Zprávy
11-06-2000
Festival etnické hudby RespeCt 2000 zahájí židovská skupina Kroke
Klezmerská polská skupina Kroke, hrající v neobvyklých aranžmá tradiční židovskou hudbu, otevře 7. června na Pražském hradě druhý ročník festivalu etnické hudby RespeCt 2000. Ve dvou programech 10. a 11. června vystoupí pak v hlavní části přehlídky na terase Jízdárny na Hradčanech šest dalších kapel reprezentujících romskou hudbu Středomoří a hudbu tamních dalších kulturních oblastí.
Mají to být podle informací z dnešní tiskové konference kurdský zpěvák a básník Sivan Perwer, syrsko-francouzský soubor arabské klasické hudby Ensemble Al Kindi, marocké sdružení B'net Marrakech, tvořené pěti muslimskými Berberkami, španělská flamenková skupina Con Buen Pie, romská kapela Koumpaneia Kostas Xalkias z Řecka a egyptští Romové vystupující pod jménem Musicians of the Nile.
Do Paláce Akropolis jsou připravena po skončení hlavní části festivalu na 27. června vystoupení ukrajinsko-estonské skupiny Poza a romské kapely Álom z České republiky a na 11. července koncert rumunského sdružení Taraf de Haidouks.
Projekt, organizovaný časopisem Respekt, chce přispět k rozvoji multikulturní a tolerantní společnosti. Jeho součástí jsou i filmové projekce a vzdělávací programy.
Cílem festivalu není prezentovat střední hudební proud vstřebávající folklórní vlivy ani akademické fúze, ale pořadatelé chtějí představovat osobitou a živou etnickou hudbu. Letos se zaměřili na kulturu kočovných národů.
(Radio Praha, 25. května 2000)
Belgie zatím neplánuje zavést víza pro české občany
Belgie neuvažuje o zavedení víz vůči České republice kvůli vysokému počtu žadatelů o azyl, který ostatně od března klesá, sdělil dnes náměstkovi ministra zahraničí Martinu Paloušovi ministr vnitra Antoine Duquesne.
"Jednání bylo nekonfliktní, protože situace z hlediska počtu žadatelů o azyl je relativně příznivá. Belgická strana neměla důvod opakovat březnové stanovisko," řekl Palouš, který se s belgickými protějšky zaměřil na hledání metod a prostředků, jak problém romských azylantů řešit.
Podle statistiky ministerstva požádalo v dubnu o azyl v Belgii 28 držitelů českých pasů, od začátku května pak osm; tyto počty je třeba vynásobit rodinnými příslušníky. V březnu Belgie dostala 51 žádostí. Od začátku roku se přihlásilo 192 rodin a jednotlivců. Podle odhadů českého konzulátu v Bruselu požádalo v Belgii o azyl od roku 1993 přes 1000 českých občanů.
Palouš v celodenních rozhovorech s belgickými představiteli kladl důraz na navrhovanou spolupráci české, belgické, finské a nizozemské vlády s Mezinárodní organizací pro migraci, jejímž cílem je umožnit "takové návraty do vlasti, jež by nebyly traumatizující, ale pokud možno pozitivní zkušeností". Usoudil, že řešení romské migrace je důležité "z hlediska pověsti ČR v souvislosti s přistupováním k EU".
Duquesne ho ujistil, že žádosti azylantů, kteří přicházejí do Belgie dnes, jsou vyřizovány ve zkráceném řízení. Obvykle jsou velmi rychle vyzváni, aby opustili belgické území; ti, kdo se pokoušejí poněkolikáté, jsou automaticky odmítáni. "Zdá se, že plní slib to urychlit," řekl Palouš.
Romové z ČR a zejména ze Slovenska přicházeli v uplynulých letech do Belgie obvykle proto, že zdejší azylová procedura byla velmi zdlouhavá a umožňovala několikaletý pobyt na náklady belgického státu. Čeští i slovenští diplomaté při jednání s Belgičany obvykle žádali, aby odstranili podmínky, které azylanty přitahují.
Belgie v dubnu zavedla vízovou povinnost vůči Slovensku a česká velvyslankyně Kateřina Lukešová byla pozvána k pohovoru na ministerstvo zahraničí. Tvrdý postup vůči Bratislavě byl zdůvodněn 315 žádostmi o azyl za první čtvrtletí letošního roku.
Palouš s Belgičany mluvil také o celoevropském rozměru romské problematiky. Přivítal záměr Portugalska, momentálního předsedy EU, uspořádat koncem června v Lisabonu konferenci na toto téma. Usoudil, že by bylo dobře problém "vnímat z hlediska postavení Romů vůči Evropě a evropské civilizaci".
(Radio Praha, 24. května 2000)
Konzultant RE: Žádné zvláštní špatné vztahy s Romy v Ústí nejsou
Město Ústí nad Labem nemá podle konzultanta Rady Evropy Robina Oakleyho žádnou zvláštní historii špatných vztahů mezi Romy a ostatními občany. Oakley to uvádí ve své zprávě o situaci zhruba 15.000 Romů ve stotisícovém městě Ústí nad Labem, kterou vypracoval pro Radu Evropy (RE), českou vládu a město Ústí nad Labem. Romové jsou podle zprávy kvůli předsudkům a nedostatku vzdělání nejvíce ohroženi nezaměstnaností.
"Jak naznačila epizoda v Matiční ulici, existuje vážné nebezpečí, že situace Romů ve městě se zhorší spolu s etnickými vztahy všeobecně, což je tendence evidentní i v jiných oblastech České republiky," uvedl Oakley. Ústí nad Labem navštívil na pozvání bývalého primátora Ladislava Hrušky letos v únoru. Nynější náměstek primátora Hruška označil zprávu za vyváženou. Oakley podle něj prokázal zatím největší objektivitu ze všech odborníků na romskou otázku, kteří město navštívili.
Okley ve své zprávě navrhuje, aby RE a město Ústí nad Labem zvážily "ve světle kontroverzního incidentu v Matiční ulici zavedení významného a naléhavého programu spolupráce s cílem napomoci městu řešit romskou problematiku". Na počátku této spolupráce by měl být podle Okleyho společný seminář za účasti mezinárodních odborníků, který by městu pomohl vytvořit "společnou vizi integrace".
Mezinárodní odborníci by měli pak Ústí pomáhat svými zkušenostmi například při školení pracovníků městské správy, ale i učitelů a policistů, při mnohokulturním vzdělávání, drogové prevenci a při výchově romských dívek a žen.
Hruška ke zmíněným doporučením poznamenal, že zpráva nehovoří o způsobech jejich financování. "Po řadě zkušeností s mnoha projekty, které byly Ústí v minulých dvou letech nabízeny, se přikláním k názoru, že peníze na ně by bylo lepší využít pro určitou romskou organizaci či k revitalizaci konkrétní lokality ve městě.
(Radio Praha, 24. května 2000)
Premiéři Zeman a Dzurinda považují romský problém za celoevropský
Předsedové české i slovenské vlády Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda považují romský problém za celoevropský, a Evropa by ho proto měla podle nich řešit společně. Český kabinet připravuje v diskusi s některými zahraničními vládami "technická opatření", řekl v úterý Zeman při setkání s novináři na závěr oficiální dvoudenní návštěvy slovenského premiéra v Praze.
Zeman uvedl, že o této věci hovořil s britským velvyslancem v České republice Davidem Broucherem. Ten nedávno jednal s ministrem vnitra Stanislavem Grossem o zavedení britské imigrační kontroly pro cestující do Británie již na pražském ruzyňském letišti.
Velká Británie chce s Českou republikou uzavřít dohodu, podle níž by britští imigrační úředníci mohli kontrolovat cestující do Británie již na českém území. Pokud se obě strany dohodnou, mělo by být opatření dočasné a týkat se jen ruzyňského letiště. Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl ale již dříve uvedl, že by takové opatření považoval za rasovou diskriminaci; kritériem rozhodování Britů o tom, kdo bude, nebo nebude do jejich země vpuštěn, by totiž byla barva pleti. Bývalý český velvyslanec v Británii Karel Kühnl toto opatření považuje za "málo smysluplné". Odůvodnil to o víkendu tím, že ruzyňské letiště je jen jedním z míst, odkud mohou čeští občané do Velké Británie odletět.
Zeman již dříve uvedl, že romský problém spojený s emigrací příslušníků tohoto etnika do bohatších evropských zemí je problémem sociálním. Tento názor dnes podpořil slovenský premiér Dzurinda, který hovořil o potřebě koordinovat evropskou politiku tak, aby znemožnila zneužívání sociálního systému těm lidem, kteří se o to pokoušejí doma i v zahraničí.
Řešení romské otázky považuje šéf slovenské vlády za dlouhodobý, který nelze řešit ze dne na den. Také Slovensko v této věci spolupracuje s evropskými zeměmi, například i s Portugalskem a Španělskem, dodal. "Řešení musí začít výchovou romských dětí," doplnil ho Zeman.
(Radio Praha, 23. května 2000)
V telčském zámku by měla vzniknout galerie malířky Romů
V zámeckých konírnách v telčském zámku by měla vzniknou galerie děl ze života Romů malířky Míly Doležalové. "Je ostudou, že autorka asi 600 pláten s romskou tématikou nemá nyní v České republice stálou expozici a nevyšla ani její monografie," řekl předseda památkové komise města Telče a senátor Václav Jehlička, podle kterého chce Telč, ve které žila třicet let, co nejdříve odčinit.
Míla Doležalové zemřela v roce 1993 ve věku 71 let. Ve své tvorbě se absolventka pražské AVU nejdříve zaměřila na výtvarné ztvárnění děl španělského dramatika a básníka García Lorcy, poté ale dlouhá léta malovala obrazy motivované životem Romů, které připomínaly tahitské období francouzského malíře Paula Gauguina. Romy portrétovala nejdříve v pražském ateliéru, později se stali symbolickým podobenstvím svobody a čistého života jejích olejů a fresek. Z převážně velkých pláten vyzařuje zvláštní dramatické napětí, smutek, bolest, ale i radost a mateřská něha.
Ve své vlasti byla za komunistického režimu pronásledována, na přelomu šedesátých a sedmdesátých let však vystavovala v USA a Mexiku. Její obrazy jsou v řadě světových obrazáren.
Za prodej obrazů v Mexiku zakoupila v roce 1967 dům na telčském náměstí, kde koncem roku 1993 zemřela. Soubor 450 obrazů odkázala řádu dominikánů s tím, že budou vystaveny v klášteře. Obrazárna byla skutečně otevřena v roce 1995 v Jihlavě. Řád však o klášter přišel, část obrazů byla prodána a zbytek je od roku 1999 v klášteře v Jablonném v Podještědí. Dominikáni podle Jehličky už přislíbili část obrazů zapůjčit do nově budované galerie v Telči.
(Radio Praha, 20. května 2000)
Festival Khamoro 2000 vyvrcholil galakoncertem romské hudby
Profesionální i amatérští hudebníci a soubory ze 13 zemí ve velkém sále pražské Lucerny představili českému publiku průřez světovou romskou a etnickou hudbou. Večerní galakoncert byl největší kulturní událostí pětidenního mezinárodního romského festivalu Khamoro 2000, který skončil v sobotu seminářem zpěvu a představením romského divadla z Německa.
Českou republiku reprezentovala zpěvačka Ida Kelarová se skupinou RomanoRat, cimbálová muzika Ivana Hrisky, dívčí trio Trini a tanečník Národního divadla Zdeněk Horváth. Ze Slovenska dorazil soubor olašských Romů Makulovci a skupina Romani Ĺuĺudi. Naopak nejdelší cestu podstoupil indický soubor Manganihar, jehož členové hrají na tradiční lidové hudební nástroje a harmoniku.
K mezinárodnímu charakteru koncertu přispěli také hudebníci z Polska, Maďarska, Bulharska, Irska, Ukrajiny či Albánie, kteří mají za sebou mnohá koncertování na světových festivalech a přehlídkách i řadu ocenění. Diváci tak mohli posoudit, nakolik rozmanité kulturní prostředí ovlivňuje nezaměnitelný romský zpěv, hudbu a tanec.
Letošní festival Khamoro 2000, který se uskutečnil v Praze již podruhé, nabídl bohatý kulturní program - filmový festival, výstavy, koncerty a divadlo. Velký zájem vzbudily i odborné semináře v parlamentu o současných problémech Romů a jejich soužití s většinovou společností.
(Radio Praha, 19. května 2000)
Do českých škol poputuje kniha o švédském romském děvčátku
Také čeští školáci se budou moci seznámit s knihou, která se stala pro mnoho švédských dětí úvodem k poznání romské kultury. Autobiografické vyprávění s názvem Katici, ty to zvládneš, jehož autorkou je švédská spisovatelka romského původu Katarina Tiakonová, novinářům představila její sestra Rosa. Kniha byla vydána za finanční podpory Švédského institutu a je součástí česko-švédského projektu na podporu romského etnika. Bude společně s metodickými pokyny pro učitele rozeslána 65 českým školám.
Autorka v knize líčí vývoj dítěte v mladou ženu na pozadí života v cikánském táboře a konfliktů s většinovou švédskou společností. Ve Švédsku vyšla poprvé v roce 1969 a brzy se stala velmi populárním vyprávěním upozorňujícím na problémy romského etnika a rasismu.
V ČR vychází zatím jen první díl z celkem deseti svazků, ale sestra autorky předpokládá, že "kniha vzbudí takový zájem, že se jejího dalšího vydávání ujme nějaké komerční vydavatelství".
Ilustrace pro české vydání knihy namalovaly romské děti ze základní školy v Jarovnici na východním Slovensku.
Česko-švédský projekt, který vznikl na podnět prezidenta Václava Havla, měl tři části. První byla návštěva českých sociálních pracovníků ve Švédsku, druhou byla konference romské, švédské a české mládeže ve švédském Bommersviku. Překlad a vydání knihy je třetí částí projektu.
Sestra autorky knihy Rosa Taikonová je sama známou švédskou výtvarnicí, která se proslavila stříbrnými šperky inspirovanými romskou tradici tohoto řemesla.
(Radio Praha, 16. května 2000)
Rychetský představil sedm cílů koncepce romské integrace
Plnohodnotné začlenění Romů do většinové společnosti při současném zachování jejich identity je klíčovou zásadou připravované vládní koncepce romské integrace. Její předkladatel, místopředseda vlády Pavel Rychetský na dnešním semináři Romové a lidská práva, který se koná v rámci Světového romského festivalu Khamoro 2000, vyjmenoval sedm dlouhodobých úkolů ve vztahu k příslušníkům romské menšiny v České republice.
Vláda si klade za cíl zajistit bezpečnost romské komunity, odstranit všechny formy její diskriminace, překonat handicap Romů ve vzdělání a kvalifikaci a zvýšit jejich sociální statut, zejména snížením nezaměstnanosti a zlepšením bytové situace.
Rychetský rovněž hovořil o nutnosti emancipace Romů, k čemuž by podle něj výrazně přispěl vznik romské demokraticky zvolené reprezentace. "Emancipovat se musejí Romové sami," řekl vicepremiér. Zdůraznil i význam romského jazyka a kultury. "Jazykové a kulturní počeštění Romů nás připravilo o přínos jedné z nejstarších evropských menšin," dodal.
Integrace příslušníků romské menšiny do české společnosti však nebude úspěšná, pokud se nepodaří splnit nejtěžší úkol: vytvoření tolerantního multikulturního prostředí bez předsudků, prohlásil Rychetský.
Ke splnění těchto cílů podle něj již nyní přispívají romští poradci na okresních úřadech, romští pedagogičtí asistenti na všech typech základních škol či pracovníci nevládních organizací, kteří se angažují v otázce lidských práv. Svou pozitivní roli sehrála i vládní antirasistická kampaň Projekt Tolerance.
O zkušenostech své země s dlouhodobým a složitým utváření multikulturní společnosti, kde vedle sebe žijí etnické, náboženské, jazykové a další menšiny, hovořili na dnešním semináři velvyslanci Kanady, Velké Británie, Nizozemí a dalších zemí. Vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrian připomněl, že loňská hodnotící zpráva komise vyzvala ČR k většímu dohledu nad potřebami romské menšiny; česká vláda podle něj již mnoho kroků podnikla, další ji ještě čekají.
(Radio Praha, 16. května 2000)
V Praze dnes začal druhý ročník romského festivalu Khamoro
V úterý 16. května začal druhý ročník mezinárodního romského festivalu Khamoro, kterého se zúčastní umělci, politici, diplomaté, romští aktivisté a další osobnosti z 23 zemí. Pořadatelé doufají, že pětidenní událost přispěje k větší toleranci české společnosti vůči romské menšině a k harmonickému soužití obou kultur.
Festival má tři programové části: odbornou, kulturní a mediální. Do odborné diskuse o postavení Romů se zapojí nejvyšší ústavní činitelé, velvyslanci působící v Praze, zástupci romských organizací a lidé, kteří se angažují v ochraně lidských práv.
V rámci kulturní části vystoupí přední romští umělci a soubory na profesionální úrovni. Vedle večerních koncertů v Lucerně čeká návštěvníky festivalu mimo jiné romské divadlo z Německa, které se v sobotu představí v Paláci Akropolis, vernisáž kreseb romských dětí, výstava soch s romskou tematikou nebo seminář zpěvu, který povede zpěvačka Ida Kelarová. Součástí festivalu je i výstava fotografií s romskou problematikou v kostele Panny Marie Sněžné a večerní koncert vážné hudby v paláci Lucerna. Francouzský institut se otevře všem zájemcům o mezinárodní přehlídku filmů a dokumentů s romskou tématikou. Vyvrcholením bude páteční mezinárodní galakoncert ve velkém sále Lucerny.
Festival byl slavnostně zahájen v Brožíkově síni Staroměstské radnice za účasti předsedkyně Senátu Libuše Benešové, která stojí v čele čestné rady festivalu. Přítomni byli i velvyslanci řady států, romští aktivisté i studenti, představitelé města a další hosté.
Festival Khamoro 2000 je součástí projektu Praha - Evropské město kultury 2000 a záštitu nad ním převzal prezident Václav Havel. Akci předsedá čestná rada, složená z politických a kulturních osobností a romských aktivistů v čele s předsedkyní Senátu Libuší Benešovou.
"Očekáváme, že stejně jako loni i letos objevíme mnoho nového, dosud neznámého, co nás opět osloví a přiblíží o kousek blíž k porozumění nejen této hudbě, ale i národu, který nám tuto hudbu přináší," vyjádřila Benešová své pocity.
Festival Khamoro 2000 je součástí projektu Praha - Evropské město kultury 2000 a záštitu nad ním převzal prezident Václav Havel.
(Radio Praha, 16. května 2000)
Sofres-Factum: Většina lidí se nezajímá o romskou kulturu
Podle dubnového výzkumu agentury Sofres-Factum jsou Češi lhostejní ke kulturním aktivitám romské menšiny. Přes 60 procent účastníků šetření uvedlo, že se o romské kulturní aktivity nezajímá, pětině dotázaných jsou výslovně nesympatické. Sympatizuje s nimi necelých 14 procent respondentů.
Agentura také zjišťovala přístup občanů k romské kultuře podle jejich zájmu o světový romský festival Khamoro (Slunce), který se v Praze uskuteční od úterý do soboty 20. května. Většina dotázaných (55 procent) odpověděla, že by tento festival rozhodně nenavštívila a další více než čtvrtina lidí spíše ne. Spíše by se na festival přišlo podívat 9,9 procenta lidí a rozhodně ano odpovědělo 3,6 procenta z nich.
Vstřícný vztah ke kultuře Romů mají více ženy (17,6 procenta) než muži (9,8 procenta), lidé vysokoškolsky vzdělaní (27 procent) a pracující v jiných, než dělnických profesích (19 procent). Nadprůměrně jsou romským kulturním aktivitám nakloněni příznivci všech parlamentních stran s výjimkou voličů komunistů.
Většina občanů spojuje romskou kulturu s hudbou a tancem. Podle 62,8 procenta dotázaných Romové vynikají v hudbě a zpěvu a podle 34,8 procenta v tanci. Ostatní umělecké či kulturní aktivity si s Romy spojuje minimum respondentů.
(Radio Praha, 15. května 2000)
Romové položili věnce k pomníku romským obětem války v Letech
Na 200 Romů z celé České republiky se zúčastnilo v sobotu 13. května shromáždění u pomníku romským obětem války v Letech na Písecku, kde byl v období druhé světové války romský pracovní tábor. Po polní mši za zemřelé a krátkých projevech se vydal protestní průvod k velkovýkrmně prasat, která stojí od poloviny 70. let v místech bývalého pracovního tábora.
"Falešné sliby členů předchozích vlád o tom, že velkovýkrmna prasat bude odstraněna, si pamatujeme. Skutečnost, že velkovýkrmna stále existuje, vyvolává v Romech pochybnosti o upřímnosti snah alespoň zmírnit důsledky zla minulosti, zlepšit současnost a budoucnost Romů ve společnosti," uvádí se v prohlášení Grémia romských regionálních představitelů.
Sobotní sromáždění, při němž Romové položili k pomníku věnce, navázalo na páteční seminář Kde začíná cesta do Let?, který se konal v budově Židovské radnice v Praze. Romové a historici na něm varovali před tím, že česká společnost si z romského holocaustu nevzala žádné poučení.
Pomník romským obětem druhé světové války v Letech odhalil 13. května 1995 prezident Václav Havel jako připomínku všech romských obětí války z českých zemí. Instalován byl na místě hřbitova patřícího k táboru, který na příkaz nacistů zřídila protektorátní vláda a byli v něm také čeští dozorci.
Česká vláda loni v dubnu zamítla návrh vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla, aby stát nejdřív postavil novou velkovýkrmnu, kam by se provoz bez přerušení výroby přesunul, nynější objekt by se zboural a místo tábora bylo pietně upraveno. Kabinet s tím nesouhlasil kvůli značným výdajům ze státního rozpočtu, které by převýšily půl miliardy korun.
(Radio Praha, 13. května 2000)
Skončily Jízdy tolerance
Přibližně 13 procent mladých Čechů je vyhraněně rasisticky orientovaných. Vyplývá to z dotazníků, které vyplňovali účastníci debat z posádkami protirasistických Jízd tolerance. Ty od února navštívily celkem 80 středních škol a učilišť v celé České republice a o problému rasismu diskutovaly s přibližně třemi tisíci studenty a učni. Dotazníky vyplnily asi dvě třetiny z nich. Výsledky šetření na dnešní tiskové konferenci představil Ladislav Köppl z agentury Opinion Window.
Jízdy tolerance byly součástí vládního Projektu tolerance. Jak poznamenal Jan Jařab z odboru pro lidská práva Úřadu vlády, projekt tohoto typu má smysl a v budoucnosti by na něj měly navázat podobné aktivity. Posádky jízd tvořili mladí Romové i zahraniční studenti, kteří se středoškoláky otevřeně diskutovali o rasismu, xenofobii a předsudcích vůči menšinám.
"Myslím si, že vedle práce s mladými lidmi je zapotřebí i práce s učiteli," poznamenal jeden z aktérů jízd Robert Oláh. Upozornil, že v průběhu debat se setkali i s předsudky ze strany učitelů a ředitelů škol. Studenti také většinou využívali možnosti požádat své profesory, aby po dobu debaty s posádkou Jízdy tolerance opustili třídu.
V průzkumu agentura Opinion Window rozdělila postoje mladých lidí do čtyř skupin. Největší, asi čtyřicetiprocentní, jsou takzvaní "rovnostáři", kteří jsou vůči jiným etnikům vstřícní a rasismus odsuzují. Dvě přibližně stejně velké skupiny - po čtvrtině z populace mezi 15 a 20 lety - tvoří "introvertní samotáři", které problematika nezajímá a "nevyhranění konformisté". Ti sice verbálně vyjadřují odmítnutí xenofobních názorů, nestraní se však ani kontaktů s rasisticky vyhraněnými osobnostmi.
Tyto výsledky Oláh komentoval slovy, že mladí lidé se nezdráhají o problému rasismu otevřeně hovořit. Sami prý také často diskutují s rasisty ze své třídy. Posádky se však setkaly i s případy, kdy se student odmítl zúčastnit společné hry, neboť by se během ní musel dotknout člověka s černou pletí.
(Radio Praha, 12. května 2000)
Nepoučení z holocaustu může vést podle Romů k opakování minulosti
Tragický osud Romů za druhé světové války je historickým příkladem toho, jak rychle může vyčleňování a diskriminace menšin vyústit v genocidu a barbarství. Shodli se na tom účastníci dnešního semináře Kde začíná cesta do Let? v budově Židovské radnice. Historici a zástupci Romů varovali před tím, že česká společnost si z romského holocaustu nevzala žádné poučení. Proto podle nich trvá nebezpečí, že se minulost může v různých podobách opakovat.
Předseda pořádajícího Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička v úvodu semináře prohlásil, že pronásledování začíná tam, kde Romové a gádžové nerespektují svou odlišnost. Řešením podle něj není ani žádné politické rozhodnutí, ani sociální dávky, ale překonávání předsudků.
O perzekuci německých Romů v nacistické éře hovořil Jacques Delfeld z Dokumentačního a kulturního centra německých Sintů a Romů v německém Heidelbergu. "Historické pamatování na oběti holocaustu zahrnuje zároveň i závazek být citliví vůči dnešní nespravedlnosti a nelidskosti... Jedno z hlavních poučení holocaustu proto zní: Předejděme začátkům," uvedl.
"Dnes, 55 let po válce, musíme s lítostí konstatovat, že utrpení Romů nevedlo k dostatečnému poučení," řekl předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Upozornil například na to, že čeští dozorci v Letech dosud nebyli potrestáni a že společnost nedokáže řešit problémy soužití Romů a bílé většiny.
Historické souvislosti romského holocaustu připomněli historici Jiří Málek a Miroslav Gregorovič, který poukázal na to, že za takzvané druhé československé republiky byla zavedena tak přísná protižidovská a protiromská opatření, že po zřízení Protektorátu Čechy a Morava je nacisté nemuseli příliš měnit.
(Radio Praha, 12. května 2000)
Předličtí obyvatelé nechtějí početnou romskou rodinu z Nové Paky
Obyvatelé ústecké části Předlice si nepřejí, a to bez ohledu na barvu své pleti, aby se k nim přestěhovala početná romská rodina z Nové Paky. Tento svůj názor tlumočili dnes Majdaleně Jelínkové, starostce ústeckého centrálního obvodu, kam Předlice spadají.
Na setkání s představiteli obvodní radnice většina ze zhruba 50 přítomných občanů, převážně Romů, poukazovala na to, že domek, který novopacká radnice pro své Romy koupila, je pro tak početnou rodinu malý. Zaznělo zde i svědectví několika místních občanů, že novopačtí Romové se přijeli do Předlic podívat koncem dubna a "vypadali, jako by byli nahnáni někam, kam vůbec nechtějí". Postup novopacké radnice je podle některých předlických obyvatel rasistický.
Občany také zajímalo, zda není v rozporu se zákonem postup zastupitelstva v Nové Pace, které schválilo zakoupení domu v Předlicích za 380.000 korun z obecní pokladny a přitom dům je prý nyní v soukromém vlastnictví romské rodiny.
Starostka na výtky občanů, že obvodní radnice tuto koupi umožnila, odpověděla, že novopacká radnice koupila dům od soukromé osoby. Předlickým ale slíbila, že se vydá do Nové Paky a požádá o slyšení tamní zastupitele. Jelínková ČTK řekla, že na dnešní setkání pozvala starostu Nové Paky, ale ten se omluvil. "Proto bych chtěla přímo novopackému zastupitelstvu tlumočit všechny tyto připomínky," poznamenala starostka.
Novopacká radnice koupila romské rodině dům v ústeckých Předlicích jako náhradní bydlení vzhledem k tomu, že rodina měla dlouhodobé dluhy na nájemném a bydlí ve zcela zdevastovaném domě. Zpráva o záměru novopacké radnice vyvolala nevoli u části obyvatel Předlic včetně romských.
V Předlicích žije podle okresní romské poradkyně Evy Bajgerové zhruba 1700 lidí, z nichž je asi 1000 Romů. "To je počet, jaký má celý okres Jičín, kam Nová Paka spadá," řekla Bajgerová.
(Radio Praha, 10. května 2000)
V centru Prahy se koná výstava o romské historii
Na pražském Ovocném trhu začala v úterý 2. května týdenní výstava nazvaná Sedm dní romské historie. V bílém plátěném stanu se budou moci navštěvníci rámcově seznámit s dějinami romského etnika v Čechách a na Moravě a jejich současném postavení v české společnosti, a to díky chronologicky sestaveným dokumentům z archívů brněnského Muzea romské kultury.
Výstavu, kterou pořádá obecně prospěšná společnost Vudud v rámci vládního Projektu Tolerance, doplní doplní přednášky, projekce filmů, koncert cikánské cimbálové kapely a další doprovodné akce.
(Radio Praha, 5. května 2000)
Iniciativa Globea si stěžuje na diskriminaci Romů ve školách
Otevřený dopis se stížností na pokračující diskriminaci romských dětí v českých školách zaslala premiérovi Miloši Zemanovi mezinárodní iniciativa Globea, které tvoří učitelé a pracovníci ve vzdělávání. Očekávají, že vláda okamžitě podnítí takové změny školského systému, které ukončí znevýhodňování dětí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí, zejména školáků romských. Novináře o tom dnes informovali zástupci iniciativy spolu s vládním zmocněncem pro lidská práva Petrem Uhlem.
Příčinou vzdělávacího a sociálního propadu Romů je podle členů iniciativy především současný systém zvláštních a základních škol. Stávající systém školství na základních školách totiž podle Jany Hejkrlíkové, členky Meziresortní komise pro romské záležitosti, představuje pro dítě boj s vlastní osobností a sebevědomím. "Ve školách není prostor pro morální hodnoty ani duchovní hodnoty, vévodí v nich individualismus a materialismus," zdůraznila. Především z těchto důvodů mají podle ní romští žáci pocházející z jiného sociálního a kulturního prostředí v třídním kolektivu velké problémy.
České školství se musí proměnit ve školství multikulturní, dodala odbornice na vzdělávání romských dětí Helena Jiřincová. Rovněž je podle ní třeba transformovat zvláštní školy, které byly původně zamýšleny a zavedeny pro mentálně retardované děti, a do nichž jsou často zbytečně zařazovány malí Romové. Dodala, že podporu si zaslouží alternativní školy, které dokáží do tříd s úspěchem včlenit děti přecházející ze zvláštních škol na školy základní. Přestup ze zvláštních do "normálních" škol se však podle Hejkrlíkové zdařil zatím jen minimu romských dětí.
Globea vznikla loni jako neformální iniciativa učitelů a pracovníků ve vzdělávání ze střední Evropy a Jihoafrické republiky. Iniciativa mimo jiné pořádá semináře a kursy pro učitele, vydává publikace s tematikou tolerance a snaží se pozitivně ovlivňovat vzdělávací politiku.
Dalším krokem, kterým chce Globea přispět ke zlepšení komunikace a informovanosti je veřejná diskuse na téma Ochrana menšin v Evropě a situace Romů v ČR, která se uskuteční v úterý 9. května od 13 do 17 hodin na pražském magistrátě.
5. května
(Radio Praha, 5. května 2000)
Nova: Skinheadi napadli v Orlové na Karvinsku romskou rodinu
Dva mladíci, zřejmě příslušníci hnutí skinheads, údajně napadli v minulých dnech v Orlové na Karvinsku romskou rodinu. Místní Romové proto z obavy o svou bezpečnost nepustili dnes své děti do školy a začali se ozbrojovat. Informovala o tom ve čtvrtek 4. května televize Nova.
Pachatelé podle ní surově zmlátili mladý romský manželský pár. Muž, který bránil čtyřletou zdravotně postiženou holčičku, má zlomenou ruku, zhmožděnou hlavu a podlitiny po celém těle. Jeho manželka utrpěla zlomeninu češky, uvedla televize.
Případ podle Novy vyšetřuje policie a je prý otázkou několika hodin, kdy budou pachatelé dopadeni.
(Radio Praha, 4. května 2000)
Výbor pro odškodnění romského holocaustu nevěří, že vepřín v Letech bude v dohledné době zbourán
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička se již vzdal naděje, že velkokapacitní vepřín v Letech na Písecku, stojící na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, bude v nejbližších letech zbourán. "Zbourání nebo přemístění vepřína nepřichází prozatím v úvahu. Nepředpokládám, že by se tento problém do vstupu České republiky do Evropské unie vyřešil," řekl Růžička.
Vláda loni v dubnu zamítla návrh vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla, aby stát nejdřív postavil novou velkovýkrmnu, kam by se provoz bez přerušení výroby přesunul, nynější objekt by se zboural a místo tábora bylo pietně upraveno. Kabinet s tím nesouhlasil kvůli značným výdajům ze státního rozpočtu, které by převýšily půl miliardy korun.
Růžička považuje vyčíslenou sumu za přemrštěnou a připomněl, že vyřešení celé záležitosti nesvědčí ani celková atmosféra ve společnosti. Potvrdil, že již byla upravena přístupová cesta k někdejšímu letskému táboru z miliónové částky, které na tyto účely uvolnila vláda. Dalším plánem je pietní úprava hřbitova v Mirovicích nedaleko Let, kde je pohřbeno 170 lidí.
Výbor pro odškodnění romského holocaustu navzdory současné nepříznivé situaci hodlá nadále apelovat na vládu i celou společnost, že chov prasat na místě utrpení stovek lidí je nemorální. Pod názvem "Kde začíná cesta do Let" pořádá 12. a 13. května seminář, který se bude zabývat romským holocaustem a jeho historickými souvislostmi. Zúčastní se jej čeští historici, romští aktivisté i zástupci pražské židovské obce. První den semináře bude patřit přednáškám a odborné diskusi, druhý den se jeho účastníci přesunou do Let, kde u pomníku za vepřínem položí věnce a vzpomínku zakončí mší.
(Radio Praha, 3. května 2000)
| 
Související články
Vybíráme z rubriky "Zprávy ze života Romů"
Nejčtenější články