Malý výlet do lingvistiky
V minulém čísle jsme hovořili o tom, jak se díky romštině
rozluštila velká záhada: odkud přišli Romové. Více než šest
set let evropského pobytu nevěděl nikdo, že Romové pocházejí
z Indie - dokud vědci neobjevili, že romština je indický
jazyk a že je podobná hindštině, bengálštině, pandžábštině,
marvárštině, maráthštině, gudžarátštině a podobně. Rádi
bychom vám ukázali, jak si je romština s ostatními indickými
jazyky blízká.
Zkratky: hindi h, romština r, marvarština m,
bengalština b
r: bal kan nakh muj dand čhib
h : bal kan nak munh dant džibh
č: vlas ucho nos ústa zub jazyk
r Mire bala hin kale, tiro nakh hin baro, amare kana lole.
m Mere bal kale hain, tero nak baro he, hamare kan lal hain.
č Moje vlasy jsou černé, tvůj nos je velký, naše uši jsou červené.
r Me raňi, tu raňi - ko anela paňi?
h Men rani, tu rani - kon laega pani?
č Já dáma, ty dáma - kdo přinese vodu?
Podstatná jména
bijav/bijao h svatba, gav/gav h vesnice, ladž/ladž h hanba, dar/dar h strach, dori/dori h šňůrka, džov, džou/džou h oves, džuv/džun veš, jag/ag h oheň, bakri ovce (koza)/bakri h koza, mačho/mačhli h ryba, berš/varš h rok, khel (maďar. r.)/khel hra, dad otec/ dada dědeček (z otcovy strany), kak/kaka strýc, čhuri/čhuri h nůž, lon/lun m sůl, gori Neromka/gori h žena bílé pleti, manuš/manuš h člověk, kaľi rat/kali rat h tmavá noc...atd.
Přídavná jména
kalo/kalo m černý, purano/purano m starý (o věcech), terno/ torun b mladý, učo/unča h vysoký, baro/baro m velký, šuko/ sukha h suchý, melalo/maila h špinavý, tato/tato (bandžárština) teplý...atd.
Slovesa
dža/dža jdi, phir/phir choď, dikh/dekh podívej se, šun/šun m poslyš, ma rov/ro mat neplač, ker/kar dělej, džan/džan věz, amen geľam/amra gelam b (do)šli jsme, ma mar/mar mat nebij, asa/hanso směj se, cha/kha jez, ma čor/čor matnekraď, gin/gin počítej, sov/so spi, sikhav/sikha uč...atd.
Příslovce, číslovky
kiťťi (maď. r)/kitti m kolik, athe (olaš.r)/athe m zde,
but(t)/bahut h mnoho, jekh/ek jeden, duj/do dva, trin/tin tři, štar/čar čtyři, pandž,panč/panč pět, deš/das deset, biš/biš m dvacet, upre/upar nahoře, nahoru, tele/tole b dole, dolů...atd.
Uvedli jsme některá indická slova, která mají téměř stejnou
podobu jako slova romská. V romštině je ale ještě mnohem
více indických výrazů (zhruba 60-70 %), jenomže jsou
pozměněné. Romové nežijí v Indii více než tisíc let a tak se
pochopitelně romština vyvíjela jinak než ostatní indické
jazyky. Poukážeme alespoň na ty nejdůležitější změny.
Aspirované (přídechové) (sou)hlásky:
čh kh ph th
(ťh maďar. r)
Romština, podobně jako jiné indické jazyky, má hlásky, které
je třeba vyslovovat s přídechem - jako by za hláskou
následovalo "h". Každá přídechová hláska má svého
nepřídechového "sourozence".
čh-č: čha (romský chlapec) - ča (jen), čhorel (lít, sypat) - čorel (krást), čar (tráva) - čhar (popel, zastarale)
kh-k: kher (dům) - ker (dělej), khoro (džbán) - koro (slepý), čik (bláto) - čikh (kýchnutí)
ph-p: pherel (nabírat vodu) - perel (padnout), diliňipen (hloupost) - diliňi phen (hloupá sestra)
th-t: the (a, také) - te (jestliže, ať), thav (niť) - tav (vař)
V romštině se uchovaly pouze neznělé přídechové souhlásky.
V ostatních indických jazycích je kromě neznělých
přídechových ještě sedm znělých přídechových: džh, bh,
gh, dh, ddh, tth, rrh, + čh, kh, ph, th.
Pravděpodobně bylo dříve i v romštině tolik přídechových
(aspirovaných) hlásek, jenomže po cestě do Evropy se ty
znělé ztratily. A co se stalo? Indické znělé se proměnily na
neznělé.
gham h (slunční žár) > kham (slunce), ghi h (přepuštěné máslo) > khil (máslo), ghas (tráva) > khas (suchá tráva-seno), bhumi (země) > phuv (země), bhen m (sestra) > phen (sestra), dhuan (kouř) > thuv (kouř), dho > thov (tut) umyj se, ghar > kher dům, bhari > phari těžká..atd.
Metathese
"Metathese" je ozančení pro výměnu dvou hlásek ve slově:
velryba - verlyba. K takovéto "výměně místa" došlo
v mnoha indických slovech
larrka - raklo chlapec (neromský), burrho m - phuro starý (o lidech), bandh-ná h - phand-el (zaváz-at, zavř-ít)...atd.
Cerebrály: dd, tt, ddh, rrh
"Cerebrály" jsou hlásky, které v evropských jazycích
neexistují. Nacházejí se ovšem v indických jazycích. Dokud
žili Romové v Indii, byly cerebrály bezpochyby i ve staré
romštině. Jenomže v průběhu mnoha staletí, co žijí Romové
v Evropě, evropské jazyky ovlivnily romštinu, a cerebrály se
většinou změnily na hlásku r. Cerebrální rr se uchovalo
pouze v dialektu kalderašů (kotlářů). Cerebrály se vyslovují
takto: jazyk se zvedne a přitiskne vzadu k hornímu patru.
dd > r: ddoi (dřevená lžíce) > roj (lžíce), ddig (směr) > rig (olaš. r) strana, udd-na/urr-na > ur-el (lít-at), khadda (dýka) > charo (meč)
ndd > ndr: anda h > jandro (vejce), pinddli h (lýtko) > pindro (noha), mand > ma(nd)ro chleba
tt > r, nt > ndr: pett > per (břicho), atto m > aro (mouka), kanta h > kandro (trn)
Je mnoho a mnoho dalších pravidel, podle nichž se romština
vyvíjí a mění poněkud jinak než ostatní indické jazyky,
které "zůstaly v Indii". O tomto tématu bychom mohli napsat
mnoho tlustých knih. V dnešním článku jsme chtěli pouze
srovnat romská a indická slova, aby si čtenáři uvědomili,
v čem jsou stejná a v čem a jak se od sebe odchýlila.
Pro dějiny Romů je obzvláště jedna změna nesmírně důležitá
dd > r
Proč? ..........................Protože.
Ddom > Rom
|
|