V pasáži kina Lucerna v Praze si budou moci návštěvníci prohlédnout třeba výstavu o historii menšin. Detaily akce přibližuje jedna z organizátorek Pavla Kantnerová.

"Tu výstavu jsme nazvali opravdu velmi jednoduše - výstava proti rasismu. Je takovým spojovacím článkem mezi minulostí a současností. ve své první části přibližuje historii židovské a romské menšiny v českých zemích od první republiky až po současnost. Texty jsou rozděleny do krátkých časových úseků, kde jsou uvedeny informace o tom, co se té menšině dělo, jaká byla její situace. Ví se o tom, jaké měla židovská menšina postavení před druhou světovou válkou, už se méně mluví o tom, jaké měla postavení v době komunistického režimu."

Jak Pavla Kantnerová dodala, výstava mapuje nejen židovskou komunitu, ale také romskou menšinu. Právě té je věnovaná druhá část výstavy, která se snaží představit její stav včetně toho, jak česká média informují o Romech. Obrací se tedy hlavně k současnosti.

"Často na romskou menšinu pohlížíme jako na jednotlivce, se kterými máme špatnou zkušenost. Byli bychom rádi, kdyby to výstava změnila a přestali bychom odsuzovat celou skupinu na základě zkušenosti s jednotlivcem. Jeden z výstavních panelů se jmenuje Nejmenší menšinou je jednotlivec, což je pravda jak u bílých, tak u Romů i u „černých“ i Asiatů i dalších lidí, kteří žijí na této planetě."

Dalším z programů proti rasismu je evropská premiéra filmu Let Petra Ginze. Vypráví skutečný příběh nadaného česko-židovského chlapce, který dva roky vydával v terezínském ghettu časopis pro místní děti, nakonec ale skončil v Osvětimi. Po středeční premiéře bude film k vidění i v českých kinech.

"Petr byl velmi nadaný chlapec. Ve svých 14 letech nakreslil a namaloval desítky obrázků, napsal několik deníků, romány a povídky. Když se na ně podíváme dnes, tak tam opravdu vidíme ten nacismus a popis tehdejší situace v různých metaforách. Jeden jeho román je čistou alegorií na nacistickou zvůli."

Petrův příběh obletěl celý svět v roce 2003, kdy si jeho kresbu vzal na palubu raketoplán Columbia první izraelský kosmonaut. Tehdejší let do vesmíru ale skončil katastrofou a příběh se tak dostal k milionům lidí. Zajímavé je, že deníky objevil právě v Praze majitel činžovního domu a poté se po sérii soudních rozhodnutí dostaly k sestře Petra Ginze. Poté vyšly i v knižní podobě. Filmem a výstavou ale pražské akce k mezinárodnímu dni boje proti rasismu nekončí. Večer vyvrcholí v Lucerně koncertem kapely The Tap Tap, v níž účinkují postižení hudebníci z Jedličkova ústavu. Doprovodí je zpěvačky Ester Kočičková nebo Tonya Graves.

"Tonya Graves zazpívá ve zcela nové aranži píseň Michaela Jacksona "Black or white". Dalšími hosty budou Jarda Svoboda z Trabandu a Markéta Krausová. Společně představí další písničky, ve kterých se objevují předsudky společnosti a stereotypy, se kterými žijeme."

Rasismus v Česku přitom není na ústupu, rasová netolerance a nenávist naopak roste. Upozornila na to i zpráva zpracovaná Evropskou sítí proti rasismu, kterou představil Český helsinský výbor. Selma Muhič Dizdarevič z předsednictva výboru si myslí, že nárůst extrémních postojů souvisí mimo jiné se zhoršenou ekonomickou situací a se vznikem sociálně vyloučených oblastí.

"Přispívá k tomu, že lidé hledají oběť a většinou ji nachází tam, kde jsou zranitelné skupiny a skupiny, které se nemohou bránit. Ačkoli u sociálně vyloučených lokalit je záměrem všech vlád je zcela zrušit nebo omezit, dochází nejen k nárůstu jejich počtu, ale i ke zhoršení situace na lokalitách."