Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 05.06.2020 09:46

Jako skála, pevný a poctivý - tak vzpomínají lidé na ombudsmana Motejla
10-05-2010  Zdeňka Kuchyňová


V neděli zemřel veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Bylo mu 77 let. Za deset let se mu podařilo vybudovat úřad, který se těšil velké důvěře veřejnosti a získal respekt u dřívějších oponentů. Také on sám patřil v průzkumech veřejného mínění k nejdůvěryhodnějším osobám z ústavních činitelů.

Politologové při vzniku úřadu ombudsmana upozorňovali, že bude záležet především na osobnosti ochránce práv, zda se mu povede získat podporu veřejnosti. A to se Otakaru Motejlovi podařilo. Podle své dlouholeté spolupracovnice Anny Šabatové měl pochopení pro každý lidský příběh. V České televizi uvedla, že Motejlovo úmrtí je velkou ztrátou pro morální autoritu v rámci spravedlnosti.

Kondolenční kniha ve vestibulu Kanceláře veřejného ochránce práv, foto: ČTK "To nejdůležitější je, že založil neuvěřitelně efektivní a přitom lidskou instituci."

Respektovaný právník byl držitelem několika vyznamenání, mimo jiné stříbrné medaile Sdružení amerických právníků. V roce 2000 ho francouzský prezident jmenoval komandérem Řádu Čestné legie.

Otakar Motejl byl znám také tím, že před rokem 1989 obhajoval řadu disidentů a aktivistů nezávislých hnutí. Mimo jiné členy skupiny Plastic People of the Universe, Vladimíra Škutinu, Jiřího Rumla či Alexandra Vondru. Ten byl na konci 80. let stíhán za účast na Palachově týdnu a spoluautorství petice Několika vět. Jeho obhájce mu byl oporou od právní pomoci, až po to, že mu nosil do kriminálu cigarety, vzpomínal na Motejla, který byl znám také jako vášnivý kuřák, bývalý vicepremiér Alexandr Vondra.

Otakar Motejl, foto: ČTK Jak uvedla v České televizi, jako na právníka se na Motejla obrátila i chartistka Věra Roubalová-Kostlánová, která o víkendu převzala cenu Paměti národa.

"My jsme se potkali v roce 1978. Když byl můj muž zavřený, tak jsem sháněla advokáta a byla jsem za ním. On byl strašně laskavý a říkal mi, že toho má moc a když někoho neseženu, tak že to vezme. To byl prostě člověk, mě to přijde, jako skála, takový pevný, poctivý, pořád stejný a to je myslím hodně vzácné."

Po roce 1989 byl Otakar Motejl jmenován členem parlamentní komise pro dohled nad vyšetřováním událostí ze 17. listopadu 1989. Pak se stal předsedou Nejvyššího soudu, ministrem spravedlnosti. Po dvou letech z vlády Miloše Zemana odešel. Dal tehdy najevo, že rezignace souvisí s neúspěchem při prosazování reformy soudnictví.

Otakar Motejl Jako ochránce lidských práv se do povědomí lidí zapsal například úspěšným bojem proti kamerám v dětských ústavech či za zpřístupnění zdravotnické dokumentace pozůstalým. Zastal se také Romek, které byly za minulého režimu bez řádného souhlasu sterilizovány, a prosazoval zlepšení podmínek v léčebnách dlouhodobě nemocných. Ročně hledalo u ombudsmana pomoc přes 7 tisíc lidí. Jeho práci uznával i prezident Václav Klaus, který patřil k nejhlasitějším kritikům zřízení kanceláře veřejného ochránce práv. Před měsícem se oba setkali. Při té příležitosti Otakar Motejl vyjádřil potěšení nad tím, že prezident po deseti letech existence úřadu uznal jeho důležitost. Na úmrtí Motejla reagoval prezident slovy, že ztrácíme jednoho z mohykánů naší polistopadové politiky, který byl ve špičkových funkcích celých 20 let.

Anna Šabatová V jednom z rozhovorů pro Radio Česko z konce března si Otakar Motejl postěžoval, že propásl odchod do důchodu.

"Mě ze všeho nejvíc v životě baví ta práce. Já jsem si nedovedl představit zimu bez lyží. A už asi 7 let jsem si nevzal dovolenou v zimě. Vždycky když se podívám z okna, tak si říkám, šlo by to. Ale nejde to. Takže jsem obětí své trošku ješitnosti, trošku bezradnosti, trošku strachu z toho, co budu dělat, když nebudu dělat."

Otakar Motejl, který měl problémy se srdcem, zemřel uprostřed práce. Nedávno doporučil zákonodárcům přijmout 16 legislativních změn. Mnohé se týkají sociální oblasti a zdravotnictví. Volal také po novele zákona o památkové péči, či úpravě stavebního zákona.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/23280
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003