Ani Čechům, ani Romům nevydrželo nadšení z listopadu 1989: záhy jsme se dostali do starých kolejí vzájemného nepochopení a pcit zodpovědnosti za společný osud se vytratil. Souhrou různých faktorů se však nyní společnost vrátila tam, kde měla hned začátkem devadesátých let nastartovat - a dá se říci, že v poslední době se téma vzájemného poznávání a hledání harmonického soužití dokonce dostalo do módy. Romistika je mladý obor přetížený úkoly - náhlý hlad české veřejnosti po alespoň základních informacích její reprezentantz poněkud zaskočil. Některé důležité publikace (například dvojí vydání brožury Šaj pes dovakeras/Můžeme se domluvit od Mileny Hübschmannové) jsou rozebrány, jiné teprve čekají na vydání, anebo leží ve skladu vydavatele, takže zájemci se o nich nedozvědí. Proto třeba přivítat každou knihu o Romech, která může českou veřejnosti oslovit, není plná předsudků a vykazuje jakous takous orientaci ve faktech. Je mi tudíž velice líto, že musím čtenářům v zásadě doporučit knihu Pavla Říčana S Romy žít budeme, jde o to jak jen proto, že jde o knihu nešpatnou.

To, že Říčan není celoživotním "odborníkem na Romy", prezentuje dle vlastních slov jako výhodu: autory píšící o Romech tu rozděluje do pěti škatulek. A zatímco prý všichni (!) čeští romisté bohužel odmítají vzít na vědomí současnou bídu romského národa a zabývat se jeho "přízemními" problémy, pátá a nejlepší škatulka podle něho usiluje o "vyvážený pohled na vztah mezi Romy a gádži". Říčanova "vyváženost" se projevuje hned v následujících několika kapitolách, v nichž autor téměř bez vlastního přispění "vyváženě" tedy rovným dílem cituje či parafrázuje historiky Bartoloměje Daniela a Ctibora Nečase i spisovatelku Ilonu lackovou. A tím se dostáváme k zásadnímu rozporu celé této knihy: inteligentní psycholog, jenž dovede pojmenovat úskalí současné romské identity nebo inspirativně radit učitelům, si z neznámých důvodů předsevzal seznámit čtenáře s celou romskou problematikou.

Že přitom často znalost Romů jen sugeruje (zmíním alespoň "nenapadnutelnou" poznámku na straně 87, vycházející z cizích informací) se snad dá odpustit. Že se dopouští řady omylů, generalizací a nepřesností (nedokáže naše Romy ani přehledně rozdělit do subetnických skupin), je bohužel logické. Že se však erudovaný psycholog dorovolně degraduje na hltače romských modií, který místo práce s romským klientem opisuje do počítače Lackovou, aby pak radil, co by měli psychologové dělat, z toho je mi smutno. Máte-li tedy přístup k internetu, hledejte informace o Romech raději na stránce http://www.radio.cz/romove/

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.11.2007	Majitelé pozemku v Havlíčkově Brodě chtějí vystavět zeď kvůli Romům	Zprávy ze života Romů
07.07.2006	Jak se v České republice žije mongolskému studentovi	O Roma Vakeren
07.07.2006	Vztahy Romů se sousedy v domě	O Roma Vakeren
07.07.2006	Anketa: Co vám vadí na Romech?	O Roma Vakeren
07.07.2006	Jak zlepšit soužití a potlačit sociální vyloučení?	O Roma Vakeren
12.08.2004	Národnostní menšiny i profesní skupiny se sejdou u sportu i hudby	Zprávy ze života Romů
03.10.2003	Lounští Romové očima starosty města	O Roma Vakeren
11.07.2003	Ozvěny mezinárodní konference Romové v rozšiřující se Evropě - výzvy do budoucnosti	O Roma Vakeren
11.07.2003	O Roma Vakeren	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)