Vyhledávání
21.9.2023
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Bronislawa Wajs - Papusza
06-08-2002

Papusza Její skutečné jméno bylo Bronislawa Wajs, ale znali ji pod jménem Papusza ("Panenka"). Byla velmi známou romskou zpěvačkou a básnířkou a po určitou dobu jednou z nejoslavovanějších. Jako první romská básnířka po sobě zanechala zapsané verše. Datum jejích narození není přesně známo, pravděpodobně to bylo v letech 1908-1910. Celý svůj život prožila v Polsku. Zemřela v roce 1987.

Podobně jako většina polských Romů i Papuszina rodina kočovala a byla částí velkého "tabora", skupiny rodin, které cestovaly s koňmi na území mezi Kosovem a Peterburgem. Lidé z Papuszina kmene byli harfeníci. Číst a psát se Papusza učila tak, že když "tabor" někde na více než dva až tři dny zastavil, nosila některým vesničanům kradená kuřata výměnou za to, že ji učili. Za více kuřat získávala knihy a tajně je skrývala pod harfami. V době jejího dětství, tedy v polovině 20. let, byla většina Romů negramotná, a tak když byla Papusza přistižena při čtení, dostala výprask a její knihy a časopisy byly zničeny.

Papusza, její manžel a rodina (1949) Když jí bylo patnáct, rodiče ji podle dohody provdali za starého a váženého harfeníka Donizyho Wajse. Byla to výhodná svatba, ale Papusza z ní byla nešťastná. Neporodila žádné dítě a místo toho začala zpívat.

Skládala dlouhé balady, které spontánním způsobem přednášela. Byly to výpovědi o chudobě, nenaplněné lásce a později o touze po ztracené svobodě. Podobně jako jiné cikánské písně hovořily o ztrátě domova a o dlouhém putování.

Během války ztratila více než sto členů své rodiny. O válce a o skrývání v lesích během války vypovídá její dlouhá autobiografická balada "Krvavé slzy: Čím jsme prošli za Němců v Povolží v letech 1943-44". Papusza v ní nepsala pouze o vlastním lidu a nejasné hrozbě neromského světa, ale také o Židech, kteří s Romy sdíleli les i osud, a o Osvětimi.

Papusza (1949) V roce 1949 viděl náhodou Papuszu zpívat polský básník Jerzy Ficowski (* 1924) a rozpoznal její velký talent. Papuszu přesvědčil, aby své verše začala zapisovat a posílala mu je. Začal sbírat a přepisovat příběhy, které ona zaznamenávala v romštině foneticky polskou abecedou.

V padesátých letech se Ficowski stal poradcem pro tzv."cikánské otázky". Prosazoval vládní asimilační politiku, která nutila Romy zvyklé kočovat k usazování. Ficowski napsal knihu "Cyganie polscy" ("Polští Cikáni", 1953), která byla později rozšířena a v roce 1965 vydána pod názvem "Cyganie na polskich drogach" ("Cikáni na polských cestách"). První vydání jeho knihy obsahuje kapitolu "Správná cesta", prosazující tvrdou vládní politiku asimilace méně než 15.000 polských Romů, kteří přežili válku. Rozsáhlý program, který měl přinutit Romy k usídlení, se v Polsku začal realizovat v roce 1952. Svého cíle však dosáhl až koncem 70. let, kdy bylo kočování, alespoň v karavanách, zastaveno.

Papusza Ficowski přeložil a uveřejnil výběr z Papusziných písní s tím, že by mohly být použity jako propaganda. Podotkl k tomu, že "její vrcholné období tvorby bylo kolem roku 1950, brzy potom, co opustila kočovný způsob života". Bez jejího vědomí ji tak postavil do role "mluvčího nutných změn".

Brzy poté byla Papusza obviněna členy vlastní komunity z původu kampaně za zrušení jejich tradičního způsobu života. V jejich očích udělala něco neodpustitelného: spolupracovala s gadži.


Papusza - pamětní deska Nikdo mi nerozumí, jen les a řeka. To, o čem mluvíme, vše, vše odešlo pryč. Všechno s tím odešlo - i ty roky mládí.

Byla nepochopena a zneužita: oběma stranami. Zoufale se snažila získat zpět autorství svých vlastních myšlenek. Nikdo ale nechápal, co vlastně chce. Vzápětí spálila celou svou tvorbu, která čítala kolem tří stovek básní. Napsala Ficowskému dopis, v němž ho žádala o zastavení publikování básní. Marně.

Po vydání básní byla souzena před nejvyšší autoritou mezi polskými Romy, Baro Shero (Velké hlavy), radou starších. Po krátké poradě byla prohlášena za mahrime - nečistou a trestem mělo být její neodvolatelné vyloučení z komunity.

Osm měsíců strávila v psychiatrické léčebně ve Slezsku a poté celých třicet čtyři let až do své smrti žila sama a v izolaci. Kontakt s ní přerušil i Ficowski. Když v roce 1987 zemřela, nikdo si toho ani nevšiml. Pochována je v Inowrocławiu u ulice Libelta.

Stala se naplněním svého jména: Panenka - němá a odložená.

Publikované sbírky básní:
Pieśni Papuszy (Papušakre gila, 1956) - první sbírka romské poezie signovaná jménem autorky, která vyšla v Polsku.
Pieśni mówione (1973)
Lesie, ojcze mój (1990)

Papusza Ó, pane, kam bych měl jít?
Co bych měl činit?
Kde mohu najít legendy a písně?
Nechodím do lesů,
nesetkávám se s řekami.
Ó, lese, můj otče,
můj černý otče!

Čas putování Cikánů
již dávno minul.
Ale já je vidím,
jsou jasní,
silní a čistí jako voda.
Můžeš naslouchat
putování,
když si přeje hovořit.

Ale chudák nemá řeč...

...voda se neohlíží.
Prchá, pádí daleko pryč,
kde ji oči neuvidí.
Voda, která putuje.

Použitá literatura:

Fonsecová, Isabel: Pohřbi mě vestoje. Cikáni a jejich pouť. Slovart 1998.
http://muzeum.gazeta.pl/Iso/Regiony/Gorzow/Wiek/30/040rst.html
http://muzeum.gazeta.pl/Iso/Regiony/Gorzow/Wiek/56/150rst.html
http://www.stowarzyszenieromow.hg.pl/ogolne/wydawn/ksiazki/papusza.html
http://www.inowroclaw.pl/sites/uchwaly/XXXVI_482_01.htm



Související články
DatumNadpisRubrika
16.11.2013Vzpomínky Edwarda Dębického na legendární básnířku PapuszuO Roma Vakeren
01.10.2011V nakladatelství Odeon vyšel román Zoli inspirovaný osudem romské básnířky PapuszyO Roma Vakeren
06.08.2002PapuszaHudba
Bronislawa Wajs "Papusza"Osobnosti
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Hudba"
24.05.04  Praha již po šesté hostila Světový romský festival Khamoro
23.04.04  Gipsy Kings (Francie)
08.04.03  Rumunská skupina Taraf de Haidouks vystoupila v Praze
04.09.02  Festivaly, kde lze romskou hudbu slyšet, a jejich stručná historie
06.08.02  Legendární primáš Jožko Piťo
06.08.02  Legendární osobnosti romské hudby
06.08.02  Cinka Panna
19.02.02  Romští hudebníci v historii
19.02.02  Osobnosti romské hudby současnosti
19.02.02  Literární prameny
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2023
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz