Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 02.06.2020 05:37

Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?
30-08-2012  Robert Hoza


Školství na Slovensku hledá vhodný způsob, jak zařadit děti do vzdělávacího systému. O aktuálním stavu školství na Slovensku a podnětech ze zahraničí, které by mohly pomoci, hovoří pracovnice sociologického ústavu v Bratislavě Zuzana Kusá. Více už v příspěvku Roberta Hozy:

Zuzana Kusá „Slovenské školství má sice určité nástroje, v posledním desetiletí je to především institut asistenta učitele, který má pomáhat ve třídách, kde je velký počet žáků ze z nezvýhodněného prostředí, ale statisticky to vychází tak, že na jednoho asistenta učitele ve slovenském základním školství a v předškolní výchově připadá víc než sto žáků ze znevýhodněného prostředí. V reálném životě tedy učitelé mají velký nedostatek asistence a pomoci při vyučování ve třídách, kde je velký počet znevýhodněných žáků. Porovnáme-li to se situací ve Velké Británii, ve Finsku, kde najdeme v každé třídě, kde jsou znevýhodnění žáci, asistenta, který je soustavně po ruce učiteli a pomáhá dělit pozornost mezi žáky, kteří jsou nadaní a žáky, kteří naopak potřebují osobní podporu.“

Slovenské školství jednoznačně otevřeně počítá se spoluprací rodiny a rodičů při vzdělávání žáka. Tento předpoklad by byl správný, pokud by životní podmínky rodin na Slovensku byly vyrovnané. Dlouho dobu se poukazuje například na problém záškoláctví, hlavně romských žáků.

„To, že stát, škola, místní samosprávy neví, jak [tento problém] řešit, není v první řadě vinou a zodpovědností rodin, které z důvodů celkové apatie z neutěšených životních podmínek ztrácí nějaké ambice a víru v to, že vzdělání může mít váhu pro budoucnost dítěte. Ale to je jednoznačně organizační chyba v rámci veřejné politiky. Problém záškoláctví mají dnes řešit tři instituce, základní škola, úřad práce a sociálních věcí, plus je tu místní samospráva, která může, ale nemusí mít veřejné sociální pracovníky, kteří můžou tento problém řešit. Veřejní sociální pracovníci berou práci s dětmi jako nějakou extra činnost navíc, která ani nespadá do jejich popisu práce.“

Jako nejlogičtější se jeví podchycení problému ještě před vstupem dětí do vzdělávacího systému základního školství.

„Za klíčovou věc, považuji právě chybu přístupu mateřských škol k předškolnímu vzdělání, a když se tato věc nebude řešit, bude nadále ignorována, i v programovém prohlášení současné vlády, tak všechny ostatní návrhy, jak řešit problém, se budou považovat za zbytečné, jakože druhořadé, jen odvádějící pozornost od toho kardinálního problému, kterým je přístup předškolních zařízení.“

Socioložka Zuzana Kusá nejen kritizuje, ale i připojuje na základě zkušeností ze zahraničí konstruktivní návrhy, které by měly napomoci změnit současný problematický stav:

„Nejen na Slovensku by bylo ideální, kdyby škola, jako jsou Šarišské Michaľany, dostala extra finance od státu a i případnou metodickou, personální pomoc, aby se jednoduše z té školy stalo příjemné prostředí pro všechny děti. Je to drahé řešení, ale podle mě není jiná cesta, jak pozitivně motivovat rodiče dětí z různých společenských vrstev, aby dávaly děti do jedné školy, aby umožnili společné vyučování. Tím, že takové školy budeme takto dělat, budeme lépe podporovat, aby byla přitažlivá i pro děti, které nejsou z chudých rodin. Má to i pedagogický smysl, ale kromě toho to má lidský, společenský smysl, aby děti měly mezi sebou kontakty, aby se poznávaly a učily se navzájem ctít a důvěřovat.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech v mp3




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/25374
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003