Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 19.11.2019 04:46

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
26-07-2014  Jana Šustová, Iveta Demeterová, Kristýna Maková, Robert Hoza, Tereza Kadrnožková

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám řekneme o pěstounském víkendu v Říčanech, zavedeme vás do káznice v Brně a o svém životním příběhu nám poví Marie Ferencová.

Poslech celého pořadu v mp3


=[ Reportáž ]=
Pěstounský víkend v Říčanech
Městská část Prahy 14 ve spolupráci s občanským sdružením Brány života zorganizovala pro pětadvacet pěstounů z této části Prahy školící víkend v komplexu Oáza Říčany. Zúčastnila se ho i kolegyně Iveta Demeterová, která nejdříve oslovila Lenku Horvátovou, sociální pracovnici městské části, a o náplni programu hovořila s Petrou Hubkovou, předsedkyní sdružení Brány života.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
V bývalé káznici v Brně vznikne kreativní centrum
Místo cel postavit ateliéry a na vězeňském dvoře pořádat koncerty a výstavy – to je sen sdružení Kreativní Brno, které se snaží v bývalé káznici v Brně na Cejlu zřídit takzvané kreativní centrum. Budova patřící městu má za sebou bohatou minulost, poslední roky už ale jenom chátrá. Podle umělců se ale jedná o jedinečný objekt, který by měl dostat šanci znovu ožít. Do káznice se vypravila i kolegyně Tereza Kadrnožková.

Bývalá káznice v brněnském Cejlu (Foto: Projekt Kreativní Brno, www.kreativnibrno.cz)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
25.06.2016Brněnský projekt Rychlého zabydlení pomůže padesáti rodinámO Roma Vakeren
28.05.2016Komentované procházky brněnského Bronxu vždy přilákají desítky lidíO Roma Vakeren
20.06.2015Bydlení v brněnských parcích je v létě výhodnější než ubytovnaO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
21.03.2015Děti z okolí ulice Cejl v Brně nacvičují operu Brundibár z ghettaO Roma Vakeren
14.03.2015Organizace Tripitaka chce přilákat lidi do tzv. brněnského BronxuO Roma Vakeren
13.09.2014Brno má čtyři nové romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
19.07.2014Radnice v brněnské Slatině přispěla dětem nejen na táboryO Roma Vakeren
12.07.2014Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Cesta Marie Ferencové k sociální práci v brněnském IQ Roma servisu
Teď Vám představíme zajímavou ženu, která může být pro ostatní Romy příkladem v tom, že se nikdy nevzdala. Pochází z početné rodiny, kde nebyla velká možnost podpory ve studiu, ale i přesto neopustila své životní poslání pomáhat ostatním. Toto ji dovedlo do občanského sdružení IQ Roma servis. Hovořila s ní Jana Šustová.

Marie Ferencová a Dana Beránková (Foto: Jana Šustová) Marie Ferencová pracuje v brněnském IQ Roma servisu jako terénní sociální pracovnice.

„Má práce spočívá v tom, že za námi chodí lidé, kteří jsou v hmotné nouzi, nebo lidé, kteří strašně moc potřebují strašně moc pomoci. Dřív to bylo 70-80 % Romů, dnes už je to pomalu polovina, půl napůl, že majoritní společnost i Romové tuto pomoc potřebují. Protože ty problémy se rozšiřují tím, že lidé nemají práci, přicházejí o bydlení i o práci, mají obrovské dluhy, nemají jak je splácet, setkávají se s diskriminací a různými dalšími věcmi. Takže toto je náplň mé práce a mých kolegů – doprovody, sepisování nějakých žádostí, žádání o nějaké dávky, chodíme doprovázet k soudům, prostě do různých organizací a institucí.“

A jak se Marie Ferencová k této práci dostala?

„Dostala jsem se k ní vlastně náhodou. Řadu let jsem pracovala v nemocnici Milosrdných bratří, kde jsem ze začátku dělala uklízečku a pak jsem se dostala na místo vedoucí úklidu. Ale pak jsem z určitého důvodu, kdy mi tam něco nesedlo, okamžitě rozvázala pracovní poměr. Zdravotně jsem na tom byla špatně, takže jsem nějakou dobu byla v invalidním důchodu a chodila jsem si brigádně přivydělávat. A jelikož jsem v té době měla víc času, tak za mnou přicházelo hodně moc lidí, kteří viděli, že něco umím napsat, umím mluvit, takže chodili za mnou a žádali ode mě nějakou pomoc. Takže jsem tuto práci dělala vlastně sama za sebe, pak už toho bylo strašně moc.“

A pak vstoupila na scénu organizace IQ Roma servis.

„Íkvéčko tehdy sídlilo v Hybešově ulici a já jsem bydlela kousek od nich a věděla jsem, že tam ta organizace je a čím se zabývá... Tak jsem ty lidi pak přímo doprovázelo do Íkvéčka a tam mi po nějakém čase nabídli, jestli se nechci zúčastnit výběrového řízení a nastoupit k nim do práce. To jsem potom přijala, to výběrové řízení jsem vyhrála a dostala jsem se tam. A od té doby jsem tady čtyři roky.“

Sociálně zaměřené vzdělání sice Marie Ferencová nemá, ale zato se může pochlubit řadou zkušeností.

„Já mám čistě jen základní vzdělání, ale s tím, že jsem se sama pořád potýkala s nějakými problémy v rodině, přes známé, kteří si předávali nějaké informace... A tak nějak mi to docházelo, učila jsem se něco psát, něco sama od sebe řešit, měla jsem na ty poměry docela dobrou vyřídilku, takže se mi to celkem dařilo. Takže jsou to spíš jenom zkušenosti.“

Řadu věcí se Marie Ferencová musela v nové práci naučit – například pracovat na počítači. Ve svém osobním a profesním rozvoji pokračuje i nadále.

„Pořád jde ta doba nějak dopředu, pořád se mění zákony a ten přístup lidí v různých institucích je pořád horší a horší, bych řekla, oproti tomu, že by se to mělo lepšit. Ale já sama osobně se učím jednat, nějak s tím pracovat, nějak to strávit, a předávat ty informace dál svým klientům. My je i učíme, aby si sami za sebe dokázali si sami něco vyřídit, aby neměli ten strach... A za námi aby chodili až opravdu v těch nejhorších situacích, kdy už jako organizace máme nějaké slovo a musí nás brát v potaz, že nás musí přijímat jako své partnery, že tady nejsme proto, abychom s nimi bojovali, ale spíš jsme tady od toho, abychom nacházeli nějakou společnou cestu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3


=[ Reportáž ]=
Nízkoprahový klub Husita už 10 let nabízí žižkovským dětem alternativu trávení volného času
Nízkoprahový klub Husita vznikl na žižkovském náměstí Barikád v roce 2004. Po celou dobu své existence nabízí alternativu trávení volného času pro místní děti. Ty ale v současnosti nejsou jedinou cílovou skupinou. Více se dozvíte v rozhovoru Kristýny Makové s vedoucí klubu Michaelou Burdovou.

Vchod do nízkoprahového klubu Husita na Žižkově (Foto: Kristýna Maková) Nízkoprahový klub Husita funguje už 10. rokem. Co vše jste za tu dobu s romskou komunitou na Praze 3, především tedy s dětmi, stihli? A jak se vyvíjí práce v centru Husita?

"V současné době děláme s dětmi mnoho aktivit. Snažíme se podporovat především aktivity jejich vlastní, tedy to, co je baví. Máme různé taneční skupiny, ať již skupiny, které tančí moderní tanec, nebo skupinu, ve které se tančí tradiční romský tanec. Snažíme se děti aktivizovat ke smysluplné činnosti. Myslím si, že v tom je hodně vidět vývoj za těch uplynulých deset let. Úplně na začátku jsme museli každé dítě přemlouvat, aby vůbec něco dělalo, aby třeba jen nakreslilo obrázek. Dnes je to tak, že děti si samy říkají, co by rády dělaly, chtějí být aktivní, chtějí pomáhat."

Jaká je vaše cílová skupina? Jak ji popsat?

"My jsme cílovou skupinu teď změnili. Vrátili jsme se k původnímu modelu, a naplno jsme tak přiznali naše komunitní pojetí. Máme cílovou skupinu od 6 do 26 let. Pracujeme tedy s mladými dospělými i s úplně malými dětmi. Je možné přijít na klub i s dětmi mladšími 6 let. To má ale omezení v tom, že ten, kdo dítě přivede se o něj musí postarat, je za něj zodpovědný.

Naše cílová skupina je takto široká proto, že chceme být v kontaktu s celou komunitou, a proto, že si myslíme, že komunitní práce má smysl a že je přirozené pracovat s takhle širokou cílovou skupinou."

Komunitní zahrada nízkoprahového klubu (Foto: Kristýna Maková) Vám sem jezdí přes léto i sezónní klienti.

"Je to tak. Je to takový zvláštní jev. Vždycky během léta se objevují klienti, kteří jsou s námi často v kontaktu dlouhodobě, ale jen přes léto. Jedná se o děti, které jezdí na prázdniny do Prahy na Žižkov. Pocházejí třeba z Pardubic nebo ze Žatce, z různých míst České republiky, ale i ze Slovenska. Tyhle děti za námi docházejí pouze v průběhu letních prázdnin, protože navštěvují své rodiny na Žižkově. A v tu dobu navštěvují i klub."

Jak vypadá program v klubu?

"Máme pravidelné aktivity, často je to výtvarná činnost, promítáme i filmy. Mezi pravidelné aktivity patří také tancování, to je hodně oblíbené, pak také různé sportovní bloky. Jak tancování, tak sport podporuje grantem městská část Praha 3. Máme rozvrh na každý den, podle kterého se určuje, co budeme který den dělat.

Součástí naší činnosti jsou také nárazové aktivity, ty jsou nepravidelné. Patří mezi ně i větší akce pro veřejnost, teď například budeme pořádat School Break Party. Jedná se akci pro veřejnost, přímo tady na náměstí barikád. Budou tu vystupovat naše taneční skupiny, ale i rappeři nebo lidé, kteří se zabývají muzikou v dalších nízkoprahových klubech, se kterými jsme v kontaktu.

Plakát, který je jedním z výstupů preventivního bloku na téma láska, sex a vztahy (Foto: Kristýna Maková) Nárazově máme různé další preventivní akce. Máme také preventivní blok, téma na celý měsíc. Tento měsíc se zabýváme tématem láska, sex a vztahy. Předtím jsme měli přátelství, kamarádství. Co pro mě znamená kamarád. Ještě předtím jsme s dětmi řešili šikanu. Na každý měsíc máme preventivní téma, které se snažíme různými způsoby zpracovat. Věnujeme se takovému tématu v rozhovorech, ale i během výtvarných činností. Máme workshopy, kde se o těchhle věcech bavíme. Snažíme se to zachytit z různých úhlů pohledu. A hlavně se snažíme, aby to bylo interaktivní a děti se na tom přímo podílely."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Eva Džobáková vede nízkoprahovém klubu Husita taneční soubor GitaneO Roma Vakeren
30.07.2014Na žižkovském náměstí Barikád vystoupí v rámci School Break Party i mladí romští rappeřiZprávy ze života Romů
16.12.2010Předváčnoční aktivity v nízkoprahovém klubu HusitaO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničí
Občanská sdružení na Slovensku komunikují s Romy, kteří odjeli za prací do zahraničí. A nám teď řekne více Ingrid Kosová ze sdružení Quo vadis, které působí ve Zvoleně. K mikrofonu ji pozval Robert Hoza.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3



Související články
DatumNadpisRubrika
02.12.2012V lentilkové vesnici panuje mezi Romy a ne-Romy idylaZprávy ze života Romů
14.01.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.01.2005Z osady v Bystranech odjelo do Británie za prací už 300 RomůZprávy ze zahraničí
04.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
23.04.2004Mareš nevidí důvod k obavám z exodu Romů do ČR po rozšíření unieZprávy ze života Romů
02.04.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
16.02.2004Švédský deník o "hrozbě EU" ze strany středoevropských RomůZprávy ze života Romů
09.01.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
12.12.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Richard Sarkozy alias Ricco se ani po ochrnutí nevzdává zpěvu
Na závěr vám o své pěvecké dráze povypráví Richard Šarközi alias Ricco, kterého jste mohli vidět v jedné zpěvácké soutěži. Zpíval spolu s Claudii Farkašovou. Jejich vystoupení vehnalo slzy do očí porotě i přítomným v hledišti. S Richardem se osud zrovna nemazlil. Před pěti lety totiž při autonehodě ochrnul na spodní část těla a od té doby je upoután na vozíčku. V žádném případě ho to však nezlomilo a hodlá dál bojovat. Gerhard Hadi se ho zeptal, proč právě zpěv.

Richard Šarközi

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/26554
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003