Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 20.09.2020 04:17

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12-11-2011  Martin Karlik, Iveta Demeterová, Šárka Škapiková, Miroslav Strelec

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás seznámíme s řešením starostů, kteří se sešli na Libereckém kraji. Dozvíte se, že Čítanka pro druháky, kde je článek o Romech, bude stažena. Seznámíme vás s projektem Technický služeb ve Vysokém Mýtě a samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní, které vám zpříjemní dnešní O Roma vakeren.

Bacht tumenge savorenge, so šunen amaro romano vakeriben. Adadžives tumenge phenaha savo projektor keren andre foros Vysoké Mýto. Palo peskero baro koncertos phenela o Ernest Šarközi the šunena romani paramisa u mukaha tumenge amare šukar giľa.


=[ Reportáž ]=
Liberecký kraj hledá cesty z vyloučených lokalit
O sociálně vyloučených lokalitách se tento týden jednalo v Libereckém kraji. Na velkém setkání se sešli starostové Českolipska a Novoborska a společně se zamysleli nad tím, kudy vede cesta z problémů v lokalitách na okraji společnosti. O stejném tématu uspořádal seminář také krajský úřad v Liberci. Následující reportáž připravila redaktorka Šárka Škapiková.

Hlavní slovo na setkání starostů měl Jaromír Dvořák, starosta Nového Boru. Starostové kritizují kraj, ten je podle nich zcela odtržený od reality a nemůže v praxi obcím a městům pomoci.

„Vyjádřil jsem zklamání z koncepce, kterou připravil krajský úřad. Důvodem bylo to, že koncepce není propracovaná a nezabývá se příčinou a analýzou.“

Mnoho konkrétních řešení ale starostové sami nepřinášejí. Chtějí více komunikovat, chtějí více policistů v terénu, někde zakázali pití alkoholu na veřejnosti, aby podnapilí lidé neohrožovali slušné obyvatele. Jaromír Dvořák má ještě jeden nápad:

„Problémem může být existence sběrných dvorů. Já osobně bych sběrné dvory zakázal tak, jak je to v jiných zemích.“

Tomu ale oponuje krajský radní pro sociální věci Pavel Petráček:

„Nějaké plané výkřiky, aby se zavřely sběrné suroviny, aby neměli peníze. Proboha! Myslím si, že i desetileté dítě pochopí, že pokud zavřu sběrné suroviny, dobře, nebudou krást kanály a podobně, nebudou za to dostávat peníze, najdou si jiný systém, jak k penězům přijít. Budou okrádat staré babičky, které si půjdou na poštu pro důchod a podobně. A to přeci nechceme. Neříkám samozřejmě, že to se sběrnými surovinami vůbec nesouvisí. Měly by být zpřísněné podmínky, například výběr surovin oproti občanskému průkazu a podobně. Přijde mi ale, že to jsou spíše plané výkřiky. Není to systémové řešení.“

Pokud se navíc nezmění systém, je celé snažení, podle Pavla Petráčka, marné. I proto uspořádal kraj konferenci s názvem „Strategie přístupu Libereckého kraje k řešení problémů sociálně vyloučených lokalit“. Starostům se ale setkání nelíbilo a mnozí odešli krátce po jeho zahájení. Navíc se dostavilo jen 27 z 216 pozvaných starostů. Co o tom soudí radní Pavel Petráček?

„Samozřejmě mě překvapilo, že někdo přijde na hodinu a půl, a pak komentuje celý seminář. Na druhou stranu, jestli někdo čekal, že přijde na seminář k vyloučeným lokalitám, k problémům, které se tu řeší desetiletí a nikdo je ještě nevyřešil, a očekával od toho, že Liberecký kraj jedním mávnutím kouzelného proutku celou tuto problematiku vyřeší, je mi ho upřímně líto, protože takto to opravdu není. Je to běh na dlouhou trať. A je potřeba, pokud tedy vláda nekoná, konat v rámci zdejšího regionu. Vymyslet cílený systém, který bude fungovat.“

A co tedy konkrétně už kraj udělal pro to, aby se začala situace ve vyloučených lokalitách nějak řešit?

„Hlavním výstupem bylo vytvoření jakési pracovní skupiny, která je složena ze zástupců kraje ze sociální oblasti, z oblasti školství. Bylo domluveno, že budu jednat s policejním ředitelem, panem Frankem, aby nám i on za Policii České republiky do této pracovní skupiny někoho uvolnil, a samozřejmě členem skupiny bude i někdo z neziskového sektoru s tím, že tato skupina bude jezdit přímo po území, kde máme vyloučené lokality a přímo v těch lokalitách bude jednat se starosty o tom, co je potřeba, co potřeba není, co pro to může udělat kraj, co pro to může udělat nezisková organizace a podobně. V každé lokalitě je samozřejmě problém jiný. Řešení nelze ušít na míru všem stejně.“

Pozitivní tečkou za touto problematikou může být, že jsou v Libereckém kraji města, která se s integrací sociálně vyloučených lidí do společnosti dobře vyrovnala. To je případ České Lípy, jak říká starostka Hana Moudrá:

„Zhruba před dvěma lety jsme se potýkali s problémem. Určitá společnost nakoupila panelové domy a měla představu, že je naplní. V tu chvíli se sem přistěhovávaly i rodiny z jiných měst. Po dohodě s touto firmou, upřesnění pravidel hry a toho, jak by měli být přizpůsobováni České Lípě a bytovému trhu, se nám podařilo najít určitá řešení a v tuto chvíli já problém nevnímám a je vlastně ukončen.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.12.2011Ohlédnutí ze letošními nepokoji na ŠluknovskuZprávy ze života Romů
12.12.2011Ministr vnitra Jan Kubice navštívil severočeské ObrniceZprávy ze života Romů
19.11.2011Města na Šluknovsku nemají zájem o romské asistenty prevence kriminalityO Roma Vakeren
08.11.2011Policejní posily ze Šluknovska nezmizí, slíbil KubiceZprávy ze života Romů
05.11.2011V Novém Boru opět vzrůstá napětíO Roma Vakeren
26.10.2011Drahomíra Miklošová, starostka obce ObrniceZprávy ze života Romů
19.10.2011Klaus: Nepokoje na Šluknovsku využívají někteří k politické hřeZprávy ze života Romů
15.10.2011Šluknovští Romové vypískali pořadatele demonstraceZprávy ze života Romů
15.10.2011Co si myslí páťáci o aktuální situaci na Šluknovsku?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Čítanka pro druhé třídy obsahuje rasové předsudky
Čítanka pro druhé třídy obsahuje příběh Mýdlová Madla od Ivony Březinové. "Máma mi povídala, že se s těmi Demeterovic kluky vůbec nemám bavit... říkala, že jsou to cikáni. A cikáni jsou prý špinaví a kradou," přečtou si druháci v učebnici. Na čítanku už před třemi lety upozorňovali někteří romští rodiče a aktivisté. Podle nich naváděla k rasismu a podporovala předsudky. Zástupci ministerstva už tehdy uváděli, že stereotypy jsou v textu proto, aby se je děti naučily překonat. Teď se ministerstvo zasadilo o to, aby čítanka pro druháky z projektu Duhová škola byla ze škol stažena. Iveta Demeterová se zeptala na Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy Ladislava Němce, náměstka ministra pro regionální školství, jaká je tedy současná situace.

Čítanka pro 2. ročník z nakladatelství Alter „Čítanka, která je teď distribuována, již tento článek neobsahuje.“

Když jde o text, který se týká národnostních menšin, kolik oslovujete subjektů, které se vyjádří, je-li text vhodný, nebo nevhodný.

„Co se týče první verze čítanky, bylo osloveno Muzeum romské kultury, Muzeum Jana Ámose Komenského a celá řada odborníků, kteří se zabývají literaturou, multikulturní výchovou a podobně. Z toho důvodu nemělo ministerstvo školství v době, kdy vyšla první verze učebnice, žádný zákonný důvod neudělit schvalovací doložku. Ministerští úředníci nejsou samozřejmě schopni sami o sobě přečíst to obrovské množství učebnic a knih, to posuzují většinou právě tito externí pracovníci, kteří by nám měli dát nějaké indicie o tom, že je něco v nepořádku. Pokud tyto indicie nedostaneme, musíme to pak řešit. Řešili jsme to tak, že nakladatelství Alter v dalším vydání této čítanky už tento inkriminovaný text nemá.“

Seznam romských žadatelů unikl na web ministerstva školství. Když na něj upozornila Česká televize, ministerstvo ho stáhlo. Seznam obsahoval jména i přesné adresy celkem 895 romských žáků, které ministerstvo finančně podpořilo při studiu na středních školách. Úřad pro ochranu osobních údajů zahajuje ve věci správní řízení pro podezření z porušení zákona o ochraně osobních údajů. Došlo k šetření a ministerstvo školství už ví, který úředník zveřejnil na webu seznam romských žáků obsahující citlivé údaje. Úřednice, která to měla ve své kompetenci, přitom nedávno vystoupila proti podpoře předškolních dětí a proti postupnému rozpouštění praktických neboli zvláštních škol. Poté na úřadě skončila.

„Ano. Byl tímto porušen zákon o ochraně osobních údajů. V současné době prošetřujeme, zda se jedná o technickou nedbalost, technickou neznalost, nebo záměr někoho z pracovníků ministerstva. Zatím nevím přesně, kolika rukama tento materiál před vyvěšením na webu prošel. V každém případě bude dotyčný hnán k zodpovědnosti podle zákona.“

V gesci toto měla paní Teplá...

„Paní Teplá zažádala o rozvázání pracovního poměru dohodou.“

Jak se toto může stát? Objevila se tam data narození, jména, adresy žadatelů...

„Dal jsem jednoznačný pokyn, že za vyvěšování jakýchkoli informací tohoto typu, to znamená výsledky dotačních titulů a řešení všech těchto citlivějších záležitostí, budou vždy odpovědni dva pracovníci, kteří podpisem ztvrdí, jakým způsobem se s dokumentem nebo daty zacházelo. A budou zodpovídat v podstatě dvojí kontrolou nad tím, aby toto bylo v pořádku.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Radnice ve Vysokém Mýtě našla pro nezaměstnané práci
Když se chce, tak to jde – to by se dalo říci o projektu města Vysoké Mýto. Napomáhá ke snížení sociálního napětí ve městě, kde je už léta početná romská komunita. Místní radnice dělá z nezaměstnaných zaměstnané, protože se rozhodla, že nebude čekat s nataženou rukou na peníze od státu na řešení zaměstnanosti nebo sociálního napětí. Nezaměstnaným nabídlo místo dávek regulérní zaměstnanecký poměr u Technických služeb. Celkem dostalo příležitost 25 Romů. Jaké dopady to má na město, už jezdí do Vysokého Mýta zkoumat i starostové odjinud. A vydal se tam i kolega Martin Karlík.

Pavle, Vy tu teď mlátíte palicí do nějaké betonové podezdívky. Rozbíjíte ji. Co všechno tady musíte v průběhu roku stihnout, zvládnout?

Pavel: „Veškeré práce. Vidíte, co teď děláme. Bourání. Kopání. Všechno možné.“

Jak vůbec probíhá váš pracovní den? Ráno přijdete a dostanete přidělenou nějakou práci?

Pavel: „Máme jednoho parťáka. Ráno se sejdeme, on nám rozdělí práci a rozveze nás. Řekne nám, co máme dělat. A to pak děláme.“

Baví Vás to?

Pavel: „Určitě.“

A jak se to vyplatí finančně?

Pavel: „Je to akorát na přežití. Pořád ale lepší než nic, než být doma na podpoře.“

Předpokládám ale, že ve Vašem okolí máte lidi, kteří nechodí do práce.

Pavel: „Mám. Taky by ale chtěli určitě práci. Znám hodně lidí, kteří nepracují, ale chtěli by. Někteří kamarádi se chodí ptát třeba k technickým službám, jestli by je nevzali.“

Jak se jmenujete prosím?

Andrea: „Dadučová Andrea.“

Ulice Dlouhá. Vy tu hrabete listí. Předtím jste byla dlouho bez práce?

Andrea: „Hodně dlouho bez práce. Skoro 16 let.“

Jaké to teď je, když musíte každý den vstávat a chodit do práce?

Andrea „Asi jako každá běžná práce. Být přes den od rodiny je normální. Vstávám ráno v pět.“

Říkám si, že tahle práce je celkem fyzicky náročná. Celý den hrabat nebo dělat i další věci. Zvládáte pak ještě starost o děti?

Andrea: „Moc fyzicky náročné to zase není. Dá se to zvládnout.“

Ferko Petr tady hrabe. Máte tu už docela pěknou kupu. Jak jste se k téhle práci dostal?

Petr: „Přes úřad práce.“

Je to lepší než být doma na podpoře?

Petr: „Určitě. Určitě je to lepší.“

Kolik času denně musíte takto odpracovat?

Petr: „Osm hodin denně.“

Finančně se to vyplatí? Je to lepší než podpora?

Petr: „Určitě.“

Finančně se tato služba vyplácí i městu. To sice společně s úřadem práce platí romským zaměstnancům mzdu, ušetří ale za předražené úklidové a pomocné práce od najatých firem.

„Zatím máme jen hrubá čísla. Jednalo se řádově o 4 miliony. Předpokládám, že to, co město do toho nainvestuje, je 1,2 – 1,3 milionu korun. Rozdílem jsou tedy ušetřené peníze.“

To jsou téměř 3 miliony korun, vypočítává starosta Vysokého Mýta Miroslav Soušek. Zaměstnávání Romů, kteří mnoho let nepracovali, má dopad i na snížení kriminality.

„Nevěřím na nějaké neziskové organizace, na spousty poradců, které někdo posílá, které někdo platí. To jsou prostě jen vyhozené peníze. Tohle je jasný, aktivní přístup k zaměstnanosti. Je pochopitelné, že někteří lidé, kteří nejsou schopni si zaměstnání aktivně sehnat nebo ho udržovat, ve chvíli, kdy se ocitnout na nějakém okraji, nezbývá jim nic jiného, nežli si za jakoukoli cenu a kdekoli prostředky sehnat. Mezi těmi, kteří tu pracují, je velká část těch, která už předtím problémy s kriminalitou měla. Právě ale to, že dostanou možnost se do nějaké společnosti zařadit a mají prostředky na to, aby mohli normálně žít, má vliv na sociální napětí, na kriminalitu, na všechno,“ doplňuje starosta Soušek.

Další výchovný dopad přidává ředitelka vysokomýtské speciální základní školy Jarmila Drábková:

„Pracující rodič je vždy vzorem pro své dítě. Vždy, když rodiče našich romských žáků práci mají, ať už to jsou tyhle veřejně prospěšné práce nebo krátkodobě třeba brigády v Karose nebo ve Foxconnu v Pardubicích, děti to vnímaly velmi pozitivně. I když by se dalo říci, že nemají takový servis, protože nemají rodiče doma. Přesto se ale hrdě hlásí k tomu, že jejich rodiče chodí do práce.“

O práci u technických služeb je dokonce takový zájem, že existuje pořadník žadatelů o místo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Cigánski diabli oslaví megakoncertem dvacáté výročí svého působení
Cigánski diabli jsou jedním z nejlepších orchestrů v kategorii Etno a WorldMusic na světe. Svědčí o tom desítky tisíc prodaných nosičů oceněných třemi zlatými a třemi platinovými deskami. Slovenští hudebníci spolu působí už 20 let a toto výročí oslaví 24. listopadu mezinárodním megakoncertem v Bratislavě. S podrobnostmi se připojuje kolega Miroslav Strelec.

Cigánski diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) Megakoncert Ciganskych Diablov slibuje výjimečné spojení hudebních žánrů – od klasiky, přes jazz, etno, rockpop, až po dynamickou gipsy music. Umělecký šéf orchestru Ernest Šarközy říká:

„Přípravy trvají, dá se říct, už rok, kdy jsme začali uvažovat o tom, že oslavíme 20. výročí, a začali jsme přemýšlet o tom, koho na koncert pozveme. Dá se říct, že nás napadlo tolik lidí, až vznikl téměř stohlavý seznam.“

Poprvé exkluzivně zaznějí na megakoncertu originální a jedinečná aranžmá uměleckého šéfa orchestru Ernesta Šarközyho, který je Světovou asociací cimbalistů vyhlášen světovým králem cimbalistů. V čem je ale koncert ještě výjimečný, doplní producentka a project managerka Ciganskych Diablov Gabriela Urbanová:

Cigánski diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) „Hlavní hvězdou večera jsou samozřejmě Ciganski Diabli. Kdyby ale chtěli pozvat všechny umělce, se kterými spolupracovali, musely by být tři koncerty.“

Svou gratulaci odevzdá na pódiu Diablom například třicetičlenný romský orchestr, Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína, ruská operní diva Olga Buzko nebo italský tenorista Giovanni Ribichesu. O dalších gratulantech hovoří Ernest Šarközy:

„Budou to sólisti klasické hudby, jako houslový virtuóz Jaroslav Svěcený, Paul Gulda, vynikající klavírní virtuóz z Rakouska, z populární hudby pak Kully z Desmodu a z Maďarska přijedou dva slavní primášové stočlenného romského orchestru. Myslím si, že kdekoli na světě je složité udělat takovou obrovskou výpravu.“

Cigánski diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) Podle Gabriely Urbanové Ciganski Diabli spolupracují s mnoha předními symfonickými orchestry, dirigenty, zpěváky a instrumentalisty rozličných hudebních žánrů, což se projeví i na megakoncertu:

„Je to vlastně mezinárodní koncert. Odprezentují se zde sólisti, kteří svým songem pogratulují Ciganskym Diablom. Zazní tu mnohožánrovost hudby. Tím bude koncert exkluzivní a výjimečný. Takové spojení na Slovensku ještě nebylo. V takovém rozsahu určitě ne.“

Ciganski Diabli je název jedinečného seskupení hudebníků, kteří za 20 let dokázali to, co se ve střední Evropě podařilo málokomu. Jejich skladby s nadšením poslouchají jak tisíce oddaných fanoušků, tak i odborní kritici.

Cigánski diabli (Foto: www.ciganskidiabli.sk) Ernest Šarközy: „Začínali jsme jednoduše tak, jako každá jiná kapela - jako lidi, kteří spolu rádi hráli. Během let jsme se vypracovali až na ta největší pódia, za což jsme velmi rádi. Stáli jsme na pódiu Berlínské filharmonie, byli v těch nejluxusnějších sálech. Ani jsme tehdy nesnili o tom, že to tak bude. Jsme za to samozřejmě vděčni a budeme rádi, když to tak půjde i dál.“

Ciganski Diabli jsou v ostatních měsících přímo na roztrhání. Na Slovensku působí jen výjimečně. Jejich nepřítomnost v domovské zemi lze vysvětlit jednoduše – absolvují až 25 vystoupení v zahraničí, a to konkrétně v Německu, Rusku a České republice. Jak uvedla managerka orchestru Gabriela Urbanová, na svůj megakoncert na Slovensku se velmi těší:

„Je to velká profesionální výzva. Musím ale říct, že když připravujeme malé projekty, spolupracovat s nimi je opravdu megalehké. Jsou to úžasní lidé, a protože jsou takoví, nevidí v ničem velký problém.“

Orchestr Ciganski Diabli v dnešní podobě byl založen v roce 2007. Tvoří ho osm profesionálních, klasicky vzdělaných hudebníků. Od svého založení vydali Ciganski Diabli čtyři alba. V současnosti připravují páté album s názvem Carmen.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
15.10.2010S Lejlou Abbasovou o projektu Gypsy Spirit 2010O Roma Vakeren
09.07.2010Cigánski diabli vydali nové albumO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Román Zoli očima romistky
V září vyšel v nakladatelství Odeon český překlad románu Zoli, který je volně inspirovaný životem romské zpěvačky a básnířky Bronislawy Wajs, známé pod přezdívkou Papusza. Ačkoliv skutečná Papuša žila v Polsku, děj románu Zoli je zasazen na Slovensko. A jak tato beletristická kniha světoznámého irského prozaika působí na odborníka z řad romistů, nám prozradí Jana Šustová.

České vydání románu Zoli Spisovatel Colum McCann se při psaní románu Zoli inspiroval různými zdroji. Nejdůležitější z nich uvádí romistka Karolína Ryvolová, která k českému vydání knihy napsala doslov.

„On v těch zdrojích jmenuje řadu literatury. Kromě toho, že přečetl podle mého názoru některá ze zásadních děl světové romistiky, tak se mimo jiné také výrazně inspiroval životopisnou knihou Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, která vyšla i anglicky pod názvem A false dawn. A kromě toho strávil také určitou dobu (není zcela jasné jak dlouhou) na Slovensku v osadách anebo jich minimálně několik navštívil. Byl v kontaktu s Nadací Milana Šimečky a s jejich pomocí se do některých osad dostal, což je na tom textu v každém případě znát, protože nefabuluje, ale popisuje to, co na vlastní oči v těch osadách viděl.“

Spisovatel Colum McCann (Foto: Brendan Bourke) Román tedy kombinuje dobový pohled na život v romských osadách s pohledem současným. Dobový pohled autorovi zprostředkovala Elena Lacková ve svém vyprávění, které se klene od 2. světové války až do 80. let. Podle Karolíny Ryvolové je McCannům dobový pohled značně romantizující, za to je však patrné, že se autor při návštěvě romských osad nestal obětí klasických stereotypů a i v mizérii ghett měl snahu vidět pozitivní věci a vnímat, že tam stále ještě v rámci komunity fungují určité struktury. Nicméně z odborného hlediska uvádí romistika dvě zásadní výtky:

„Co bych mu vytkla z hlediska romistiky, tak to je skutečnost, že ten Papuszin příběh, který se původně celý odehrál v Polsku, autor přenesl na východní Slovensko. Udělal to zřejmě proto, aby mohl bohatě čerpat z knihy Elena Lackové. A v tomto ohledu si myslím, že u českého a slovenského čtenáře trochu narazí, protože ta kniha Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou už prošla třemi reprinty a řekla bych, že je velice populární i mezi lidmi, kteří se o Romy nijak zvlášť nezajímají. Tato kniha se stala jakýmsi klasickým dílem, které tady leckdo četl, a kdo ho četl, ten ho v tom McCannově románu identifikuje. Mám pocit, že pro toho místního čtenáře je zkrátka ta inspirace až trochu za hranicí inspirace, až to maličko zavání vykrádáním (a velmi nerada toto slovo vyslovuji). To pochopitelně nebude případ toho západního čtenáře, ten to tam spíše neobjeví.“

Druhá romistická výtka se týká toho, že při přesazení příběhu polské Romky na Slovensko autor nezohlednil, že polští Romové mají jiné zvyky než Romové slovenští. Autor například do románu včlenil i tragický příběh ze života básnířky Papuszy, která byla v Polsku odsouzena romským soudem k vyloučení z romské komunity za to, že gádžům poskytla své verše.

„Trochu nešťastně smísil zvyky Polska Roma, kteří byli skupinou nesmírně tradiční, spíš bližší olašským nebo kalderašským Romům nebo Sintům, co se týče uzavřenosti komunity a přísných pravidel pro nesdílení jakýchkoliv citlivých informací s gádži, se zvyky servika Roma, Slovenských Romů, kteří jsou úplně někde jinde. To je komunita, která například tu instituci romského soudu tradičně nemá. Takže tam dochází k určitým nepřesnostem z hlediska romistiky nebo etnografie, ale to je věc, kterou si řadový čtenář krásné literatury velice pravděpodobně vůbec neuvědomí. Nicméně pro někoho, kdo se v tom trochu pohybuje, je diskutabilní, zda byl správný ten krok použít prostředí Eleny Lackové, které je tak dobře popsané v jejím díle. Já si myslím, že si autor trošku zjednodušil situaci a toto čtenáři dost možná odhalí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.10.2011V nakladatelství Odeon vyšel román Zoli inspirovaný osudem romské básnířky PapuszyO Roma Vakeren

O Roma vakeren s datem 12. listopadu už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Mangav tumenge savorenge šukar raťi. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren – Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/24629
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003