Článek z http://www.romove.cz
Vytištěno 27.05.2020 09:26

Analýza: Romové odcházejí kvůli pravicovému extremismu i nízké životní úrovni
21-07-2009  Zdeňka Kuchyňová

Nárůst pravicového extremismu a nízká životní úroveň samotných Romů - to jsou hlavní důvody jejich odchodu do Kanady. Uvádí to zpráva mapující situaci Romů v loňském roce, kterou projednala vláda. Podle šéfky vládní rady pro romské otázky Gabriely Hrabaňové z analýzy vyplývá, že Romové chtějí emigrací uniknout diskriminaci.

Michael Kocáb a romský aktivista Ivan Veselý (vlevo) na mimořádném zasedání vládní rady, foto: ČTK "Je to celková snaha o zlepšení životních podmínek. Nejen pocit ohrožení kvůli pravicovým extremistům, ale vůbec taková každodenní diskriminace. Diskriminace v obchodech, v zaměstnání, s přístupem k bydlení, s čímž extremisté nemají nic společného."

Ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb analýzu předložil týden poté, co Kanada kvůli vzrůstajícímu počtu žadatelů o azyl zavedla po dvou letech pro Čechy opět vízovou povinnost. Zpráva konstatuje, že se životní podmínky Romů v uplynulém roce výrazně nezlepšily. Poukazuje hlavně na nízké vzdělání, diskriminaci na pracovním trhu a zadluženost romských rodin. Problémem jsou i byty - řada Romů k nim kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti nemá přístup.

"Jsou chyceni v takové pasti chudoby. Paradoxně se dostávají do ubytoven, kde musejí platit mnohonásobné nájemné,"

dodala Gabriela Hrabaňová. To sebou nese zadluženost. Vysoké dluhy zase Romy odrazují od hledání práce, neboť jejich příjmy bývají často ohroženy exekucemi. Na trhu práce jsou obvykle znevýhodněni nízkým vzděláním. Ministr Kocáb navrhuje například stavbu sociálních bytů, na které by dohlédly neziskové organizace. Čtyřsetstránkový materiál popisuje i další konkrétní recepty, jak zlepšit život Romů. Žádný z nich není úplně nový.

"Ten problém je letitý a netrvá 10, ani 50 ani 100 let, ale 700 let. A proto není možné si myslet, že to někdo vyřeší za půl roku nebo za rok. Nemůžeme říct, že by se to zhoršilo nebo zlepšilo. Prochází to vlnami a teď jsme byli na vrcholu další 'sínusovky'. Všichni za to neseme odpovědnost,"

uvedl v České televizi ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Velkým problémem je vzdělání. Ve speciálních školách končí až 30 procent romských dětí, ale jen 2,17 procent bílých dětí.

"V okamžiku, kdy to dítě nastoupí do školy, tak je vzdělavatelné stejně jako bílé dítě. Já jsem obklopen skvělými romskými odborníky. Ale to dítě se začíná zpožďovat z důvodů sociálního vyloučení té rodiny. Vrátí se domů, tam nemá klid na studium, dějí se tam nějaké šílené věci, dítě přijde do školy nepřipravené a tady to řeší asistenti pedagoga."

Ministr Kocáb proto navrhuje zvýšit počet asistentů, které pomohou dětem dohnat učivo. Právě vzdělání by pomohlo v uplatnění na trhu práce. Loňská studie Světové banky například uvádí, že více než polovina českých Romů v produktivním věku nepracuje, ani není v evidenci úřadů práce. Průměrná mzda těch, kteří pracují, pak nepřesahuje 42 procent průměru. Podle analýzy je také třeba Romy naučit hospodařit, aby nepodléhali lichvářům, ministr je chce přilákat do řad policie, a více prezentovat romskou kulturu. Podle výzkumu romistů z Univerzity Karlovy umí v Praze jen třetina romských dětí svůj jazyk natolik dobře, že bude schopna romštinu předávat svým potomkům.




The original article can be found at: http://www.romove.cz/cz/clanek/22624
Copyright © Radio Praha, 1996 - 2003