Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 16.11.2019 23:36

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
26-03-2011  Jana Šustová, Gabriela Hauptvogelová, Iveta Demeterová, Tomáš Bystrý

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vám nabídneme komentáře romských představitelů ke sčítání obyvatel, poskytneme rozhovor se sčítacím komisařem a také si vysvětlíme, co to je mediace a probace. Samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní.

Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informaci the interesna manuša. Adadžives povakeraha palo prihlašiben kijo národnosťa. Povakerela amenca o Čeněk Růžička the rozvakeraha pal o Probace, Mediace.


=[ Reportáž ]=
Sčítání lidu a romská národnost
Tak už jsme si prošli tzv. "rozhodným okamžikem" při Sčítání lidu, domů a bytů, který byl stanoven na půlnoc z 25. na 26. března. Sčítací archy obsahují také otázku o národnosti, jejíž zodpovězení je dobrovolné a bude otázkou, kolik Romů se ke své národnosti přihlásí. Při minulých sčítáních tak učinil jen zlomek romské populace a i letos se na toto téma ozývají velmi různorodé názory. Mapuje je Jana Šustová.

Sčítací komisařka (Foto: Filip Jandourek) Váhání nad kolonkou o národnosti má řadu důvodů. Někdy lze slyšet názory typu: 'Co je komu do toho!' – nebo – 'Je to útok na mé osobní údaje!' A nezřídka vyvstává obava ze zneužití této informace, jak už se to ostatně stalo v období holocaustu. Na druhé straně zaznívají i hlasy podporující uvedení romské národnosti, protože tím dotyčný vyjadřuje, že se nestydí za svůj původ, historii a kulturu. Důležitým důvodem je také to, že čísla o počtu národnostních menšin nejsou jen nic neříkající údaje v jakýchsi kolonkách, ale představují konkrétní argumenty pro jednání s vládou, kraji i obcemi. Čím více Romů se ke své národnosti přihlásí, tím lépe se budou prosazovat programy na jejich podporu. Na názor, zda se přihlásit ke své národnosti jsem se zeptala Čeňka Růžičky, předsedy Výboru pro odškodnění romského holocaustu:

“Osobně si myslím, že by se Romové měli ke své národnosti přihlásit. Je to o hrdosti, to je jedna věc. A také by si měli uvědomit, že čím větší počet Romů se ke své národnosti přihlásí, tím větší bude snaha politiků nebo přímo vládních činitelů uvolňovat finanční prostředky na smysluplné projekty. Když nás tu bude 11 tisíc tak, jak se to stalo při minulém sčítání lidu, nedivme se pak, že vláda uvolňuje na řešení romských problémů tak malé částky.”

O vyjádření jsem požádala také Ing. Karla Holomka, předsedu Společenství Romů na Moravě:

“Nemíním to nijak ovlivňovat, těmto věcem nechávám volný průběh. Samozřejmě se ale není čemu divit, že sčítání Romů dopadlo tak špatně. Očekávám, že teď už budou komisaři poučenější, že přeci jen už Romové pochopili, že tato demokratická společnost je možná krutá, ale je demokratická v tom smyslu, že nepostihuje člověka za jeho národnost. A že se přihlásí k tomu, co je jejich přirozenou charakteristikou. Nemíním z toho ale dělat drama. Myslím si, že to dopadne lépe než při sčítání před 10 lety, kdy to bylo nějakých 11 tisíc. Na začátku to bylo vlastně dokonce 33 tisíc, hned po Sametové revoluci to bylo 33 tisíc a na Slovensku 88 tisíc. Doufám, že to bude lepší.”

Podle Karla Holomka otázka, zda se Romové ke své národnosti hlásí, či nehlásí také vypovídá o stavu celé naší společnosti:

“Nevidím problém v tom, kolik je tu Romů. Problém je v tom, jak se demokracie, pro níž je to prubířský kámen, chová k nejníže položené skupině obyvatelstva a občanů, a to jsou Romové. To je skutečný prubířský kámen demokracie. To pokládám za důležité. A jestli de iure se objeví 10 nebo 20 tisíc Romů a ve skutečnosti jich tu je 250 tisíc a co to v té společnosti dělá? To je ten zásadní problém, který tu vyvstává. Při sčítání lidu se pak ukáže jen jedna malá informace: Romové se tu prostě ještě necítí být tak docela doma.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2012Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnostO Roma Vakeren
15.12.2011K rytířům z Hvězdných válek se hlásí víc lidí než k romské národnostiZprávy ze života Romů
21.03.2011Někteří Romové váhají s přihlášením se ke své národnostiZprávy ze života Romů
25.02.2011Při sčítání lidu budou pomáhat i romští aktivistéZprávy ze života Romů
15.02.2011Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?Zprávy ze života Romů
29.01.2011Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytůO Roma Vakeren
03.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Na cestě se sčítací komisařkou a její romskou asistentkou
Při letošním sčítání lidu vypomáhali sčítacím komisařům také romští asistenti. Požádala o to Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Obává se totiž, že řada Romů se ke své národnosti nepřizná, protože se toho bojí anebo proto, že o této možnosti nevědí. Asistenti tedy vypomáhají především v problémových místech a komisaři spoléhají na jejich znalost konkrétní lokality a lidí. V sobotu 19. března se jedna taková dvojice vypravila se sčítacími formuláři do ulic v Ústí nad Labem, konkrétně na sídliště Mojžíř. A byla s ní také Gabriela Hauptvogelová.

Taška sčítacího komisaře (Foto: Filip Jandourek) (ťukání na dveře)

“Dobrý den, Štengelová, sčítací komisař. Nesu vám formuláře na sčítání lidu.”

Takhle se Veronika Štengelová představila už mnohokrát. A přesto, že svou návštěvu vždy ohlásí, lidé reagují různě a má i špatné zkušenosti.

“Nepříjemných zkušenosti několik máme. Kdyby tu se mnou nebyla kolegyně, možná by se mnou ten pán vyběhl. Některé reakce jsou, že nám lidé říkají, ať je takovými blbostmi neotravujeme, a ať jdeme... Nechci být sprostá, tak to nedořeknu. A tak dále. Někteří lidé jsou ale zase příjemní a ochotní. Je to půl na půl.”

Onou kolegyní je romská asistentka Lucie Horváthová.

“Podle mě, když se tam objevím, a navíc ty lidi většinou znám, změní většinou názor a také se jinak chovají ke komisařkám. Určitě to má velký vliv.”

Mají k Vám větší důvěru.

“Určitě. Navíc mě většinou všichni znají. Je to tedy pro ně jiné.”

Kolonka 'národnost' není povinná. Myslíte si, že má smysl, aby tam Romové vyplňovali, že jsou romské národnosti?

“Myslím si, že ano. Já osobně to tedy určitě zaškrtnu. Nestydím se za to.”

Zeptala jsem se i některých Romů, u kterých jsme zazvonili, jestli mají stejný názor jako Lucie Horváthová a napíší romskou národnost.

Respondentka 1: “Jsem slovenské národnosti, ale děti jsou české národnosti. A manžel také.”

Nevyužijete tu možnost napsat tam 'romská národnost'?

Respondentka 1: “Nevím. Asi... No, můžeme.”

Popřemýšlíte tedy o tom ještě doma?

Respondentka 1: “Ano.”

Respondent 2: “Slovenskou. Českou. Romskou ne. Narodil jsem se tady, cítím se tedy jako Čech, ne jako Rom.”

Víte už teď, jakou národnost tam vyplníte?

Respondent 3: “No, Českou.”

Nenapíšete romskou?

Respondent 3: “Ne, ne. To tam přeci nemůžu napsat, když jsem Čech. Narodil jsem se tady, musím to tedy vypsat podle toho.”

Národnost se ale neřídí tím, v jaké zemi se kdo narodí, vysvětlovala hned na místě romská asistentka Lucie Horváthová:

“Národnost, to je věc pocitová. Cítím-li se být Romka, napíšu tam, že jsem Romka.”

S účastní romských asistentů při sčítání lidu nesouhlasí sociální pracovník Miroslav Brož z Ústí nad Labem. Asistenti totiž budou jen v některých problémových lokalitách, a právě toto kritizuje. Brož upozorňuje na možnost ovlivňování lidí v chudinských čtvrtích.

“Tito lidé jsou velmi snadno manipulovatelní, vědí to třeba poskytovatelé rychlých půjček. Obávám se, že sčítání dopadne tak, že právě za pomoci nasazení asistentů se podaří ve velkém přemluvit obyvatele českých chudinských ghett a lokalit, aby napsali, že jsou romské národnosti. Možná to bude působit jako alibi k řešení toho problému, že se začne říkat, že chudinská ghetta a extrémní chudoba v České republice nejsou záležitostí a problémem nás všech, ale nepřizpůsobivosti jednoho etnika. Myslím si, že to by nebylo dobře,” obává se Miroslav Brož.

Možnost jakéhokoli nátlaku ovšem vylučuje krajský koordinátor asistentů Jan Šipoš z chomutovské pobočky organizace Člověk v tísni:

“Nebudeme nikoho nějak přesvědčovat tak, že bychom důrazně přesvědčovali. Je to dobrovolná akce. Přiznat se k romské národnosti je dobrovolné. Samozřejmě se ale budeme snažit o těchto věcech plně informovat. Uvidíme, jaké to bude mít důsledky dál, jaké bude pokračování řešení romské otázky.”

Pokud se totiž v obci přihlásí alespoň 10 procent obyvatel k některé menšině, musí mít svůj výbor při zastupitelstvu. Na úrovni kraje stačí 5 procent lidí. Při minulém sčítání lidu v roce 2001 se v Ústeckém kraji přihlásily k romské národnosti pouze 0,2 procenta obyvatel.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.10.2012Při posledním sčítání lidu se mírně navýšila romská národnostO Roma Vakeren
15.12.2011K rytířům z Hvězdných válek se hlásí víc lidí než k romské národnostiZprávy ze života Romů
21.03.2011Někteří Romové váhají s přihlášením se ke své národnostiZprávy ze života Romů
25.02.2011Při sčítání lidu budou pomáhat i romští aktivistéZprávy ze života Romů
15.02.2011Sčítání lidu – čeho se dopočítáme tentokrát?Zprávy ze života Romů
29.01.2011Proč je důležité uvést svou národnosti při sčítání lidu, domů a bytůO Roma Vakeren
03.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Co to je probace a mediace
Probační a mediační služba je bezplatná a je založená na souhlasu obou stran. K čemu ji potřebujeme, kdo ji může využít a další vymezení pojmů vysvětloval Ivetě Demeterové Mgr. Pavel Štern, ředitel této služby.

Logo Sdružení pro probaci a mediaci v justici “Označuje to souhrn aktivit, které jsou zaměřeny na pachatele trestného činu, zejména ve spojení s výkonem alternativního trestu, dohledem ze strany tzv. probačního úředníka, to znamená kontrolou jeho chování, povinností, které danému pachateli uložil soud, třeba v rámci podmíněného odsouzení s dohledem, což je jeden z alternativních trestů, kontrolou toho, jak splácí škodu vůči poškozenému, kontrolou toho, zda nepožívá alkoholické nápoje, protože mu to soud zakázal. Smyslem kontroly a vedení je, aby bylo dosaženo u těchto lidí nápravy, aby tedy neopakovali trestnou činnost a aby se dokázali vrátit zpátky do života a společnosti, aniž by páchali dál trestnou činnost.”

A mediace?

“Proces zprostředkování, konkrétně v trestní justici to znamená mimoprocesní způsob řešení trestního případu. To znamená, že danou věc neřeší soud, ani žádný jiný orgán tzv. činný v trestním řízení. Celá věc je svěřena do působnosti mediátora, mediační služby, která osloví zúčastněné strany, což jsou v tomto případě pachatel a oběť trestného činu, s nabídkou řešit celou věc mimosoudně. Znamená to sejít se nejprve individuálně s mediátorem. Budou-li obě strany souhlasit, posléze se sejít společně, kdy by došlo k rozmluvě o události trestného činu.”

Obecně se tedy dá říci, že pomáháte odsouzenému k integraci do společnosti, na druhou stranu ale pomáháte i obětem trestných činu.

“Ano. Deklarujeme se jako organizace, která je tu jak pro pachatele, tak pro oběti trestné činnosti.”

Když se tedy odehraje případ, v němž figuruje odsouzený a oběť. Vyhledají si vás sami? Vyhledá si vás, dejme tomu, sama oběť, nebo spolupracujete přímo se soudy, a od vás je pak vyslán probační úředník?

“Cesty, jak se k případu dostaneme, jsou různé a je jich několik. Nejčastějším způsobem je cesta prostřednictvím soudu nebo státního zastupitelství. To znamená, že už běží trestní řízení a Probační a mediační služba je pověřena nějakými činnostmi nebo úkony v daném případě. Obecně, ve fázi, než je pravomocně rozhodnuto, se může na službu obrátit klidně samostatně jak pachatel, tak poškozený. Nebo dokonce rodinní příslušníci. Kontakt je možný obojí, tedy jak formou autoritativního rozhodnutí ze strany soudu nebo státního zástupce, tak formou oslovení ze strany účastníků trestního řízení. Poskytujeme i informační služby de facto pro každého občana, který se na nás obrátí a potřebuje si něco ujasnit nebo potřebuje vysvětlit něco ohledně agendy, kterou zajišťujeme v trestním řízení.”

Vaše služby a činnosti jsou hrazeny, nebo jsou bezplatné?

“Veškeré služby a činnosti, které vykonáváme, jsou zdarma.”

Pomáháte nebo zprostředkováváte pomoc odsouzeným, a potom pomáháte i těm, kteří jsou podmíněně propuštěni.

“Možná bych s Vámi nesouhlasil v tom, že pomáháme. Poskytujeme jim na jedné straně vedení a současně se je snažíme podporovat nebo je podporujeme v rozvoji těch pozitivních věcí, které jsou schopni zvládat nebo schopni rozvíjet. Vede to k tomu, čemu říkáme reintegrace.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
23.11.2009Sdružení pro probaci a mediaci v justici zve na setkání mentorů a na koncertZprávy ze života Romů
31.08.2007V rámci projektu Systém monitoringu v trestní justici byli vyškoleni romští mentořiO Roma Vakeren
10.03.2006Staňte se romským mentoremO Roma Vakeren
18.06.2004Sdružení pro probaci a mediaci v justici připravilo nový projekt pro RomyO Roma Vakeren
08.08.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Kurs pro romské mentoryCo se chystá

=[ Reportáž ]=
Výtvarnice Lada Gažiová se věnuje různým sociálním tématům
V následujících minutách vám nabízíme profil devětadvacetileté Lady Gažiové. Pochází z rodiny technického inženýra a psycholožky, přesto se dala na život umělkyně. Po střední škole v Košicích, kde studovala keramiku a porcelán, pokračovala ve studiích na Vysoké škole umělecko-průmyslové v ateliéru Jiřího Davida. Před odjezdem do Barcelony, kde v jednom z tamních ateliérů bude pracovat na svých dalších dílech, ji zastihl Tomáš Bystrý.

Lada Gažiová ukazuje komiks pro časopis Romano voďori (Foto: Jana Šustová) Dnes patří Lada Gažiová k nejvýraznějším mladým vizuálním umělkyním na současné československé scéně. V české metropoli žije již 8. rokem. Při své tvorbě nesahá po klasických štětcích, ale po spreji. To ji činí nejen u nás, ale i na Slovensku, výjimečnou. Proč právě tato výtvarná technika?

“Každý student si projde různými technikami. Já jsem se ale na konci svých studií rozhodla, že tato technika mi nejvíce vyhovuje. Není to můj výmysl. Je to technika převzatá ze street artu.”

Jednou z technik zmíněného street artu, tedy umění vytvářeného na veřejných místech, jsou tzv. graffiti. Nejen v Praze zdobí poměrně velkou škálu domů. Zda jsou podle Lady Gažiové výtvory sprejerů uměním, nebo vandalismem, odpovídá naprosto jednoznačně:

“Umění. Jednoznačně. Nemám s graffiti problémy. Naopak. Docela se mi to líbí,” říká tak trochu československy umělkyně Lada Gažiová.

Její první větší autorská výstava přišla v roce 2005. O dva roky později následovalo mezinárodní ocenění The Sovereign European Art Prize v Londýně a v roce 2008 získala českou Cenu kritiky. Lada Gažiová se ve své tvorbě věnuje různým sociálním tématům, jedna z nejvýraznějších sérií se týká například tragédie v Beslanu. Inspirací jsou pro její tvorbu ale také Romové:

“Bylo to období sebehledání, bylo to celkově osobní, hledala jsem, jak to vůbec je s mou identitou. V rámci této tematiky bylo tak trochu i hledání domova, který vlastně není. Objevovaly se tam tedy nějaké, dejme tomu, romské motivy. Trochu jsem odkazovala třeba i na 19. století a na kočování. Objevovaly se tam třeba krásný kočár, bič, cukr, koně, které byli kdysi Romové hodně zvyklí mít. Nové věci, ve kterých jsem pracovala s touto tematikou, jsou například s kufry. Postavičky, o kterých není jasné, že to jsou Romové, dá se to aplikovat na různé lidi, nejenom na Romy. V posledních obrazech jsem tak trochu reagovala na situaci ve Francii, na vystěhovávání Romů. Byly to postavičky, které utíkají z obrazu s kufry. Někdo je vyhání.”

A na jakých tématech pracuje výtvarnice v této chvíli?

Pomalovaný dům ve vesnici Bódvalenke (Foto: www.bodvalenke.eu) “V současné době připravuji obrazy pro pražské Flash Art Bienale, které bude v květnu. Potom připravuji obrazy na výstavu, která bude v rámci festivalu Khamoro. Týká se dětí na základních školách, většinou romských, které jsou zařazovány do speciálních škol, a přitom jsou zcela zdravé, nejsou nijak postižené. Bude to tedy souviset s touto tematikou. Chtěla bych také jet na jeden workskop, který bude někdy na jaře v Maďarsku. Bude to ve vesničce, která se jmenuje Bódvalenke. Je to velmi zajímavá věc. Jedná se o vesničku na severu Maďarska, v níž žijí Romové. Každý rok tam přicházejí romští umělci z celé Evropy a malují na domy místních lidí. Na to se těším. Mohlo by to být velmi zajímavé. A kdyby to vyšlo, bylo by to skvělé.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Ladislava Gažiová patří k nejvýraznějším mladým umělkyním na současné česko-slovenské scéněO Roma Vakeren
24.08.2013Romská výtvarnice Lada Gažiová nesouhlasí s návrhem česko-romské vlajkyO Roma Vakeren
10.08.2012Galerie NoD zahajuje v rámci týdne Prague Pride výstavy Laďi Gažiové a Lukáše HoudkaZprávy ze života Romů
16.07.2010Slovenská výtvarnice Ladislava Gažiová tvoří v PrazeO Roma Vakeren
18.06.2010Dětský časopis Romano voďoriO Roma Vakeren
26.03.2008Vernisáž výstavy Ladislavy Gažiové Zprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Kanadští experti zjišťovali, jaká je u nás situace Romů
Před nedávnem navštívili Českou republiku kanadští experti, kteří zjišťovali situaci Romů u nás. Na názory se mimo jiné ptali i dlouholetého romského aktivisty Karla Holomka ze Společenství Romů na Moravě, které sídlí v Brně. Návštěva souvisela především a úsilím Česka zrušit vízovou povinnost, kterou kvůli migraci Romů Kanada předloni obnovila. Více už zjišťovala Gabriela Grmolcová právě od Karla Holomka.

“Zajímala je především situace Romů v České republice, pochopitelně také situace romské komunity tady v Brně. Hlavně je tedy zajímalo, jaký je náš názor na přístup vlády a samospráv k řešení těchto záležitostí.”

A teď tedy, jaký je Váš názor na tuto věc?

“Musím říct, že jsme úvodem řekli, že je jaksi zatěžko v situaci, kdy pozice Romů v České republice není nejlepší, poskytovat informace, které nevyznívají pro vládu ani pro samosprávy příznivě, a že bychom rádi odpovídali jenom na položené otázky, kde nám nezbývá nic jiného, než se držet, podle našeho názoru, faktů, ale aby to nevyznělo jako pomluvy. Přeci jen jsme se cítili být loajálními občany této České republiky.”

Zeptám se tedy asi podobně, jako se ptali oni. Je česká vláda nějakým způsobem schopna ovlivňovat případný odchod Romů do Kanady? Vaše odpověď:

“Na tuto otázku jsem odpověděl já zcela jednoznačně a jsem přesvědčen, že to tak je. Vládá prostě není schopna jakýmkoli způsobem tuto záležitost ovlivňovat, pokud by se vyvíjela. Současně jsme ale odpověděli, že nějaké vážné nebezpečí v případě zrušení víz by v tomto smyslu nehrozilo. Vylíčili jsme tedy situaci. Řekli jsme, že si myslíme, že integrace Romů žijících v České republice již ve třetí a vlastně už čtvrté generaci je jiná než Romů třeba z Balkánu, ale i než ze Slovenska. Sdělili jsme jim, že to žádné vážné nebezpečí nepředstavuje a že bychom nakonec brali jako vstřícný krok, protože kdyby víza zrušili, přispělo by to k příznivějšímu pohledu lidí z majority, z české společnosti na Romy. Bylo to ovšem přijato poměrně s úsměvem. Nevěřím, že tomu Kanaďané přikládali nějakou váhu.”

Co si myslíte o samotném faktu jakési migrace Romů do Kanady? Co si o tom osobně myslíte?

“Myslím si, že právem každého člověka je hledat lepší šanci k obživě. Pravdou je, že v Kanadě šanci pracovat naleznou, pokud chtějí, což ukazují zkušenosti lidí, kteří tam jsou. A děti se tam poměrně snadno během krátké doby integrují, a to jak do školy, tak do jazyka. Mám zkušenost, že děti už ovládají angličtinu a dělají tlumočníky, a tady mají děti problémy s češtinou, což samozřejmě ukazuje i na problémy českého školství a do jisté míry i odpovídá na otázku o neúspěšnosti romského žáka v české škole. Myslím si tedy, že toto není nic, co by bylo možno kritizovat. Tuto zkušenost jsem si osvojil i sám osobně. V roce 1981 mi po propuštění z vězení nabízeli, abych se i s rodinou vystěhoval. Děti to přijali s nadšením, ale já jsem prohlásil: 'Ne! Zůstávám tady! A hotovo.' Řešení problémů je, podle mě, vždy na místě, kde dané problémy jsou. A jakékoli vystěhovávání nebo migrace problémy neřeší. Je to pouze doprovodný jev stavu, který tady je a ukazuje to, že daný stav není dobrý, protože jinak by lidé neemigrovali.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.02.2015Kanadský velvyslanec Otto Jelinek diskutoval s Romy o problémech ve vzdělávání Romů v ČeskuO Roma Vakeren
07.12.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro české občany především díky rozsáhlým legislativním změnám v azylovém systémuO Roma Vakeren
14.11.2013Kanada zrušila vízovou povinnost pro občany České republikyZprávy ze života Romů
21.01.2013Zůstaňte doma, radí kanadská kampaň Romům v MaďarskuZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
19.11.2011Zkušenosti z emigrace v KanaděO Roma Vakeren
30.10.2011V Kanadě žádá o azyl denně 50 Romů z MaďarskaZprávy ze života Romů
07.10.2011Kanada odkládá rušení víz pro Čechy, sleduje ŠluknovskoZprávy ze života Romů
28.05.2011Emigrace a návratO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 26. března už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat.Mek man hin adaj odkazis: O Markus igen rado dikhel e Jana. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/23810
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003