížet. Zástupkyně
výboru v úterý novinářům naznačily, že
je možné, že Velká Británie kontrolami porušila
některé mezinárodní dohody. O vyjasnění
výbor požádal českou vládu. "Prvotní problém je, čím
se řídila britská procedura na českém
ruzyňském letišti, jestli českým právním řádem nebo
britským právním řádem," řekla
právnička výboru Petra Tomášková. Vyslovila hypotézu,
že porušena byla například
Konvence OSN o uprchlících. Úředníci totiž nepustili
do Británie skupinu českých Romů,
kteří tvrdili, že chtějí požádat o azyl. "Nemůže být
bráněno jednotlivci podstoupit tuto
azylovou proceduru," uvedla. Výbor podotýká, že dosud
není úplně zřejmé, zda šlo o imigrační
nebo konzulární úředníky. Procedura na letišti neměla
jasná, předem daná pravidla, všem
cestujícím například nebylo řečeno, že mohou požádat
britské velvyslanectví o přezkoumání
zamítavého rozhodnutí, řekla předsedkyně výboru Hana
Havelková. Některým cestujícím
nepovolili Britové vstup, aniž mohli prokázat, že
skutečně jedou jenom jako turisté, tvrdí
výbor.
(Radio Praha, Zprávy 14. srpna 2001)
Jsou odchody Romů z České republiky organizované?
Hromadné odchody Romů z České republiky již několikrát v posledních letech
vyvolaly podezření, že se jedná o akci organizovanou ze zahraničí. Naposledy
toto podezření vyslovil vicepremiér Pavel Rychetský v nedělním zpravodajství
české soukromé televize Prima. Jak na jeho vyjádření reagovali romští
představitelé, zjišťoval Vilém Faltýnek.
Poslech:
RealAudio ~ Download 
Vicepremiér Pavel Rychetský v neděli na Primě uvedl, že podle britských i
českých tajných služeb odchody Romů do zahraničí a jejich hromadné žádosti o
azyl by mohly být organizovány.
"Podle mých informací, nebo našich informací, se na té organizaci podílí
jakési Evropské středisko Romů s centrem v Mnichově."
Viktor Sekyt z vládní meziresortní komise pro záležitosti romské komunity
tuto možnost sice zcela nevyloučil, protože ani romští aktivisté neznají
všechny romské organizace v Evropě. O organizování odchodů Romů jakoukoli
zahraniční centrálou však velmi pochybuje. K prohlášení vicepremiéra
Rychetského uvedl:
"Takové podezření tady bylo už v minulosti. Pokud vím, tehdy se prověřovalo
hlavně z toho důvodu, že docházelo k tomu, že z jednoho města odešla
najednou větší skupina Romů. Ale nic se nezjistilo, většinou se jednalo o
to, že to byly příbuzenské skupiny nebo vzájemně spřátelené skupiny, které
se takto dohodly."
Také předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský podezření, které
vyslovil Pavel Rychetský, důrazně odmítl. Podle něj jsou za odchody Romů
obavy z rasistických útoků v České republice, nikoliv nátlakové akce
zahraničních romských organizací.
"Romové z jakýchkoli regionů odcházejí dobrovolně, buď ze strachu z nějakého
násilí, nebo i z nějakých sociálních důvodů. Je jasné, že by chtěli
pracovat, ale nemají možnost, takže jim nic jiného nemůže zbývat,
samozřejmě. Ale že by to mělo být organizované, jak jsem slyšel, placené
nebo podporované nějakým sdružením, já tohleto vylučuji."
Romští představitelé však připouštějí, že jak tuzemské romské organizace,
tak i někteří akivisté v zahraničí zpracovávají a poskytují Romům informace
o možnosti získání azylu. Viktor Sekyt z vládní meziresortní komise se
zmínil především o působení zahraničních právníků, kteří v azylovém řízení
Romy zastupují:
"Jediní, kdo na tom vydělávají, jsou právníci, kteří v zahraničí hájí
žadatele o azyl, aby ten azyl dostali. Ale myslím si, že ani tato skupina
nevytváří nějaké organizované nátlakové akce. Tady některé romské organizace
poskytují svým členům nebo i jiným zájemcům informace, ale to ještě
nepovažuji za agitaci."
I další představitelé romských organizací potvrzují, že informace o
azylových systémech v jednotlivých zemích shromaždují. Tuto možnost
připustil i Viktor Miko z Grémia romských regionálních představitelů v
Rokycanech. Odmítl však, že by hromadné cesty Romů do zahraničí kdokoli
předem organizoval.
V Česku startuje mediální kampaň proti rasovým předsudkům a xenofobii
Proti rasovým předsudkům a xenofobii v každodenním životě je zaměřena
mediální kampaň,
se kterou se během srpna a září prostřednictvím
televizních a rozhlasových spotů i letáků v
dopravních prostředcích setkají občané v celé České
republice. Projekt Soužití představili její
tvůrci z Ligy etnických menšin. "Neděláme si iluze, že
by kampaň během tak krátké doby
změnila smýšlení většinové společnosti, ale úspěchem
bude, pokud vyvolá veřejnou diskusi o
intoleranci a xenofobii," řekl předseda ligy Obonete
Ubam. Základním mottem kampaně je
heslo: "Žijeme tady s vámi. Proč vám to vadí?". Ve
spotech vystupuje černoch, který přišel
žádat o ruku českou dívku, Romka, která darováním krve
zachránila život jiné ženě nebo
Vietnamec, který se přistěhoval do sousedství. Právě
podobné každodenní situace, kdy se
příslušník etnické menšiny "přižení" do rodiny nebo
bydlí v sousedním bytě, je pro většinu
české společnosti stále velkým problémem, uvedl Ubam.
Obyvatelé České republiky zažili protirasistickou kampaň již
dvakrát. Vůbec poprvé ji
organizoval nevládní Český helsinský výbor, který po
celé republice rozmístil billboardy s
postavou romského hasiče či černošského hokejisty v
dresu českého mužstva a otázkou "Co
se divíte?". Dominantním symbolem vládního Projektu
Tolerance byla zase fotografie
nenarozeného dítěte a otázka "Znáte barvu jeho pleti?".
Některé nevládní organizace ale této
kampani vyčítaly, že bylo málo úderná. Právě startující
projekt je proto cíleně kontroverzní -
jedině tak prý může rozvířit diskusi o rasismu.
(Radio Praha, Události 14. srpna 2001)
Komunisté opět kritizovali kontroly na ruzyňském letišti
Komunisté opět kritizovali kontroly britských imigračních úředníků na
pražském letišti v
Ruzyni. Podle místopředsedy strany Vlastimila Balína
tak dává Velká Británie najevo, jak asi
bude vypadat princip volného pohybu osob po vstupu
České republiky do Evropské unie. Balín
stejně kritizoval i Irsko, kam České aerolinie
nevpustily několik romských rodin údajně na
základě dohody s irskými imigračními úředníky. To
pobouřilo ochránce lidských práv. V
souvislosti s možným odchodem pracovníků do nynějších
států EU po vstupu ČR podotkl, že
lidé nebudou odcházet, budou-li mít práci doma, a
kritizoval vládu, že nevytvořila účinný
program tvorby pracovních míst.
KSČM v roce 1998 prosazovala myšlenku zkrácení
pracovního týdne z nynějších 40 hodin na
35 hodin, čímž chtěli komunisté zvýšit zaměstnanost.
Balín ale neřekl, jak a zda by se
zkrácený pracovní týden odrazil na výši výdělků a
produktivity práce v České republice. Řekl
jen, že KSČM chtěla zkracování rozložit asi na čtyři
roky a že se nemělo odrazit na mzdách.
(Radio Praha, Zprávy 9. srpna 2001)
Tolerance české společnosti vůči menšinám pozvolna roste
Vztah české společnosti k menšinám se mírně, ale zřetelně zlepšuje. V
porovnání s rokem
1994 nyní stoupá i tolerance vůči Romům a Vietnamcům.
Vyplývá to z výsledků červnového
průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM). Na
dotaz, zda by respondenti dobře
snášeli, kdyby měli za souseda Roma, odpovědělo kladně
13 procent z nich. Vietnamského
souseda si bez problémů dovede představit 27 procent
dotázaných. Proti roku 1994 se podle
agentury tolerance vůči Romům a Vietnamcům jako
sousedům zvýšila o deset, respektive 17
procent. Lepší vztahy mají nyní Češi také s Němci.
Sousedské vztahy s nimi si dovede
docela dobře představit 65 procent dotázaných, což je
nárůst téměř o 30 procent. Zhruba na
stejné úrovni jako k Němcům jsou vztahy k volyňským
Čechům a Židům. Podle STEM se
zlepšil i postoj české společnosti k Rusům a
obyvatelům bývalé Jugoslávie. Ruského
souseda by nyní tolerovalo téměř 40 procent
respondentů, zhruba o 15 procent více než před
sedmi lety. Naopak negativní vztahy mají Češi tradičně
k cizincům ze zemí, které jsou
spojovány s terorismem, válkou a násilím. Za
dlouhodobě bezproblémový lze označit vztah ke
Slovákům, Američanům, Francouzům a Britům.
(Radio Praha, Zprávy 8. srpna 2001)
Romové pozastavení kontrol vítají, ale situaci to prý neřeší
Romští předáci i ochránci lidských práv přivítali dočasné pozastavení
britských kontrol na
pražském letišti, které oznámil ministr Kavan.
Opatření totiž podle nich bylo diskriminační i
ponižující a porušovalo základní lidská práva i
suverenitu České republiky. Romové i aktivisté
Českého helsinského výboru ale zdůrazňují, že
prozatímní konec kontrol neřeší příčinu jejich
zavedení, tedy odchod českých Romů do zahraničí.
"Samozřejmě jsem velice rád, že se našlo
řešení, které tu situaci zklidní a stabilizuje," řekl
ČTK mluvčí Grémia romských regionálních
představitelů Ondřej Giňa. Představitelé romské
komunity dlouho upozorňují na skutečnost,
že kontroly na letišti jsou důvodem napětí mezi
většinovou veřejností a Romy. "To, že se
zruší kontroly, je jedna věc. To je samozřejmě
důležité, ale je třeba si položit otázku, co
budeme dělat dál," podotkl Giňa.
Podle
prezidenta Mezinárodní romské unie (IRU) Emila Ščuky byla úmluva mezi českou
a
britskou vládou o zavedení kontrol chybou a
poškozovala Českou republiku. "Od prvopočátku
tato dohoda byla špatná, diskriminační, obcházela
platné zákony i Ústavu. Byla zbytečná a
česká vláda se podepsala na něčem, co lze považovat za
protiprávní," prohlásil Ščuka.
Předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský
je přesvědčen, že pozastavení
kontrol je výsledkem domácích i zahraničních tlaků na
českou vládu. Brzy bude podle něj
opatření zrušeno úplně a definitivně, protože bylo
"zbytečným omezováním svobody,
demokracie a suverenity".
(Radio Praha, Zprávy 8. srpna 2001)
Jan Kavan: Britské kontroly v Ruzyni budou od čtvrtka pozastaveny
Britské kontroly na pražském ruzyňském letišti budou od čtvrtka 9. srpna
pozastaveny. Sdělil
to ministr zahraničí Jan Kavan. Chargé d'affaires
britského velvyslanectví v Praze Denis
Keefe vzápětí zdůraznil připravenost Londýna kontroly
opět zavést, bude-li to potřeba. Tedy
stoupne-li v Británii opět počet romských žadatelů o
azyl z České republiky. Britští imigrační
úředníci kontrolovali v Ruzyni cestující kvůli
azylovým žadatelům přibližně tři týdny. Za tu
dobu nevpustili na ostrovy asi 120 lidí, převážně
Romů. Britské velvyslanectví už v pondělí
ČTK sdělilo, že kontroly se osvědčily a v poslední
době poklesl jak počet odmítaných
zájemců o odlet do Británie, tak počet českých
žadatelů o azyl. "V průběhu tří týdnů před
zavedením ruzyňských kontrol bylo registrováno 204
žádostí o azyl z ČR. V následujícím
období pouze 12 žádostí," uvádí se v britsko-českém
prohlášení, se kterým seznámil Kavan.
Kontroly britských imigračních úředníků na ruzyňském letišti budou sice
pozastaveny, pro
vládu ani romskou komunitu tím ale záležitost nekončí.
Vicepremiér Pavel Rychetský bude v
pátek jednat se zástupci romských organizací, jak lze
konkrétními kroky zabránit opětnému
zvyšování počtu českých žadatelů o azyl ve Velké
Británii. ČTK to řekl vládní zmocněnec
pro lidská práva Jan Jařab. "Pokusíme se dohodnout na
tom, co může učinit vláda a co mohou
učinit oni," uvedl Jařab.
(Radio Praha, Zprávy 8. srpna 2001)
Britové souhlasí s účastí helsinského výboru na letišti
Britská strana nemá žádné zásadní námitky proti přítomnosti Českého
helsinského výboru při předběžných kontrolách na pražském letišti v Ruzyni.
Uvedl to ministr zahraničí Jan Kavan po setkání s velvyslancem Spojeného
království Davidem Broucherem. Technické detaily mají představitelé výboru,
britského velvyslanectví a konzulární služby vyřešit na společném jednání,
které se podle ředitelky Českého helsinského výboru Jany Chržové uskuteční v
pátek. Chržová o podmínkách, na nichž by zástupci výboru mohli předběžné
kontroly sledovat, jednala s Brity již ve středu přímo na letišti. Helsinský
výbor stále považuje opatření za ponižující a má pochybnosti o tom, zda
úředníci přistupují ke všem cestujícím stejně. Britská strana ale kontroly
obhajuje a odmítá tvrzení romských předáků i některých politiků, že by při
nich někoho diskriminovala kvůli barvě jeho pleti či etnickému původu. Kavan
předpokládá, že se zástupci Spojeného království bude o letištních
kontrolách znovu jednat do konce příštího týdne. Šéf české diplomacie rovněž
požádal Brouchera, zda by se nemohl sejít se zástupci romské komunity.
(Radio Praha, Zprávy 2. srpen 2001)
Meziresortní komise chce po vládě, aby nepřipustila diskriminaci
Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity vyzvala vládu, aby
zajistila, že při kontrolách britských úředníků na letišti v Ruzyni nebude
docházet k rasové diskriminaci a usilovala při jednáních s Londýnem o dohodu
o co nejrychlejším ukončení kontrol. Nechce ale, aby kabinet možnost
předsunutých britských kontrol jednostranně vypověděl, neboť nad Českou
republikou se stále vznáší hrozba zavedení britských víz. Výkonný
místopředseda komise Roman Krištof novinářům po jednání komise přednesl
případ Ireny Bagárové z Brna, který přezkoumá britské velvyslanectví pro
podezření z rasové diskriminace. Bagárové, jež chtěla v červenci navštívit
své příbuzné ve Velké Británii, nepovolil odlet britský úředník.
(Radio Praha, Zprávy 2. srpna 2001)
Do ulic Ostravy vyšly i občanské hlídky mladých republikánů
Dění v ulicích Ostravy kromě Romů monitorovaly od čtvrtečního modpoledne i
občanské hlídky mladých republikánů. "Dohlížíme na to, aby Romové
neporušovali zákon. Pokud se tak stane, zakročíme, pachatele zadržíme a
předáme policii," řekl Martin Kleinedler z Republikánské mládeže Karviná.
Pravicoví extrémisté vytvořili tři až čtyřčlenné hlídky. Podle slov
regionálního předsedy Romské občanské iniciativy Mikuláše Horvátha se po
městě pohybují asi tři čtyřčlenné romské hlídky. Zatím však při kontrolách
nebyly zaznamenány žádné mimořádné události či porušení zákona. V
souvislosti s možnými střety extremistických skupin a Romů nepřipravuje
policie v ostravských ulicích žádná mimořádná opatření. Ustavením hlídek
Romové reagují na červnový útok čtyř členů hnutí skinheads, kteří v
Ostravě-Zábřehu napadli skupinu Romů.
(Radio Praha, Zprávy 2. srpna 2001)
Ministr Gross chce razantněji bojovat proti rasově motivované kriminalitě
Ministr vnitra Stanislav Gross se rozhodl důrazněji postupovat proti rasově
motivované kriminalitě. V těchto dnech proto přijal několik preventivních
opatření, od nichž si slibuje lepší postih rasového násilí. Od nynějška má
policejní akci při každém větším shromáždění extremistických skupin velet
ředitel krajské správy policie nebo jeho zástupce. Ministr bude také každý
měsíc dostávat přehled trestných činů s rasovým motivem, který bude předávat
nejvyšší státní zástupkyni a řediteli Úřadu vyšetřování. Gross rovněž
jmenoval svého zmocněnce pro romskou problematiku - podle informací ČTK se
jím stal Stanislav Danihel z kriminálního úřadu policejního prezídia, který
je sám romského původu.
(Radio Praha, Zprávy 2. srpna 2001)
Do ostravských ulic vyrazily romské občanské hlídky
V ostravských ulicích se objevily romské občanské hlídky. Představitelé
romských organizací ve městě chtějí tímto způsobem předejít diskriminaci a
rasově motivovaným útokům, především ze strany skinheadů. Reagují tak na
červnový útok čtyř skinheadů, kteří v Ostravě napadli Romy. Další
podrobnosti má Josef Kubeczka.
Hlídky nejsou ozbrojené ani nějak označené. Mají za úkol sledovat vytipované
oblasti a zjišťovat konkrétní zkušenosti místních Romů. Podle romských
aktivistů panuje ve městě nedůvěra v policii. Romské hlídky, složeně z asi
dvaceti místních romských aktivistů, chtějí lidem vysvětlit, že jedině
policisté mohou řešit konflikty a útoky. Mikuláš Horváth z Romské občanské
iniciativy nám k hlídkování řekl:
"Ta akce by měla skončit v pátek odpoledne, kdy my bychom měli mít
shromážděna všechna trestní oznámení, která Romové neudali. Pak se
rozhodneme přes víkend, zda to mělo smysl a nevylučuje se ani to, že příští
týden budeme pokračovat."
"Neočekáváme od toho žádné velké úspěchy. Ale je třeba někde začít, aby
Romové získali důvěru v policii," řekl Horváth sdělovacím prostředkům.
Mezi
vytipované oblasti hlídkování patří centrum Ostravy a obvod Vítkovice, kde
žije početná romská komunita. Hlídky mají jezdit v tramvajích, hlídat
diskotéky a restaurace, kam nejsou Romové pouštěni. Zatímco Romové tuto
aktivitu vesměs vítají, zástupci veřejné správy, policie i politici jsou ve
svých názorech spíše skeptičtí. Šéf městského ředitelství Policie České
republiky plukovník Rostislav Pavliska však tuto iniciativu nezatracuje:
"Občan v této zemi má právo vytvářet jakékoliv hlídky, pokud neporušuje
zákon. Může vytvářet hlídky požární, hlídky mravnostní, může vytvořit třeba
i hlídky romské."
Také náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák nic proti této formě
hlídek nenamítá:
"Pokud tady nějaké hlídky vzniknou, pokud nebudou ozbrojeny, pokud budou
skutečně jenom monitorovat situaci - nemám nic proti tomu."
K ostravské formě romské domobrany se po setkání s předsedou Romské občanské
iniciativy Štefanem Ličartovským vyjádřil rovněž ministr vnitra Stanislav
Gross:
"Já jsem měl jednání s předsedou Romské občanské iniciativy, kde i on jasně
prezentoval názor, že žádná domobrana by romskou komunitou neměla být
organizována, že to, co by mohlo být organizováno, což je věc, které já
bránit nemohu, jsou jakési občanské hlídky tak, jak třeba fungovaly při
zasedání měnového fondu."
Jak už bylo řečeno, v pátek se ostravští romští aktivisté setkají se
zástupci policie, které budou informovat, zda došlo k porušení zákona vůči
Romům. Pak se rozhodnou, jestli budou v hlídkách pokračovat.
(Radio Praha, Události 2. srpna 2001)
Výbor OSN pro lidská práva kritizuje ČR především za diskriminaci Romů
Poprvé od vzniku samostatné České republiky se situací v zemi zabýval Výbor
OSN pro lidská práva a jeho kritické připomínky se týkají celkem tří
hlavních oblastí: diskriminace Romů a diskriminace žen. Zde si komise všímá
zejména tzv. domácího násilí, obchodu se ženami a diskriminace v zaměstnání.
Výbor zároveň vyzval Českou republiku, aby zřídila nezávislý vyšetřovací
orgán, který by projednával stížnosti na policisty. Bližší informace má
Jaromír Marek.
Více Jiří Kopal,
koordinátor občanských právních hlídek, který se účastnil červencového
jednání v
Ženevě.
Poslech:
RealAudio ~ Download
Na závěr dodejme, že závěry Výboru OSN pro lidská práva mají doporučující
charakter. Podle našich informací se jimi však budou urychleně zabývat
výbory vládního zmocněnce pro lidská práva...
(Radio Praha, Události 2. srpna 2001)
|
|
Poslech:
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články