Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 13.11.2019 04:20

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12-03-2011  Jana Šustová, Jana Šustová, Silvie Mikulcová, Jiří Fremuth

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každou sobotu od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes vás aktuálně zavedeme do Nového Bydžova. Ohlédneme se za smutnými okolnostmi prvního hromadného transportu protektorátních Romů do Osvětimi a představíme romskou školku. Samozřejmě nebude chybět celá řada romských písní a muziky.

Mangav tumenge šukar rati. Anas tumenge aktuálna informacii. Adadžives povakerava pal o than Bydžov. Šunena nevipen pal o Hodonínkus the anaha tumenge report palo romani the lakery analýza.


=[ Reportáž ]=
Novým Bydžovem pochodovali neonacisté
Víc než 400 příznivců krajní pravice dnes prošlo Novým Bydžovem na Královéhradecku. V pochodu se jim pokusilo zabránit 200 Romů a dalších odpůrců neonacismu a rasismu. Ty ale policie z trasy ohlášeného pochodu vytlačila. Při zásahu policejních těžkooděnců byl podle policie zraněn jeden demonstrant. Podrobnosti má Jiří Fremuth.

Neonacisté v Novém Bydžově (Foto: Filip Jandourek) Policie kontrolovala všechny příjezdy do Nového Bydžova hned od rána. Ještě dopoledne zabavila několik baseballových pálek, sekerku nebo plynovou pistoli.

“Jeli jsme sem ke známým na návštěvu.”

Říkal jste, že Vám vzali nějaké násady...

“Ano. Nevíme proč.”

Proč jste je měli?

Neonacisté v Novém Bydžově (Foto: Filip Jandourek) “Strejda je měl do práce, dělá kopáčské práce. Nevíme, o co jde.”

“Je to kvůli tomu, k jaké patříme menšině. Naše menšina je v této zemi jenom utlačovaná, nic víc.”

Do města se od rána sjížděli příznivci obou táborů. Na protifašistické shromáždění přijeli Romové z celé země.

Přijeli jste podpořit Romy až z Karviné. Proč jste jeli takovou dálku?

“Protože se jedná o Romy, je to samozřejmé. Pocítili to už Romové v Janově a nechceme, aby se to stalo tady.”

Co tady chcete dělat?

Odpůrci neonacismu v Novém Bydžově (Foto: Filip Jandourek) “Budeme tady jen blokovat určité části, kde bydlí Romové, a chránit romské rodiny.”

Před jedenáctou dopoledne se u bydžovského hřiště sešlo asi 200 Romů a dalších odpůrců krajní pravice.

“Odjely ženy a děti a místí chlapi všichni zůstali,” říká předák místních Romů Štefan Mitál.

Pochod svolal Drahomír Radek Horváth:

Policejní těžkooděnci v Novém Bydžově (Foto: Filip Jandourek) “Chceme dosáhnout toho, aby neonacisté nepochodovali trasou, kterou jim povolil starosta Nového Bydžova, respektive místní samospráva, protože tato trasa je přímo v lokalitách obývaných Romy. A pan starosta jim tuto trasu povolil, nejenom Dělnické straně sociální spravedlnosti, ale všemu tomu odpadu, který s DSSS bude dneska tímto městem pochodovat, mám tím na mysli Autonomní nacionalisty, Národní odpor a jinou svoloč.”

O několik set metrů dál, na Masarykově náměstí, se začali scházet příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti. Někteří z bydžovských akci krajní pravice přivítali:

“Myslím si, že pro tyto obyvatele je taková demonstrace prospěšná, aby se nepřizpůsobivé menšině dalo najevo, že tady jim skutečně nepokvete pšenice.”

“Dobře, souhlasím s tím, protože to, co se tady děje, skutečně není fér.”

Společné shromáždění Romů a antifašistů se nakonec z taktických důvodů změnilo na náboženské procesí, jako takové se nemuselo držet ohlášené trasy. Kolem poledne se odpůrci krajní pravice zastavili v jedné z ulic, kudy se chystala Dělnická strana pochodovat.

“Přímo za rohem je ulice Na Šalejích. Neonacistům jde nejvíc o to, aby tudy prošli, protože tam jsou domy obývané chudými Romy. A ty chtějí postrašit,” vysvětluje za organizátory Miroslav Groš.

Dělnická strana odmítla trasu pochodu změnit. Policisté několikrát vyzvali odpůrce neonacismu, aby místo opustili, když se tak nestalo, vytlačili je.

Potyčka v Husově ulici (Foto: Jiří Fremoth) “Policie začala házet rozbušky, rozběhli se koně. Došlo tam k úplně zbytečnému fyzickému ataku, a to i na dívky.”

“Normálně se na nás rozjeli s koňmi.”

Jste nějak zraněný?

“Dostal jsem jen přes záda, ale začali tam mlátit i ženské.”

Takto popisují razantní akci účastníci blokády. Mluvčí policistů v Královéhradeckém kraji Ivana Ježková říká, že zásah byl na místě a že zabránil střetu obou táborů:

“Sedm osob bylo zajištěno pro neuposlechnutí výzvy a jedna osoba byla po kontaktu s koněm zraněna. Ta byla převezena k lékařskému ošetření.”

Samotný pochod Dělnické strany se pak obešel bez incidentů. Když pravicoví radikálové procházeli kolem svých odpůrců, oddělovaly oba tábory policejní kordony. Kolem třetí odpoledne pak začali neonacisté i antifašisté z města odjíždět. Policie ale ve městě zatím zůstává.

Iveta Demeterová (studio):
Bezpečnostní opatření ve městě nadále pokračují a tisková mluvčí královéhradecké policie zatím neumí odhadnout, kdy by nasazení policistů v Novém Bydžově mohlo skončit. Jiří Mašek ze záchranné služby ČTK řekl, že zraněný muž je mimo ohrožení života.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.04.2011Proč sílí extremistické útokyO Roma Vakeren
02.04.2011Soužití obyvatel v obci ObrniceO Roma Vakeren
17.03.2011Stanovisko Českého helsinského výboru k Novému BydžovuZprávy ze života Romů
13.03.2011Policie obvinila 13 extrémistů z výtržnictví v Novém BydžověZprávy ze života Romů
12.03.2011Novým Bydžovem prošlo na 400 pravicových extremistůZprávy ze života Romů
02.03.2011Výzva k účasti na shromáždění: Nový Bydžov není sám!Zprávy ze života Romů
19.02.2011Neonacisté chystají míting v Novém BydžověO Roma Vakeren
14.02.2011Prevence nebo represe? V Novém Bydžově řeší problémy s RomyZprávy ze života Romů
22.01.2011V Novém Bydžově se majorita cítí být ohrožená minoritouO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů do Osvětimi
V pondělí uplynulo 68 let od prvního hromadného transportu protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi. Při této příležitosti brněnské Muzeum romské kultury už tradičně uspořádalo pietní shromáždění k připomenutí této tragické události. Zúčastnila se ho i Jana Šustová.

Ombudsman Pavel Varvařovský při pietním aktu v MRK (Foto: Jana Šustová) První masový transport protektorátních Romů do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi se uskutečnil 7. března 1943. Zahrnoval více než tisíc romských mužů, žen a dětí všech věkových kategorií, kteří pocházeli z Brna a nejbližšího okolí. Historik Muzea romské kultury v Brně Michal Schuster k události uvádí:

Chlapec z muzejního klubu čte svědectví o holocaustu Romů z knihy Karla Holomka Dávné vzpomínky (Foto: Jana Šustová) “Tento transport byl součástí finálního nacistického řešení tzv. cikánské otázky v Evropě, které bylo stanoveno Osvětimským výnosem z prosince 1942, který určil, že všichni Romové z Evropy mají být transportováni na jedno místo, a to tedy Osvětim – Březinka (Auschwitz – Birkenau).”

V Brně se celá akce soustředila do Masné ulice.

Romští hudebníci doprovodili pietní akt v MRK (Foto: Jana Šustová) “Bylo určeno sběrné místo, které mělo být blízko železnici, aby to vše bylo snazší. V Brně to bylo v Masné ulici. Byly tam objekty bývalých stájí a policie. V těchto objektech byli Romové na počátku března 1943 postupně shromažďováni, aby potom byli odvezeni nákladními vagony z nedalekých městských jatek.”

Následný osud všech deportovaných Romů byl tragický.

“Na základě evidenčních knih, které se dochovaly v osvětimském táboře, víme, že většina z nich nepřežila.”

Transport z Brna však nebyl za války jediný, Romové byli za smrtí odváženi i ze dvou tzv. cikánských táborů a z jiných míst na území Protektorátu.

Pamětní deska k transportu (Foto: Jana Šustová) “Od poloviny roku 1942, kdy bylo přijato nařízení o potírání cikánského zlořádu, bylo určeno, že část Romů z Protektorátu bude umístěna v nově vzniklých tzv. cikánských táborech, pro Čechy to byly Lety u Písku, pro Moravu to byl Hodonín u Kunštátu. Do těchto táborů už od srpna 1942 směřovaly první transporty Romů. Ti zde byli umístěni. Větší část Romů byla ale ponechána zatím na svobodě pod policejním dohledem s tím, že budou transportováni později, a to rovnou už do vyhlazovacího tábora v Auschwitz, a tak se právě také stalo v březnu. Transporty byly během jara vypravovány nejen z Brna, ale i z dalších měst a obcí. Poté následovaly transporty z protektorátních cikánských táborů, tedy z Letů a z Hodonína.”

Dětský sbor z muzejního klubu (Foto: Jana Šustová) Pietní shromáždění připomínající první hromadný transport protektorátních Romů z Brna a dalších částí Moravy do Osvětimi se v prostorách Muzea romské kultury konají od roku 2004. Předtím se vzpomínková akce realizovala u jedné z budov bývalého shromaždiště transportovaných Romů v Masné ulici, kde byla v roce 2000 umístěna pamětní deska. Po demolici celého komplexu v Masné ulici byla deska umístěna v prostorách Muzea romské kultury v jednom ze sálů stálé expozice, který je věnován holocaustu Romů. Letošní pietní akt svým zpěvem doprovodily romské děti z muzejního klubu.

/děti zpívají romskou hymnu/

Předseda Židovské obce v Brně Pavel Fried (Foto: Jana Šustová) Pietních aktů za oběti romského holocaustu se tradičně zúčastňují také představitelé židovské komunity. Při pondělním setkání v Muzeu romské kultury předseda Židovské obce v Brně Pavel Fried ocenil právě vystoupení malých dětí:

“Velice mile mne překvapily ty děti a celková radostná atmosféra, která z nich vyzařovala. Bylo vidět, že se tato komunita někam posunula, že tu vyvstává naděje pro další generace. Myslím si, že to je velice důležité.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
30.01.2016Krátký dokument o romském holocaustu najdete na webu Moderní dějiny a na DVD ke knize Holocaust a jiné genocidyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Školka sdružení Centrom pomáhá romským dětem s přípravou na vstup do školy
Mít školku přímo v domě, to je téměř nesplnitelný sen mnoha rodičů. Jedna taková ale funguje v Ostravě, přímo v jedné z tamních sociálně vyloučených lokalit. Provozuje jí sdružení Centrom. Dopoledne si tam hrají malé děti, odpoledne se tam pak doučují školáci. Jejich učitelce totiž jde hlavně o to, aby děti měly šanci na dobré známky a kvalitní vzdělání. Více Silvie Mikulcová.

Dobrý den, děti.

“Dobrý den!” /hromadný pozdrav dětí/

Vstupuji do takové, řekněme, netypické školky v Ostravě v Sirotčí ulici.

Řekneš mi, jak se jmenuješ?

“Páťa.”

A co tady teď děláte?

“Kreslíme krtečka, a pak se budeme dívat...”

... na krtečka! Ale ty máš před sebou takový hezký obrázek, a to je právě krteček se svým velkým kamarádem. Kdo to je?

“Zajíček.”

S paní učitelkou Janou Krhutovou teď usedáme na takovou malou lavičku...

“Patříme pod tzv. sociálně aktivizační službu. Chodí sem i maminky, pomáhají dětem, seznamují se s prací, kterou tu děláme, poznávají výsledky...”

Jana Krhutová mi vysvětluje, že se tady děti učí, stejně jako v jiných školkách, třeba malovat a stříhat. Mnohem větší důraz se ale klade na jazyk.

“Učíme se pokud možno správně mluvit česky, protože je to, jak říkám, atypické prostředí, ony mluví částečně romsky a částečně česky. Snažím se tedy, aby se naučili správně vyslovovat, pojmenovávat jednotlivé předměty. Učí se základům společenského chování, pozdravit, přivítat se. Poznávají okolní svět, veškeré všeobecné znalosti. Povídáme si o přírodě, o lidech, o dětech. Poznávají, jak se žije v kolektivu. Umějí o tom i hezkou básničku.”

Děti, a řeknete mi tu básničku?

“Ano... Jo...” /děti vykřikují/

Tak, už se nám tady seběhlo dva... čtyři... šest... sedm dětí. Počítám správně! Paní učitelko, a co to bude za básničku?

“No, o kamarádství. Učíme se ji a pořád si ji opakujeme.”

“Kamarád, kamarád,
to je ten, kdo mě má rád.
Pomůže mi, poradí,
po ruce mě pohladí...”
/děti společně s paní učitelkou/

Děti, a umíte i nějakou písničku?

“Ano.” /děti vykřiknou/

/děti zpívají písničku Skákal pes/

Ředitelky ostravského CENTROMU Ivany Nesétové se ptám, jak jsou jejich malí absolventi úspěšní:

“Naše děti jsou stoprocentně úspěšné. Žádné nebylo přeřazené do zvláštní školy. A ještě možná specialitou této školky je, že chodí i rodiče a že my chodíme i k rodičům. Rodiče tedy docházejí a učí se učit s dětmi. Učí se třeba, jak se píšou čárky a podobně. Je to tedy důležité.”

Jana Krhutová připouští, že práce s romskými dětmi je o něco náročnější. Jako učitelka se jim musí maximálně věnovat. Výsledky ale, podle ní, stojí za to.

“Jsou živější, o poznání. Mám ale možnost se jim intenzivně věnovat právě proto, že je to jen určitá skupina dětí. Docházka sice nebývá pravidelná, kdybychom si tady ale sedli, dokážu Vám o každém dítěti individuálně povídat, co mu pomůže, jaké má slabiny, v jakém prostředí žije. Mám tedy nesmírnou možnost pracovat s těmi dětmi individuálně, působit na ně. Jsou všichni velice šikovní, už vědí, co se po nich ve škole chce. Myslím si, že má svůj účel, že jsou děti k něčemu vedeny, poznávají nové věci. I když je to jiné prostředí, protože škola, to je zase jiné prostředí.”

V této mimořádné školce je zapsáno 20 dětí. Průměrně se jich tady každý den sejde 10.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2012Ostravský Centrom nabídl šanci na lepší bydleníO Roma Vakeren
30.09.2005Ostravské sdružení Centrom pomohlo k bydlení několika romským rodinámO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Památník v Hodoníně u Kunštátu bude skromnější, než se plánovalo
Už před dvěma lety vláda schválila projekt Mezinárodního vzdělávacího a konferenčního centra o romském holocaustu, které mělo vzniknout v Hodoníně u Kunštátu, kde za 2. světové války byl internační tábor pro Romy. Minulý týden ho však kabinet prohlásil za příliš finančně náročný a podle jeho návrhu má na místě vzniknout Památník romského holokaustu. O záměru hovořila Jana Šustová s Evou Bartoňovou, státní zástupkyní a náměstkyní ministra školství.

Původní barák pro vězně v Hodoníně u Kunštátu (Foto: Jana Šustová) Jaký je teď nový plán s památníkem v Hodoníně u Kunštátu? Určitě je zredukovaný. Jak bude to pietní místo vypadat?

“Ano, máte pravdu. Nový záměr k tomuto místu byl projednán vládou minulý týden. Návrh je sice zredukovaný, myslím si ale, že myšlenkově zůstává stejně silný jako mezinárodní konferenční centrum. To bylo plánováno, že bude vybudované za více než 120 milionů. Počítalo se s tím, že tam bude 19 nebo 20 lidí, někteří z nich měli fungovat jako obsluha. Museli jsme samozřejmě počítat s tím, že naše finanční zdroje jsou omezené. Přesto si myslím, že současný návrh je velmi rozumný. Naplňuje ambici daného místa, samozřejmě místa pietního, místa k tomu, aby zde mohly být výstavy, které budou připravovány ve spolupráci s Muzeem romské kultury, aby zde mohla být realizována setkání mladých lidí, kteří samozřejmě o holocaustu, o romském holocaustu, o holocaustu jako tématu nemají mnoho co do vnímání, protože ho, samozřejmě, naživo nezažili. Připravili jsme tedy takovýto záměr. Zároveň jsme připravili, po projednání ve vládě, návrh na vytvoření expertní skupiny. Jsme také připraveni oslovit vysoké školy různého typu, například České vysoké učení technické, Masarykovu univerzitu, Karlovu univerzitu a další, aby ze svých řad vygenerovali studenty, kteří by vytvořili tým. Ten by se zabýval tím, jak pojmout toto území. Myslíme si, že by to mohlo dané území oživit a dát mu, řekněme, novou jiskru, která samozřejmě musí ctít to, co tam je, a tím je míra piety.”

Rekreační chatky v Hodoníně u Kunštátu (Foto: Jana Šustová) A co se chystáte udělat v letošním roce?

“V letošním roce se určitě pokusíme to území vyčistit. Když říkám vyčistit, myslím tím od chatiček, které tam jsou. Zároveň je tam zbytek po rekreačním středisku, které tam bylo. Myslím si, že tohle bychom měli zvládnout v letošním roce. A v příštím roce by mělo být dobudováno to, co je naplánováno.”

Kolik tam asi bude budov?

Eva Bartoňová (vepředu uprosřed) mezi účastníky pietního aktu v Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) “Nepředpokládáme vybudování žádné nové velké budovy. Protože tam ale kdysi byly dřevěné baráky, baráky lágrového typu, kde ti lidé přebývali, myslíme si, že by to, když už, měly být spíše repliky těchto objektů. V daném místě, kdo tam byl, tak ví, jsou terénní vlny, které umožňovaly, že dané objekty byly postaveny v těchto rovinách. Chceme něco podobného, napodobit to, co tam bylo původně, když tam byli ti lidé internováni.”

Kolik bude zaměstnanců v novém projektu?

Součástí rekreačního areálu v Hodoníně u Kunštátu byl i bazén (Foto: Jana Šustová) “Bude to minimální počet lidí. Předpokládáme, že by tam měli být dva lidé. Po zakoupení, řekněme, daného území, ministerstvo celý objekt 24 hodin denně střeží. Celý areál je tedy zabezpečen. Co se týče odborných spolupracovníků, ti by měli být v omezeném počtu. Samozřejmě, že v letním období, podle toho, jak se zaběhne využívání celého prostoru, bychom mohli spolupracovat například i se studenty, v podstatě podobně, jako je to na hradech a zámcích.”

Chystáte se nějak spolupracovat s Muzeem romské kultury? Toto muzeum se totiž celá léta zasazovalo o to, aby v Hodoníně u Kunštátu vznikl důstojný památník obětem romského holocaustu. A teď je z toho projektu jakoby nějakým způsobem vystrnaděno...

Mše v Hodoníně u Kunštátu za oběti romského holocaustu (Foto: Jana Šustová) “Byla bych strašně nerada, kdyby to bylo takto vnímáno. Já osobně jsem tuto otázku znovu otevřela, protože jsem tento materiál obhajovala na vládě. Zajímalo mne, jestli členové vlády nechtějí přehodnotit to, protože Muzeum romské kultury je subjektem, který je připraven to realizovat. Prošlo to v podobě, v jaké to odsouhlasila před několika lety. Čili na Vaši přímou otázku: Ano. Jednoznačně. Bez spolupráce s Muzeem romské kultury nikdy nemůže být tento projekt úspěšný. Čili jednoznačně ano.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.05.2015Za 2. světové války prošly koncentračním táborem v Hodoníně u Kunštátu tisíce lidíO Roma Vakeren
30.08.2014Většina Romů z transportu z Hodonína u Kunštátu zahynula v OsvětimiO Roma Vakeren
04.08.2014Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu Romů v Hodoníně u KunštátuZprávy ze života Romů
31.08.2013Bývalý tzv. cikánský tábor v Hodoníně u Kunštátu byl uznán církevní památkouO Roma Vakeren
18.08.2013V Hodoníně u Kunštátu uctili památku Romů, kteří tam zahynuli za druhé světové válkyZprávy ze života Romů
17.08.2013Pietní shromáždění k uctění obětí holocaustu RomůZprávy ze života Romů
25.08.2012Hodonínem u Kunštátu prošlo během války přibližně 1400 osobO Roma Vakeren
19.08.2012V Hodoníně u Kunštátu uctí památku obětí romského holocaustuZprávy ze života Romů
14.08.2012V Hodoníně u Kunštátu bude na den zpřístupněna expozice o internovaných RomechO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Jaká je budoucnost romštiny?
Ani dnes nebudou chybět zajímavosti z romského jazyka, ale trochu jinak. Seminář romistiky filosofické fakulty Univerzity Karlovy se zabýval Analýzou Kvantitativní a kvalitativní jazykové situace Romů v ČR. Jak to tedy s vývojem romštiny do budoucna vypadá a v jaké formě se analýza uskutečnila – na to se Iveta Demeterová zeptala asistenta projektu Pavla Kubaníka.

Romské děti (Foto: Jana Šustová) “Analýza byla prováděna formou dotazníku, a poté dlouhodobějšího pobytu v terénu. Dotazníky jsme předem vymysleli, rozdělili je do několika okruhů. Výzkumníci poté vyráželi do terénu a hledali tam romské respondenty. Měli jsme poměrně hrubý přehled o tom, jak jazyková situace romštiny vypadá v tom či onom městě, podle toho jsme si vybírali lokality, které nyní navštívíme. Chtěli jsme, aby v tom vzorku bylo zastoupeno několik generací z jedné rodiny. Zajímal nás totiž především posun v používání a předávání romštiny v jednotlivých generacích dané rodiny.”

Jaké otázky byly v dotazníku použity?

“Dotazník měl několik okruhů. Jednak zjišťoval jazykovou historii rodiny, jaké jazyky uměli prarodiče, rodiče, jaké jazyky umí partner. Poté jsme zjišťovali jazykovou výbavu samotného respondenta, včetně toho, jaký jazyk je pro něj dominantním, ať již co se týče užívání jazyka, tak nějakého citového vztahu k tomu jazyku, jestli ten jazyk učí dále svoje děti. Nakonec byly otázky spíše zaměřené především postojově.”

S kolika respondenty byly vedeny rozhovory?

“Respondentů bylo přes 300. Byli to jak ne-olašští, tak olašští Romové. Byl to jeden z našich záměrů, více se podívat i do olašské komunity.”

Analýza se prováděla jen v České republice, nebo i na Slovensku?

“Zaměřovali jsme se jen na Českou republiku. Zajímalo nás totiž, na kolik se romština udržuje, na kolik se už preferuje čeština, jaké jsou rozdíly mezi olašskými a ne-olašskými Romy. Pouze jsme se ptali, kdy která rodina do České republiky přišla, protože permanentně připomínat slovenský původ také nemusí být každému po chuti.”

K jakému závěru jste došli?

“Závěr není až tak překvapivý. Potvrdilo se to, že romština ztrácí pozici mateřského jazyka, alespoň u ne-olašských Romů. Mezi ne-olašskými dětmi je zhruba třetinový podíl dětí, které ten jazyk ovládají na komunikační úrovni. To je pro vývoj jazyka dost neblahá skutečnost, protože čeština má vždy, alespoň právě mezi ne-olašskými Romy, dominantnější pozici.”

Dojde v následujících 10-ti, 20-ti letech, dle respondentů, k výrazné změně v užívání romštiny?

“V rozhovoru jsme se ještě příliš nedotkli olašských Romů, u kterých se jazyk opravdu stále předává. Olašské děti se většinou učí romštinu jako první jazyk, a následně se učí češtinu. U ne-olašských respondentů, respektive někteří respondenti si myslí, že romština, nebo alespoň jejich dialekt romštiny je odsouzen k zániku a během 20-ti let se přestane tímto jazykem mluvit, protože už teď takto mluví jen starší Romové. Jiní si to nepřipouštějí, což samozřejmě v některých městech může být i pravda.Ve všech městech není stejná situace. Může v tom ovšem hrát důležitou roli i to, že Romové si přejí, aby se to nestalo. Odhad situace je tedy ovlivněn tím, že berou romštinu jako určitou hodnotu, která by neměla zaniknout, ačkoli sami třeba na své děti už romsky nemluví.”

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
08.04.2014Speciální romské třídy na školách a romština jako pomocný vyučovací jazyk - zbytečnost nebo šance?O Roma Vakeren
05.11.2013I romština má svůj mezinárodní den. Slaví se právě dnesZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 12. března už patří minulosti. Naladit si nás můžete ale opět v sobotu po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu a najdete nás také na internetové adrese romove.cz.

Romale, palikerav tumenge hoj sanas amenca. Šunaha pes pro aver sambat. Amenca pes dodžanena butheder. Mangav tumenge savorenge šukar rati. The žutinel tumen o Del.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/23785
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003