Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz, kde si můžete také stáhnout podcast pro tento pořad.

„To bylo pro Romy ze Smíchova, připravil jsem jim mši, která byla věnovaná romským zemřelým.“

O čem to bylo?

„Páter Lízna měl kázání k Romům, povzbuzoval je, aby udržovali svoje zvyky a tradice, aby si nedělali starosti s počtem dětí, že to je Boží dar, ale samozřejmě, že se o ty děti Romové musí postarat.“

Sledujete určitě současnou situaci, když jste mi volal, tak jste říkal, že jste znepokojen. Jak byste tu situaci zhodnotil, jak vnímáte vy to, co se děje?

„Ono to je odraz toho, že předchozí vlády. I současná vláda se málo stará romské etnikum, oni si myslí, že dají sociální dávky a problém bude vyřešený. Sociální dávky problém neřeší, musí se jim dát prut, ať si rybu chytí a ne jim tu rybu dát rovnou, takto padají do větší a větší bídy.“

Vy patříte ke generaci, která si pamatuje, že v těch 80. letech se žilo Romům dobře, všichni pracovali, nebyl nedostatek. Jak to vše vnímají ti Romové, kteří tím prošli, dnes jsou bez práce a zažívají tu situaci takovou, jaká je?

„Tak situace je to těžká, já vítám, že je změna ve společnosti, ale žije se nám hůře, jsme bez práce, jsme bez bytů a za komunistů se nám žilo lépe.“

Mnoho lidí, i mladých Romů poukazuje na to, že Romové by měli být více zodpovědní, že by se měli více snažit, jaký je váš názor?

„Samozřejmě zodpovědnost za svojí vlastní osobu musí mít každý, ale pomocnou ruku by jim měla podat vláda, Romové jsou závislí na současné společnosti, bez pomoci společnosti se nepohneme z místa.“

Jak vy sám diskutujete o této situaci s Romy, na co si stěžují, jak je podporujete, co jim říkáte, aby se sami snažili to změnit?

„Snažím se jim říkat, aby nezlehčovali přístup ke studiu, pokud mají práci, tak ať si tu práci drží, ať pracují, aby zajistili svůj život i své rodiny.“

Co si myslíte, že čeká Romy, situace je taková, jaká je, jak si myslíte, že budou Romové žít dál v této společnosti? Jaký bude vývoj?

„Romové, zvlášť Romové, na tom budou hůř a hůř, budou padat do větší bídy, protože pokud se společnost a vláda nevzpamatuje a nezačne věnovat romské otázce, romským dětem a mládeži a jejich kvalifikaci, tak se dostaneme ještě do většího bláta, než jsme teď.“

Mají Romové zájem o práci a vzdělání?

„Samozřejmě, že mají, každý by chtěl pracovat, ale to bych neříkal pravdu, kdybych říkal, že každý, jsou i rodiny, které neposílají děti do školy, ale to jsou výjimky, ale opravdu většina Romů posílá děti do školy a mají zájem o práci a vzdělání.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.02.2012	Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu Oláhovi	O Roma Vakeren
04.02.2012	Zemřel romský spisovatel a básník Vlado Oláh	O Roma Vakeren
10.07.2009	Vladimír Oláh - básník z osady	O Roma Vakeren
31.08.2007	Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskou	O Roma Vakeren
22.12.2006	Na prvním místě je rodina	O Roma Vakeren
25.08.2006	Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"	O Roma Vakeren
27.06.2006	V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníky	Zprávy ze života Romů
03.06.2005	Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básní	O Roma Vakeren
03.12.2004	Jak se na Vánoce připravuje Vladimír Oláh?	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Jak budete slavit Vánoce?

„Vánoce budeme slavit v rodinném kruhu, prvně jako vdovec, protože před rokem mi zemřela manželka, takže bude to vzpomínka na manželku, nebude to veselé. Budeme slavit tak, jak slaví každý křesťan, budeme očekávat příchod Ježíše Krista, našeho spasitele, našeho ochránce.“

Vy jste se narodil na Slovensku, ve Stropkově, na Slovensku jste také vystudoval, co jste vystudoval?

„Vystupoval jsem obor výchova a vzdělávání dospělých, vystudoval jsem střední vojenskou školu.“

Jak jste říkal, tak na Slovensku jste vystudoval a pak jste přijel do Čech. Určitě vzpomínáte na Vánoce na Slovensku, změnily se nějak Vánoce, když jste byl tenkrát na Slovensku a v současné době?

„Tak rozdíl je v tom, jak jsem slavil v osadě a jak jsem slavil v bytě na sídlišti. To je velký rozdíl, v osadě jsem Vánoce slavil jako dítě, bylo to slavnostnější, hlouběji jsem to prožíval, radostněji jsem to prožíval, prožíval jsem to celu duší a tělem.“

Vy jste celý život ve Stropkově popisoval v jedné ze svých knih, psal jsme tam o Vončakovi, Viku tam byl, poznávají se tam někteří lidé? Já jsem tam třeba poznala svého dědu.

„No, samozřejmě, většina se narodila ve Stropkově a vrací se tam na prázdniny a popřípadě tam chtěli zůstat, ale pak si to rozmysleli a zůstali žít v Praze.“

Je zájem o vaše knihy mezi Romy?

„Samozřejmě, mezi Romy i mezi ne-Romy.“

Vraťme se ještě k těm Vánocům, co byste popřál Romům, co byste si přál?

„Tak vinšuji jim hodně zdraví, to je hlavní, to pozná jen člověk, který je nemocný, takže zdraví, hodně štěstí, štěstí potřebujeme v této době, v této nezdravé společnosti, která se jen pomalu přibližuje k demokracii, ačkoliv to je už delší doba od roku 1989, ale pořád jsou tu bolesti a problémy při budování demokracie. Přeji jim zaměstnání, přeji jim toleranci a lásku a přeji jim, aby do svého srdce přijali Pana Ježíše Krista, našeho Spasitele, který přichází každé Vánoce a je oslavován v každé rodině. Amen.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
12.02.2012	Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu Oláhovi	O Roma Vakeren
04.02.2012	Zemřel romský spisovatel a básník Vlado Oláh	O Roma Vakeren
10.07.2009	Vladimír Oláh - básník z osady	O Roma Vakeren
31.08.2007	Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskou	O Roma Vakeren
22.12.2006	Na prvním místě je rodina	O Roma Vakeren
25.08.2006	Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"	O Roma Vakeren
27.06.2006	V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníky	Zprávy ze života Romů
03.06.2005	Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básní	O Roma Vakeren
03.12.2004	Jak se na Vánoce připravuje Vladimír Oláh?	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Můžete porovnat Vánoce v České republice, lépe řečeno v Praze, a Vánoce, které jste prožívala na Slovensku jako malá holčička?

„To byly nejkrásnější Vánoce, které jsem prožívala na Slovensku, to bylo nádherné. Byli jsme chudší, ale byli jsme šťastní. Nikdy jsme nebyli nemocní. Tatínek se o nás staral i maminka a velice dobře nás vychovali. Jeden den před Štědrým dnem můj tatínek šel do lesa uříznout jedličku, druhý den na Štědrý den jsme zdobili s tatínkem ten stromeček, i salát jsme dělali. Maminka ve čtyři hodiny ráno vstávala a zadělávala na koláče s mákem a s kakaem. Když bylo šest hodin, každý jsme byli připravení, umytí, vykoupaní, zasedli jsme kolem stolu, maminka prostřela bílý ubrus a tatínek vzal litr kořalky, každému nalil trošinku, abychom si mohli ťuknout, tatínek nám zavinšoval, pak jsme se museli pomodlit, zasedli jsme ke stolu a maminka podávala večeři. Po večeři jsme se sebraly my děti a šly jsme zpívat koledy, vydělávaly jsme si i peníze, i sladkosti jsme dostávaly a ti lidé už čekali, kdy přijdeme.“

Já vás přeruším, já, co jsem slýchávala, tak je zvykem u některých rodin pod Štědrovečerní stůl dát slámu a sekyru.

„Také jsme měli slámu.“

Co to znamená, také to patří k romským tradicím, nebo ke křesťanským tradicím?

„Ano, ke křesťanským, to všude dávali slámu, protože se na slámě narodil Ježíšek.“

Z kolika děti vy jste?

„Ze 14ti.“

Tak to bylo určitě obtížné pro vaše rodiče zvládnout takové množství dětí, vychovat je. Co třeba dárky, našli jste pod stromečkem dárky?

„Žádné dárky jsme neměli.“

Takže dárky nebyly, ale o to byly asi ty Vánoce krásnější, že jste se sešli v takovém počtu.

„Vždy pět až šest dětí bylo doma a ti starší šli do světa za prací.“

Vy jste odešla ze Slovenska v 19ti letech. Jak vy připravujete Štědrovečerní večeři, co vy jste vlastně předala svým dětem, jak vypadá Štědrý den u vás?

„U nás na stole musí být řízky, bramborový salát, chlebíčky, jednohubky, uzené maso, cukroví.“

Takže od každého něco.

„Ano, kdo co chce. Pochopitelně to je bohatší stůl než na Slovensku, co jsme měli.“

Myslíte si, že dnešní vánoční svátky jsou na úkor hektického světa kolem nás a že dříve byly Vánoce víc prožity, víc jste je vnímali?

„Ano, určitě víc, lidé nebyli tak bohatí jako v dnešní době, ale lidé se měli rádi a život byl šťastnější, všichni jsme byli stejní.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

První polistopadová romská politická strana v Česku asi skončí. Romská občanská iniciativa je jednou ze sedmi stran, které zřejmě zruší Nejvyšší správní soud. U dalších 15ti uskupení soud rozhodne o pozastavení činnosti. Návrh na zrušení a pozastavení činnosti několika stran kvůli nečinnosti nebo neplnění administrativních povinností schválila v úterý vláda.

Někteří studenti pedagogických fakult, tedy budoucí učitelé, smýšlejí xenofobně, rasisticky a etnocentricky. Ukázal to průzkum organizace Člověk v tísni, který v tomto školním roce probíhal na patnácti fakultách v Česku. Zúčastnilo se ho 283 studentů navštěvujících kurzy multikulturní výchovy.

Ve Volyňské oblasti na Ukrajině byl vydán první romský slabikář v Evropě. Publikace je součástí snah o uchování identity tamních Romů, kteří nemají vlastní písemnosti a obvykle používají abecedu země, v níž žijí. Autoři slabikáře tvrdí, že je napsán v dialektu, kterému rozumějí Romové v pěti zemích světa.

Světově uznávaný umělec a proslulý tvůrce filmové hudby Goran Bregovič zavítá na konci letošního roku do České republiky. Tentokrát ve společnosti své „šťastné“ Karmen. K vidění budou hned na první svátek vánoční, 25. prosince v pražském Kongresovém centru.

V záplavě vánočních koncertů, které se každoročně rojí v tomto čase, stojí za povšimnutí a návštěvu minimálně jeden z nich. Romský nevidomý písničkář Mário Boháči pořádá zítra – 20. prosince od 20ti hodin v břevnovském klubu Kaštan vánoční veselici s romskou hudbou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

„Každoročně Vánoce trávím v širší rodině, slavím je u svých rodičů na Slovensku.“

Kdyby jste si měl vzpomenout, když jste byl malý a žil jste na Slovensku, byly Vánoce jiné než teď?

„Bylo více radosti, upřímnosti, více se to oslavovalo, chodili jsme na mše, tak já chodím samozřejmě do dnes. Co jsem já zažil, tak to bylo celé narození Ježíška, chodili jsme vinšovat, a chodila kapela a vinšovala, děda měl svojí kapelu, tradiční, housle, harmonika. Děda vždy vyprávěl o smyslu Vánoc, o naději, o lásce, to byla taková naše oslava tohoto posvátného okamžiku zrození Ježíše Krista. Já si myslím, že to je v lidech, v jejich srdcích, každý by si měl uvědomit posvátnost toho okamžiku, touhu po naději v lepší svět. V současné době, vůbec tady v Praze, toto necítím, přijde mi, že se tam vytrácí ten duchovní, emocionální náboj.“

Čím si myslíte, že to je?

„Možná tím, že to je velké město, cítím tu shon, stres, nervozitu, zklamání.“

Podle vás se vytratil ten tradiční smysl, duch Vánoc?

„To, že se ten duchovní rozměr vytrácí a vytrácí se z toho ty emoce, to je jasné, to je trend posledních deseti let. To je možná tím, že Česká republika je více ateistická a lidé se stávají slepými a hluchými ke svému okolí. Ten nacionalismus, ta nacionalistická vlna je podporovaná i tímto nedostatkem pozitiva, duchovního rozměru. To je jedna velká událost v roce, která může chladná srdce u těch lidí více obměkčit, více ohřát, já to tak cítím, že lidé potřebují cítit to teplo, lidské teplo a to lidské teplo cítíte přes emoce. Podívejte se, jak se ti lidé chovají k nemocným, k handicapovaným, ke starým, k bezdomovcům, lidé jsou slepí k jejich problémům, protože každý z nás, až umře, bude stát tam někde nahoře a bude se zpovídat, proč udělal to a ono, proč se zachoval tak nebo onak, bude jedno, jestli je bílý nebo černý, já tomu věřím, že to tak je, že to tak funguje, pokud existuje spravedlnost, spravedlnost vyššího řádu. Nemyslím tu světskou před soudy, ale tu vyšší, před Bohem, tam se budeme všichni bez rozdílu zpovídat ze svých životních postojů, proč jsme ubližovali, proč jsme nepomohli, když jsme mohli, a o tom jsou pro mě ty Vánoce, že člověk hodnotí. A to se vytrácí, a pozor, abychom byli spravedliví, tak to se nevytrácí jenom u Čechů, gádžů, ale to s vytrácí i u Romů, odpuštění, když třeba rodiny spolu nemluvily celý rok, ale o Vánocích chodily a žádaly o odpuštění. To, že Romové přebírají určité zvyky od Čechů, ta asimilace, že se dobrovolně vzdávají těchto kvalit, které potřebuje Evropa, ten život znovu najít. To, že se chodilo a žádalo se o odpuštění – promiň, já jsem ti ublížil, řekla jsem ti špatné slovo, promiň mi to – to se úplně vytrácí. A ty odlišnosti, ty bychom měli držet, to odpuštění, že se lidé sobě omluvili, rozbrečeli se a řekli si, že i přes to, co si řekli nebo udělali, že jsou bratři nebo že jsou jedna rodina a že to ta bída a život je takhle ničí, že jsou tak hnusní, je to velká škoda, ale na těchto odlišnostech bychom měli stavět. To by si lidé měli uvědomit. Že jsou lidé nezaměstnaní, to je pravda, že nemají moc peněz a jsou chudí, ale že žijí, že jim srdce bije a že jim koluje krev v žilách, že vědí, že žijí, toto my musíme držet, toto nám umožnilo přežít, tyto duchovní odkazy, romani pačiv. Ať už přijde k moci kdo přijde, už Hitler se nás snažil zničit, ano, umřelo nás hodně v koncentrácích, umřelo nás hodně na frontách, ale přežili jsme. Když se chodilo vinšovat, teď jsem si vzpomněl, co se říkalo: 'Mnoho gádžů umřelo, mnoho Romů umřelo, ale my jsme se dožili této svaté události, tohoto svatého okamžiku.' Vždy je tam vyšší síla, Pán Bůh chrání své děti, když se samozřejmě chovají jako jeho děti.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Vy jste se narodila na Slovensku, jak vypadal Štědrý den u vás doma, jak jste ho prožívali, co všechno obnášelo vánoční očekávání?

„Vánoce byly veselé, těšili jsme se na večeři, dělali jsme stromeček, pomáhali jsme mámě. Když byl sníh, tak máma, aby se nás zbavila, nás poslala ven, abychom stavěli sněhuláky a tak.“

Vy už jste měli normální klasický ozdobený stromeček, s kolekcemi, s dárky?

„Dárky byly, ale dostali jsme je napřed, nebyly to hračky, alespoň si to nepamatuji, ale věci potřebné, oblečení. Dříve se nosily takové boty, jako babky, pak jsme dostávali sněhule, zimní bundy a šály, ale my jsme to nemohli vydržet, tak nám to máma dala před Vánocemi, takže zabalené dárky dostávala jen naše nejmladší sestra a bratr.“

A chodili jste třeba do kostela?

„Ano, chodili jsme pravidelně na půlnoční mši a před večeří jsme zpívali vánoční písničky jako Tichá noc, Narodil se Kristus Pán, prostě se zpívalo, a bez kostela si ani ty svátky neumím představit.“

Dodržovali jste nějaké romské tradice?

„Na Slovensku ani tak ne, ale tady jsem se to naučila u manželových rodičů, takže před večeří se koupeme v penězích, dáme si do vany drobné peníze a šupiny od kapra a v tom se koupeme, abychom byli bohatí.“

Kdybyste srovnávala Vánoce a Štědrý den, které jste prožívala na Slovensku jako malá holka a ty, které připravujete vy dnes svým dětem, jaký je v tom rozdíl, o co jsou dneska lidé ochuzeni a naopak o co jsou bohatší?

„U nás na Slovensku, když jsem byla malá, tak Vánoce nebyly bohaté co se týká dárků, protože nás bylo víc a rodiče neměli tolik peněz, a proto já jsem se snažila svým dětem nadělovat hodně dárků, které já jsem neměla, tak aby měly oni. Pro mě byly nejkrásnější Vánoce, když byly děti malé.“

Jak vypadá vaše Štědrovečerní tabule, co tam nesmí chybět?

„Nesmí tam chybět rybí polévka, kapr, vepřové řízky, kuřecí řízky, fazole, houby, na přípitek šampaňské a lokše.“

Kdybyste měla možnost pozdravit své přátele, své známé, rodinu, co by to bylo, co byste přála lidem, kteří jsou posluchači tohoto rádia?

„Přeji všem pokoj, mír a lásku, to je nejdůležitější, a zdraví. Lidé jsou dnes takoví, každý sám pro sebe, uzavření, tak aby trošku drželi pohromadě, aby se měli rádi a to zdraví hlavně.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

„24. ráno u nás začínají Vánoce. Už je všechno hotovo, už se nic neuklízí, už se nic nechystá, je hezky ozdobený stůl připravený už od večera, já dám dětem cukroví, každé si může nějaké vybrat, mohou si ochutnat salát a potom se nachystáme a jdeme všichni do zoologické zahrady. A jdeme tam celá rodina, takže se tam sejdeme i s babičkami a s dědy, s ženatými dětmi, s vdanou dcerou, s vnoučaty, se sourozenci, s jejich dětmi a je to hrozně prima, jsme taková velká skupina v zoologické zahradě. Samozřejmě, že neprojdeme nějakým závratným tempem obhlídku zvířat, ale prostě jsme tam spolu, navzájem se mezi sebou promícháváme, chvilku si ten povídá s tím, chvilku s oním, děti tam řádí, užijí si spolu, ženské si mezi s sebou navzájem vymění vánoční cukroví, abychom měli více druhů. V zoo zavírají kolem druhé hodiny, tak potom už jedeme domů.“

Doma už to dýchá vánoční atmosférou, ale ještě před večeří je u Frantíků zvykem, že děti vyrazí s tatínkem do ulic.

„Potom začínáme poměrně brzy Štědrovečerní večeří. Ale než já jí úplně nachystám na stůl, tak manžel vezme děti a každé dítě si vezme do ruky svůj zvoneček a jdou na procházku. A vždy, kdo první uvidí nějaký rozsvícený stromeček, tak na ten zvoneček zazvoní, a oni si potom počítají body, kdo jich má nakonec nejvíc. A já jsem s ním smluvená přesně na minutu, kdy přijdou, a když přijdou, tak už je tady vše nachystáno, svítí tu svíčky, hraje tu koleda a sedáme ke Štědrovečerní večeři.“

Štědrovečerní večeře je v této neobvyklé rodině tradiční – ryba a bramborový salát, ale jelikož ne všechny děti rybu jedí, dělá paní Frantíková také kuřecí a vepřové řízky. Po večeři si ještě rodina chvíli povídá a poslouchá koledy, ale děti se samozřejmě nejvíc těší na dárky.

„Já jsem se vždy hodně snažila, aby všechny děti koupily dárky všem, protože když jsme si brali děti z dětských domovů, tak jsme si vlastně z těch šesti dětí vzali jenom jednu malou holčičku, která byla ještě miminko, jinak všechny ostatní děti už byly starší a oni měli zkušenost, že dárky dostávali, ale neměli vůbec žádnu zkušenost, že by dárky dávaly někomu, koho mají rády. Možná občas pro nějaké sponzory nakreslilz obrázky, ale to vůbec není to samé, jako když u štědrovečerního stromečku čekáte, až si někdo rozbalí ten váš dáreček. A pamatuji si na první Vánoce s našima dvěma holčičkami, jak jejich největší potěšení bylo, že já rozbalím ten jejich dárek.“

Takže děti u Frantíků kupují dárky všem sourozencům i oběma rodičům a tak je jich pod stromečkem pěkná hromada.

„Rozbalujeme hrozně dlouho a rozbalujeme pomalu, vždy po jednom dárku, vždycky každý dostane jeden dárek, pak ho rozbalí, pak si ho vyzkouší nebo si s ním pohraje, nebo si ho očichá nebo si přečte návod, nebo cokoliv a pak se jde na další dárek a pak to trvá strašně strašně dlouho. A další den se sejdeme s těmi zbývajícími dětmi, které si slavily Štědrý den ve svých rodinách a máme druhé kolo, protože tam si také všichni dávají dárky, co tady u nás už nebydlí a pak se ještě sejdeme s babičkami a dědy ještě další den, tak máme Vánoce natažené strašně moc.“

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Související články
Datum	Nadpis	Rubrika
26.12.2015	Ignác Zima vzpomíná na vánoční koledování a vinšování	O Roma Vakeren
19.12.2015	Arnošt Vintr vzpomíná, jak přeživší Romové slavili po válce Vánoce	O Roma Vakeren
12.12.2015	Vzpomínky na Vánoce	O Roma Vakeren
05.12.2015	O svátečních chvílích s cukrovím	O Roma Vakeren
20.12.2014	U vánočního stolu v rodině Davida Tišera nikdy nechybí ten, kdo nemůže slavit Štědrý večer se svojí rodinou	O Roma Vakeren
20.12.2014	Marie Absolonová z Brna vzpomíná na Vánoce mezi chudými Romy na východě Slovenska před pár desítkami let	O Roma Vakeren
20.12.2014	Romové slavívali Vánoce s mnoha příbuznými	O Roma Vakeren
06.12.2014	Vánoce v rodině Věry Džurbanové	O Roma Vakeren
28.12.2013	S Davidem Stojkou o vánočních zvycích a vzpomínkách na dětství	O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)