Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu.

Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin.

"O Roma vakeren" se vysílá také v regionech, na VKV (FM) regionálních studií si pořad pro daný region můžete naladit vždy v úterý a ve čtvrtek od 19:45 do 20:00 hodin.

Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz nebo na facebookovém profilu pořadu na adrese facebook.com/oromavakeren

Během pouti v Saintes-Maries-de-la-Mer se každoročně setkávají rozvětvené romské rodiny, přičemž samozřejmě nechybí zpěv, tanec a tóny kytar, houslí nebo akordeonů. Nedílnou součástí pouti jsou i bohoslužby v kostele, katecheze a křty. Atmosféru popisuje Thérèse Chevalier, prezidentka Sdružení Romů a jejich přátel v Saintes-Maries-de-la-Mer (Association saintoise des gitans et de leurs amis):

„Během čtrnácti dnů tato malá obec, která má dva a půl tisíce obyvatel, hostí deset až patnáct tisíc osob. Jsme tady na poloostrově, podél cesty jsou jezera, takže je tu málo místa, je to malinká obec a dokonce i v ní jsou ještě jezera.“

A právě na tomto místě na břehu Středozemního moře v deltě řeky Rhôny přistála kolem roku 45 po Kristu lodička s křesťany, kteří byli za pronásledování vyhnáni z Palestiny. Připlula na ní i Marie matka Jakubova a Marie Salomé, s nimiž je spojen příběh černé Kali Sáry, patronky Romů. Podle jedné z legend se Sára chtěla přidat ke skupině vyhnaných křesťanů, jejichž loď už byla na moři. Díky zázraku k nim přešla po plášti, který jí na pomoc hodila Marie Salomé. Podle jiné legendy byla Sára naopak obyvatelkou dnešní Provence a ujala se obou Marií po jejich přistání u zdejšího břehu. Už v 1. století byl na místě jejich vylodění vybudován kostel, později se Saintes-Maries-de-la-Mer stalo zastávkou na pouti do Santiaga de Compostela, od středověku je samostatným poutním místem.

„V roce 1448 byly nalezeny ostatky těchto dvou Marií – Marie matky Jakubovy a Marie Salomé. A o kousek dál byly nalezeny ostatky mladé dívky ve věku kolem osmnácti let. A už tehdy sem přijížděli Romové, protože už v roce 1435 jezdili do Santiago de Compostela. Romové přišli před brány Paříže v roce 1417. Sice nemáme důkazy, že by v roce 1448 byli i tady, ale máme písemné důkazy, že byli už v Santiagu de Compostela.“

Pouť v Saintes-Maries-de-la-Mer každoročně vrcholí 24. května, kdy se v kostele z vrchní kaple pod věží spustí po lanech dolů na oltář truhla s ostatky svatých Marií.

„Spouští se z horní kaple kostela, je to velmi dojemné, na lana se přivazují kytice a je to takové spojení mezi nebem a zemí.“

Poté se z krypty v kostele vynese soška svaté Sáry, pro kterou Romové celý rok připravovali vzácné oblečení. Sošku nesou čtyři romští muži a za doprovodu poutníků s ní projdou obcí a vstoupí do moře. Druhý den, 25. května, se koná stejné procesí z kostela k moři, avšak v procesí se nesou sošky svatých Marií na lodičce.

„Romové vstupují do vody až po pás. Jsou tam i místní pasáci býků (Gardians) na koních, kteří také vstupují do vody. Je to velmi dojemné, stojí to za vidění a na pláži je obrovské množství lidí. A potom se relikviáře s ostatky v kostele opět vytáhnou do horní kaple za doprovodu našich modliteb a proseb.“

Pouť končí 26. května, kdy se poutníci vydávají ke hrobu markýze Baroncelliho, na jehož přímluvu církev v roce 1935 povolila procesí se svatou Sárou ulicemi městečka – předtím se konala pouze procesí se svatými Mariemi. A jak dodává Thérèse Chevalier, během pouti se v místním kulturním centru konají také výstavy představující romskou kulturu.

„Letos jsme připravili výstavu k poctě Matéo Maximoffa, což byl první romský spisovatel píšící francouzsky. Už několik let tady představujeme knihy napsané romskými autory. V minulých letech tady byly výstavy například o školním vzdělávání Romů, řemeslech, dějinách nebo hudbě. Příští rok to bude určitě téma Svoboda, rovnost, bratrství – občané druhé kategorie, kde se zaměříme na těžkosti, které Romové v Evropě mají. Letos tady na výstavě vidíte také obrazy a fotografie od romských autorů. Chceme ukazovat romskou kulturu – vystavoval tady třeba romský sochař, kamenorytec a teď tady vidíte malé makety, které představují různé historické typy romských tábořišť.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
24.05.2013	Pouť ke svaté Kali Sáře v jihofrancouzském městečku Saintes-Maries-de-la-Mer	Fotoaktuality
01.09.2009	Ve Francii církev kočuje s Romy	Zprávy ze života Romů
20.06.2009	Romové putují do Saintes-Maries-de-la-Mer	Zprávy ze života Romů
05.06.2009	Romové na pouti ke svaté Sáře	O Roma Vakeren
23.06.2006	V Hejnicích proběhla pouť k patronce Romů svaté Sáře	O Roma Vakeren
19.06.2005	Romský festival završila slavnostní mše za patronku Kali Sáru	Zprávy ze života Romů
03.06.2005	I letos se Romové sešli na pouti svaté Sáry ve Francii	O Roma Vakeren
09.07.2004	Víra Romů a jejich vztah k církvi	O Roma Vakeren
20.06.2004	Festival romské kultury vyvrcholil slavnostní mší v Hejnicích	Fotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Dort Mandala znamená sladký kruh nebo něco, co krásou obklopuje. Významově v sobě propojuje základní pilíře Dekády romské inkluze, cesty zdraví, vzdělání, bydlení a zaměstnání. Na ochutnávce dortu byl i náš kolega Jan Rosenberg.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
29.05.2019	Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalů	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu Khamoro	O Roma Vakeren
30.05.2015	Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky Feča	O Roma Vakeren
25.05.2015	Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do Plzně	Zprávy ze života Romů
23.05.2015	Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné semináře	O Roma Vakeren
14.06.2014	Festival Khamoro se koncem června představí i v Plzni	O Roma Vakeren
10.06.2014	Festival Khamoro se letos představí i v Plzni	O Roma Vakeren
31.05.2014	V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovaných	O Roma Vakeren
26.05.2014	Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Gabriela Hrabaňová je stále smějící se třicetiletá dáma se spoustou energie a na první pohled by do ní nikdo neřekl, co všechno už má za sebou. Jaký je příběh české Romky, která se nebojí otevřeně kritizovat současnou situaci a kudy vedla její cesta do Bruselu?

„Já jsem poloviční Romka, maminka je Romka z romské rodiny a tatínek je Čech, rodiče pocházejí ze severních Čech. A moje romská rodina přišla ze Slovenska.“

Jako studentka střední školy získala Gábina v roce 1994 stipendium, díky kterému se dostala na list romských studentů, kteří v 90. letech byli často zváni na schůzky se zahraničními delegacemi. O novou generaci romských studentů byl velký zájem.

„Tenhle ten list byl v roce 98 použit Monikou Mihaličkovou Horákovou k prvnímu setkání romských středoškoláků a vysokoškoláků. My jsme se tenkrát setkali v Evropském parlamentu, bylo nás okolo třiceti, pocházeli jsme z celé České republiky. Bylo to teda úžasné setkání a neskončilo to pouze u toho setkání.“

Takto vznikla na konci 90. let organizace Athinganoi sdružující romské studenty, jejíž předsedkyní se během let Gabriela stala díky své aktivitě a zájmu pracovat pro Romy. Kromě toho dostala možnost začít školit neziskovky a romské ženy pracovat s počítačem.

„Tenhle projekt jsem dělala víc než tři roky, byla to úžasná zkušenost, byl to mezinárodní projekt, já jsem byla za Českou republiku, měla jsme kolegu na Slovensku, v Maďarsku, v Rumunsku, v Bulharsku a v Makedonii. Měli jsme velice tvrdý režim komunikace, museli jsme chodit na chaty, blogovali jsme a pomáhali jsme těm organizacím vlastně napříč, ale zároveň jsme se dostali do té mezinárodní sféry.“

Odtud byl už jen krůček k Úřadu vlády. Gabriela byla oslovena Džamilou Stehlíkovou a získala možnost opravdu ovlivňovat rozhodování politiků. Jaké byly tehdy jejich největší úspěchy?

„Přijetí všemi 27 ministry práce a sociálních věcí tzv. deset základních principů pro romské začleňování, to se podařilo České republice prosadit v rámci evropského předsednictví, což do dneška ovlivňuje evropskou romskou politiku, ale pak také schválení nové koncepce romské inkluze, kterou jsme rozpracovávali s Romy na malých workshopech. A pak také ten materiál, který se týká romského holocaustu, vykoupení Žalova.“

S odvoláním Michaela Kocába z pozice ministra pro lidská práva a příchodem nové vlády se však mnohé změnilo.

„Vidím, že role zmocněnkyně pro lidská práva se dneska zmenšila. Už to není takové, že jsme jezdili do lokalit, byli jsme s Romy v dennodenním kontaktu. Dařilo se nám dlouho držet ten romský prvek, ale vlastně po mém odchodu se stalo i to, že to slovo romské z toho celého názvu Agentury pro sociální začleňování bylo vymazáno. Myslím, že je to krok zpátky, protože Agenturu jsme vymýšleli, aby pomáhala Romům, protože na sociální začleňování máme Ministerstvo práce a sociálních věcí.“

Gabriela dnes působí v bruselské organizaci ERGO. Ta spojuje evropské instituce s malými romskými organizacemi ze střední a východní Evropy.

„My se snažíme překládat tu realitu, kterou žijí Romové na lokální úrovni, evropským politikům. To znamená, že ti, kteří o nás rozhodují, třeba Evropská komise, rozhodují často bez nás, aby měli tu expertízu.“

Skupiny Romů z celé Evropy tak můžou oslovovat ERGO a žádat je o pomoc s děním v jejich obci nebo městě. Jedním z příkladů je kampaň Děkuji, starosto. V ní Romové například v Bulharsku, přišli za starosty svých obcí s děkovným dopisem za to, co pro Romy udělali.

„I když toho někdy neudělal mnoho, tak tímhle si otevřeli cestu k dalšímu vyjednávání a ukázání toho, jaké jsou problémy a jak by se daly řešit.“

Výsledky byly ohromující.

„Podařilo se nám v Bulharsku v 15 lokalitách uzavřít 12 lokálních strategií, kdy Romové opravdu sami šli na to město, a v deseti dokonce měli Romové svůj rozpočet. Takže se nám osvědčilo, že když Romové dostanou pár nástrojů, trošku podpory, trošku tréninku, aby si mohli ty věci zařídit sami, tak jsou velmi úspěšní v tom zařizování.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
08.02.2014	Gabriela Hrabaňová jedná v Bruselu za Romy s vysokými úředníky Evropské komise	O Roma Vakeren
22.10.2010	Jak vypadá současná Rada pro záležitosti romské menšiny	O Roma Vakeren
19.02.2010	O životních cestách Gabriely Hrabaňové	O Roma Vakeren
10.12.2009	Čeští Romové jsou podle studie EU nejdiskriminovanější menšinou v unii	Zprávy ze života Romů
21.07.2009	Analýza: Romové odcházejí kvůli pravicovému extremismu i nízké životní úrovni	Zprávy ze života Romů
15.07.2009	Česko reaguje na kanadská víza - odveta zasáhne diplomaty	Zprávy ze života Romů
20.03.2009	S Gabrielou Hrabaňovou o anticikanismu	O Roma Vakeren
28.11.2008	S Gabrielou Hrabaňovou o pracovní cestě do Kanady	O Roma Vakeren
07.04.2006	Jaké je cítit se celý život jako zloděj	Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)