Zprávy
26-02-2000
Počet českých Romů, kteří v Británii žádají o azyl, dosáhl v minulém
měsíci rekordní výše. S ní vzrostlo i vážné znepokojení Londýna a
hrozba, že Británie zavede vízovou povinnost pro všechny české
občany. Tiskový tajemník britského velvyslanectví v Praze Zbyněk
Havránek uvedl, že v červnu požádalo o azyl 143 občanů. Toto číslo je
však třeba třikrát i vícekrát znásobit, neboť zaznamenává jen jednoho
žadatele za rodinu.
Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil uvedl, že zavedení vízové
povinnosti ze strany Velké Británie vůči ČR bezprostředně nehrozí.
Představitelé Demokratické unie Romů se hodlají vypravit do Británie,
aby přímo na místě zmapovali životní podmínky Romů a jejich šanci na
získání azylu.
(Radio Praha, 29. července 1999)
Kabinet se rozhodl zakročit proti organizacím a hnutím potlačujícím
lidská práva. Přijal návrhy vicepremiéra Pavla Rychetského, které
ukládají ministrům školství, vnitra, spravedlnosti a práce a
sociálních věcí, jak při potírání podobných hnutí postupovat.
Materiál obsahuje i názvy konkrétních sdružení, jejichž případným
rozpuštěním by se měl zabývat ministr vnitra Václav Grulich. Jsou
mezi nimi Vlastenecká fronta a Národní fronta castistů.
(Radio Praha, 29. července 1999)
Slovenští Romové hledají nový domov na severu Evropy, skandinávské
země se však Romům brání. Finsko, ve kterém letos o politický azyl
požádalo 1 150 slovenských Romů, zavedlo vízovou povinnost pro
slovenské občany 6. července. Stejným způsobem se zachovalo i Norsko,
které požaduje víza od Slováků od 27. července, ačkoli norské úřady
registrují pouze 70 žádostí slovenských Romů o azyl. V obou dalších
skandinávských zemích, Švédsku a Dánsku, čeká na rozhodnutí
imigračních úřadů kolem 150 Romů ze Slovenska. Finské i norské úřady
považují slovenské Romy za ekonomické uprchlíky, a proto shledávají
jejich neopodstatněné.
(Radio Praha, 28. července 1999)
Kosovští Romové utíkají z Kosova ze strachu před mstou kosovských
Albánců, kteří je obviňují, že proti nim bojovali společně se Srby.
Od poloviny června odešlo z Kosova do okolních zemí přes polovinu
romského obyvatelstva. Dva tisíce kosovských Romů připlulo přes
Jaderské moře do italského přístavu Brindisi. Itálie je však považuje
za nelegální imigranty a hodlá je vyhostit.
(Radio Praha, 28. července 1999)
Plzeňské podniky "21" a "Star" nevpustily na své diskotéky pět romských studentek mezinárodní jazykové školy. Studentky
podaly na personál těchto podniků trestní oznámení pro podněcování
rasové nesnášenlivosti a hanobení rasy. Případem se zabývá obvodní
oddělení policie Plzeň-střed, které prověřuje skutkovou podstatu
oznámení. Za studentky se postavilo vedení i studenti Západočeské
univerzity.
(Radio Praha, 28. července)
Umožnit absolventům zvláštních škol, aby se i oni mohli pokusit o
přijetí na střední školu, má dílčí novela školského zákona, kterou
sněmovně předložila skupina poslanců v čele s Monikou Horákovou z
Unie svobody. Autoři předlohy navrhují, aby mohli být na střední
školu přijati všichni uchazeči, kteří splnili povinnou školní
docházku nebo dosáhli věku šestnácti let, a kteří při přijímacím
řízení prokázali schopnosti, vědomosti a zájmy požadované pro zvolený
typ školy. Současný zákon předpokládá, že na střední školy mohou být
přijati uchazeči, kteří úspěšně ukončili základní školu. Absolventi
zvláštních škol jsou tedy z možnosti studovat na střední škole
vyloučeni.
(Radio Praha, 22. července 1999)
Terénního sociálního pracovníka vyšle do Matiční ulice v Ústí nad
Labem obecně prospěšná společnost Člověk v tísni při České televizi.
Takzvaný streetworker by měl v Matiční ještě červenci nebo počátkem
srpna začít pomáhat místní romské komunitě s jejími sociálními
problémy. Akce je součástí širšího projektu romských komunitních
center, kterých má společnost přibližně sedm. Další sociální
pracovníky v rámci projektu má Člověk v tísni například v Brně,
Jirkově, Rožnově pod Radhoští nebo v Chomutově. Sociální pracovník v
Ústí by měl mít kancelář přímo v Matiční, nadace nyní jedná s místním
úřadem.
(Radio Praha, 22. července 1999)
Přestože podle předsedy Společenství Romů na Moravě Petra Horvátha
žijí ostravští Romové v mnohem lepších podmínkách než romští
obyvatelé na Slovensku, opouští ČR každý týden hned několik rodin.
Důvodem jejich emigrace je údajná diskriminace a strach z útoků
skinheadů.
(Radio Praha, 18. července 1999)
Zástupce britské ambasády v ČR Steven O'Conner zjišťoval ve čtvrtek v
romských infocentrech na Mostecku možnost podpory jejich činnosti
formou grantu, poskytnutého na konkrétní projekty. "Polovinu
infocenter v našem okrese navštívil pan O'Connor už v květnu," řekla
ČTK romská poradkyně při Okresním úřadu v Mostě Iveta Millerová s
tím, že tentokrát si člen britského velvyslanectví doplnil poznatky o
způsobu fungování a pracovní náplni zbylých tří center. Zároveň podle
Millerové informoval o podmínkách, za jakých lze od britského
velvyslanectví získat dotaci. "Bohužel, na rekonstrukci objektů nebo
hrazení provozních nákladů peníze dát nemůžeme," upozornil O'Connnor.
Za záměry, které by mohly ve výběrovém řízení uspět, označil cílené
rekvalifikační kursy či dílčí projekty zaměřené na volný čas romské
mládeže.
(Radio Praha, 16. července 1999)
Žádného vládního představitele, který se zabývá romskou
problematikou, zatím nepřizvalo Grémium romských regionálních
představitelů k řešení hrozícího exodu Romů z Mostecka. Pracovní
skupina grémia chce výsledky, které v Mostě získala, zhodnotit 16.
července na jednání v karlovarském romském Infocentru. Z Mostecka,
kde žije desetitisícová romská komunita, odešlo asi 20 rodin. Zdejší
Romy podle tamního romského Infocentra terorizují skinheadi, kteří v
noci napadají jejich byty. Grémium se obává, že by to mohl být
začátek širšího exodu, bezpečnost mosteckých Romů totiž dosud
nezajistila ani policie.
(Radio Praha, 14. července 1999)
Čtyřiadvacet romských dětí s rodiči se v minulých dnech dostavilo ve
Vsetíně k zápisu do nultého ročníku základní a přípravné třídy v
mateřské škole. Podle místostarosty Dalibora Sedláčka je cílem pomoci
Romům zařadit se do běžného školního režimu a učit děti češtinu,
která pro ně bývá hlavní překážkou při zvládání školního učiva. Vedle
pedagogů s nimi budou pracovat dvě romské asistentky, které musely
prokázat perfektní znalost romštiny a českého jazyka.
(Radio Praha, 14. července 1999)
Strach z napadení vede české Romy k hledání
azylu v jiných zemích - v Kanadě, Velké Británii, Francii, Novém Zélandě či
v Austrálii. První romská rodina přiletěla 1. července do finských Helsinek,
kde požádala o politický azyl a nyní čeká na rozhodnutí finských úřadů v
uprchlickém táboře Avalus spolu se dvě stovkami slovenských Romů a dalšími
17 Romy z České republiky, kteří do této chvíle do Finska přiletěli. Naděje
na udělení azylu je však malá.
(Radio Praha, 12. července 1999)
Francouzské úřady uznaly minulý týden status uprchlíka
čtyřčlenné romské rodině z České republiky, která ve Francii pobývá již
téměř dva roky. Romové získali status uprchlíka, díky němuž dostali na deset
let povolení k pobytu ve Francii, z politických důvodů. Romské aktivisty
udělení politického azylu vůbec nepřekvapilo, neboť se podle nich situace
Romů v České republice za poslední dva roky nezlepšila. Ve Francii čeká na
vyřízení žádosti o udělení azylu dalších sedm rodin.
(Radio Praha, 12. července 1999)
Poslanecká sněmovna přijala v pátek 9. června zákon, který umožní
zjednodušeně nabýt státní občanství České republiky bývalým občanům ČSFR a
nyní občanům Slovenska, kteří kteří nejpozději od
31. prosince 1992 nepřetržitě žijí na území ČR, ale nejsou zde
hlášeni k trvalému pobytu, což se týká mnoha Romů. Česká republika tak
konečně vyhověla připomínkám mnoha zahraničních organizací, které ji za její zákon o občanství velmi
kritizovaly.
(Radio Praha, 10. července 1999)
Slovenský prezident Rudolf Schuster navrhl Václavu
Havlovi vznik společné koncepce k řešení romské otázky. Český
prezident návrh přijal s tím, že jej bude tlumočit vládnímu zmocněnci
pro lidská práva Petru Uhlovi.
(Radio Praha, 7. července 1999)
 K úspěchům české reprezentace na 10. světové letní speciální olympiádě
přispělo velkou měrou sedm Romů. Dva z nich patřili k nejúspěšnějším
a nejvýraznějším postavám české reprezentace: Radek Pompa z
Jetřichovic získal v gymnastických soutěžích celkem pět medailí - dvě
zlaté, 2 stříbrné a 1 bronzovou, Jan Gábor z Albrechtic byl zase
kapitátem fotbalového družstva, které v olympijském turnaji vybojovalo
zlatou medaili. Olympiáda se konala od 26. června do 4. července v
Raleigh v Severní Karolíně za účasti 7 tisíc sportovců ze 150 zemí
světa.
(Radio Praha, 4. července 1999)
Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl se domnívá, že kabinet
naplňuje příliš pomalu tu část vládního prohlášení, která se týká
situace romské menšiny. Uhl to řekl na konferenci Právní ochrana Romů
v současné Evropě, která v pondělí začala v Praze. Uhl účastníky
konference seznámil s koncepcí vládní politiky vůči romské populaci.
Romové by měli být postupně zapojováni do většinové společnosti
prostřednictvím takzvaných vyrovnávacích akcí zejména ve školství.
Vládní koncepce také předpokládá zlepšení informovanosti většinové
společnosti o Romech a zpřísnění postihů projevů rasové
nesnášenlivosti.
(Radio Praha, 1. července)
|
|
Související články
K úspěchům české reprezentace na 10. světové letní speciální olympiádě
přispělo velkou měrou sedm Romů. Dva z nich patřili k nejúspěšnějším
a nejvýraznějším postavám české reprezentace: Radek Pompa z
Jetřichovic získal v gymnastických soutěžích celkem pět medailí - dvě
zlaté, 2 stříbrné a 1 bronzovou, Jan Gábor z Albrechtic byl zase
kapitátem fotbalového družstva, které v olympijském turnaji vybojovalo
zlatou medaili. Olympiáda se konala od 26. června do 4. července v
Raleigh v Severní Karolíně za účasti 7 tisíc sportovců ze 150 zemí
světa.
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články