Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 06.06.2020 04:41

Vyšla Stínová zpráva o rasismu v Evropě 2009/2010
22-03-2011  Český helsinský výbor


U příležitosti Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace, který připadá na 21. března, zveřejnil včera Český helsinský výbor Stínovou zprávu Evropské sítě v boji proti rasismu (ENARu). Stínová zpráva má dvě části. První, vydaná pod názvem „Rasismus a diskriminace v České republice,” se týká pouze ČR a jejími autory jsou Selma Muhič Dizdarevič a František Valeš z ČHV. Druhá část je celoevropská.

Co se týče zprávy o situace v České republice, její shrnutí je následující:

Společně s Romy zůstávají nejvíce zranitelnou skupinou cizinci s různými pobytovými statuty. Ekonomická krize ve spojení s represivní a neadekvátní integrační politikou přispěla k nárůstu jejich nezaměstnanosti a z ní se odvozujícího upadání do ilegality. Stát zároveň stále není schopen účinně reagovat na činnost zprostředkovatelských pracovních agentur, které často zneužívají pracovní migranty, a to během jejich snahy získat vstupní vízum, nebo během jejich pobytu v zemi. V České republice (ČR) je často kontrolují prostřednictví dluhů, do nichž se migranti museli dostat, aby mohli v ČR žít a pracovat. Aby došlo ke zlepšení pozice příslušníků třetích zemí, je nezbytné vzít v úvahu následující doporučení:

- Právní předpisy upravující různé pobytové statuty cizinců by měly být více stabilní a o změnách by mělo být včasně informováno. Neustálé změny právních podmínek jsou pro cizince matoucí a omezující.

- Zahraničním zaměstnancům by měla být dána delší lhůta k získání nového zaměstnání, pokud ztratí práci, na jejímž základě jim bylo uděleno povolení k pobytu, a to jako nástroj předcházení jejich okamžitého upadnutí do ilegality. Právní systém by měl stíhat a trestat agentury, které zneužívají zahraniční pracovníky a v ČR působí protizákonně.

- Zdravotní pojištění by mělo být rozšířeno pro všechny nezletilé cizince mladší 18ti let, jimž bylo vydáno vízum na dobu delší než 90 dnů, a to prostřednictvím jejich automatického zařazení do systému veřejného zdravotního pojištění.

Sociální vyloučení zranitelných skupin ve vzdělání, bydlení, zaměstnávání a zdravotní péči se nadále týká Romů, cizince postihuje co do přístupu k zaměstnání a zdravotní péči. Proto by mělo být vzato v úvahu následující:

- Diskriminace v bydlení, zejména na základě etnické nebo sociální příslušnosti, by měla být sankcionována a směrnice, týkající se nájemního bydlení, vydávané obcemi by měly být důkladněji sledovány ze strany centrálních úřadů. Měly by být uskutečněny kampaně, rozšiřující povědomí o tom, že diskriminace v bydlení a zaměstnávání je protiprávní, a o tom, jakým způsobem ji lze odhalit.

- Migranti by měli hrát mnohem významnější roli v Národním plánu sociální ochrany a inkluze.

V oblasti boje proti diskriminaci byl ve sledovaném období učiněn zásadní pokrok v rovině legislativní, neboť došlo ke schválení antidiskriminačního zákona, tedy implementování antidiskriminačních směrnic EU do vnitrostátního právního řádu. Zákon však nelze považovat za optimální, v některých aspektech je značně kritizován odbornou veřejností. V rovině praxe, a to včetně implementace systémových opatření, zůstává diskriminace, a to zejména Romů, signifikantním problémem. V oblasti zaměstnávání a bydlení, obdobně v přístupu ke zboží a službám jsou Romové pravidelně konfrontováni s diskriminací, zvláště citelný je tento problém v tzv. sociálně vyloučených lokalitách. V případě zaměstnávání jde o komplexní problém, úzce svázaný s nízkou kvalifikací Romů, vyplývající z diskriminace ve vzdělávání, kde se přes rozsudek ECHR D.H. vs ČR dosud nepodařilo systémově předcházet diskriminačnímu zařazování romských dětí do zvláštních škol pro děti s lehkou mozkovou poruchou. Stát rovněž neučinil žádoucí systémová opatření v souvislosti s nucenými sterilizacemi romských žen v minulosti, jakkoliv vláda „vyslovila politování“, s nároky na zadostiučinění však poškozené odkázala na soudní řešení v individuálních věcech. V tomto kontextu je nutno doporučit:

- Provést změnu antidiskriminačního zákona zejména směrem k posílení kompetencí ombudsmana jako Equality Body a začlenění nástroje actio popularis.

- Pokračovat v účinné implementaci systémových opatření v jednotlivých oblastech boje proti diskriminaci, iniciovaných v minulých obdobích

- Podporovat, též ve smyslu finančních dotací, nevládní organizace působící v oblasti boje s diskriminací.

V oblasti rasistického násilí byl ve sledován období posílen a zefektivněn postup státu vůči neonacistickému hnutí, a to jak vůči kriminálním, tak politickým aktivitám, včetně rozpuštění neonacistické Dělnické strany. Vstoupil v účinnost rekodifikovaný trestní zákoník, mj. obsahující důraznější postih trestné činnosti z nenávisti. V praxi zůstává nejvýraznějším problémem slabé postavení obětí trestných činů, včetně násilí z nenávisti, a to jak legislativně vzato, tak v praxi trestního řízení. Zároveň je problémem nedostatečná evidence trestných činů z nenávisti. Základními doporučeními jsou:

- Rekodifikovat právní úpravu směrem k posílení práv obětí.

- Zlepšit přístup policistů k obětem s cílem zamezit sekundární viktimizaci.

- Podpořit nezávislý monitoring násilí motivovaného nenávistí a dále oficiální statistiky rozdělovat dle etnicity oběti či jiného důvodu.

Podrobnou zprávu týkající se České republiky najdete ZDE

Zprávu o celoevropské situaci ohledně rasismu a diskriminace najdete ZDE




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/23800
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003