Proč Romové opustili svou dávnou zemi - Indii?
Proč Romové opustili Indii, zatím nikdo neví. Existují čtyři
nebo pět hypotéz, ale žádná není tak průkazná, abychom jí
mohli uvěřit.
Americký lingvista Terrence Kaufman tvrdí, že Romové odešli
z Indie před rokem 300 před Kr. Mohlo prý to být
v souvislosti s dobyvačným tažením Alexandra Makedonského do
Indie (327-326). Byzantské prameny ovšem hovoří o Romech
(athingani) poprvé až v roce 1068 (nebo 1050). Kdyby měl
Kaufman pravdu, musíme se ptát: kde byli Romové tisíc tři
sta let od té doby, co opustili Indii? Proč se o nich z té
doby nezachovala ani jediná zmínka?
Druhou hypotézu můžeme nazvat domněnka "Džát-Lúrí". Vychází
z legendy o perském šáhu Bahramu V a indickém rádžovi
Šankalovi. Perský básník Firdausí (1011), perský historik
Hamza Isfahání (961) a arabský historik Tálibí (1037) píší
o tom, že Bahram z dynastie Sásánovců byl velmi dobrosrdečný
král, který miloval své poddané. Jednou večer, říká Tálibí,
když se Bahram vracel z lovu, míjel skupinu poddaných, kteří
seděli v trávě a popíjeli při západu slunce. Dobrý král se
jich zeptal: "Proč nemáte hudebníky? Hudba přece povznáší
ducha!" Odpověděli: "Ó dobrý vládče, hledali jsme hudebníka,
který by za svou hru nežádal více než 100 dirhamů. Ale
nenašli jsme takového."
Bahram řekl: "Dobrá, najdeme hudebníky, kteří vám budou
hrát." Poté napsal dopis indickému rádžovi Šankal(at)ovi,
aby mu poslal 4 000 co nejlepších hudebníků. A Šankal(at) je
poslal.
Perský básník Firdausí dodává, že šáh Bahram dal hudebníkům
krávy, osly a pšenici a řekl jim, aby ve dne pracovali
a večer hráli jeho poddaným. Hudebníci ovšem nebyli zvyklí
dělat na poli a tak obilí a krávy snědli, jenom osli jim
zůstali. Bahram se rozzlobil, a řekl, že je nechce ani
vidět, ať si jdou, kam chtějí. Od té doby ti lidé, kteří
byli nazýváni Džátové nebo Zuttové nebo Lúriové, putují po
světě.
Ještě je třeba připomenout, že Isfahání nazýval ony
hudebníky Zottové a uvádí, že jich bylo 12 000. Tálibí mluví
jen o 4 000 lidech a nazývá je Lúrí, i Firdausí jim říká
Lúrí, ale říká, že jich bylo 10 000. Všichni tři autoři
hovoří o indickém rádžovi, ale každý ho nazývá poněkud
jinak. Shodují se na tom, že vládl v Kaunádži.
Někteří učenci se domnívají, že potomci Lúriů jsou Romové.
Je to možné?
Za prvé: Perský šáh Bahram V vládl v pátém století
(420-438). Legenda o indických hudebnících byla sepsána
o pět století později. Kde ji oni tři autoři slyšeli? Kde ji
četli? Historická pravda je to, že v Persii skutečně vládl
šáh Bahram. Ale o indickém Šankalovi nebo Šangulovi nebo
Šankalatovi neví nikdo nic. Kaunádž se stal hlavním městem
teprve v sedmém století (606)! V době, kdy v Persii vládl
Bahram, indičtí králové sídlili v hlavním městě Pátaliputře
a Kaunádž byl nevýznamným městečkem, o kterém se nevědělo.
Zdá se, že tři autoři, kteří nám vyprávějí legendu
o hudebnících Lúriích, kladou nějaký příběh své doby do doby
o pět set let dávnější.
Za druhé: Kdo byli Džátové neboli Zuttové neboli Lúriové?
O tomto lidu hovoří mnoho arabských historiků. Všichni
říkají, že Džátové bydleli v místech, která Peršané
a Arabové nazývali Sindh. Sindh je odvozeno od sanskrtského
slova sindhu, "velká řeka, velká voda, moře). Toto jméno se
pak začalo užívat pro veletok, který se nazývá Indus.
Arabští historici (At Tábarí, Al Biladurí a další) píší
o Džátech (Zottech), že to byli kočovní pastevci ovcí, koz
a velbloudů. Některé džátské rody sídlily u moře a jejich
muži byli piráti. Naproti tomu byzantské dokumenty hovoří
o tom, že Romové byli kováři, ženy věštily z ruky,
předváděli tančící medvědy, vyráběli síta a koše.
Za třetí: Džátové mluvili pravděpodobně íránským jazykem
- (na území Sindhu se hovořilo íránskými jazyky) - zatímco
romština je indický jazyk!
|
|
Související články
Vybíráme z rubriky "Historie"
Nejčtenější články