Romove, kteri byli rozhodnuti opustit Ceskou republiky, se nenechali od vystehovani odradit zavedenim vizove povinnosti pro vstup ceskych obcanu do Kanady a zacali odjizdet do Velke Britanie. Podle udaju britskeho velvyslanectvi prijelo od 17. do 22. rijna do britskeho pristavu Dover celkem 186 ceskych obcanu romske narodnosti, z nichz 102 byl vstup na britske ostrovy zamitnut a byli okamzite vraceni trajektem zpet.

Nove jmenovany britsky velvyslanec v Ceske republice David Broucher rekl 15. rijna, tedy ctrnact dni pred svym nastupem do funkce, ze se Velka Britanie nechysta zavest vizovou povinnost vuci obcanum Ceske republiky. "Nyni nejsou zadne plany obnovit viza. Povazujeme Ceskou republiku za demokratickou zemi, ktera garantuje dodrzovani lidskych prav. Jak nedavno rekl vas prezident, vase zakony nejsou rasisticke, a to je pravda," uvedl David Broucher. V kazde zemi se podle nej vyskytuji lide, kteri se dopousteji rasove motivovanych zlocinu, a povinnosti uradu je se tim zabyvat. "Nemyslim si vsak, ze by vase zeme byla v tomto ohledu zminovana jako zvlast spatna," uvedl velvyslanec. (CTK, 15. rijna)

Velka Britanie vsak 20. rijna usty sveho ministra pro imigraci Mika O'Briena upozornila na moznost zavedeni vizove povinnosti pro ceske obcany. "V soucasne dobe to nemame v planu, ale vsechny moznosti si ponechavame otevrene. Budeme vyvoj situace sledovat a vyhodnocovat," uvedl O'Brien, ktery ceske a slovenske Romy vyzval, aby se nepokouseli zneuzit britsky azylovy a socialni system. "Uplatnujeme velmi prisnou azylovou a imigracni kontrolu. Pokud si Romove mysli, ze sem prijdou a budou zneuzivat nas systm, pak se velmi pletou. Dostane se jim chladneho prijeti," rekl O'Brien. "Nas azylovy system je jen pro opravdove uprchliky. Budeme aplikovat zakon v plnem jeho zneni vuci kazdemu, kdo bude zneuzivat nas system. Alide, kteri budou tento zakon zneuzivat, budou poslani zpet tak rychle, jak to jen pujde," dodal O'Brian. (CTK, 20. rijna 1997)

Konzervativni poslanec ve volebnim obvode Thanet pobliz Doveru Roger Gale rekl, ze Romove, kteri prijeli do Britanie, nejsou uprchliky v pravem slova smyslu, ale "ekonomicti migranti", kteri zneuzivaji britsky socialni system. "Uprchlici jsou lide, kteri napriklad utikaji pred hladomorem nebo represivnim rezimem. Ceska republika i Slovensko jsou vsak pratelske, demokraticke zeme, kde jsou dodrzovana lidska prava," uvedl.

"Vime, ze se neco deje, ale zatim se k tomu nechci vyjadrovat," komentoval situaci v Doveru namestek ministra zahranici Cyril Svoboda. Urednici ceske ambasady v Londyne zatim informace o znovuzavedeni vizove povinnosti povazovali za predcasne spekulace. Jejich slova potvrdil i charge d'affaires britske ambasady v Praze Jeremy Cresswell, ktery si zadnych planu na zavedeni vizove povinnosti nebyl vedom.

(MfD, 21. rijna 1997)

Prilivu Romu k britskym brehum si vsimla britska media, ve kterych se objevila rada clanku ci reportazi, v nichz novinari Brity vydesili mnozstvim vychodoevropskych a stredoevropskych Romu prijizdejicich do Britanie. "Romska invaze" se o vikendu 18. a 19. rijna pretrasala vsude: na obrazovkach, v radiu, v novinach. Z ohlasovanych tri tisic Romu jich vsak prijelo necelych dve ste.. Do Doveru prijelo mnoho novinaru a nejvice zminovali financni zatizeni hrabstvi Kent. Castky se v jednotlivych denicich pohybovaly od 600 tisic az do dvou milionu liber.

Clenka rady hrabstvi Kent Sandy Bruce-Lockhartova uvedla, ze v Doveru bylo k 20. rijnu asi 700 Romu, mezi nimi i 200 deti, ktere byly umisteny ve skolach v ruznych castech hrabstvi Kent. Podle ni priliv uprchliku prijde kentske urady na jeden az dva miliony liber. "Rada hrabstvi Kent potrebuje okamzitou intervenci ze strany vlady, aby tento problem zvladla. Dosahli jsme bodu krize. Vynakladame velke sumy penez na to, abychom tyto lidi ubytovali a postarali se o jejich deti. Nemuzeme v tom vsak pokracovat donekonecna," zduraznila Sandy Bruce- Lockhartova.

(CTK, 20. rijna 1997)

Britsti urednici poslali nazpet do Ceske republiky pres sto ceskych Romu, z nichz se jen nekteri rozhodli ihned vratit do Ceske republiky. Ve francouzskem pristavnim meste Calais se rozhodlo zustat 64 ceskych Romu. Francouzska policie uvedla, ze se Romove nechteji vratit do Ceske republiky, i presto, ze jim byla nabidnuta moznost bezplatne dopravy zpet do vlasti. Britske imigracni urady take v nedeli rozptylily povesti o tisicich Romu smerujicich do Britanie a oznamily, ze nedopusti zneuziti britskeho azyloveho a imigracniho systemu.

(CTK, 20. rijna 1997)

Britska vlada nevyhovela 22. rijna pozadavku opozicni Konzervativni strany, aby Britanie zavedla vuci obcanum Ceske i Sloveske republiky vizovou povinnost. Britske ministerstvo vnitra nicmene znovu potvrdilo, ze tento krok nelze v budoucnosti zcela vyloucit. "Nechavame si vsechny moznosti otevrene," prohlasil mluvci ministerstva vnitra Velke Britanie.

(CTK, 22. rijna 1997)

Ministr Pavel Bratinka uvital britske rozhodnuti zatim nezavadet viza pro obcany Ceske republiky a uvedl, ze vlada ma nyni jen malo moznosti, jak odchodu Romu z Ceske republiky zabranit. Romove by si podle nej meli sami uvedomit, ze zivot v cizine, navic ve vetsine pripadu s jazykovym handicapem, neni o mnoho snadnejsi nez v Ceske republice. "Me vubec neprekvapuje, ze se tim britska vlada zabyvala," komentoval rozhodnuti Britu premier Vaclav Klaus.

(CTK, 22. rijna 1997)

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.09.2008	Do Kanady zatím bez víz	Zprávy ze života Romů
11.07.2008	U nás nemohl uživit rodinu, raději emigroval	O Roma Vakeren
11.07.2008	Emigrovat do zahraničí není lehké rozhodnutí	O Roma Vakeren
08.10.2003	Jak vypadá terenní práce s romskou menšinou?	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
25.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
30.05.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
28.02.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
31.01.2003	Vznikl jedinečný dokumentární film o životě Romů v britské emigraci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Britsky list THE GUARDIAN polozil 21. rijna ve svem clanku otazku prezidentu Vaclavu Havlovi, proc cesti Romove odchazeji ze sve vlasti. Nikdo presne nevi, kolik Romu zije ve stredni a vychodni Evrope. Je jich mozna osm milionu nebo i vic. Nikdo nepopira, ze se casto stavaji obeti pronasledovani. Pozadi vlny emigrace Romu z Ceske i Slovenske republiky, ktera privedla stovky Romu do britskeho hrabstvi Kent, jehoz sit socialnich sluzeb je nyni zcela zahlcena, neni zadnou zahadou. Prestoze jsou mezi nimi i taci, kteri emigruji z ciste materialnich duvodu, existuji zcela zjevna historicka fakta svedcici o jejich diskriminaci a nevyhodnem postaveni ve vlasti. Rozpad Ceskoslovenska a snaha o vybudovani trzniho hospodarstvi tuto situaci jeste vice zhorsily.

Pri nedavnem pruzkumu zivota Romu po cele stredni Evrope byly zaznamenany pripady policejniho nasili vuci nim a utoky skinheadu, stejne jako problemy, s nimiz se stretavaji Romove snazici se nove definovat svou identitu v nepratelskem a menicim se svete. Je mozna nespravedlive, ze Britanie nese dusledky techto skutecnosti - zcela nepochybne je to nespravedlive, ma-li se s timto problemem vyporadavat Kent bez dostatecnych zdroju. Existuje dobry duvod, aby toto bremeno bylo zvladano spolecne v ramci Evropske unie. Je vsak treba vystopovat samy koreny diskriminace Romu. Stredoevropske a vychodoevropske zeme usiluji o ziskani vyhod Evropske unie a nektere z nich doufaji v clenstvi v NATO. Pronasledovani mensiny neni prave tim nejlepsim "doporucenim" pro clenstvi. Pokud jde o Ceskou republiku, mela by byt prezidentu Vaclavu Havlovi polozena prima otazka: Proc vasi Romove odchazeji?

Exodus Romu neni pro Ceskou republiku dobrou vizitkou, uvedl 22. rijna prezident Vaclav Havel jako reakci na clanek v deniku THE GUARDIAN. "Hromadny odchod Romu z Ceske republiky svedci o jakemsi klimatu v nasi zemi, jakemsi spolecenskem naladeni, ktere v sobe zrejme obsahuje latentni prvky rasismu," uvedl. "Nevim, zda ve svobodne zemi mam pravo nekoho nabadat, aby zustal zde, nebo se stehoval tam ci onam a podobne. To je vec svobodneho rozhodnuti kazdeho obcana," odpovedel na dotaz novinaru, zda mini romske obcany vyzvat, aby zustali. Havel se domnival, ze nejvetsim varovanim pro ty, "kteri zbrkle a neuvazene utikaji, je sama azylova politika tech zemi, ktere je neprijimaji." Ta podle Havla primeje Romy k zamysleni nad umyslem opustit zemi spise nez apel prezidenta.

Pravy duvod, jak prezident Havel rekl, neni v legislative, ustave, ci praci exekutivy. "Tam bychom tezko hledali nejake prvky rasismu," zduraznil. "Ten je proste v lidech, v atmosfere ve spolecnosti. Zda se mi, ze tento novodoby exodus by mel byt velkou vyzvou k zamysleni nad sebou samymi," dodal. Jsou-li duvodem odchodu Romu ekonomicke duvody, tak neprimo, domnival se Havel. Ekonomicke duvody, existuji- li, maji sve pozadi v mentalite a ve spolecenske atmosfere. Jako priklad urciteho druhu rasove diskriminace s ekonomickymi dusledky uvedl postup nekterych zmestnavatelu, kteri pri vyberu noveho zamestnance daji pred Romem prednost uchazeci, ktery Rom neni. "Daly by se uvest dalsi a dalsi priklady, kde to ekonomicke, je derivatem toho lidskeho, ci spolecenskeho," uzavrel Vaclav Havel.

Na hysterii, rozpoutanou britskym tiskem kolem udajne "zaplavy" Romu, kteri se snazili dostat z Ceske a Slovenske republiky do Britanie, poukazal bonnsky denik GENERAL-ANZEIGER. Bulvarni, ale i seriozni britske listy rozpoutaly kampan, v niz se to hemzilo vyrazy jako "zaplava uprchliku", "invaze cikanu", "agresivni zlodeji" ci "chladnokrevni gangsteri", napsal 23. rijna GENERAL-ANZEIGER. Dodal, ze tato kampan vyvolala obavy naprosto neodpovidajici skutecnosti a podnitila nepratelske nalady " zdrave citiciho lidu" vuci cizincum. Hororove reportaze britskych sdelovacich prostredku z pristavu Dover, k nimz se pripojili i nekteri politikove, sirily strach z "ovladnuti zeme cizinci" a malovaly obraz bankrotujici zeme, ktera si uz nemuze dale dovolit "prehnanou velkorysost, zneuzivanou bezohlednymi a vychytralymi hospodarskymi uprchliky." Ve skutecnosti jich do Britanie zavitalo pouhych 800 Romu, z nich se navic vetsina vydala na zpatecni cestu, kdyz si po nepratelskem prijeti uvedomila rozdil mezi televiznim dokumentem a skutecnym zivotem, napsal nemecky list. Pripomnel zaroven, ze v Britanii pozadalo v roce 1996 o azyl necelych 30 tisic lidi, zatimco v Nemecku 569 tisic. Od roku 1989 vyhovela Britanie 11 tisicum zadostem a Nemecko za stejnou dobu prijalo 2,5 milionu pristehovalcu a uprchliku.

(CTK, 23. rijna 1997)

Belgicke noviny LA LIBRE BELGIQUE se k odchodu Romu vyjadrily 22. rijna: Ceske urady odmitaly brat zcela vazne nespokojenost 300 tisic prislusniku romske mensiny s zivotem v Ceske republice. Zjevne odhodlani Romu odchazet ze zeme je pro ne dalsim varovanim. Britske urady jsou v trapne situaci. Nehodlaji sice zadatelum poskytnout azyl, nemohou je vsak ani vyhostit. Romove maji doklady v poradku, a mohou tedy v Britanii pobyvat jako turiste. Jeste neprijemnejsi je ovsem afera pro Prahu a potazmo Bratislavu. Nove odchody a odmitani vratit se na naklady ceske vlady svetci o tom, jak maly vyznam Romove prikladaji praci Rady pro narodnosti, ktera se ma zabyvat jejich osudem.

Nemecky denik SUDDEUTSCHE ZEITUNG 22. rijna napsal: Romove se v Ceske republice stavaji nejen obetmi nasili, ale i justice. Ceske soudy zlehcuji nepratelske ciny vuci Romum, soudci neznaji pojem rasismus. Nekteri soudci v Cesku stale praktikuji umeni z dob realneho socialismu, kdy byla realita prizpusobovana jedine statem prijimane doktrine. Mistrovsky kousek z tohoto oboru predvedl soudce z Hradce Kralove pri reseni pripadu ceskych mladiku, kteri hrozili romskym detem, ze je vyhodi z vlaku. Soudce dospel k zaveru, ze nemohlo jit o rasisticky motivovany utok, protoze Cesi i Romove patri ke stejne skupine narodu. Jeste horsi byl pripad ubiti romskeho otce pred ocima rodiny, ktery jihocesky soudce kvalifikoval jako opravnenou sebeobranu pred napadenim, protoze obet ve strachu sahla po sekere.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
16.09.2008	Do Kanady zatím bez víz	Zprávy ze života Romů
11.07.2008	U nás nemohl uživit rodinu, raději emigroval	O Roma Vakeren
11.07.2008	Emigrovat do zahraničí není lehké rozhodnutí	O Roma Vakeren
08.10.2003	Jak vypadá terenní práce s romskou menšinou?	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
25.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
30.05.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
28.02.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
31.01.2003	Vznikl jedinečný dokumentární film o životě Romů v britské emigraci	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"Pro Ceskou republiku je to zcela jiste velka ostuda. Je treba si proto uvedomit, ze pozvanka do Evropske unie, kterou vase zeme dostala, automaticky neznamena, ze bude prijata," varoval po prichodu Romu do Doveru Jonathan Stein z Institutu pro studie Vychod-Zapad.

Take cesky velvyslanec pri Evropske unii v Bruselu Josef Kreuter mini, ze se emigracni vlna Romu muze promitnout do dalsich rozhovoru o clenstvi. "Samotne prijeti to neohrozi. Je ovsem jasne, ze pokud se staneme cleny unie, tak neni mozne, abychom s nekterym jejim clenem meli vizovou povinnost, protoze zakladni princip v unii je volnost pohybu osob," rekl Kreuter.

(MfD, 22. rijna 1997)

Jedinym konkretnim krokem, kterym vlada do 22. rijna zareagovala na odchod Romu z Ceske republiky, bylo ustaveni meziresortni komise pro zalezitosti romske komunity v polovine zari. Komise pritom nezacne pracovat hned, nebot kabinet poskytl ministru Pavlovi Bratinkovi do konce roku lhutu na vyber clenu komise. Podle Bratinky navic komise nemuze v otazce odchodu Romu ze zeme udalat vubec nic, protoze zlepsit postaveni romskeho etnika je dlouhodoby ukol.

"Nase politicka representace reseni romske otazky sedm let odsouvala, soucasny exodus je jen vyvrcholenim problemu," uvedl Ivan Vesely, ktery je reditelem nadace Dzeno a vykonnym tajemnikem Romskeho demokratickeho kongresu. Hlavni pricinu laxniho pristupu kabinetu k problemum romske komunity spatruje Vesely v nedostatku politicke vule situaci skutecne resit. "Podle meho nazoru v Ceske republice neexistuje politicka strana, ktera by reseni romske problematiky mela v programu a seriozne se jim zabyvala. Krome sladkovcu ovsem," dodal smutne Vesely.

V meziresortni komisi by meli zasednout i zastupci romskeho etnika a jeji prace podle Bratinky spociva ve stavu, kdy zadny Rom nebude mit pocit, ze jej cokoli vyrazuje ze spolecnosti. "Takovy stav ale nelze navodit zitra ci pozitri, takze se soucasnym exodem nema komise nic spolecneho," vysvetlil Bratinka.

"Komise by mela fungovat jen jako poradni organ. Muze se radit od rana do vecera, ale dokud chybi politicka vule, je zbytecna," zpochybnil vyznam komise Vesely. Vlada by se nemusela pri planovani ucinne strategie spolehat jen na pripominky dosud neexistujici komise, ale mohla by se oprit o jiz vypracovanou analyzu, kterou je zprava o situaci Romu v Ceske republice, kterou vsak vlada v zari odmitla a vratila ministrovi Bratinkovi k prepracovani.

(LN, 22. rijna 1997)

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.10.2010	S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativ	O Roma Vakeren
08.08.2009	Romské organizace v Česku sdružuje nová asociace	Zprávy ze života Romů
04.08.2009	Jak se na svou situaci dívají Romové?	Zprávy ze života Romů
24.04.2009	Romové budou 3. května demonstrovat proti sílícímu extremismu	Zprávy ze života Romů
02.01.2009	Rok 2008 očima Ivana Veselého	O Roma Vakeren
16.09.2008	Do Kanady zatím bez víz	Zprávy ze života Romů
11.07.2008	U nás nemohl uživit rodinu, raději emigroval	O Roma Vakeren
11.07.2008	Emigrovat do zahraničí není lehké rozhodnutí	O Roma Vakeren
28.03.2008	O setkání aktivistů z romských organizací	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Romove na obou stranach Lamansskeho pruplavu cekali. V Anglii cekalo priblizne 60 ceskych Romu na rozhodnuti britskych imigracnich uradu o udeleni ci neudeleni statutu uprchlika. V Doveru zacali byt mnohym mistnim lidem trnem v oku, nebot se jim podle nich dostavalo mnoha vyhod a v novinach se zacaly objevovat zpravy o kradezich v obchodech. Lide zacali pochybovat o tom, zda do jejich mesta prijeli opravdovi uprchlici. "Jsme prilis benevolentni. Jejich pronasledovani se prece vubec neprokazalo. Maji snadny zivot. Nikde nepracuji a dostavaji penize. To neni fer. Mezi lidmi se povida, ze kradou nejenom v obchodech, ale i v chrite. Chodi v partach, je jich tu hodne. Uz nam to vadi," rekla 44leta laborantka Eileen. Sami Romove vsak podobna narceni odmitli, i kdyz 13 z nich bylo ve vazbe za drobne delikty.

(CTK, 21. rijna 1997)

Politicky azyl ve Velke Britanii neziskal v roce 1997 zadny zadatel z Ceske nebo Slovenske republiky, pricemz negativne bylo vyrizeno nekolik set zadosti. "Cesti obcane nemaji vicemene sanci ve Velke Britanii ziskat," uvedl vrchni rditel pravni a konzularni sekce ministerstva zahranici Rudolf Jindrak. (CTK, 24. rijna 1997)

Ve francouzskem Calais se Romove, kteri neodjeli do Ceske republiky, rozhodli pozadat o azyl ve Francii, nebot jedine, cim si byli jisti bylo, ze se nechteji vratit zpet do Ceske republiky. V pristavni hale spali na zemi a pokud jde o poradek a cistotu, nepusobili zadne problemy, potraviny dostavali od mistnich charitativnich organizaci. Jako duvod svych obav z navratu do Ceske republiky uvedli obavy ze skinheadu a obtize a diskriminaci pri ziskavani zamestnani. Vetsina z nich take potvrdila, ze videla reportaze televize NOVA o Romech v Kanade a v Britanii. Zastupce imigracni sluzby v Calais uvedl, ze Romove maji v poradku doklady, nedelaji problemy, a ze on tedy nemuze a ani nechce s nimi nic delat. Ale vecne to trvat nemuze, dodal s tim, ze je to i pro policii zejmena humanitarni problem. Vetsina z nich take potvrdila, ze videla reportaze televize NOVA o Romech v Kanade a v Britanii.

Z udaju imigracni sluzby nebylo mozne 24. rijna odhadnout, kolik ceskych Romu zustalo ve francouzskem Calais. Mnoho Romu take projevilo zajem o navrat do Ceske republiky, a tak se pocet Romu v pristavu snizil na deset az dvacet lidi. (CTK, 24. rijna 1997)

Francie nepovazovala pocatkem listopadu setrvavani ceskych Romu ve francouzskem pristavu Calais za zasadni problem. Po jednani s reditelem kabinetu francouzskeho ministra vnitra Jeanem-Pierrem Duportem to rekl predseda vyboru pro obranu a bezpecnost ceske Poslanecke snemovny Petr Necas. Francouzska strana podle jeho slov povazovala odchod Romu z Ceske republiky za ekonomickou migraci a soudila, ze Ceska republika je s to situaci vyresit svymi silami.

Ceske konzulce v Parizi Ljube Svobodove a romskym zamestnancum prazskeho dopravce Jana Hofmanna se podarilo presvedcit k navratu z francouzskeho pristavu Calais do Ceske republiky ctyri ceske a slovenske Romy. Ti vystoupili ze zvlastniho autobusu, ktery pro ne z Prahy prijel, jiz v Plzni, nebot se zrejme obavali publicity. Romove, kteri zustali v Calais, mohou zustat ve Francii v ramci bezvizoveho styku tri mesice. Ministerstvo zahranici jiz nema podle Svobodove dalsi moznosti, jak jim pomoci. Romove podle Svobodove pozadovali pri osmihodinovem jednani praci a primerene byty podle vlastniho vyberu v ceskych mestech - v Praze, Brne a v Sokolove. Zaruku pozadovali pisemne. Ministerstvo vnitra jim nabidlo ubytovani ve svem zarizeni ve Vysnich Lhotach na Frydeckomistecku. Dopravce Hofmann, ktery vyslal na vlastni naklady pro Romy autobus, tak pry ucinil jednak proto, aby uz konecne tato mezinarodni ostuda skoncila, a take z obav, ze zapadoevropske zeme nakonec pro Cechy obnovi vizovou povinnost, coz by jeho i ostatni dopravce znacne poskodilo.

Podle ministra a predsedy vladni rady pro narodnosti Pavla Bratinky Romove ve francouzskem pristavu Calais nebyli v situaci, kdy by jim byla ceska vlada povinna pomoci. Penize na cestu do vlasti meli, proto pro ne vlada neplanovala konkretni pomoc. Bratinka dodal, ze Romove se mohli ve ctvrtek 30. rijna vratit z Francie autobusem, ktery pro ne vypravila vlada ve spolupraci s dopravni spolecnosti Eurolines. "Navic nejsme povinni kazdemu, kdo zde proda svuj byt a odejde nekam jinam, zajistit byt na ukor druhych, " dodal Bratinka s tim, ze tento postup nebude nikdy doporucovat. Co se tyce zamestnanosti romske populace, maji podle Bratinky Romove v Ceske republice sanci projit rekvalifikacnimi kursy, pokud maji zajem. Upozornil vsak, ze nikomu nemuze zarucit praci v pripade, ze nebude podavat ocekavane vykony.

Odchod Romu take vzbudil konecne zajem novinaru a politiku o romskou otazku, ktera se zacala diskutovat v tisku i televizi.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
19.10.2013	Romská dívka, kterou deportovali do Kosova, se může vrátit zpět do Francie	Zprávy ze života Romů
18.10.2013	Francouzi protestují proti vyhoštění kosovské dívky, policie ji odvedla přímo ze školního autobusu	Zprávy ze života Romů
03.10.2013	Francouzská policie vyklidila na severu země v Roubaix další romský tábor	Zprávy ze života Romů
30.09.2013	Francie je proti vstupu Rumunska a Bulharska do Schengenu. Kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
27.09.2013	Romové se stávají tématem místních voleb ve Francii. Z Bruselu zní kritika	Zprávy ze života Romů
01.02.2013	Postavíme vám tábor, vy dáte děti do školy. V Gardanne jdou na Romy po dobrém	Zprávy ze života Romů
08.12.2012	Romové opouštějící Francii už nedostanou finanční příspěvek	Zprávy ze života Romů
21.11.2012	Romové vyhoštění z Francie se chtějí vrátit zpět. V Rumunsku prý zemřou hlady	Zprávy ze života Romů
15.10.2012	Jihofrancouzské město pomůže Romům výměnou za školní docházku	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Na pobyt ceskych Romu v anglickem Doveru opet zareagoval 24. rijna prezident Vaclav Havel, ktery pri letu do Madridu zpravodajovi CTK sdelil, ze ma v umyslu osobne dohlednou na situaci ceskych Romu, kteri se pokouseli pristehovat do Velke Britanie, jez hrozi vypovezenim bezvizoveho styku s Ceskou republikou. Proto se prezident chtel pokusit telefonicky spojit s britskym premierem Tony Blairem, aby toto nebezpeci zkusil odvratit. Havel se take 23. rijna vecer sesel s ministrem Pavlem Bratinkou, ktery jej informoval o navrzich rady pro narodnosti na zlepseni situace Romu v Ceske republice.

(CTK, 24. rijna 1997)

Reditel Romskeho centra pro stredni a vychodni Evropu Karel Holomek vyslovil nejistotu, zda zajem prezidenta Vaclava Havla neni veden hrozbou vypovezeni bezvizoveho styku s Velkou Britanii. Dodal, ze Havluv umysl osobne dohlednout na situaci ceskych Romu je vitanym, ale ocekavanym gestem. Holomek vyslovil nazor, ze Havel je v zahranici stale vniman jako bojovnik za lidska prava, ale ve sve vlasti teto povesti neco dluzi. Vlada by mela podle Holomka predevsim prijmout zpravu o situaci Romu v Ceske republice.

Ministr a predseda vladni rady pro narodnosti Pavel Bratinka uvital 26. rijna podporu prezidenta Vaclava Havla, ktery se rozhodl apelovat na vladu, aby prijala zpravu o situaci Romu v Ceske republice v zajmu toho, aby se zabranilo jejich odchodu do zahranici a pripadnemu obnoveni vizove povinnosti ze strany Velke Britanie. "Jsem samozrejme rad, ze mam tuto podporu," rekl Bratinka a oznamil, ze pojede 4. listopadu spolecne s prezidentem Havlem na oficialnistatni navstevu Velke Britanie, aby britskym cinitelum vysvetlil kroky, ktere ceska vlada hodla podniknout v romskem problemu. (CTK, 26. rijna 1997)

Premier Vaclav Klaus pripustil 27. rijna vaznost situace souvisejici s romskou mensinou pote, co po odchodu Romu do Velke Britanie hrozi tato zeme zavedenim vizove povinnosti pro ceske obcany. Klaus uvedl, ze je treba romskou mensinu i v zahranici uklidnit, protoze nelze dopostit, aby prave tento problem komplikoval sance republiky na vstup do Evropske unie. "Opakuji, ze jsem touto situaci zneklidnen, jsem velmi zneklidnen reakci Romu u nas, jsem velmi zneklidnen nekterymi reakcemi ze zahranici," rekl Vaclav Klaus v prohlaseni k situaci romske mensiny. Premier uvedl, ze hovoril o romske problematice s prezidentem Vaclavem Havlem, namestkem ministra zahranici Karlem Kovandou a ministrem Pavlem Bratinkou. Dodal, ze vlada zaradila na stredu 29. srpna zpravu o stavu romske komunity v Ceske republice. Podle Klause neexistuji "zjednodusene" kroky a sliby k reseni omske otazky. Je podle nej zapotrebi zapadnim partnerum tuto vec vystvetlit a pripomenout jim podobnosti v jinych zemich a take podobnosti, ktere "prozivaji oni sami ve svych vlastnich zemich s narodnostnimi mensinami". "Ja myslim, ze by na to meli dobre slyset...," dodal premier Klaus. (CTK, 27. rijna 1997)

Zpravu o situaci romske komunity vlada ve stredu 29. rijna prijala a vubec poprve Romum slibila, ze udela vsechno proto, aby nemuseli utikat ze zeme. "Vlada je znepokojena zadostmi nekterych nasich spoluobcanu o politicky azyl v zahranici a je pevne rozhodnuta celit pricinam, ktere k tomu vedou. Vlada udela vsechno, co je v jeji moci, aby u nas nikdo nemel strach z duvodu sve prislusnosti k te ci one mensinove komunite," prohlasil Vaclav Klaus na zasedani kabinetu, na ktere se mimoradne dostavil i prezident Vaclav Havel. Ten Romy vyzval, aby nehledali spasu v azylu, protoze jim nakonec prinese jen nestesti, a soucasne se obratil na bilou vetsinu, aby bojovala se svemi nevedomymi a nenapadnymi prvky latentniho rasismu.

Mnozi z tech, kteri se zabyvaji romskou problematikou, prijali s uspokojenim alespon to, ze kabinet po konecne prijal zpravu Rady pro narodnosti. Advokatka Klara Samkova-Vesela prijala Klausova slova skepticky: "Je mi lito, ze s tim vlada prisla az ted, kdy uplne promarnila sanci ziskat duveru romskeho obyvatelstva."

Prijata zprava je po roce 1989 prvni ucelenou studii o situaci romske komunity a navrhuje kroky k jejimu zlepseni a kabinet ji schvalil v prakticky stejne podobe, jakou vlada v srpnu s vaznymi vyhradami vratila ministrovi Pavlu Bratinkovi. "V jejim zneni jsme oproti puvodnimu textu udelali pouze kosmeticke zmeny," potvrdil Bratinkum namestek Viktor Dobal.

Vlada v polovine srpna tvrdila, ze zprava dost jasne nerika, co by mel stat udelat, aby preklenul neustale se prohlubujici propast mezi Romy a ostatnim obyvatelstvem. Nekteri ministri vsak za pravy duvod, proc nebyla napoprve prijata oznacili fakt, ze dokument nevyzniva pro vladu prilis lichotive a kritizuje ji za liknavost pri reseni romske otazky. "Prave ministri, kteri k tomuto materialu meli nejvetsi formalni vyhrady, od svych pripominek nyni nahle ustoupili," dodal Dobal ve zjevne narazce na tlak ze zahranici. (MfD, 30. rijna 1997)

Ve stejny den, kdy vlada prijala zpravu, oznamil 29. rijna vecer vedouci tiskoveho oddeleni Hradu Martin Kraftl zpravu, ze prezident Vaclav Havel je nachlazen a 30. rijna prezidentuv mluvci Ladislav Spacek oznamil, ze prezident odlozi planovanou cestu do Velke Britanie kvuli zhorseni zdravotniho stavu.

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2015	Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové války	O Roma Vakeren
18.04.2015	Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiích	O Roma Vakeren
24.08.2013	Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transporty	O Roma Vakeren
19.05.2011	Lidská práva na vedlejší koleji	Zprávy ze života Romů
19.02.2011	Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu Holomků	O Roma Vakeren
01.01.2011	Karel Holomek získal Cenu Gypsy Spirit	O Roma Vakeren
13.11.2009	Listopad 1989 změnil také život Romů	O Roma Vakeren
02.01.2009	Jaký byl rok 2008 pro bojovníky proti rasismu?	O Roma Vakeren
12.12.2008	Řeč Karla Holomka ke kanadské guvernérce	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Do Velke Britanie proto odcestoval 4. listopadu ministr bez portfeje a predseda Rady pro narodnosti Pavel Bratinka na dvoudenni navstevu, behem niz jednal v Londyne s britskym statnim ministrem pro imigraci Mikem O'Brienem.

Podle slov ministra Bratinky po jednani s britskymi uredniky by vizova povinnost vuci ceskym obcanum nemusela byt zavedena, pokud se nezvysi priliv Romu na britske ostrovy. "Byl jsem prijemne prekvapen, ze britske ministerstvo vnitra si je vedomo, ze zavedeni viz by bylo velkym krokem zpatky ve vzajemnych vztazich. To je docela dobre zjisteni," uvedl po skonceni rozhovoru. Pokud by cesky stat razne postupoval proti rasovym napadenim, zmizely by i ty sebemensi zaminky pro to, aby prislusnici romske komunity usilovali o emigraci, zduraznil Pavel Bratinka.

Mike O'Brien uvedl, ze se situace kolem prilivu ceskych Romu zlepsila a zavedeni viz proto bezprostredne nehrozi, ale nelze je zcela vyloucit. "Bude-li zapotrebi viza zavest, budeme o tom uvazovat," rekl O'Brien a ocenil usili ceske vlady o reseni situace kolem Romu.

S Romy usilujicimi o azyl se ministr Bratinka osobne nesetkal, nebot podle jeho slov nemuze cesky stat prijit do styku se zadateli o azyl, protoze by tim urcitym zpusobem ohrozil nestrannost azyloveho rizeni. Velkou roli vsak ve styku s zadateli hraji nevladni organizace, ktere jsou podle ministra "nepostradatelne". Jednou z nadaci, ktera se o situaci ceskych Romu na jihu Anglie zajimala, byla nadace Clovek v tisni. (CTK, 5. listopadu 1997)

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
10.12.2004	Britové přiznali: kontroly na ruzyňském letišti byly diskriminační	Zprávy ze života Romů
19.11.2004	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
20.05.2004	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
06.05.2004	Čeští Romové chtějí pracovat v Británii	Zprávy ze života Romů
07.10.2003	PŘEHLED TISKU	Zprávy ze života Romů
07.10.2003	Zprávy ze života Romů	Zprávy ze života Romů
14.03.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
07.02.2003	Zprávy	O Roma Vakeren
20.09.2002	Přiletěli Romové deportovaní z Velké Británie	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)