Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Jedním z hostů besedy na téma „České obrození? Romské obrození?“ byla literární teoretička a novinářka Alena Scheinostová, která se jako překladatelka a editorka zabývá romskou literaturou. Příležitostně píše i poezii a vydala publikaci Romipen: literaturou k moderní identitě. O tom, kdy začalo docházet k romskému obrození, Alena Scheinostová říká:

„To se liší podle jednotlivých zemí, ale pokud se pohybujeme v naší kulturní oblasti, tedy české a slovenské, tak určité první náznaky můžeme sledovat už v předválečných letech, kdy ojedinělí vzdělaní Romové překládali úryvky z Písma nebo psali své paměti. O více rozšířený jev se potom jedná od 60. let, kdy vzdělanější Romové především v kroužku kolem Mileny Hübschmannové, zakladatelky české romistiky, začínali psát to, co si pamatovali z ústních projevů, z ústní tradice ve svých rodinách. Jsou to zápisy pohádek, vzpomínková vyprávění, strašidelné příběhy a samozřejmě také textové převody písňové tvorby. A od té doby také mluvíme o tom romském kulturním hnutí v širším kontextu.“

Pokud srovnáváme literární díla z počátku romského obrození a ze současnosti, lze v nich pozorovat řadu změn.

„Určitě se tady změny sledovat dají a především v posledním desetiletí se mi zdají zvlášť markantní. Pro ty první generace platí, že byly opravdovými průkopníky, protože začínaly psát v době, kdy romština neměla jednotnou písemnou podobu, neměla pravopis, a ti lidé také často postrádali formální vzdělání. Naproti tomu pro současné generace platí, že píše daleko více vzdělaných lidí, píše daleko více žen než ze začátku a také ta témata se trochu posouvají – zatímco v prvních letech to byla čistě romská témata jako zápisy folklóru, vzpomínky na romskou tradici, romské buditelské texty, v současnosti se setkáváme hodně s texty, které můžeme i tematicky přirovnat k tomu, co se odehrává v mainstremu; mezi ženami je to například i milostná poezie.“

Druhým účastníkem besedy byl básník, pedagog a překladatel Daniel Soukup. Podobnosti a rozdíly mezi českým národním obrozením a kulturní emancipací Romů srovnává takto:

„Ten historický kontext je skutečně velmi odlišný, ale dá se říct, že se tam dají najít i podobnosti. Společné je už to, že se v obou případech jedná o snahu o definování vlastní skupinové identity. A v obou případech ta identita je definována národně. To vůbec není samozřejmé, protože svojí skupinovou identitu si člověk může definovat třeba nábožensky, nebo příslušností ke skupině fanoušků nějakého fotbalového klubu nebo všelijak jinak. Tak to je taková obecná podobnost.

A potom, když se podíváme na dějiny českého obrození, čili na první polovinu 19. století na straně jedné, a dějiny romského emancipačního hnutí, tedy na druhou polovinu 20. století, tak skutečně zjistíme, že v mnoha ohledech jsou si ne velmi podobné, ale že tam dochází k takovým podobným procesům. Třeba takový mytizující pohled na vlastní dějiny, nebo vztah k folklóru, taková ta představa, že v lidové slovesnosti, nějaké duši lidu vězí něco velmi podstatného a pro ten národ drahocenného. Nebo také třeba ve snaze tu vlastní skupinovou identitu vymezit vůči nějakým druhým – takový ten vztah MY a ONI. Pro Čechy v 19. století ti hlavní ONI byli Němci, pro Romy dnes ti hlavní ONI je ta majoritní společnost, v Česku tedy Češi. Ale ty mechanismy toho vztahu mezi MY a ONI jsou velmi často podobné.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
15.02.2014	O romském obrození, vlasti a vymezování se vůči druhým	O Roma Vakeren

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
17.01.2015	Romodrom o.p.s. poskytuje sociální služby a vzdělávací programy lidem ohroženým sociálním vyloučením	O Roma Vakeren
07.12.2013	Sdružení Romodrom uspořádali adventní mši v kostele Svatého Martina ve zdi	O Roma Vakeren
28.11.2013	Pozvánka na bohoslužbu a adventní duchovní obnovu	Zprávy ze života Romů
06.10.2012	Občanské sdružení Romodrom už působí i v Liberci	O Roma Vakeren
03.12.2011	Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovy	O Roma Vakeren
09.07.2011	Občanské sdružení Romodrom poskytuje sociální služby již 10 let	O Roma Vakeren
28.05.2011	Občanské sdružení Romodrom slaví 10. výročí od svého vzniku	O Roma Vakeren
06.08.2010	Romodrom pořádá letní tábor pro děti	O Roma Vakeren
25.06.2010	Romodrom pomáhá lidem ve výkonu trestu	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Paní Margita Lázoková pochází ze slavné hudebnické rodiny Lázokových, která do Čech přišla v roce 1947 z východního Slovenska, jak jinak, za prací.

„Jezdili inženýři z Čech a z Moravy a nabírali lidi na práce, na válkou zničené vlakové koleje, nádraží, všechno, města, cesty. Na Slovensku jezdili po těch osadách, a kdo měl zájem, šel. Takže tehdy odjel tatínek, tatínkovi bratři, matka otec, tedy dědeček, babička.“

Rodina Lázokových se tehdy po letech práce na cestách, kde bylo potřeba, usadila v Brně. Paní Lázoková se naučila velmi dobře česky a s výborným prospěchem nastoupila na střední zdravotnickou školu v oboru biochemie.

„Jenže přišly rodinné záležitosti s otcem, choroba. Aby maminka nemusela do zaměstnání, protože jsem byla nejstarší ze sourozenců, tak jsem přerušila studium na rok a nastoupila místo tatínka, když onemocněl, do té Moravy na recepci kvůli maďarštině, ruštině, protože jsem uměla ty řeči, tak jsem zastoupila tatínka.“

Tři roky na to se v Brně otevírala nová budova opery, Janáčkovo divadlo, a s ní i nová restaurace Bohéma. Paní Lázoková dostala nabídku pracovat v prestižním podniku jako servírka a přijala ji. Na patnáct let práce v Bohémě vzpomíná s láskou.

„O víkendu jezdily z Vídně celé rodiny – dědeček, babička, syn vnoučata – jezdily na nedělní obědy do Bohémy. Cizinci, co přicházeli, veletrhy, když byly. Vystavovatelé stáli a čekali, až se jedni nají, aby mohli hned sednout a využít našich služeb. Nechodil by tam nikdo, kdyby nebyla vyhlášená kuchyně a obsluha.“

Říká hrdě paní Lázoková, která ovládala několik evropských jazyků včetně italštiny a mohla tak obsluhovat prezidenta, zahraniční delegace a další významné hosty. V té době byla také oslovena, jako jediná žena, k práci ve Svazu Cikánů-Romů. Na starosti měla tzv. „sociálně-výchovnou otázku“. Od sedmdesátých let zůstala aktivní v práci s Romy až dodneška. Po převratu byla aktivní také v Romské občanské iniciativě a klíčová byla i její role po rozdělení Československa. Mnoho Romů žijících v nové České republice tehdy mělo velký problém se získáním českého občanství.

„Sebrali jim všechno, ze dne na den, vyřazovali je z pracáku, neměli na nic nárok. Tak lidi chodili za mnou-Romňa. Já jsem tehdy pracovala u pana inženýra Holomka, ve Václavské ulici jsme měli kancelář, tam bylo to Společenství Romů na Moravě, a tak jsem se toho občanství ujala a už to začalo – telefonáty do Prahy, na České i Slovenské velvyslanectví...“

Díky velkému osobnímu nasazení a obětavé práci při komunikaci s Romy i úřady se podařilo zajistit české občanství stovkám Romů po celé České republice. Většina z nich tady již žila po několik generací.

Dnes je paní Lázoková lektorkou romského jazyka. Poslouchat její romštinu, je skutečně krásný zážitek.

„Niko na džanel – nikdo neví, soske o Roma roven – proč Romové pláčou. O jilo le dukhan, palo feder dživipen – srdce je bolí za lepším životem. O dživipen pharo le romenge, život mají cigáni těžký, Roma, lépe je nám, když hrajeme a zpíváme.“

Recituje Margita Lázoková druhou sloku, kterou napsala, z písně svých bratrů, slavných romských hudebníků, bratrů Lázokových, Niko na džanel, nikdo neví. Píseň se hrála na prvním Romfestu v roce 1990 a pro Romy zlidověla.

Otec všech sourozenců Lázokových byl primášem slavného brněnského hudebního souboru Polana a hudební tradici nesou dnes jeho děti.

Paní Margita Lázoková je moudrá žena a zaujala nás obzvláště jedna její moudrost, která je dnes velice aktuální.

„Já věřím, že ne všichni lidi jsou špatní, že není to tak, že už se nedá nic dělat, že ten rasismus a to půjde proti sobě pořád. Já pořád věřím tomu, že nastane obrat, že si budeme rovni, že pominou ty předsudky. Protože ať to bereme, jak to bereme, navzájem se potřebujeme.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
28.03.2015	Margita Lázoková vzpomíná na příchod své rodiny do Česka těsně po válce	O Roma Vakeren

Projekt nabízí rekvalifikační a motivační kurzy, internetovou burzu práce nebo zprostředkování zaměstnání. Více Jan Josef Rosenberg.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
09.04.2016	Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostech	O Roma Vakeren
20.02.2016	Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobností	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
16.05.2015	Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – Srdcem	O Roma Vakeren
18.04.2015	Projekt Barvalipen Roma Leadership Program aneb Bez elit to nepůjde!	O Roma Vakeren
22.11.2014	Mladé Romky mají za sebou roční politický výcvik	O Roma Vakeren
13.09.2014	Romské vysokoškolské studentky se připravují na politickou kariéru	O Roma Vakeren
17.07.2014	Mami, tati, já chci do školy!	Zprávy ze života Romů
29.03.2014	Projekt Rom-Act prostřednictvím vzdělávání zlepšuje situaci romských žen	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3