Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 24.10.2020 20:06

Spiegel: Rétorika maďarské extrémní pravice dosáhla naprostého dna
30-11-2012  Rostislav Matulík


Politik extrémně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko neboli Jobbik Márton Gyöngyösi (Foto: Jobbik - oficiální web www.jobbik.hu) Občané židovského původu představují „bezpečnostní riziko“ a měl by být pořízen jejich celonárodní seznam. V maďarském parlamentu to tento týden prohlásil politik extrémně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko neboli Jobbik Márton Gyöngyösi. „Jeho výroky vyvolaly obrovskou vlnu nevole, ale vláda premiéra Viktora Orbána se od poslance distancovala jen velmi zvolna,“ píše ve svém internetovém vydání německý magazín Spiegel.

Podle týdeníku se každý pokus o debatu s Gyöngyösim promění v únavný maratón relativizací. „Nejsem žádný antisemita,“ tvrdí, „ale musíte uznat, že ti Židé… a tak dále“. „Nejsem ani proti Romům, ale znáte Cikány… a nejsem ani extremista usilující o diktaturu, ale musíte uznat, že liberální demokracie selhaly…“ Tak nějak vypadá argumentace třiatřicetiletého ekonoma a bývalého daňového poradce, který podle Spiegelu není obyčejným krajním pravičákem.

Je totiž zároveň místopředsedou parlamentní frakce Jobbiku, který získal v parlamentních volbách v roce 2010 plných 17 procent hlasů. Třetí nejsilnější strana v zemi má dnes v 386členném parlamentu 47 poslanců. Gyöngyösiho rodiče byli zaměstnáni v podniku zahraničního obchodu a nynější nacionalista vyrůstal v Egyptě, Afghánistánu, Indii a Iráku. Jobbik z něj proto udělal svého zahraničněpolitického mluvčího. „Gyöngyösi občas jen špatně skrývá potěšení ze své taktiky vyhýbavých odpovědí. Sám sebe zřejmě považuje za diplomatické eso strany,“ míní Spiegel.

V pondělí večer se však konečně rozhodl mluvit na půdě parlamentu jasně a srozumitelně. Během debaty o izraelské ofenzivě v pásmu Gazy žádal, aby byli zaregistrováni všichni maďarští Židé. Poté upřesnil, že „Židé, zejména pokud jsou v parlamentu nebo vládě, musí být považováni za potenciální bezpečnostní riziko pro Maďarsko“. Na to se obrátil na náměstka ministerstva zahraničí Zsolta Németha a řekl: „Myslím, že právě vy Maďarsku dlužíte takový seznam“. Németh, který je kariérní diplomat z konzervativní vládní strany FIDESZ na tuto výzvu nereagoval ani kriticky, ani odmítavě, a nezdálo se ani, že by mu příliš vadila. Odvětil pouze, že „počet Židů v maďarském parlamentu nemá nic společného s vážným konfliktem na Blízkém východě“.

„Byla to ryzí národně-socialistická debata ve sněmovně,“ prohlásil budapešťský historik Krisztián Ungváry. Podle něj se Jobbik zcela otevřeně ztotožnil s rasistickým dogmatem nacistů. Ostatní evropské extremistické strany tak snadno karty neodkrývají. Na Gyöngyösiho výroky zareagovali s obrovským rozhořčením představitelé židovských organizací, ale i politici a občanští aktivisté. V úterý se před parlamentem shromáždilo několik set demonstrantů se žlutými hvězdami na klopě, aby demonstrovali proti „plíživému fašismu“ v maďarském parlamentu.

Předseda Jednotné rady židovských obcí v Maďarsku Slomó Köves je přesvědčen, že Gyöngyösi by měl být za své výroky trestně stíhán. Ostatně by to nebylo poprvé, co by se kontroverzní politik dostal do křížku se zákonem. Loni na jaře na něj podal kvůli popírání holocaustu trestní oznámení šéf Socialistické strany Attila Mesterházy. Gyöngyösi přesto odmítá, že by mezi postoji strany a nacistickou ideologií existovala jakákoli blízkost. Jenomže podle Spiegelu jasně lže.

Na webové stránce televizní stanice N1 například členové Jobbiku označili Adolfa Hitlera za „jednoho z největších státníků 20. století“. Letos na jaře zase jeden z poslanců extremistické strany připomněl v parlamentu 130. výročí údajné židovské rituální vraždy 14leté křesťanské dívky ve vesnici Tiszaeszlár. Kauza tehdy otřásla Rakouskem-Uherskem a v regionu pak docházelo v letech 1882 a 1883 k opakovaným pogromům. V létě zase členové Jobbiku vyloučili ze svých řad otevřeně antisemitského europoslance Csanáda Szegediho, když vyšlo najevo, že má židovské předky.

Historik Ungváry řekl Spiegelu, že jej Gyöngyösiho výroky nijak nepřekvapily. „Léta tvrdím, že Jobbik je neonacistická strana navazující na tradici Šípových křížů, nacistické partaje, která ovládla horthyovské Maďarsko koncem druhé světové války. Klíčovým problémem naší politické scény je však neochota vlády cokoli s Jobbikem dělat. Postoj kabinetu je zbabělý, pasivní a skandální,“ míní historik. Podle něj je ve střední Evropě více neonacistických proudů, většina zemí se však od nich dokáže distancovat. V Maďarsku se však politické strany rozhýbaly až poté, co v úterý začaly ostře protestovat židovské organizace. Podle Spiegelu navíc oficiální reakce až příliš připomínala povinné pokání.

Blogeři na nejčtenějším maďarském portálu index.hu upozornili, že slova odsouzení jsou navlas stejná jako v několika minulých případech. Ve vládě si prostě nikdo nedal ani tu práci, aby zformuloval nové prohlášení. Podle politologů se nejsilnější strana FIDESZ sama posunuje doprava – její snaha přetáhnout voliče Jobbiku je sice pochopitelná, ale politická cena za to je příliš vysoká. V září premiér Viktor Orbán vystoupil v areálu historických pomníků ve vesnici Ópusztaszer s projevem, v němž apeloval na svatost maďarské krve a půdy. Spiegel upozorňuje, že do povinné školní četby byla také nedávno zařazena díla antisemitských autorů.

Jobbik se v průběhu týdne pokusil skandál svého poslance zmírnit a přistoupil k určité korekci tím, že slovo „Židé“ nahradil termínem „Izraelci“. Gyöngyösi zaslal médiím prohlášení, že neměl na mysli pořízení seznamu židovských vládních a parlamentních činitelů, nýbrž osob s dvojím – maďarským a izraelským – občanstvím. Na židovské spoluobčany se pak obrátil s prosbou o odpuštění. Předseda parlamentní frakce FIDESZ Antal Rogán přesto podnikl předběžné kroky k zavedení pokut za podobné výroky v budoucnu.

Šéf Jobbiku Gábor Vona (Foto:  www.jobbik.hu) Jenomže Jobbik ve skutečnosti žádný názorový obrat neudělal – poslanec strany Elöd Novak vyzval krátce po skandálu ke složení mandátu poslankyni Zelených Katalinu Ertseyovou, která má maďarské i izraelské občanství. Podle dnešních zpráv maďarského tisku si poslanec na tiskové konferenci v Budapešti postěžoval, že „Izrael má v budapešťském parlamentu více poslanců než v Knesetu“, tedy izraelském parlamentu. Útok na poslankyni, která v parlamentu zastupuje ekologickou stranu nazvanou Je možná jiná politika, přišel čtyři dny po Gyöngyösiho odpudivé iniciativě. Novak tento týden rozeslal všem poslancům e-mailový vzkaz, v němž je vyzval, aby se veřejně postavili proti možnosti dvojího občanství.

Poslanci Jobbiku navíc chtějí zveřejnit seznam míst v Maďarsku, kam byl investován „izraelský kapitál“. Žádají také odtajnění výše investic. Krajně pravicová strana hodlá také zveřejnit mezistátní smlouvy s Německem a Polskem. Šéf Jobbiku Gábor Vona, který je slovenského původu a původně se jmenoval Gábor Zázrivecz, tvrdí, že v těchto smlouvách existují tajné dodatky. Podle nich se Berlín, Varšava a Budapešť zavázaly, že v případě nouze přijmou na své území zadarmo až půl milionu Židů. „Proti rostoucímu antisemitismu chtějí zítra protestovat v parlamentu zástupci židovských organizací. Vyzvali poslance, aby se do něj zapojili,“ píše závěrem Spiegelu.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/25576
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003