Životopisné udaje:

Narodila jsem se 29. listopadu 1952 v Tanvaldě (okr. Jablonec nad Nisou), kde jsem v roce 1968 ukončila základní školu a v roce 1972 gymnázium. V letech 1973 - 79 jsem studovala obor čeština - francouzština na filozofickou fakultě Univerzity Karlovy. Během studia jsem absolvovala roční studijní pobyt na Faculté des Lettres Univerzity Aix-Marseille v Aix-en-Provence (Francie), kde jsem se zaměřila na studium obecné a srovnávací lingvistiky.

V letech 1979 - 1983 jsem pracovala jako redaktorka v Československém rozhlasu a při zaměstnání absolvovala rigorozní řízení na FFUK, kde jsem v roce 1980 získala doktorát filozofie.

Od roku 1979 jsem studovala romský jazyk a kulturu na Jazykové škole v Praze a od těch dob se účastním různých výzkumů v terénu (viz seznam publikací).

Od roku 1983 se živím jako překladatelka a tlumočnice, zprvu ve svobodném povolání (1983 - 1993), nyní jako osoba samostatně výdělečně činná.

Od roku 1991 vyučuji romský jazyk na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od 1994 jsem výkonnou redaktorkou časopisu romistických studií ROMANO DŽANIBEN.

V poslední době provádím terénní výzkum romských dialektů na Slovensku a v přilehlých oblastech a pracuji na přípravě učebnice slovenské romštiny.

Jak je podle Vás informována česká veřejnost o romské menšině?

Česká veřejnost je v poslední době stále více informována o postavení Romů a o jejich problémech. Mnoho informací je ale nepřesných, často jsou podávány s "kritickým" podtextem prozrazujícím negativní vztah autora k romské menšině, jeho předsudky a zaujatost. Stále je nedostatek zpráv pozitivních, takže má česká veřejnost dojem, že Romové jsou hlavním původem zla a problémů v naší společnosti. Dokonce i zprávy o jejich diskriminaci a rasovým útokům proti nim bývají ve sdělovacích prostředcích často vzápětí "kompenzovány" zprávami negativními, což považuji za nepřípustnou manipulaci veřejným míněním.

Jaky je podle Vás vztah české společnosti k romské komunitě.

Až na výjimky velmi negativní, eventuálně o ni nejeví jakýkoli zájem.

Jak jsou podle Vas potírány v Česke republice projevy rasismu?

Asi velmi nedostatečně, když mohlo dojít už k tolika vraždám a útokům s rasovým podtextem.

Jaký je Váš nazor na postavení Romů v České republice?

Jaké postavení může mít ve společnosti menšina (nebo skupina), k níž má majorita vesměs negativní postavení, jejíž příslušníci jsou fyzicky napadáni, zabíjeni a vražděni, která je na veřejných prostranstvích posílána na Slovensko, do Indie nebo do plynu, má nízké vzdělání a špatné sociální postavení, nejvyšší nezaměstnanost atd.?

Co podle Vás vytýkají nejčasteji Češi Romům?

Že nechtějí pracovat, jsou hluční, nepořádní, špinaví, lžou, kradou a jsou největšími původci trestné činnosti.

Co podle Vás vytýkají nejčasteji Romové Čechům?

Že jsou povýšení, nafoukaní, bezcitní a lakomí. Nejsou ochotni druhého vyslechnout, pomoci. Nemají smysl pro humor, pořád se za něčím honí, šetří, kde se dá - hlavně na jídle. A jsou čuňata, protože jedí desetkrát ohřívané jídlo a myjí se tam, kde se myje nádobí, nebo naopak.

Jak vidíte budoucnost Romů v České republice?

Dost pesimisticky, pokud nedojde k nějakému výraznějšímu pohybu ve společnosti a k názorovému posunu - hlavně u mládeže, která by si už konečně mohla povšimnout názorů a postojů k menšinám svých vrstevníků v západní Evropě, USA či jinde ve světě a inspirovat se jimi.

Jaké jsou podle Vás možnosti řešení vzájemného soužití Čechů a Romů?

Možnosti dobrého soužití mezi různými skupinami a etniky existují vždy - ve světě je na to nesčíslně příkladů. Chce to jen toleranci, a k té je třeba vychovávat: nenásilně, pozitivními informacemi, reportážemi z mnohonárodnostních prostředí, kde to funguje atd. Dobré soužití ovšem předpokládá také vyrovnanější sociální a vzdělanostní úroveň - a tady je práce ještě hodně.

Myslíte si, že je nutné přitáhnout zájem Romů o celospolečenské dění a své postavení ve společnosti? Pokud ano, jak byste toho docílili?

Romům by mělo být vůbec umožněno účastnit se celospolečenského dění, městské a obecní samosprávy, politického života. Neřešit jejich problémy bez nich. Ve všech masmédiích by jim, jejich životu a kultuře mělo být věnováno více prostoru.

Uvažovala jste někdy o odchodu z České republiky?

Ne, neměla jsem důvod.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
30.01.2016	Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!	O Roma Vakeren
16.01.2016	Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistika	O Roma Vakeren
15.09.2012	Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 let	O Roma Vakeren
13.09.2012	Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu Hübschmannovou	Zprávy ze života Romů
21.07.2012	O situaci romštiny v Německu	O Roma Vakeren
03.09.2011	Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývají analýzou jazykové situace Romů v České republice	O Roma Vakeren
20.08.2011	V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny Hübschmannové	O Roma Vakeren
06.08.2011	Veronika Hlaváčová: "Při studiu romistiky se dozvídám sama o sobě a naučím se svoji řeč"	O Roma Vakeren
30.10.2009	O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem Goralem	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)