Jaký byl, Mileno, první dojem po příjezdu. Kam jsi vlastně zamířila?

"Já bych možná nejprve opravila takovou drobnost. Alespoň ve Varnsdorfu, který jsme navštívili, se nejedná o nově přistěhovalé Romy. Tady se v médiích hodně mluví o tom, že celá situace je výsledkem toho, že se do ubytoven v severních Čechách sestěhovávají Romové a vznikají tu ghetta. Je to samozřejmě svým způsobem pravda, ale situace konkrétně ve Varnsdorfu se sestěhováváním nových Romů vůbec nesouvisí. Ta se týká komunity, která tam žije už čtyřicet a více let. My jsme tam záměrně přijeli uprostřed týdne. Z televize známe dramatické záběry, kdy těžkooděnci používají vodní dělo k rozhánění demonstrantů a tisíc lidí se doslova snaží dobýt k romským ubytovnám. Pokřikují tam na sebe a házejí kameny. My jsme tuto situaci ve středu vůbec nezažili. Ve městě byl naprostý pokoj, maminky tam jezdily po parku s kočárky, děti seděly na lavičkách, stejně tak romská mládež a nikdo nikoho neobtěžoval."

Pokojné městečko...

"Vypadalo to jako velmi pokojné městečko. Samozřejmě to je první dojem návštěvníka. Všichni místní nám ale potvrdili, že tak to tam vlastně vypadá od neděle do pátku. A v sobotu pak přijde ta demonstrace. Možná v této souvislosti by stálo za zmínku, že policie zadržela organizátora všech demonstrací ve Varnsdorfu Lukáše Kohouta, byť to nebylo v souvislosti s těmi demonstracemi, ale zřejmě s pokusem o úvěrový podvod. Takže možná, to je můj osobní předpoklad, demonstrace skončí, protože nebudou mít svého svolavatele."

Nicméně to napětí tam je a je potřeba ho nějakým způsobem vysvětlit. Tys měla možnost tam mluvit s místními lidmi. S kým ses potkala a kde?

"My jsme se snažili zjišťovat informace v nejrůznějších prostředích. Navštívili jsme radnici, mluvili jsme se starostou. Byli jsme ale i v romské ubytovně, kde jsme měli možnost mluvit jak se samotnými romskými obyvateli, tak i s vedoucím té ubytovny, kterou spravuje město. Byli jsme tam i ve speciální škole, kam chodí dnes už vlastně ve třetí generaci především romští žáci. Byli jsme i na starokatolické faře, kde se snaží dojít k jakémusi smírnému řešení mezi většinovou společností a romskou minoritou. A samozřejmě jsme se vyptávali i lidí v ulicích."

Svolavatel teď možná nebude mít možnost organizovat další podobné akce, nicméně vychází z nějaké atmosféry, která tam je. Může se opřít o to, že tam to napětí skutečně existuje. Co je jeho příčinou a co si o tom myslí místní lidé?

"Je pravda, že frustrace tam skutečně je. A zdá se, že je dlouhodobá. Není to jen otázka posledních dnů nebo týdnů. Minimálně od začátku roku, oni tvrdí od ledna, tam výrazně vzrostla kriminalita. Je to ta drobná pouliční kriminalita, krádeže kovů, nikdo si tam není jistý ničím, co nechá volně na ulici. Jsou to krádeže v obchodech. Nemusí za tím nutně být jen romská komunita, nicméně její příslušníci zřejmě stojí za většinou těchto krádeží. Docházelo tam i k napadání dětí. Mluvili jsme tam třeba se školáky, kteří se opakovaně stávali obětí doslova teroristických útoků ze strany nezletilých romských kluků. To je jedna věc, kriminalita. A ta druhá je v tom, že místní lidé v kraji, kde je velmi vysoká nezaměstnanost, dvacetiprocentní nezaměstnanost, mají opravdu pocit jakési křivdy a sociální nespravedlnosti, že Romové žijí na tamní poměry poměrně dobře ze sociálních dávek. Jsou tam rodiny, které mají jedenáct a dokonce sedmnáct dětí. Takže oni v podstatě ve druhé i třetí generaci nepracují a nikdy nepracovali, děti nikdy neviděly své rodiče jít do práce. Samozřejmě život v ubytovnách jistě není podle našich představ. Ale nežijí s takovou existenční nejistotou, s jakou paradoxně mohou žít jiní nezaměstnaní lidé na Šluknovsku."

Jaké řešení by místní lidé navrhovali? Jedna věc je posuzovat tu situaci zdálky a druhá, jak by to viděli oni sami?

"To je právě to hlavní, co jsem si tam uvědomila. My často vidíme ta naše řešení z Prahy. To, co řeší vláda na své úrovni a navrhuje legislativní cestou. Je pravda, že po všech rozhovorech, které jsme tam vedli, mám dojem, že místní lidé prostě žádné řešení nevidí. To, co se nám zdá, že by mohlo fungovat, to znamená lepší vzdělávání, větší počet terénních pracovníků, lepší práce s Romy pomocí asistentů, to, že budou mít víc práce nebo budou moci pracovat na veřejných pracech, to, že jim bude stát represivně odebírat dávky - to všechno tam v kraji tak úplně nefunguje. Jako příklad uvedu, že i tam jsou samozřejmě romské děti, které projdou dobře školou a získají i maturitu. K té komunitě se ale nevracejí. Snaží se naopak z ní odejít co nejdál. Čili nejsou to ti, kteří by tam dokázali přinášet pozitivní vzory."

Ten zpětný vliv tam prostě nefunguje... Děkuji za rozhovor. Připomenu, že v příštím týdnu uvedeme v našem vysílání celý cyklus příspěvků, ve kterých se budeme situací znovu podrobněji zabývat.