Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 05.04.2020 02:11

Cena Muzea romské kultury redaktorce Českého rozhlasu
13-12-2009  Eva Hůlková


Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová předává cenu redaktorce Janě Šustové (Foto: Lenka Grossmannová) Jana Šustová má na starosti web nabozenstvi.com a také se systematicky věnuje romské problematice. V minulých dnech obdržela historicky první Cenu Muzea romské kultury. Je to uznání za její redaktorkou činnost, za práci na internetovém portálu o Romech a také - pozor! - za mecenášství ve vztahu k Muzeu romské kultury.

Jani, je to mnoho aktivit - jak to přišlo, že jsi mecenáškou muzea, co to vlastně obnáší?

Romský stříbrník Ion Manole na Mezinárodním festivalu romského umění v Temešváru (Foto: Jana Šustová) No, já myslím, že to slovo mecenáš je trochu přehnané, že při rozhlasovém platu nejsem žádný velký boháč... Přišlo to tak, že jsem do muzea v Brně jezdila skoro deset let natáčet, poznala jsem, jak muzeum pracuje, co všechno sbírá... Ať už kotlářské výrobky, nebo výtvarná díla - z těch větších a dražších věcí. A taky něco, co je méně nákladné - pohlednice, plakáty, cokoli, co se týká Romů. A úplně první věci, které jsem do muzea přivezla, byly z Rumunska, kde jsem byla natáčet v létě 2007 na Mezinárodním festivalu romského umění. Tam kromě hudby a filmu a podobně byli přítomni také romští šperkaři - stříbrníci, a prodávali takové krásné šperky... A ani nebyly drahé, když jsou ze stříbra, a ještě navíc z Rumunska... Strašně se mi líbily, a tak jsem nějaké nakoupila. Nejdříve jsme se s paní ředitelkou dohodly, že si to muzeum ode mě pak odkoupí, ale když jsem je pak vezla domů, k nám do Česka, tak jsem si říkala - proč bych jim to vlastně nevěnovala...?

Navzdory tomu, že se tomu bráníš, tak máš to mecenášství asi v duši... Co ještě jsi do muzea dodala? Abychom si totiž udělali bližší představu o té expozici a o smyslu této instituce vůbec...

Romská kočovná malířka Mona Metbach se svými obrazy (Foto: Jana Šustová) Tak vůbec největší, co jsem měla možnost koupit, bylo v Belgii na festivalu kočování, kam přijeli také romští umělci. Jedna z pozoruhodných osobností toho festivalu byla kočovná malířka Mona Metbach, která celý život odmalička opravdu kočuje v karavanu se svou rodinou, a ona krásně maluje. Sice vůbec nechodila do školy, neumí číst ani psát, ale maluje, a řekla bych, že je to takový styl van Gogh na romské téma... Já jsem tak pořád chodila kolem těch jejích obrazů, ony byly strašně drahé, vím, že na ceníku bylo něco přes tisíc euro. A Mona mi pořád nabízela, jestli nějaký obraz nechci, já jsem říkala, že bych strašně ráda nějaký koupila pro to muzeum, že by se tam dokonale hodila ta její díla, protože vyprávějí o kočování, o přírodě, o romské hudbě... Nakonec jsme to usmlouvaly tak, že jsem mohla koupit tři obrazy za docela rozumnou cenu, a putovaly do muzea. Myslím, že se tam hodí, do těch jejich sbírek...

V čem si myslíš, že spočívá smysl romského muzea? Je pro Romy, anebo je to vně této komunity?

V Muzeu romské kultury (Foto: Jana Šustová) Je to pro všechny. Všem to umožní poznat romskou historii, tradice, kulturu, i třeba to, co Romy možná v jejich historii nějak ranilo, nebo přivedlo k tomu, že jejich život není úplně ideální. Myslím, že člověk, který tam přijde, který toho o Romech moc nevěděl, tak jsem zažila mnohokrát, třeba u přátel, že jim to hodně otevřelo oči. Že pochopili, proč Romové žijí tak, jak žijí, když poznali, jaká historická událost je kdy ovlivnila. No a také - ono to není jenom muzeum s výstavami a expozicí, ale ono také pracuje hodně na poli vzdělávání a v sociální oblasti. Takže tam třeba mají klub pro děti, kde se romské děti mohou doučovat a smysluplně trávit volný čas. I tím, že muzeum zaměstnává Romy, nebo tam mohou hrát, vystupovat, něco si vydělat - i to je užitečné.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/22953
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003