Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„Do větší mističky napustíme studenou vodu, do ní nasypeme drobné peníze a po štědrovečerní večeři si v ní umýváme ruce, abychom byli hezcí a bohatí po celý rok, aby se nám dobře dařilo. A kromě toho dáváme – stejně jako ostatní – peníze na i pod stromeček, i pod ubrus. Z každého jídla vezmeme kousek, dáme jej na talířek a postavíme ho ven. Musím se ale přiznat, že se nemodlíme. Pouze si všichni společně sedneme, nejstarší z rodiny pronese přípitek, požehnáme jeden druhému a pak jíme. Dárky se u nás dávají až po večeři. Nikdo nesmí vstát a odejít od stolu, dokud všichni nedojí.“

Takto prožívá Štědrý večer v rodinném kruhu vedoucí folklorního souboru Romka v Detve Maryša Oláhová. To je současnost. Pavla Cicková z prvního stupně základní školy ve Zvolne zase vzpomíná na karačoňu – Vánoce - tak, jak je zažila v dávných časech:

„Romové preferují čistý, krásný, bílý stůl, protože je to symbol jejich víry a jejich duchovní čistoty, i čistoty samotné. Předtím, než začala modlitba, než rodina usedla za stůl, se nejprve musel oddělit kousek jídla na talíř a ten položit na parapet okna, to pro dušičky mrtvých a potom i pro kočky, psy, do chléva atd. V prvé řadě se zkrátka oddělilo pro ně a teprve potom mohla rodina zasednout ke stolu. Nejstarší žena potom požehnala ostatní křížkem na čelo, česnekem, rozdala jablíčko rozkrojené podle počtu stolujících a toto jablko se jedlo jako první, teprve potom oplátka s medem.“

Romové tvrdí, že pokud zní zpěv, mizí žal.

„Romové navštěvovali vesničany, chodili s housličkami hrát pod okna. Byly i takové domy, kterým by se romská návštěva nelíbila, ale byly Vánoce a patřilo k tradici, že muži hráli a ženy nebo děti zpívaly. Samozřejmě, že se našel i dům, ve kterém zhasli světlo a to bylo pro Romy znamení, aby nevstupovali. Zahráli, zazpívali, popřáli, ale nevstoupili.“

Vánoce Romové vnímají jako období odpouštění, vždyť malý Ježíšek se narodil i pro ně. Hovoří Adrian Oláh, Maryša Oláhová, recituje Pavla Cicková:

„Promluvíme si s otcem. Zeptá se, co jsme za rok napáchali, chce, abychom mu to řekli do očí a potom si odpouštíme.“

„Vánoce, dárky – to mě netěší. Nedokáži pochopit proč. V celém tom období cítím plno smutku, je mi velmi teskně. Vybavují se mi věci, které se nepovedly, nebyly správné. Vzpomínám na lidi, kteří už nejsou.“

„Dopřej jim lásky čas, hojnosti, radosti. Ten, kdo jednou spáchal zlo, nechť je mu odpuštěno. Ať není nikdy sám ten, co v srdci lásku má, kdo alespoň jednou lásku dal, upřímně miloval.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Já jsem psala o mladém homosexuálovi, který se zabil, z pohledu jeho nejlepší kamarádky.“

Třináctiletá Donia Rakin pochází z Afghánistánu:

„Psala jsem o tom, jak jsem se zapojila do kolektivu. Jak to bylo těžké. Zařadit se do společnosti, když jste cizinec, mezi lidi, kteří jsou zvyklí jenom na sebe a nechtějí přijmout nikoho cizího.“

„Psala jsem o své kamarádce Lali na téma ‚Můj nejlepší kamarád se odlišuje od ostatních‘. “

Čím se Lali odlišuje?

„Barvou pleti, protože je mulatka.“

Lali je tady s tebou, dokonce při předávání přišla na pódium. Jak se to čte, když o tobě píše tvá kamarádka?

„Je to určitě zážitek, protože já sama sebe vidím spíše v záporech, jako asi každý člověk. A když o mě někdo začne psát hezky, tak jako Klára, je to opravdu milé počtení.“

A k tématice menšin, lidských práv a tolerance se nepojily zdaleka jen literární příspěvky, ale také výtvarná díla nebo fotografie. Jedna z vítězných zobrazovala život ve vyloučeném Chánově ve dvou kontrastech, stinném a pozitivním. Soutěže se letos zúčastnilo na 30 základních a středních škol, dětských domovů a nízkoprahových zařízení z celé České republiky. Více koordinátorka projektu ze sdružení Romea Jana Ježková:

„Zajímavé bylo, že hodně literárních příspěvků se týkalo homosexuality. Mezi obrázky zase dominovalo téma národnostních menšin, Romů, výrazně bylo zastoupeno i téma hendikepovaní lidé a děti. Během dnešního odpoledne děti asi nejvíce čekaly na ceny, odehrála se ale i celá řada vystoupení, dorazili zajímaví hosté, kteří předávali ocenění – například populární zpěvák Jan Bendig, známá zpěvačka Pavlína Matiová nebo spisovatel, kterého si všichni moc vážíme, Tomáš Zmeškal.“

Držitel ceny Josefa Škvoreckého a ceny Evropské unie za literaturu Tomáš Zmeškal, který je autorem dvou úspěšných románů, sám o sobě říká, že je součástí menšin. Lidí, kteří mají z poloviny africké kořeny stejně jako on, je totiž podle něj v Česku málo. A proto přišel mladé umělce ocenit:

„Já jsem si všechny příspěvky přečetl a řekl bych, že jsou v nich patrné dvě linie. Jedna se týká vlastního sebeobjevování. K tomu bych přiřadil poslední příspěvek, ve kterém vypravěčka popisuje, jak si koupili dům v ulici, kde bydleli i Romové, a jak zdolávali vlastní předsudky. A potom druhá linie, která popisuje společnost. V současné době velmi aktuální a nepředvídatelné téma, to, v čem žijeme. Otevřené, upřímné, kritické a pro mě osobně velmi smutné, protože jsem nečekal, že po více než 20 letech demokracie budeme v situaci, kdy o tom budou mladí autoři opět psát. Málo se ví, že jsem asi před 25 lety pracoval jako dobrovolník s romskou mládeží, ještě za komunistického režimu. Zajímavé bylo, že když se hlavní komunista dověděl, že tam pracuje - jak on říkal - černoch, tak ho to strašně pobouřilo. ‘Černoch a ještě dělá s Romy, to není možné!‘ Mělo to několik komických doher.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
25.06.2016	Po dvouleté pauze začal opět vycházet magazín Romano voďi - Romská duše	O Roma Vakeren
21.11.2015	Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z Prahy	O Roma Vakeren
30.11.2013	Internetová média zhoršila obraz Romů ve společnosti	O Roma Vakeren
05.10.2013	Internetová burza práce o. s. Romea slouží nejen Romům	O Roma Vakeren
21.09.2013	Buď elitou, buď vzorem, zapoj se!	O Roma Vakeren
29.12.2012	Sdružení Romea získalo cenu Alice Garrigue Masarykové	O Roma Vakeren
23.08.2012	Příručka Druhá směna pomůže učitelům s výukou o Romech	O Roma Vakeren
23.07.2011	Sdružení Romea přerušilo spolupráci s Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra	O Roma Vakeren
23.07.2011	Neziskové organizace kritizují Zprávu o extremismu pro rok 2010	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Příběh Romů je název stálé expozice Muzea romské kultury, která je od 1. prosince kompletní. Slavnostního otevření jejích třech nových sálů se zúčastnilo 150 lidí. Nová expozice popisuje život Romů v jejich indické pravlasti, jejich příchod do Evropy a jejich usazování na českém a slovenském území. My se dnes vydáme do prvního sálu, který přibližuje nejstarší historii Romů v Indii. Slovo má tisková mluvčí Muzea romské kultury Lucie Křížová:

„Úvodní sál hovoří o pravlasti Romů a o jejich původu, který je odvozován hlavně na základě podobnosti jazyků a lingvistického bádání, a je to tedy právě povídání o Indii. Vystavené exponáty samozřejmě nejsou tak staré jako původ Romů v Indii, nejsou to exponáty ze 6. až 7. století n.l., kdy se datuje jejich odchod z Indie, ale jsou to současné exponáty pocházející z Indie od skupin Indů, kteří jsou pravděpodobně nejbližšími příbuznými evropských Romů. Bylo poměrně zajímavé je získávat, většina pochází od studenta romistiky Lukáše Houdka, který jezdil do Indie na výzkumné cesty a sbírkové předměty nám zasílal.“

Vedle oděvů, loutek a předmětů z vybavení domácnosti jsou v prvním sále vystaveny také hudební nástroje. Muzikolog Petr Mička o nich říká:

„Tyto hudební nástroje pocházejí od etnické skupiny Domů. Máme tu například vystaveny strunné nástroje rvanta, devatenáctistrunný nástroj sarangi, dále pungi – píšťalu na krocení hadů, ghungur, což jsou rolničky uvazované ke kotníkům a sloužící při tanci, nebo bambusovou flétnu, hudební nástroj bansuri.“

Celý první sál je plný zrcadel. O jejich významu Lucie Křížová uvádí:

„Opravdu. Zrcadla jsou tam skutečně ze všech stran, na všech stěnách, na podlaze i na stropě, což má několik významů. Jednak to ukazuje neuchopitelnost samotného počátku, kdy my dodnes nemáme žádné hmatatelné důkazy o tom, že Romové pocházejí z Indie. Jediným důkazem je romština, která pochází z hindštiny. Ale nemáme žádné písemné prameny, nemáme žádné archeologické prameny. Potom zrcadla symbolizují tu neomezenou možnost, kam se Romové mohli vydat, protože vlastně ani neznáme důvod, proč se rozhodli odejít směrem, kterým odešli. Tedy i mnohostrannost a volnost v rozhodování.“

Zrcadla v prvním sále mají také souvislost s jednou romskou legendou:

„K pravlasti Romů a k počátku jejich putování se váže legenda o rozbitém zrcadle. Vypráví o tom, jak starý král v pravlasti vlastnil zrcadlo, které všem zajišťovalo blahobyt a štěstí. A když umíral, zavolal si k sobě všechny Romy a řekl jim, že dokud to zrcadlo budou mít, budou stále šťastní a bude se jim dobře dařit. Jenže zejména mezi mladou generací byli tací, kteří chtěli mít zrcadlo jenom pro sebe a pro tu svoji část lidu a tak se začali o zrcadlo prát a přetahovat, až se rozbilo na tisíce kousků, které se rozprskly po celém světě. A podle legendy se říká, že proto jsou Romové po celém světě. A pokud budou schopni se sejít a dát všechny střípky zrcadla dohromady, budou opět žít šťastně a spokojeně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
01.08.2017	Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už září	Zprávy ze života Romů
25.06.2016	Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válce	O Roma Vakeren
20.02.2016	Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinu	O Roma Vakeren
05.12.2015	Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizace	O Roma Vakeren
01.12.2015	Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou Kubíci	Zprávy ze života Romů
12.10.2015	Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopadu	Zprávy ze života Romů
02.10.2015	Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorky	Zprávy ze života Romů
03.08.2015	Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesem	Zprávy ze života Romů
30.05.2015	Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídla	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Blíží se Vánoce. Jak je například ve vaší rodině slavíte? Připravujete třeba typická romská jídla nebo něco jiného typicky romského?

„My úplně ne, ale naše babičky a tety to pořád dodržují. Hlavní tradice je, že musíme být všichni pohromadě, celá rodina, všichni blízcí. To je pro nás úplně největší a nejkrásnější dar, že jsme celá rodina zdraví. Teď mám velikou radost, protože se mi v mých 40 letech narodil syn, jmenuje se Zdeněček Harvan a jsou mu tři měsíce.“

Když říkáte, že se sejdete všichni, kolik vás tedy na Vánoce je?

„Štědrý den trávíme každý se svojí rodinou. Tedy já, manžel a dítě. Ale druhý den se navštěvujeme. Protože mám malé dítě, očekávám, že přijdou mí bratři a sestry, zkrátka různě, jak nám to vyjde. I když je to obtížné, protože mám sourozence na severu, tady žije jen jeden bratr, ale i přesto se snažíme být pohromadě, a to nejen o Vánocích, ale i o narozeninách a jiných oslavách. Pro nás je to veliká čest.“

A co se týče vánočního jídla, máte něco typicky romského?

„Abych řekla pravdu, tak ne. Děláme klasicky salát, řízek, kdo chce rybu, dá si rybu, ale když udělám druhý den halušky nebo holubky, tak nikdo neodmítne.“

A dodržujete ještě nějaké jiné romské tradice?

„Hlavně na svatbách nebo křtinách. Tedy nejdeme jenom na Národní výbor a potom do restaurace na oběd, ale slavíme opravdu tři, čtyři dny. A jeden druhému pomáháme. I v neštěstí, pokud někdo zemře, tak takzvaně vartujeme – hlídáme dotyčného třeba celý týden. Ne že bychom ho měli doma, ale skládáme mu poctu tím, že zapálíme svíčky u jeho fotografie. A ode dne, kdy ten člověk zemřel, jsme s ním opravdu až do pohřbu.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„Na Vánoce, o štědrém dnu, se u nás doma na Slovensku do půlnoci nejedlo nic mastného ani tučného. Dělaly se bobalky, čili buchtičky, a placky.

Nejedlo se tedy až do půlnoci. Hlavně jsme chodili do kostela. U nás na Slovensku jsme měli takový zvyk. Jednou jsem vám už říkal, že nám gádžové říkali ‘naši Romové‘. Když nešli ‚naši Romové‘ hrát a zpívat gádžům pod okna, tak gádžové následující rok neměli štěstí. Byla to taková naše povinnost jít hrát. A oni už na nás čekali. Za hraní nám dávali peníze, špek a kořalku. Bylo to opravdu moc pěkné, to vánoční zpívání a hraní. Chodili jsme tři až čtyři. Byla to romantika. No a další den jsme chodili vinšovat.

Vánoce byly opravdu hodně sváteční, byly jiné než ostatní dny. O dárkách se ani nemluvilo. Co bylo za dárky? Ani vám nevím. Babička už po válce dělala ozdůbky na stromeček z brambor nebo z baleného kostkového cukru. Dnes je jiná doba. Kupují se dárky pod stromeček, ale stejně si myslím, že ještě dnes jsou na Slovensku hodně chudí lidé.

Všem lidem přeji více tolerance k druhým. Ať dokáží poslouchat, co druhý říká. Všem přeji zdraví a štěstí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)