Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 23.09.2019 15:25

Lidská práva na vedlejší koleji
19-05-2011  Lukáš Jelínek


Karel Holomek (Foto: Jana Šustová) Karel Holomek, někdejší signatář Charty 77, poslanec polistopadové České národní rady a předseda Společenství Romů na Moravě, rezignoval na členství v Radě vlády pro záležitosti romské komunity. Zdánlivě jde o bagatelní událost, kterých mohou být desítky. Jenže právě to, že není svého druhu jediná a zapadá do nevábné mozaiky vztahu vlády k ochraně lidských práv, ji činí hodnou bedlivé pozornosti.

Pan Holomek se již loni na podzim coby český vyslanec mezinárodní iniciativy Dekáda romské inkluze vzepřel vůči jmenování neokonzervativce Romana Jocha do funkce premiérova poradce pro lidsko-právní otázky. Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová, mimochodem další bývalá disidentka, zase v listopadu odstoupila z Rady vlády pro lidská práva. Vadila jí liknavost při výběru nového zmocněnce vlády pro tuto oblast. Řadu občanských aktivistů nadzvedlo ze židlí nejen angažmá kontroverzního Jocha ve Strakově akademii, ale také často zaznívající názor vládních politiků, že k ochraně lidských práv plně postačuje Ústava a Listina základních práv a svobod. Rušno bylo také kolem jmenování účastníka několika krajně nacionalistických akcí a projektů, Ladislava Bátory, poradcem ministra školství.

Dějí se to věci. Extrémistům všeho druhu u nás roste hřebínek. Vesele se – za asistence zakřiknutých úřadů a policie - producírují ulicemi měst, páchají stále drastičtější násilné trestné činy, jimi upřednostňovaná politická uskupení bodují v komunálních volbách. Naposledy Dělnická strana sociální spravedlnosti, pokračovatelka zakázané Dělnické strany, usedla v obecním zastupitelstvu v Krupce. Hnědnou i četné místní organizace etablovaných demokratických partají.

Prezident republiky za nepřiměřeně vysoký označil trest udělený pachatelům brutálního žhářského útoku ve Vítkově. Současný ombudsman se neorientuje v diskriminaci Romů. Integrace Romů, ale třeba i cizinců do většinové společnosti drhne. Potíže jsou se strategií boje proti sociálnímu vyloučení. Dochází k rozšiřování sociálně vyloučených lokalit, vázne potírání chudoby a nevzdělanosti sociálně slabých spoluobčanů. Jsou místa s devadesátiprocentní nezaměstnanosti Romů. Na sociálním dně se nachází více než šedesát procent romské populace. V Evropě je propírán nepovedený český výkon inkluzivního vzdělávání romských žáků. Spory neustále provázejí památník romského holocaustu v Letech u Písku i Školící a informační centrum romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu.

Karel Holomek si stěžuje na nulovou komunikaci ze strany ministerského předsedy a na přehlížení Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Anna Šabatová při svém odchodu hovořila o nefunkčnosti Rady vlády pro lidská práva.

Velká očekávání byla spojována se jmenováním nové vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové. Tato mladá dáma má pověst schopné právničky, která prošla soukromým sektorem i neziskovými organizacemi. Dosud se specializovala na ochranu práv dětí. Založila bezplatnou linku právní pomoci i horkou linku pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Když nastupovala do svého úřadu, pochvaloval si premiér Nečas její jasnou vizi. Pro veřejnost přesto i po třech měsících zůstává vize a práce paní Šimůnkové zahalena mlhou, zejména tam, kde je zmocněnkyně potřeba nejvíce a kde v minulosti Petr Uhl, Džamila Stehlíková či Michael Kocáb předvedli velmi solidní výkon.

Rozpačitě vyzněla též anketa, kterou mezi zainteresovanými nedávno uspořádal časopis Romano hangos. Socioložka Jiřina Šiklová v ní uvedla, že se Monika Šimůnková hezky usmívá, ale o její činnosti zatím nic neví. Koordinátor pro národnostní menšiny Libereckého kraje Jozef Holek si postěžoval, že o romskou problematiku zatím zmocněnkyně nejeví zájem a občanskou část vládní rady ignoruje. Kdyby byla na místě zmocněnkyně aktivistka brněnské Židovské obce Eva Dobšíková, usilovala by všemi způsoby o možnosti zaměstnání pro každého Roma, i kdyby se mělo dotovat; stejně tak o vzdělávání dětí od předškolního věku. Publicista Drahomír Radek Horváth pro změnu poukázal na nulové angažmá Moniky Šimůnkové v kauze Nový Bydžov.

Nemá smysl směřovat všechny výtky k čerstvé vládní zmocněnkyni. Podstatné budou její výsledky při loučení s funkcí. Ostatně řadu uzlů bude muset rozplétat dlouho a trpělivě. Zarážející však je samotné přehlížení lidsko-právních témat politickými špičkami. Jako by snad byly méně závažné než hospodářské reformy nebo zápas s korupcí.

Při pohledu z ptačí perspektivy navíc nelze přehlédnout riziko, že lidé znechucení stavem tuzemské politiky a naštvaní drsnými ekonomickými škrty budou více než jindy náchylní vylévat si zlost na uměle vytvořeném a extrémistickými formacemi pojmenovaném nepříteli. Jím mohou být Romové, přistěhovalci, ale třeba také lidé sociálně nejslabší, příjemci roztodivných dávek a podobně. Odpovědná vláda by neměla tyto hrozby podceňovat. Bohužel dnešní kabinet je za své kroky kritizován dokonce i sdružením zdravotně postižených. Když nedokáže komunikovat s touto minoritou, kde máme jistotu, že se dokáže zastat dalších menšin?

Aby vláda posílila důvěru různých skupin občanů ve své konání, měla by po nezbytném zklidnění politických vod přistoupit k urychlenému auditu stavu lidských práv v České republice. S největší pravděpodobností by zjistila, že přebytečná není ani zmocněnkyně, ani ombudsman, ale naopak že všem orgánům veřejné správy v uplynulých měsících a letech přibyla spousta nových a tvrdých oříšků k rozlousknutí.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/23910
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003