Podle sčítání lidu na území České republiky v roce 1991 se k jiné než české národnosti přihlásilo 5,2 % obyvatel, což je 531 688 osob. Skutečný počet obyvatel jiné národnosti je však vyšší, neboť se řada lidí nepřihlásila k národnosti, s níž se vnitřně identifikuje (například Rómové, Židé, Němci). Výsledky sčítání lidu z roku 1991 slouží tedy pro potřeby národnostní politiky pouze jako orientační ukazatel:

Složení obyvatelstva ČR podle národnosti k 3. 3. 1991 (Nejde pouze o občany ČR)

Toto sčítání Rómům po dlouhé době umožnilo přihlásit se ke své národnosti, neboť naposledy se k tak stalo při sčítání v roce 1930. Z odhadovaného počtu přibližně 200 000 Rómů se v České republice k romské národnosti přihlásilo pouze 32 903 obyvatel.

Nejčastěji se Rómové ke své národnosti přihlásili v oblastech, kde Rómové nejčastěji žijí - ve velkých průmyslových městech severních Čech a severní Moravy a v hlavním městě Praže.

Sčítání v březnu 1991 přineslo řadu cenných informací o Rómech, i přesto, že se k romské národnosti přihlásil zlomek romského obyvatelstva, které potvrdily, že má romská populace odlišné demografických charakteristiky:

1. U Rómů je jiný poměr pohlaví než u většinového obyvatelstva. Zatímco u české populace je více žen než mužů, u romské je to naopak. Důvodem je jiné věkové složení romské populace, ve kterém převládá obyvatelstvo nižšího věku, kde mají převahu muži.

2. Věkové složení Rómů je jiné než Čechů. Romských dětí mladších patnácti let je o 16 procent více než českých. Rómů starších šedesáti let je zase naopak o 15 procent méně než Čechů.

3. Délka školního vzdělání je u romského obyvatelstva kratší než u české populace.

4. V sociálních skupinách mají Rómové vysoké zastoupení v dělnických skupinách (pracující zejména v bytovém a komunálním hospodářství), velmi nízké mají zastoupení v sociální skupině "zaměstnanci", kam patří zejména úřednická povolání.

5. Češi jsou častěji bez vyznání - Rómové více než české obyvatelstvo hlásí nejen k římskokatolickému vyznání, ale i k vyznání řeckokatolickému a pravoslavnému, případně evangelickému auspurskeho vyznání, což souvisí se slovenským původem mnoha českých Rómů.

6. Podle národnosti manželů v romských manželstvích byla zjištěna nejvyšší národnostní stejnorodost (homogamie) Rómů že všech etnit České republiky. Ženatí Rómové mají za manželky Český ve 12 procentech případů a vdané Romky mají za manžely Čechy v 11,9 procentech. Čím jsou ženatí Rómové mladší, tím častěji žijí v heterogamním manželství. U vdaných Romek je heterogamie ve vztahů k věku vyrovnaná.

7. Počet živé narozených děti je u romské menšiny vyšší než u české populace. Na jednu vdanou Romku připadlo 3,43 živé narozených děti, zatímco na českou ženu 1,94 živé narozených děti. Děti se rodí častěji starším romským ženám (44 - 54 let) než českým ženám v tomto věku. Romské rodiny mají oproti českým v průměru dvojnásobek závislých dětí.