Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 30.08.2014 16:24

Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
03-09-2010  Marie Vrábelová, Josef Suk, Jan Pokorný, Tomáš Bystrý

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.



Vítáme Vás u pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Dnes se vydáme do Francie, kde tamní vláda ruší romská tábořiště a přiblížíme současnou situaci. Zavedeme vás také do děčínského komunitního centra, které nabízí svým návštěvníkům rozmanité aktivity. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů a spousta romské muziky.

Lačhi kijarati, čhavale, mangav tumenge bacht the sastipen. Akana šaj šunen amari - romani relacia "O Roma vakeren". Čhavale, Oven amenca, mukaha tumenge romane giľa the phenaha nevimata andalo romano dživipen.


=[ Romové ve Francii ]=
Situace Romů ve Francii
Francie už několik týdnů ruší nelegální tábořiště Romů a kočovníků. Jejich obyvatele, pokud nesplňují unijní podmínky k delšími pobytu, posílá po stovkách zpátky domů, zpravidla do Rumunska a Bulharska. Evropská komise zkoumá, jestli tím Paříž neporušuje základní práva - volný pohyb osob. Na pondělí Francie svolala pracovní seminář o imigraci. I to vyvolalo kritiku. Nezúčastní se ani Rumunsko, ani Bulharsko, jen velké státy, Řecko, Kanada a Belgie která momentálně Evropský unii předsedá. Zkusme teď popsat, co se ve Francii vůbec děje.

Foto: ČTK Repatriace Romů domů není záležitostí jenom tohoto léta. Již po tři roky opouští Francii v průměru kolem 9 tisíc osob, které tam žily bez patřičných dokladů. Podívejme se do městečka Saint Aignan, nedaleto Loiry, kde došlo ke konfliktu, při kterém se střílelo.

Na padesát Cikánů, Romů, útočilo na četnickou stanici, když četníci předtím zastřelili jednoho z nich, který se snažil ujet,“ říká mi před střeženou budovou s nápisem Gendermerie Francois Dupon, který se tudy den co den vrací z nákupu.

Tady musím vysvětlit některé termíny. Ve Francii se setkáte s názvy Gitan, Tsiganes, Manouches nebo Les Roms. Politicky korektní pojmenování Les gens du voyage, zjednodušeně kočovníci, se vžilo pro Romy, kteří s obytnými vozy křižují Francii. Města nad pět tisíc obyvatel jim mají podle zákona zřídit tábořiště se základním sociálním vybavením. Obecně se jim tu říká Les Gitanes, kdežto pojmenovaní Les Roms se používá zejména pro Romy, kteří sem přicházejí z Rumunska a Bulharska.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy (Foto: ČTK) „Káceli tu stromy,“ ukazuje mi Gérard Pognard na kmeny, které tu zbyly po nájezdu rozlícených kočovníků. Vláda usoudila, že tábory kočovníků a Romů jsou líhní kriminality, a rozhodla se nepovolená tábořiště zrušit. Pokud jejich obyvatelé nemají povolení k pobytu nebo pracovní povolení, vyhostí je. Toto opatření se setkává s pochopením. Rozumí mu i Gérard Pognard v městečku Saint Aignan.

„Říkají si Francouzi a nerespektují zákony republiky,“ pohoršuje se pan Pognard. „Je tu také portugalská komunita. S tou nejsou problémy. Dodržuje naše zákony,“ dodává.

Muž ze Saint Aignan v tom má jasno. Stejně jako řada dalších Francouzů. Kočující Romové už málokde zavadí o práci. Spíš postávají před supermarkety a čekají, jestli nezbude nějaké zboží. Starostové většinou říkají, že turisté přinášejí městům peníze, Romové jen problémy.

Foto: ČTK „Jsem levicový člověk, ale musím říct, že v tomhle má Sarkozy pravdu. Už se s tím musí něco dělat, nemůžeme tady žít ve strachu. Když jsem byl v zahraničí, taky jsem dodržoval jejich zákony.“

Francie vede intenzivní jednání s Rumunskem, snaží se jej přimět, aby se více staralo o integraci svých obyvatel. Na Evropskou komisy zase naléhá, aby 4 miliardy EU, které jdou do Rumunska z evropských fondů, země použila zejména na řešení romské otázky – na vzdělávání, na pracovní příležitosti. Francie je v názoru na tento problém rozdělena. Opozice vládu kritizuje a i vládní tábor je někdy v rozpacích. Například ministr zahraničních věcí Bernard Kouchner.

„Obraz Francie v zahraničním tisku utrpěl, proto jsem to vysvětloval našim velvyslancům i antidiskriminačnímu výboru OSN,“ řekl v rádiu francouzský ministr zahraničí. O demisy uvažoval, mluvil o ní i s prezidentem Sarkozym. V rozhovoru přiznal, že „je jasné, že nelegální přisídlenci jsou pro Francii někdy problémem. Platí unijní pravidlo, kdy po třech měsících musí kdokoli z cizinců na území jiného státu prokázat, že má stálý příjem.“ Pravdou ale také je, že hodně Romů říká, že se z Rumunska do Francie zase vrátí.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.07.2013Francouzský poslanec opustil stranu. Snesla se na něj kritika za výroky o Hitlerovi a RomechZprávy ze života Romů
13.07.2013Marcel Courthiad: "Kdy Romové nerozumějí jeden druhému? Když nechtějí..."O Roma Vakeren
21.11.2012Romové vyhoštění z Francie se chtějí vrátit zpět. V Rumunsku prý zemřou hladyZprávy ze života Romů
21.11.2012Romové musí změnit mentalitu, tvrdí v exkluzivním rozhovoru pro ČRo poradce rumunského premiéraZprávy ze života Romů
11.11.2012Rumunští herci hrají v romštině. Dočkali se i výhrůžekZprávy ze života Romů
13.09.2012Francie hodlá pokračovat v deportaci Romů. Kritiku AI odmítáZprávy ze života Romů
03.09.2012Zdeněk Velíšek: Úřady a RomovéZprávy ze života Romů
14.08.2012Hollande čelí kritice kvůli vyklízení romských osad. Nedodržel prý předvolební slibZprávy ze života Romů
19.03.2012Muzeum na kolečkách a černá SáraZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Právní poradna: Dluhy
V následujících minutách je ale na řadě právní poradna. Do té zašla Marie Vrábelová, aby se zeptala právníka Miroslava Humla, jak z malých dluhů narůstají velké a jak tomu předejít.

„Nejčastějším problémem je vznik dluhu deliktní činností, např. jízdou mhd na černo. Pokud pokutu nezaplatíme, dostaneme se z původního dluhu 1000 Kč, když připočteme náklady spojené s vymáháním a další poplatky, například v horizontu 5 až 7 let na částku okolo 12 tisíc korun. Z toho bohužel úniku, proto dopuručuji pokutu včas zaplatit.“

Upozorňuje na dluh upomínka?

„Na zaplacení musíte myslet sama. V případě nezaplacení uložené pokuty upomínky nechodí, její funkci plní první výzva k zaplacení nebo složenka splatná do 14 dnů.“

Za jak dlouho tedy budu upomenuta? Až soudem?

„Velmi často až soudním rozhodnutím.“

Pokud dojde k exekuci, dostanu nejprve doporučený dopis nebo přijde její vykonání zcela nečekaně?

„Obvykle dostanete od soudu platební rozkaz, ve kterém bude zahrnuta původní dlužná částka, úroky z prodlení plus další sankční poplatky s tím spojené. Splatnost je do tří dnů od právní moci rozsudku, která nabývá až po uplynutí odvolací lhůty. V reálu jde přibližně o polovinu měsíce. Pokud v této lhůtě dluh nezaplatíte, vzniká oprávněnému právo podat návrh na zahájení exekučního řízení.“

Mohlo by se stát, že někde něco dlužím, ale vůbec o tom nevím? Kde se tyto informace dají zjistit?

„Stát by se to nemělo. Jestliže Váš dluh vznikl například ze smlouvy, kterou jste nikdy nepodepsala, tak v případě zahájení soudního řízení musí žalující strana prokázat existenci pohledávky. Bude-li prokazování zpochybnitelné, nemůže po Vás soud nic vymáhat. Uvedu konkrétní případ. Existuje firma, které rozesílají lidem letáčky s výzvou k okamžitému zaplacení dluhu ve výši 606 korun, aniž by si od nich kdokoliv něco objednal. Společnost sází na poctivost lidí, kteří chtějí mít své finance v pořádku a raději částku zaplatí, než aby see dostali do problémů. Správným řešením je ale podat na tuto firmu a jí podobné trestní oznámení nebo naopak nebát se být zažalován, protože nikdo na Vás nemůže vymáhat dluh, který nemáte.“

Nemusím tedy nic prokazovat?

„To je úkolem žalující strany.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2013Když nás navštíví vymahač dluhů...O Roma Vakeren
06.04.2013Vyhlášení osobního bankrotuO Roma Vakeren
23.02.2013Pozor na půjčky!O Roma Vakeren
02.02.2013Od Nového roku platí nová pravidla pro exekutoryO Roma Vakeren
07.08.2012Nový web Dluhový labyrint nabízí informace z oblasti dluhůZprávy ze života Romů
31.08.2011Obyvatelé osady Liščina vybudovali svépomocí sportovní hřištěZprávy ze života Romů
22.10.2010Jak jednat s exekutoryO Roma Vakeren
13.08.2010Prohraný soudní sporO Roma Vakeren
30.07.2010Jak nepodlehnout klamavé reklaměO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Společně se teď podíváme do severních Čech. Ve větších prostorách tam bude fungovat komunitní centrum v Děčíně - Boleticích. Právě v této městské části mají výrazné zastoupení Romové. Peníze na rozšíření a nové vybavení město získalo z programu prevence kriminality. Zařízení bude sloužit i dalším obyvatelům sídliště. Do Boletic se vydal Josef Suk.

Foto: www.decin.cz „Boletické centrum se dosud věnovalo především romským dětem a mládeži,“ připomíná ředitel děčínské městské policie Marcel Horák: „Chtěli jsme, aby komunitní centrum rozšířilo svou činnost i na dospělé Romy tak, aby zde mohli získávat poznatky potřebné k životu, například jak se se svými dětmi učit.“

Zástupce ředitele městské policie Tomáš Pavlík k tomu dodává:

„Opravdu nám jde především o zatraktivnění komunitního centra, právě pro tuto rizikovou skupinu.“

Otázka pro ředitele komunitního centra Miroslava Grajcara: Co je třeba ještě dokončit, aby centrum mohlo začít naplno fungovat?

„Instalujeme závěsy, myjeme okna, očekáváme brigádníky na podlahy …“

Vaše centrum určitě není vyhrazenou pouze pro Romy …

Foto: www.decin.cz „Jsme otevřeni každému, kdo má chuť se přijít podívat. V září chystáme den otevřených dveří, rodiče tedy budou mít možnost podívat se, kam jejich děti dopoledne chodí.“

Objeví se zde i nové vybavení?

„Máme nakoupen sportovní materiál – dva nové pink-ponkové stoly, kulečník, stolní fotbal. Dále pět počítačových sestav, nový nábytek. Moc se těšíme na to, až vše budeme mít pohromadě.“

Mezi pomocníky patří i Miriam Lysáková. Jak jste připraveni na dospělé zájemce? Na to, že například ženy budete učit vyšívat apod.?

„Pro děti připravujeme kroužek vaření, po kterém budou mít možnost vzorky odnést rodičům domů na ochutnání. Dále tu například máme počítačový kroužek“

Na to, zda si maminka dokáže se všemi pracemi poradit, dohlíží její syn Milan. Co tě tu nejvíce baví?

„Hodně se toho naučím, třeba malovat. Je tu i kroužek českého jazyka, kde se učím pravopis.“

Foto: www.decin.cz Kroužek vaření – to je spíše pro děvčata, ale možná zláká i kluky. Umíš už sám připravit nějaké jídlo, nebo se to teprve učíš?

„Já jsem chodil do kroužku vaření už ve školní družině. Potom, co skončil, jsem začal chodit sem, do centra. Umím tedy docela dobře vařit.“

Co z tvých jídel mamince nejvíce chutná?

„Určitě šopský salát nebo krupicová kaše.“

Komunitní centrum začne sloužit svému účelu v průběhu září.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.07.2014Na žižkovském náměstí Barikád vystoupí v rámci School Break Party i mladí romští rappeřiZprávy ze života Romů
14.07.2012Městská policie v Děčíně má deset nových romských asistentů prevence kriminalityO Roma Vakeren
20.06.2012V Mělníku otevřeli nízkoprahové centrum pro děti a dospívajícíZprávy ze života Romů
21.10.2011Platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučeníZprávy ze života Romů
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
26.11.2010Turné pro nízkoprahy se zúčastnily i romské kapelyO Roma Vakeren
18.11.2010Koncert na podporu nízkoprahových klubůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

V Děčíně začne zanedlouho působit skupina dvanácti vyškolených Romů, kteří se budou starat o lidi odsouzené k alternativnímu trestu. Budou působit zejména mezi odsouzenými z řad Romů a využívat své kulturní blízkosti. Mají odsouzené přimět, aby alternativní trest opravdu vykonali, a nemuseli tak jít do vězení, což jim při nesplnění podmínek alternativního trestu hrozí.

Romské děti na Slovensku mají stále ztížený přístup ke vzdělání a slovenská vláda musí zamezit především nepřímé diskriminaci nebo zlepšit informovanost rodičů. Vyplývá to ze zprávy Amnesty International, která uvítala plán boje proti rasové segregaci ve školství zveřejěný v programovém prohlášení nové slovenské vlády. Podle zprávy stále příliš velké množství romských dětí končí neoprávněně ve zvláštních školách.

Úřad slovenské vlády zpřístupnil kondolenční knihu věnovanou obětem pondělního masakru v bratislavské čtvrti Děvínská Nová Ves. Kolem identity obětí útoku v Bratislavě policisté i politici v prvních dnech postupovali velmi opatrně. Motiv řádění střelce není ani dnes jasný. Smutek ke kondolenční listině přisli vyjádřit i členové vlády, a to včetně premiérky Ivety Radičové.

Máte-li chuť a odvahu zasoutěžit si v tanci, neváhejte a přihlašte se do soutěže Benátecký střevíc. Koná se 18. září v sále Záložny v Benátkách nad Jizerou. Je to již osmý ročník přehlídky dětských tanečních souborů, jednotlivců a romských hudebních těles. Své přihlášky můžete posílat do občanského sdružení Romano lav, Benátky nad Jizerou 1, Vaněčkova 77.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Změny pro prvňáčky v letošním školním roce
Teď Vás zveme do školy. Prázdné třídy a chodby se po dvou měsících opět naplnily. Začal nový školní rok a s ním i několik změn, se kterými přišlo ministerstvo školství. Prvňáčci by se například měli učit nové písmo nebo se do školní výuky zařadí nové předměty. Více v reportáži Tomáše Bystrého, který navštívil Základní školu na Havlíčkově náměstí v Praze.

Ilustrační foto: ČTK Prázdninám odzvonilo a školáci po dvouměsíčním volnu usedli opět do lavic. Někteří vůbec poprvé. Letos do škol přišlo o 3 tisíce více prvňáčků než loni, téměř 97 tisíc. Na základní škole na Havlíčkově náměstí, kterou najdete v lokalitě staré zástavby pražského Žižkova a jejíž žáky tvoří převážně romské děti, nastoupilo do prvního ročníku celkem patnáct žáků.

- „Chodil jsem do nultého ročníku. Učili jsme se tam kreslit, stříhat …“

- „Hodně jsem se těšila do školy. Připravovala jsem se moc dobře. Počítat umím.“

- „Jmenuju se Dan. Do školy jsem se moc těšil. Zpívali jsme básničku, říkali si zvířátka, ovoce, zeleninu. Moc se mi líbila ta básnička.“

Letos školy čeká řada novinek. Patří mezi ně například zařazování etické, taneční a pohybové, filmové a audiovizuální výchovy do výuky. Jejich zařazení je na vůli ředitelů. Další změnou je zařazení nového písma, které by mělo v budoucnu nynější písmovou předlohu nahradit tiskacím písmem.

„Pravdou je, že dnešní děti hodně pracují s počítači. Neumím si ale představit, jak se s tím vypořádají tihle nejmenší, jestli to zvládnou. Podle mě by takhle malé děti měly začínat normálním krasopisem. Nemají ještě dostatečně uvolněnou ruku a základní cviky krasopisu jsou k tomu dobré. Psaní je o uvolněnosti ruky, ladnosti pohybu, což je něco, co děti potřebují nejdříve procvičit,“ říká třídní učitelka I.A Zuzana Felixová.

Stejně jako ostatní ministerstva plánuje i ministerstvo školství ve svém rezortu škrty. Ty se dotknou například školních pomůcek, na které ministerstvo mělo vyčleněno čtvrt milionu korun. Školy by rovněž neměly navyšovat počet školních psychologů a speciálních pedagogů. Jak se škrty dotknou základní školy na Havlíčkově náměstí? Ovlivní například počet pedagogických romských asistentů, kterých má škola zatím pět?

„Konkrétní zprávy zatím nemáme a já doufám, že na počtu pedagogických asistentů se nic nezmění. Ze všech studií, které byly za poslední dobu realizovány, vyplynulo, že asistent pedagoga je potřebná a důležitá věc. Jejich zrušení by bylo jednak krokem zpátky a zároveň krokem proti školským reformám, které by měly nastat, jako například inkluze ve školách,“ vysvětluje ředitelka školy Irena Meisnerová.

Škola se dlouhodobě věnuje vzdělávání romských žáků a žáků z méně podnětného rodinného prostředí. Pro ně se podařilo vytvořit komplexní výchovně - vzdělávací program.

„Jeho součástí jsou v každém případě naši pedagogičtí asistenti, kterých máme pět, ale rozhodně bychom jich uživili více. Dále máme přípravné třídy, které jsou zcela zaplněné, aniž bychom jim museli dělat reklamu. Rodiče si to většinou mezi sebou řeknou sami. Nejdůležitější je to, že v našich třídách je menší počet dětí. Můžeme se jim tím pádem více věnovat a vlastně i naplňovat inkluzi, o které jsem již mluvila.“

Škola šestnáctým rokem organizuje pro předškoláky nulté ročníky.

„Problémem je, že děti většinou pocházejí ze sociálně slabých rodin a nechodí do mateřských školek. V přípravném ročníku je tedy učíme tomu, co se běžně vyučuje v mateřských školkách. Děti jsou pak lépe připraveny. O úspěchu svědčí právě to, že nemáme žádný problém se znovu zaplněním nultých ročníků.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
S Fedorem Gálem o koncertu pro Natálku
Natálce byly necelé dva roky, když v noci na její postýlku vletěla zápalná láhev. Osmdesát procent spáleného těla, měsíce v komatu a umělém spánku, desítky těžkých operací. Přežila. Byl to záměrný a promyšlený útok. Útok na domácnost, kde žila nic netušící rodina, včetně čtyř malých holčiček. Útok, který podle obžaloby provedli z rasistických důvodů mladí neonacisté. Útok z čiré nenávisti. V kostele U Salvátora v Praze bude 18. září koncert právě pro Natálku od 19 hodin. Bližší informace podal Marii Vrábelová jeden z organizátorů sociolog Fedor Gál.

„Koncert pro Natálku je součástí velkého nadačního projektu. Rádi bychom jí pomohli nejenom tímto charitativním koncertem, ale jde nám hlavně o pomoc dlouhodobou – s operacemi, s léčbou, se vzděláním. Kromě koncertu projekt zahrnuje televizní dokument České televize a internetové stránky www.pribehnatalky.cz. Až Natálka vyroste, stránky jí věnujeme, aby mohla v psaní svého příběhu pokračovat sama. Na akci se podílí spousta lidí. Koncert je pouze krůčkem na dlouhé Natálčině cestě.“

Proč jste se k této činnosti rozhodli? Pro Natálku již byla uspořádána řada sbírek, Vy říkáte, že toto je dlouhodobý projekt …

„Když jsem se poprvé dozvěděl, co se stalo ve Vítkově, tam mi bylo hned jasné, že nemůžu zůstat jen tak sedět a nic nedělat. To pro mě není. Útok na Romy? Podle mě spíše útok na lidství! Útok na dítě! Projev neuvěřitelné zloby, agresivity a nenávisti. To není romský problém. To je můj problém! Oslovil jsem proto Martina Hanzlíčka, se kterým dlouhodobě spolupracuji a který je vynikajícím režisérem a člověkem, plus další lidi a připravili jsme komplexní projekt pro Natálku.“

Kde bude koncert pro Natálku a jak bude probíhat?

„Představení se uskuteční v kostele U Salvátora v Salvátorské ulici. Program je jednoduchý. V úvodu se představí Kumar Vishwanathan, který je známý tím, že pomáhá Romům v Ostravě. Dále zahraje skupina Živé kvety ze Slovenska, která v Čechách možná tolik známá není. Frontmenka skupiny Lucia Piussi a Petr Bálik složili pro tuto příležitost nádhernou píseň Hranice, zcela zdarma. Hrát budou asi 40 minut. Rozhodně akci nepřipravujeme tak, aby v prvních řadách seděli špičkoví politici a kolem bylo hejno novinářů. Pokud přijdou, budeme rádi, ale není to koncert pro celebrity. Není to kampaň pro řešení romského problému nebo politická kampaň. Je to pro Natálku.“

Natálka o tom ví, že pro ni něco takového pořádáte? Bude tam?

„Natálka o tom ví a bude tam nejenom ona, ale i celá její rodina, její sestry, maminka Anička – to je neuvěřitelně statečná žena, klobouk dolů.“

Drží jejich rodina pohromadě?

„Nejenom to, oni jsou integrováni láskou. Ne majetkem, ne vlastnictvím, žádným papírem o manželském svazku, ale láskou, která byla stejně důležitá jako péče lékařů.“

Na co použijete výnos z koncertu?

„Chceme, aby vše proběhlo naprosto transparentně, aby nevznikla ani vteřina pochybností. Tedy svěřili jsme se do rukou profesionální agentury, která zřídila konto s názvem Natálka. Nominováni byli čtyři lidé, kteří budou rozhodovat o tom, na co budou peníze použity - na lékařskou péči, na léky a na vzdělávání. Když hovořím o vzdělávání, nemyslím tím vysokou školu, vždyť to dítě má teprve tři roky. Myslím tím, že se bude moci s rodinou podívat do Prahy, bude mít možnost komunikovat s lidmi, dostatek dětských knih atd.“

Těší se Natálka na koncert?

„Natálka je dítě, které se učí znovu chodit, znovu mluvit, smát se ... ale zbytek rodiny, její sestry, ty se těší moc.“

Nebojí se Natálka lidí?

„Bojí.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.04.2014Pět let po žhářském útoku ve Vítkově malá Natálka stále trpíO Roma Vakeren
18.01.2014Natálka Kudriková půjde na podzim do školyO Roma Vakeren
20.10.2013Vítkovští žháři dostali výjimečné tresty před čtyřmi lety. Popálená Natálka kvůli útoku stále trpíZprávy ze života Romů
05.08.2013Lída Rakušanová: Tolerance rasismu je živnou půdou extremismuZprávy ze života Romů
30.07.2013Jsme druhý Duchcov, stěžují si obyvatelé Úpice. Požadují řešení problémů s RomyZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
13.07.2013Jaká je situace na českobudějovickém sídlišti Máj v druhém červencovém týdnu?O Roma Vakeren
29.05.2013Obyvatelé Duchcova vyšli do ulic, kvůli nedávnému útoku se bojí o svou bezpečnostZprávy ze života Romů
08.12.2012Martin Hanzlíček natočil dokument 35 měsíců s NatálkouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

O Roma vakeren s datem 3. září už je minulostí. Naladit si nás ale můžete opět v pátek po 20. hodině na vlnách Radiožurnálu. Najdete nás také na internetové adrese www.romove.cz.

Romale but lošale sam, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende. Romale mangav tumenge bachtalo dživipen. Ačhen Devleha.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Demeterová a Jaroslav Sezemský.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/23511
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003